RANÝ STŘEDOVĚK Periodizace a hlavní rysy n Časně slovanské období – 6. – 1. pol. 7.stol q příchod slovanského obyvatelstva q keramika pražského typu (KPT) q Sámova říše n Starohradištní období – předvelkomoravské – 2.pol. 7. stol. – konec 8. stol q rozvoj keramiky – keramika středodunajské kulturní tradice q vznik prvních hradisek, blatnicko-mikulčický horizont n Středohradištní - 800-950 – velkomoravské q vznik Velké Moravy q rozvoj materiálního bohatství q křesťanství n Mladohradištní – 950 - 1200 n Pozdněhradištní – 1200 - 1250 q přechod k vrcholnému středověku Časně slovanské období příchod Slovanů na naše území n první slovanská vlna na Moravu a do Čech: první polovina 6.st. q keramika pražského typu (KPT): v ruce robená, nezdobená, vázovité hrnce s max. výdutí v horní 1/3 výšky n postupně dotáčení na kruhu, zdobení vlnovkou q keramika středodunajské výrobní tradice sídliště q Březno u Loun, Roztoky u Prahy, Pohansko u Břeclavi, Mutěnice n zahloubené domy s kůlovou konstrukcí – čtvercové s kamennou pecí v rohu n shlukové, okrouhlice, řadové vesnice n ojediněle výrobní stavba, hospodářské – jen obilní jámy n hradiska – v 7. stol. jen Čechy q z písemných pramenů: Wogastisburg PR n žárový (urna – hrnec pražského typu) n pohřebiště: Břeclav-Pohansko, Přítluky q pohřebiště: plochá, popelnicová, původně snad malé mohyly n předměty přepálené kámen n brousky a žernovy kov n železné nože, nástroje a nářadí, ocilky, přezky n bronzový šperk n přesleny Avaři a Avarský kaganát n Avaři – stepní etnikum n kmeny War a Chun n kaganát – nejednotná etnicita (Kutriguři, Onoguři, Gepidé, romanizované obyvatelstvo, Slované) q kagan, jugur, kapkan, tudur - tituly n 463 – první písemná zmínka n 567 – spojenci Langobardů proti Gepidům (568 – odchod Langobardů z Panonie do Itálie) n Avarský kaganát q 602 – krize kaganátu q 626 – obléhání Cařihradu (Avaři a Slovani poraženi) q 623 - Sámova říše q 778 – války s Karlem Velikým a pád avarského kaganátu (1. výprava 791; 803 – zpacifikována Panonie) Periodizace avarského kaganátu (podle Stadlera) Avarský kaganát: Karpatská kotlina n kovolitectví, kovotepectví – vysoká úroveň n válečné kořistění n PR: q kostrová pohřebiště (až 6000 hrobů) q ve starším období bohaté „knížecí“ pohřby q Středoavarské obd.: jezdecké pohřby q birituální pohřebiště (slovanská složka – žárové pohřby) n sídliště: přibývají v mladším období (obdélný půdorys s pecí v rohu – Zillingtal) n opaskové garnitury – lisované, lité n třmeny n západní „importy“ – sax, spatha, kopí n Avarsko-slovanská pohřebiště q na jižním Slovensku: Devínská Nová Ves, Holiare aj. q na jižní Moravě: n Dolní Dunajovice – kostrový hrob s litými pásovými garniturami SÁMOVA ŘÍŠE n původ Sáma (†658) n Fredegar: „homo nomen Samo, natione Francos, de pago Senonago“ n 623/624 – vzniká Sámův kmenový svaz (první historický mocenský útvar západních Slovanů) q proti Avarům, Frankům n 631/632 – bitva u Wogastisburgu n centrum: J-Morava? WOGASTISBURG/ Rubín u Podbořan Starohradištní období/ předvelkomoravské n sídliště n hradiště – q Mikulčice (dílna na výrobu litých garnitur), Zelená hora u Vyškova, Brno Líšeň – Staré Zámky, Olomouc q Hradsko u Mšena, Klučov, Praha – Šárka q Pobedim, Nitra „importy“ n byzantské q nákončí q přezky q mince q šperk q křížky n západní q saxy (na avarsko-slovanských pohřebištích) PR n žárový q v urně (hrnec) q v jamce - ve váčku q pohřebiště: n plochá n mohylová (hlavně v J, Z a SV Čechách, ale i Morava) – v Čechách mohylové pohřbívání přežívá do 10. století, ale žárový ritus je nahrazen kostrovým q výbava: poškozená žárem, chudá – vesnické obyvatelstvo n kostrový – na Moravě od konce 8. století n výbava: nože, přezky, ocílky, korálky, hřebeny, aj. n keramika: q středodunajské výrobní tradice (dříve podunajský typ): pozdně antické vlivy n ostruhy: s háčky n lité garnitury n Blatnicko-mikulčický horizont: n Po roce 800 dochází k bohatnutí nálezů ve středním Podunají (Mikulčice, Pobedim) n Synkretický styl: karolinské, avarské a slovanské prvky n Např.: Depot z Blatnice (meč, kování, průvlečka) n Původně se předpokládaly i normanské vlivy n V poslední době zpochybňováno Blatnicko- mikulčický horizont Středohradištní období Velká Morava Mojmírovci hradiště – Mikulčice, Pohansko u Břeclavi, Staré Město – Uh. Hradiště, Staré Zámky – Brno Líšeň, Olomouc n opevnění n dvorce q obydlí, výrobní objekty n církevní architektura n pohřebiště, hřbitovy n Rekonstrukce dvorců q Břeclav – Pohansko n kostel n palácová stavba Projev křesťanství n církevní architektura n křížky n kování v podobě knih n vzdělanost - stily ŠPERK n gombíky n prsteny n náušnice n závěsky keramika n Blučinský typ: výzdoba (strmé vlnovky v kombinaci s vodorovnými rýhami) n Pomoravský typ: sporadická výzdoba hrncovitých tvarů s jednoduchým zaobleným/seříznutým okrajem n antických tvarů (jemně plavená hlína) – láhve, čutory, amfory n stavební: střešní krytina – Uh. Hradiště – velké tašky, prejzy, zdobené hřebenáče PR n kostrový n od 9. století se objevují rakve n pohřebiště q plochá n řadová n hřbitovy v okolí kostelů q mohylová n bohatý knížecí hrob ženy – Želénky (solitérní mohyla) n žárový – přežívá v Čechách ještě v 9. století Výzbroj a výstroj n meč: podle Petersena typ X,Y, K, M, H q řemení meče – Kolín knížecí hrob, Blatnica n kopí n sekera - bradatice n brnění n přilba (Hradsko u Mšena) n ostruhy, třmeny, kování uzdění koně „importy“ n Karolinské q meče, kopí q kování řemení meče q skleněné nádoby q křížky n Pobaltské q jantar n Byzantské q křížky q šperk q mince n Porýní q sklo q email Maďaři n nomádské etnikum Maďarské nálezy z území Čech a Moravy n Čechy: q kost. obložení reflex.luku -Libice nad Cidlinou q garnitury a koň. postroj – Litoměřicko q zlomek kotle – Libětice q hroty šípů: Hradiště u Nemětic n Morava: q hroty šípů – hradiště: Mikulčice – Valy, Brno – Líšeň, Břeclav – Pohansko, Znojmo – Hradiště q keramika: Olomouc- Nemilany, O.- Slavonín q šavle: Olomouc-Nemilany Mladohradištní období n keramika q Libočanský typ (10.st –11.st; dvojkónické tvary se silně prohnutým ostře odděleným hrdlem zdobeným vlnicí) q Litoměřický typ (10.st; hrncovitá nádoba s prožlabeným okrajem, dva ryté hřebenové pásy) q Zabrušanský typ (10.st; dvojkónický hrnec s ostře lomenou výdutí, kolek – esovitý, šikmé linie, větvičky a 2 vodorovné rýhy) sídliště hradiště – Pražský hrad, Libice nad Cidlinou, Zabrušany, Litoměřice, Netolice, aj. q církevní architektura (kostely, kláštery) q hradská správa PR n kostrový – plochá pohřebiště, hřbitovy n Mušov n výbava: chudne; esovité záušnice, prsteny n mince n šperk q esovité záušnice q prsteny n výzbroj q meč q sekera q hroty šípů „importy“ n Říšské n Byzantské q hedvábí (hrob sv. Ludmily) q křížky n Ruské q šperk (závěsky, aj.) q enkolpia q přesleny z ovručské břidlice q pisanky n Vikingské q Náramky (splétaný – Nový Knín; Šluknov) q Svatováclavská přilba, svatoštěpánský meč q třmen – Zběčno n Arabské q mince „export“ n otroci