MAsE2ENAKMU2lJAKOPft!HODAKEKULTUft£t
du k triviálnímu, běžnému domácímu vaření - bývají hlavními kuchaři téměř vždy muži. Takže se tu upakujc týž model jako v oblasti socializace -ženy uskutečňují přechod od přírody ke kultuře na nižším stupni, ale když kulim.i rozlišuje nižší a výssi stupeň týchž funkcí, vyšší stupeň je vyhrazen
mužům.
Zkrátka, opět se setkáváme s některými zdroji pohledu, v němž M Žena ve vztahu k dichotomii příroda/kultura zdá být intarmediárnějsí než mni. Skutečnost, že i'' „přirozeně*1 spojována - rodinným kontextom (motivovaná přirozenými kaktaěními Funkcemi ieny) napomáhá tomu. aby m na ni pohlíželo jako na bytost bliüi přírodě i důsledku animální podstaty dítěte a konotace rodinné skupiny jako sociální jednotky nižšího řádu vzhledem ke »polcěnosti jako celku. Současné se však díky sví socializační činnosti i idiou. to se věnuji' vařeni v rodinném kontextu, jeví jako mocná síla kul-turního procesu, která neustálo přetváří přírodní suroviny na kulturní produkty, 'lim. že náleží ke kultuře, bč se zdá, že má silnější a bezprostřednější vztah] - přírodou, je opět chápána jako bytost, která se nachází mezi těmito dvěma -lei.uiii.
& Psychika íe/iy i-Iuí/hukí jako psychiku bližší přírodě. Myšlenka, že léna nemá jen jiné tělo a jiné sociální místo než muž, ale Že má i jinou psychickou strukturu, je nejspornější. Tvrdím, že pravděpodobně má jinou psychickou strukturu, ale zásadně budu vycházet ze stati Nancy Chodorow. (ve sborníku Žena, kultura a společnost abych nejdříve dokázala, že není třeba předpokládat, že psychická struktura ženy je vrozená; jak přesvědčivě dokazuje Chodorow, lze ji na základě faktů pravděpodobně chápat jako zkulenost univerzálni socializace ženy. Jestliže ale propůjčíme empirické, téměř stoprocentní univerzalitě ..femininní duše" určité specifické vlasť no-ti. zvýši tyto vlastnosti prestiž kulturné podmíněného pohledu na ženu
jako bytost bližší přírodě.
Je důležité, abychom specifikovali, co považujeme za dominantní a univerzální aspekty lemininní duse. Jestliže postulujeme emocionalitu nebo
iracionalitu, budeme ěelil tradicím v růzuvch ě.i-leeb světa, v nichž JSOU
Ženj lunkěiié považovány za praktičtější, pragmatičtěji! než muži. Zdá se, Že jedna významná dimenze, kterou lze pankulturně aplikovat, je dimenze relativní konkrétnosti Oproti relativ ni abstraktnosti; lemininní osobnost má sklon zabýval se spíže konkrétními pot ity, věcmi a lidmi než abstraktními jevy; tíhne k personalismu a partikularismu. Zdá se, že druhou. . ni
1 O 6
SllKKH\   /í.   OkT/VK«
ŮBCfl spjatou dimenzí, je dimenzi- relativní subjektivity v protikladu k relativní objektivitě; Chodorovi cituje studii Hei Carbon (1971), která dochází k /avěru, že „muži ztvárňují způsob prožívání sebe samých, jiných lidí, prostoru a času individualistický, objektivně a > odstupem, zatímco ženy ztvárňuji prožitky způsobem relativně inteipersonálním, subjektivním a bezprostředním" (ve sborníku Zena, kultura a společnost, str. 56, citace Rej Carlson, str. 270). Ačkoliv tato i jiné- studie byly vypracovány v západ nich společnostech, Chodorow chápe jimi zjiitěné rozdíly mezí mužskou a ženskou osobnosti - tedy zhruba to, že muži jsou objektivněji! a libnou k vytvářeni vztahů na základě poměrně abstraktních kategorií, a ženy jsou subjektivnější a inklinují k vytvářeni vztahů na základě poměrně koukni
nich jevů - jako .. rozdfly VŽeoboCné a téměř univerzální" (sir. 43).
\le posun elegantně formulovaného příspěvku Nancy Chodorow spoěl
vá v tom. že tyto rozdíly nejsou vrozené nebo geneticky nanrogry.....váné;
vyplývají / téměř ilmvcreáliuclí iv-ií rodinné struktury, zejména z toho, že všeobecně ..jsou ženy v mnohem větší míře zodpovědné za ranou péči o dítě   i (přinejmenším) za později! socializaci ženy" (str. B), i z toho, ie
..-I i 11 klu lál ní model v v chov \ dítěle. upev nova u v v v cílovou k /.< n-ke .1 iiui/--ké roli. Ivto rozdíly, replikované a reprodukovane v seMi.ihii Sociologii dospělého života, vytváří" (str. II). Chodorow tvrdí, že vzhledem k tomu. že ranou socializací chlapců i děvčat -e zabývá matka, rozvíjí se tak u obou ..ztotožnění"" s její osobou, tj. prosazuje se ztotožnění se zevrubnými rv-v
její osobnosti, jejím chovaním, jejími hodnotami ■ postoji (str. ">1). Syn se
však imisi nakonec ztotožnit | mužskou roli. COŽ znamená, že -i iiiu-í vvbii-dovat zloto/něm s otcem. Jelikož otec bývá téměř vždy vzdálenější než matka (jen zřídka se podílí na péči o děti a možná i většinu dne pracuje mimo domov), představ uje proces ztotožněni ~ oti ein ..ztotožnění poziční"", tj. ztotožnění s otcovskou rolí muže. který je vníin.iu spue j.iko Soubor abstraktních elementů než jako reálný jedince (str. 49). A jak chlapec postupně
Vstupuje do Širšího Sociálního světa, zjišťuje, ŽO jeho život VC skutečnosti organizují abstraktněji! a univcrzalističlějii kriteria (viz Rosaldo, Zena, kul-tura a společnost, str. 28-29; Chodorow, sir. 58), jak jsem uvedla v předchozí Části; jeho rana socializace se v něm tudiz upevňuje a připravuje ho na ten typ zkii-eno-ti. kterou získa jako dospělý společenský jedince.
ľ mladé dívky může naopak osobni ztotožnění s matkou, utvořené v raném detltVÍ, seti val i v době. kdy SC dívka učí ženské roli. Jelikož v době, kdy k tomu dochází, ji bvv.i nejblíže nejčastěji přítomna matka, znamená
1 0 7