MA SEZENA K MUŽI JAKO PftlRODA KE KULTUŘE?
SHERRY   B.    ORT N ER
(1941)
Sherry Ortncr získala doktorát na University of Chicago. Vyučovala na Sarah Lawrence Collen a působila na prestižním Institute Ibl Advanced Study v Princetonu, přednášelo antropologii na I niversi-u of California v Berkeley s na I niveraity «>f Michigan. V současné dobü prednáii antropologii na Columbia University.
Její původní badatelská práce zahrnuje mezi jinými výzkum nepálskych Serpů spracovaný v knihách Serpové « jtjich rituály (Sherpas through Their Rituals: 1978) a I 'ytoké luiliniensti-i: kulturní u politická historie Ittrptkého buddhi&mii (High Religion: A Cultural and Political History of Shcrpa Buddhism; 1989) a v řadě statí. Mezi jinými se dále zabývá symbolickou antropologií, genderem, Strukturalismen! a posbtrukturalisnicm. Spolu s Harriet While-head editovala sborník Sexuální vjtnamy. kulturní konstrukt v. gen-tleru (i sexuality (Sexual Meanings: The Cultural Construction of (lender and Sexuality; 1981) a vydala knihu Konstrukce gentler u: politika a erotika kultury (Making Gender The Politics and Erotica
of Culture; 1996)
Stal .,Ma se žena k muži jako příroda ke kultuře?" je průkopnickou práci feministické antropologie. Ortncr v ní předkládá názor, že kulturně všeobecná druhořadost ženy vyplývá z jejího spojováni ■ přírodou, která je vzhledem ke kultuře považována za podřadnou. Muž je naopak symbolem kultury a civilizace, která přírodu ovládá.
9 O
SlIKRRl   /-'.   OKTNEH
Značná Část tvůrčích aktivit antropologie vyplývá i. napětí mezi dvěma soubory požadavků: objasnil lidské iinivcrzálie a objasnit kulturní specifika. Z tohoto hlediska představuj« žena jeden z nejnaléhavějších problémů výzkumu. Druhořadé postavení ženy ve společnosti takovou universalii skutečně je; je to pankulturní fakt. V rámci tohoto univerzálního faktu jsou vsak specifická kulturní pojetí a symbolika ženy neobyčejné různorodé o dokonce si vzájemně odporují. Ilovněž lo, jak se s Senami skutečně zachází, i jejich relativní moc a přínos se od kultur] ke kultuře a v rů/nýcli historií kých údobích jednotlivých kulturních tradic nesmírně mění. Obě stránky - univerzální fakt a kulturní různorodost - nastolují otázky, které je třeba objasnit
Můj zájem o tuto problcmatikujc více než akademický: chci se dočkat -kiilečné změny, příchodu sociálního a kulturního řádu, v němž bude ženám dostupná stejně velká část lidského potenciálu jako mužům. Univerzalita ženské podřízenosti, která existuje v každém sociálně-ekonomickeiu systému a ve společnostech všech vývojových stupňů, je pro mne důkazem toho. že stojíme tváří v tvář něčemu nesmírně závažnému, úpornému, něčemu, čeho se nezbavíme pouhou reorganizací několika povinností a rolí v sociálním systému, dokonce ani reorganizací celé ekonomické struktury. V tomto příspěvku se pokouším odhalit logiku kulturně podmíněného myš-
První verse léto stati byla poulila » říjnu 1972 jako přednáška » kursu „Zeny: Mýtus .i realita" na univerzitě Sarah Lawrence. Zde jsem sfskals cenní kritiky od studentu s svých kolegů - učitelů: Joan Kelly Gadol, Ľvy KoDisch s Gerdy Lerner. Zkrácenou versi |sem před
nesla na Setkáni antropologické asociace v Torontu, v listopadu \')l'l. Mezitím jsem obdrže-
l.i vynikajfcf kritickí' komentáre ad Keren lilu. Roberta Psula« Michails Roaaldoi Davida Schneidera s Terence Tomen • nynější versí testu,» nu jsem výboje polemiky výsaamnou mírou pozměnila, jsem napsala jako odpoveoT na tyta komentáře. Je ■amosřejmé, že zodpovídám za její konečnou podobu. Stať věnuji Simone de Itcauvoir, jejíž kniha Druhépohutut (l.ľ tletixiěme sexe. 1953), poprvé publikovaná ve- (r.iiK iiiiz-tim- v nur 1949, SŮStávJ podle
nebo názoru nejlentim ojediněle uceleným pochopením »jenského problému".
9 1
17
65
2
5614