MÁSE2ENAKMU2lMKOPftiEODAKEKULTUftE? dokonce utlačovala, jestliže je chápe jako součást přírody. 1 když l/.c prokázat, že tento argument má značnou váhu, zdá se, že celý problém až příliš zjednodušuje. Proto bych chtěla v následující části obhájit a rozpracovat tezi, že 55 ..pouze" domníváme, že ženy jsou přírodě blíže než muži. To znamená, že kultura (stále poměrně jednoznačně ztotožňována s muži) sice uznává, že se ženy na jejích speciálních procesech aktivně podílejí, ale současně na ně pohlíží jako na bytosti, které jsou zakořeněny v přírodě nebo k ní bezprostředněji tíhnou. Toto přehodnocení se může jevit jako méně významné nebo dokonce triviální, domnívám se však, že lépe vyjadřuje kulturní předpoklady. Kromě toho má takto formulované tvrzení několik analytických předností před zjednoduienou formulací, o čemž budu diskutoval později. Mohli bychom jen zdůraznit, že i revidovaná argumentace stále zahrnuje pankullurní devalvování žen, protote i v případě, kdy ženy nejsou ztotožňovaný s přírodou, piece jenom jsou chápány jako bytostí nižšího řádu, jako Iv, které Iran-cendují přírodu méně než muži. Dalším úkolem tét< -táti je proto zamyslel se nad otázkou, proč lomu lak je. PROČ SI 0 ŽENĚ MYSLÍME, ŽE JE BLÍŽE PŘÍRODĚ? \ šc samozřejmě začíná tělem a přirozenými prokreativními funkcemi, klen- jsou vlastní jen ženám. Pro diskusi můžeme vybral tři roviny, v nichž má tento absolutní fyziologický fakt význam: 1) zdá se, že ženské tělo se svými funkcumi, díky tomu, že se více a déle zabývá „životem druhu", lokalizuje ženu blíže přírodě, zatímco mužská fyziologie j-kýtá muži příležitost, aby se v mnohem větší míře zabýval projekty kultury; 2) ženské tělo a jeho funkce slaví ženu do sociňlnícli rolí, které jsou v kulturním procesu považovány za role nižšího řádu než role určené mužům; a .'5) tradiční sociální role, vnucené ženě díkv jejímu tělu a jeho funkcím, ve svém důsledku strukturuji její psychiku, která je, stejně jako fyziologická přirozenost ženy a její sociální role, chápána jako entita více spjatá s přírodou. Budu proto hovořit o každém z uvedených aspektů zvlášť: nejdříve ukáži, jak v každém jednotlivém případě určité faktory výrazně směřují k lomu, aby ženu spojoval) B přírodou, pak uvedu další faktory, které demonstrují její plnou 9 li S//KKH1 II. OKTNER účast na kultuře, kombinované faktory, které ji stavějí do problematické intermediární pozice. V průběhu diskuse se objasní, proč jsou muži naopak chápáni jako méně intermediární, jako mnohem „kulturnější" než ženy. A znovu podotýkám, že se tím zabývám jen v plánu kulturních a lidských univerzálu. Mám v úmyslu aplikovat tyto argumenty na zobecněnou kategorii lidstva: vyrůstají z lidského údělu, tak jak jej lidstvo do dnešní doby prožívalo a čelilo mu. 1. Fyziologie ženy jako bytosti bližší přírodě, 'ľúto část mé argumentace poměrně citlivě, přesvědčivě a s použitím značného množství průkazného materiálu anticipovala už poměrně dávno Simone de Beauvoir (19"),'}). |)e Beauvoir nově zkoumá fyziologickou stavbu, vývoj a funkce osoby ženského pohlaví a dospívá k závěru, že ..žena časlěji než muž padne za obět druhu" (str. 00). Poukazuje na to. že nmolir významné zóny ženského těla a procesy v něm probíhající zdánlivě nemají pro zdraví a stabilitu ženy ž:'nl-n\ význam; pokud však plní své specifické organické funkce, bývají často zdrojem neklidu, bolesti a nebezpečí. Zdraví ženy není závislé na existencí prsů: mohou být v jakékoliv lázi jejího živola odňaty. „Mnohé sekrece vaječníku fungují ve prospěch vajíčka lak. že podporují jeho zrání a přizpůsobují dělohu k jeho potřebám: pokud jdi- o organismus jako celek, spíše přispívají k jeho nerovnováze než k jeho regulaci - žena je spíše uzpůsobena potřebám vajíčka než vlastním požadavkům" (str. 24). Menstruace bývá Často nepříjemná, někdy bolestivá; často mívá negativní vliv na psychiku a v každém případě má za následek nepříjemné vykonávání očisly a odstraňování znečištěných menstruačních prostředků; a pak je tu i další problém, o němž se de Beauvoir nezmiňuje: v mnoha kulturách menstruace přeruší obvyklou každodenní činnost ženy a uvrhne ji do stigmatizovaného stavu, jehož důsledkem jsou různá omezení jejích činností a sociálních kontaktů. V těhotenství je mnoho jejích vitamínů a minerálních zdrojů odčerpáváno k výživě plodu, čím jsou odčerpávány její vla-tní síly i energie. A konečně samotný porod je bolestivý a nebezpečný (str. 24-27 různě). Dc Beauvoir zkrátka soudí, že žena ..otročí lidskému druhu více než muž, že její živočišnost je očividnější" (sir. IV)). Zatímco kniha Simone de Beauvoir je ideologická, zdá se. že její průzkum ženské fyziologické situace je správný a přesný. Je prostě faktem, že procentuálně delší časový úsek života ženy bývá proporčně \ěiši podíl jejího těla částečně, někdy převážně zaměstnán přírodními procesy, které se 9 9