Daniela TINKOVA
se však začaly nabízet i nové alternatiw vůči konceptu „agrese" a „podřízení". Mezi hlavní rysy women s history 70. let patřilo především hledání „autentické" ženské zkušenosu a kultury, tedy forem samostatného ženského jednání, pro něž se otevíraly skuliny i v dominantní patriarchální moci, ať už v doméně politické či ekonomické, nebo v manželství a rodině. Dümz byl kladen na „odkrývání" toho a těch, o kterých dějiny dosud mlčely, resp. ani jim nedaly prostor promluvit. Proto řada prací z anglosaského světa nese název s metaforou skrytého, resp. naopak viditelnosti — jako Becoming visible. Hidden from history? K rysům tohoto období patří i snahy o velké generalizace, o výtvorem nové periodizace a chronologizace dějin v ohledu k ženám; vznikají také první série typu „Žena v době....", nemluvě o slavné kolekci vzniklé pod vedením Georgese Dubyho a Michelle Perrotové „Dějiny žen", která byla přeložena do několika evropských jazyků.4
V anglosaských zemích, Německu, Francii i Itálii se tak řada badatelů zaměřovala na sféry specificky ženské činnosti a ženské práce se záměrem upozornit na formy jakési „ženské subkultury" existující v rámci kultury dominantní - ať už šlo o zdánlivě „přirozené" role jako mateřství, o formy ženské sociability a příbuzenství nebo profese pečovatelské, zdravotnické či služebné (včetně prostituce). Velkým tématem 70. a 80. let byly „oddělené sféry",5 zejména v té podobě, kterou jim dal nástup kapitalismu a průmyslová revoluce v souvislosti s oddělením oblasti nejen státu, ale i výdělečné činnosti — od sféry domácnosti, která již přestala plnit roli výrobní jednotky jako v preindustriálním světě. Klíčové práce z anglosaské oblasti se soustřeďovaly na období modernizace. Zatímco však některé studie akcentovaly především problém devalorizace ženské práce v období nástupu kapitalismu a „konfinaci"  středostavovských dam,6 jiné  práce se  zaměřily především
3 Sheila ROWBOTHAM, Hidden from history. Rediscovering Women in History from the 17th Century to the Present, London 1973, New York 1974.
4 Orig. Georges DUBY - Michelle PERROT (edd.), Histoire des Femmes en Occident, du I.-V., Paris 1991-1997.
5  Ke kritickým reflexím debat o oddělených sférách z obd. 70.-80. let viz například Linda KERBER, Separate Spheres. Female Worlds, Women's Place: The Rhetoric of Women's History, in: Journal of American History, vol. 75/1, June 1988, s. 9-39, ke kritice zvi. s. 26-28 a s. 39; Amanda VICKERY, Co/den Age to Separate Spheres? A review of the Categories and Chronology of English Women's History, in: Historical Journal 36/2, 1994, s. 383-414, zde zejm. s. 411-412; Lawrence KLEIN, Gender and the Public/Private Distinction in the 18th Century: Some Questions about Evidence and Analytic Procedure, in: Eighteenth-Century Studies, vol. 29, No 1, 1995, s. 97-109.
6  Zejména klasická práce Louise TILLY - Joan W. SCOTT, Women, Work and Family, New York-Atlanta-Dallas-London 1978.
20
„Žena" - prázdná kategorie?
na pozitivní roli domácí sféry jako morální alternatiw ke kapitalistu kvm hodnotám - a na její přesahy do sféry veřejné.'
Ve Francii v 70. letech, tedy v období velkého rozkvětu šťastně insti-tucionalizované „Nové historie" vzešlé z Anilities, se zájem o ženskou problematiku formoval zejména v souvislosti s tehdejším rozvojem historické demografie a antropologie, tedy především v rámci studia dějin rodiny, životních cyklů, sexualit;, sociálních a mentálních struktur i výchovy - a to spíše ve společnosti starého režimu, v rurálnim světě, než v procesech modernizace spjatých s urbanizací. Velkým tématem tohoto období bylo pro Francii tělo, zejména tělo ženské, a jeho interpretace v materiálech normativní povahy." Je zajímavé, že následující generace právě tuto problematiku pohrdavě odsunula s tím, že pouze napomáhá k utvrzení starého stereotypu, že femi-nita prochází především tělem.'' Důležitý rozdíl tkvěl i mezi „relačním" feminismem evropským (resp. francouzským) a „individualistickým" feminismem angloamerickým. Pro Francii je příznačné i to, že se této problematice otevíraly nejprve časopisy antropologické, zatímco historická disciplína zůstávala uzavřenější a obezřetnější — a že paradigmatickými pracemi pro historiky byly spíše práce antropologické věnované například rozdělení ženského a mužského prostoru v tradiční preindustriální společnosti.10
Také v Německu se dostala do popředí problematika oddělených sfér a zejména jejich ideologického zakotvení na přelomu 18. a 19. století -
7 Viz např. Catherine HALL - Leonore DAVIDOFF, Family Fortunes. Men and Women of The English Middle Class 1780-1850, London 1987; Catherine HALL, White, Male and Middle Class. Explorations in Feminism and History, Oxford-Cambridge 1992; nebo slavný a vlivný článek o ženském přátelství od Caroll SMITH ROSENBERG, The Female World of hove and Ritual, in: Signs, 1, Autumn 1975, s. 9-29.
8  Viz zejm. Yvonne KNIEBIEHLER - Catherine FOUQUET, La femme et les médecins, analyse, historiqiie, Paris 1983; TÁŽ, Les médecins et la „nature feminine" au temps du Code civil, in: Annales, 31/ 1976, s. 824—845; dále Jean-Pierre PETER, Entre femmes et médecins: Violence et singii/arités dans le discours du corps et sur le corps ďaptis les mamiscrits médicaiix de laßn du XVJlIe siede, in: Ethnologie frane.aise, 1976.
' J. REVEL, Mascu/in/Feminin, in: Michelle Perrot (ed.), Une histoire des femmes est-elle possible? Paris 1984, s. 129-130.
10 Viz zejména Agnes FINE, Actualité de la recherche. Histoire des femmes el anthropologic des sexes, in: Clio. Histoire, femmes et Sociétěs, 2002, s. 145-166; Cécile DAUPHIN - Arlette FARGE - Genevieve FRAISSE - Michelle PERROT - Christiane KLAPISCH-ZUBER a další., Women's Culture et Women's Power, in: Journal of Women's History 1/1 Spring 1989, s. 568—601, s. 569. (Původné otištěno jako Culture etpouvoir des femmes, in: Annales. Economies, Sociétés, Civilisations, 2, Mars—Avril 1986); Francoise THEBAUD, Ecrire I'histoire des femmes, Fontenay-aux-Roses 1998.
21