Poznámky k testu z 9.11.2009 (JAP102a): Nejprve ta dobrá zpráva: Díky avizované „prohibici“ se nám podařilo snížit počet těch, kteří v testu užili osobní jméno bez osobnostního sufixu na dva. Uvidíme, zda se nám tyto případy podaří v následujícím testu eliminovat zcela. A nyní dále: * „Kola“ (až už značky Coca-Cola, či kterákoliv jiná) je japonsky コーラ (viz učebnice, str. 49). Byla to velmi častá, nicméně ne příliš přísně hodnocená chyba. * „Dnes“ není *きゅう, nýbrž きょう (samozřejmě bez partikule ni). Jak velký rozdíl spočívá v samohlásce, snad netřeba zdůrazňovat. * Překvapivě velkému počtu z vás dělal problém časový údaj „tři čtvrtě na tři“. To je učivo 1. lekce. Na to, že dříve probrané učivo si máte důkladně osvojit, jsem upozorňoval již v minulosti. * Jen málo z vás správně přeložilo „jít domů“ slovesem kaeru. Na hodinách jsem nejednou hovořil o dichotomii soto vs. uči („vnější“ vs. „vnitřní“). Tato dichotomie není pouze záležitostí kulturní, ale odráží se i v japonském jazyce. Kromě demonstrativních výrazů též mj. v systému sloves. Sloveso kaeru má tedy význam „vrátit se do svého uči“. Čeština či slovenština zmíněnou dichotomii nedemonstruje tak výrazně jako japonština (což zřejmě vedlo spoustu z vás k užití „objektivního“ *うちへいく). My se nicméně musíme usilovat o „naladění se“ na japonský způsob vnímání reality, abychom byli schopni japonštinu přirozeněji užívat. * Opět se vyskytly případy nezapojení výrazů do větné konstrukce (tedy substantiva bez partikule). Častým jevem bylo vynechání objektové partikule を ve frázi スポーツをする (viz např. učebnice, str. 70), i když k této chybě jsem byl také spíše benevolentnější. * Fráze z rámečku na str. 53, které jsem vám zadával, si také zjevně zapamatovalo jen málo z vás (i zde opakuji, že je zapotřebí se výrazy učit od začátku správně – především s ohledem na délku samohlásek). * Pro spoustu z vás byl problém identifikovat トムさん jako jméno „Tom“ (přestože katakana vám měla být dostatečným vodítkem). * Největším problémem se nicméně ukázalo zadání ⑤: „Následující větu přepište do základního (bezpříznakového) slovosledu.“ Klíčem k tomuto úkolu byl výraz „slovosled“. Tedy nikoliv nahrazování kontextové partikule wa pádovou partikulí ga, nýbrž prosté seřazení jednotlivých úseků věty lineárně do takového pořadí, které by bylo nejméně příznakové. Věta 「車でトムさんは川へしゅうまつにいきます。」 obsahuje zcela zjevně téma (označeno kontextovou partikulí) – トムさんは. Jedná se tedy o větu s tematickou větnou stavbou, a ta má strukturu „téma – komentář“ (téma v základu vždy na začátku, viz též učebnice, str. 63). Pravá část struktury je pak tvořena komentářem, za nějž je v tomto případě dosazen „zbytek“ rematické větné stavby (se slovesem v koncovém tvaru na konci). Za správnou bych uznal jakoukoliv z následujících variant: a) トムさんはしゅうまつに川へ車でいきます。 b) トムさんはしゅうまつに車で川へいきます。 c) トムさんは車で川へしゅうまつにいきます。 d) トムさんは車でしゅうまつに川へいきます。 e) トムさんは川へ車でしゅうまつにいきます。 f) トムさんは川へしゅうまつに車でいきます。 Nejlépe pak verze a), kde je ona „rematická“ část sestavena v pořadí „informace o čase – informace o místě – informace o způsobu – sloveso“ (verze b) by byla v japonštině přibližně stejně pravděpodobná). Nakonec jsem byl benevolentní, a uznával jsem i přepracování do prosté rematické větné stavby, bylo-li řazení 「しゅうまつに川へトムさんが車でいきました。」 (tedy opět řazení v pořadí „informace o čase – informace o místě – informace o subjektu – informace o způsobu – sloveso“), přestože v takovém případě vám příliš neodpovídal překlad do češtiny/slovenštiny s „Tom“ na začátku. Výsledky testu: NG: Na hranici úspěšnosti: 361577 331020 261610 172693 327260 217624 343535 361688 361453 171779 361876 361336 343585 335901 261756 262199 342720 67591 342195 361389 361225 361177 361964 361987 362008 361036 Testy 361581 a 361527 byly ohodnoceny jako NG pro absenci osobnostního sufixu. Všechny ostatní odevzdané testy byly ohodnoceny jako OK. J. Matela