Poznámky k testu z 24.11.2009 (JAP102b): S blížícím se koncem semestru bych vás rád upozornil na to, že test napsaný kompletně kanou vás do dalšího semestru rozhodně neposune. V průběžných testech, které píšete na mých hodinách nehodnotím neužívání kandži negativně (negativně hodnotím pouze chybné užívání kandži). Přesto mějte na paměti, že znalost probraných kandži se od vás vyžaduje. Jak jste na tom v hodinách Mgr. Kubovčákové, víte nejlépe vy sami. V mých hodinách budu v závěrečné zkoušce (či ve zkoušce „připouštěcí“, která se bude týkat těch z vás, kteří z průběžných testů budou mít OK více než 50 a méně než 70 %) vyžadovat pasivní znalost všech kandži, které se doposud objevily v probrané látce učebnice Genki, a aktivní znalost všech kandži, které proberete na hodinách Japonského písma. Další poznámky k testu: * Někteří z vás, zdá se, stále ještě nepochopili, že má-li substantivum v japonské větě plnit nějakou syntaktickou funkci, musí být do větné struktury nějak zapojeno. K zapojení dochází skrze partikule. Absence partikule za substantivem ve funkci tématu (v tematické větné stavbě) či komplementu (v rematické větné stavbě) znamená nezapojení daného substantiva, potažmo gramaticky nesprávnou větu. Partikule musíte znát a užívat je. Nedostatky v testu se týkaly především partikulí pádových. * Užíváním pádových partikulí je samozřejmě myšleno užívání správné. Užití partikule ni u takového výrazu, který tuto partikuli nepobírá, je chybou. Týká se to především výrazů ve funkci příslovečného určení (času). Zopakujte si, které výrazy partikuli ni pobírají a které nikoliv (učebnice str. 61 a 62). * Při výkladu pádových partikulí jsem zmiňoval, že má-li se partikule に vyskytnout ve větě dvakrát (u výrazu týkajícího se času a u výrazu týkajícího se cíle akce/pohybu), bývá ze stylistických důvodů v druhém případě nahrazována partikulí へ. Jenom málokdo se toho v testu držel (přestože jsem to nehodnotil jako závažnou chybu). * Velmi časté bylo chybné užití partikule ni ve spojení s místem, kde se odehrává nějaká akce („Japonsko – (ne)jezení suši“). Správně je partikule de. Partikule de byla naopak chybou v určení místa (směru/cíle), kam směřuje pohyb („přijet – na Slovensko“). * Mnohým z vás stále činí problém správná volba slovesa mezi iku a kuru. Jelikož v zadání bylo „přijel“, bylo jedinou správnou variantou sloveso kuru (sloveso iku by se užilo v případě, že by v zadání bylo „jel“). V daném kontextu („Satoši přijel na Slovensko“) rovněž nebyl prostor pro užití slovesa kaeru, jelikož je zjevné, že Satoši není Slovák. * Výraz pro „Slovensko“ byste měli znát (viz Doplňkové lexikum 1, vloženo do ISu 3.10.). Nicméně jsem uznával dvě varianty: standardně zaužívané スロバキア i fonologicky novější zápis スロヴァキア. * Výrazy pro „počítač“ jsem jako správné uznával tři: a) コンピューター, b) (méně častější) コンピュータ, c) パソコン. Uznal bych nejspíš i latinkou zapsáno „PC“, ale tento případ se neobjevil. * Výraz „zahraniční“ v závorce před výrazem „studenti“ v zadání 4. věty vás měl navést k užití výrazu 留学生 (りゅうがくせい, lexikum 1. lekce). Velká část vás jej zcela ignorovala. * Tak jako „japonský přítel“ (ve významu „přítel – Japonec“) není *nihon no tomodači, nýbrž nihondžin no tomodači, tak i „japonský (zahraniční) student“ není pouze *nihon no rjúgakusei, nýbrž nihondžin no rjúgakusei (výraz nihon no gakusei by nejspíš znamenal něco jako „student Japonska“, což je samo o sobě v podstatě nesmysl). To je opět učivo 1. lekce. Výsledky testu: NG: Na hranici úspěšnosti: 361688 331020 179286 321422 60853 172693 261756 343535 325316 217624 361940 327512 361453 343585 335904 361317 262500 67591 255493 361987 321998 361177 361482 Všechny ostatní odevzdané testy byly ohodnoceny jako OK. Na pondělní hodinu si přineste 5. lekci učebnice Genki, kterou jsem vám vložil do ISu. Jakékoliv dotazy směřujte na můj email, případně na mě osobně v průběhu příštího týdne. J. Matela