Poznámky k testům z 30.11.2009 a 2.12.2009 (JAP201): V testu z pondělka jsem ve větě 「Poslal jsem Pavlovi dvě krabice.」 uznával i užití výrazu ボックス, který v japonštině existuje (i když pro „krabice“ se spíše užívá výraz ). Taktéž ve středečním testu ve větě 「Mám ti to vložit do krabice?」. Samozřejmě jsem vítal, pokud jste se snažili užít jiného než „univerzálního“ numerativu. Pro krabice se pak užívá právě výraz 箱, který se pojí s japonskou číslovkou. Numerativy jsou nicméně syntakticky svým způsobem na jakémsi pomezí mezi substantivy a adverbii. Mohou fungovat jako substantiva (tedy přijímat pádové partikule a tvořit tak komplement), např.: パベルさんにを送りました。　(podle některých zdrojů se tento numerativ může pojit i se sinojaponskými číslovkami, což by zde bylo にはこ. Já se budu i nadále držet zařazení tohoto numerativu do skupiny užívaných s japonskými číslovkami.) Mohou také fungovat podobně jako adverbia (tedy bez partikule, vztahovat se ke slovesu), např.: 彼女に三回プロポーズしました。 (nelze říct *三回をプロポーズする) Šlo by tedy říct, že partikule mo ve větách typu 彼女に三回もプロポーズしました。 je partikulí adverbiální (a nikoliv kontextovou) nejen proto, že nerozčleňuje větu na téma a komentář, ale též proto, že se pouze podílí na významové modifikaci slovesa, kdy je napojeno na adverbiální výraz. Pondělní test mě mj. upozornil na nedostatky v mém výkladu numerativů, a to díky větě 「Na výlet do Portugalska jsme jeli dvěma auty.」. Vysvětloval jsem, že numerativ může stát před počítaným výrazem (napojený partikulí no), např. 二台の車で行きました。, případně za počítaným výrazem, jenž si nese svoji pádovou partikuli, např. ビールを飲もう。 Takovéto „adverbiální“ užití numerativů však s sebou nese jistá omezení, jež jsem si při výkladu neuvědomil. Věta *車で二台行きました。 není v japonštině přípustná, je možno pouze 車二台で行きました。, tedy s pádovou partikulí až za numerativem. Dovolím si zde tedy menší přehled užití numerativů v pozicích před a za počítaným výrazem, v závislosti na pádové partikuli: 二人の友達が来ました。 vs. 友達が二人来ました。 二人の友達を見ました。 vs. 友達を二人見ました。 二人の友達に送りました。 vs. 友達二人に送りました。 二本の木へ行きました。 vs. 木の二本へ行きました。 二台の車で行きました。 vs. 車二台で行きました。 二人の友達からもらいました。 vs. 友達二人からもらいました。 二人の友達と会いました。 vs. 友達二人と会いました。 Proč zde existuje určitá nejednotnost, čím je způsobena atd., pokládám za zajímavé otázky, nad nimiž se můžeme společně zamyslet příští semestr v kurzu JAP220 (týká se samozřejmě těch, kteří si jej zapíší). V tuto chvíli vám doporučím užívat numerativy spíše v atributivní pozici (s partikulí no), kde lze spatřovat jistou pravidelnost. Další poznámky k testům: * Pro Portugalsko máme v japonštině výraz ポルトガル. * „Výlet do Portugalska“ může být jak ポルトガルの旅行, tak i ポルトガルへの旅行. Varianta ポルトガル旅行 se může objevit pouze ve specifickém kontextu (ale uznával jsem i to). * Pro „vyhledat“ (znaky, informace apod.) je lépe užívat slovesa べる než す. * Některým z vás dělají problém i základní znaky. Upozorňuji, že v tomto ohledu budu od dalšího semestru mnohem přísnější. Proto doporučuji věnovat opakování a procvičování znaků náležitou pozornost (nejen pro potřeby kurzů písma). Hodnocení: 335897 – Doučte se vazbu „požádat někoho o ruku“. Máte-li predikativ (např. sponu) v koncovém tvaru (byť prostém, だ), nemůže následovat tóten (čárka), protože se jedná o tvar koncový. Nezvládla jste prostý volní tvar slovesa れる (jedná se o –ru sloveso). Nepleťte si znaky 休 a 体. Také si nepleťte slovesa す a りる. 330821 – Vynechala jste osobnostní sufix u jména Pavel. Gramatiku celkem zvládáte (až na prostý volní tvar slovesa 入れる). Zcela jste vyhořela na znacích (彼, 旅, 飲, 本). Napsat opakovaně chybně znak pro „knihu“ je u studenta druhého ročníku neodpustitelné. 330940 – V prvním testu jenom jeden detail (tvar numerativu hako) a překlad z japonštiny. V druhém testu toho bylo víc. Substantivum se na ので pojí skrz přívlastkový tvar spony (な), takže 休みなので. Zapomněl jste na osobnostní sufix. Nedodržel jste prostý styl, ale to až tak nevadilo. Víc mi vadily tvary sloves, slovíčka se musíte naučit správně (např. „zapomenout“ = わすれる, nikoliv *わすられる, pro pasivum ani potenciál tu není prostor). 321398 – V prvním testu se Vám vůbec nepodařila transkripce cizích slov do katakany (jak Vás mohlo napadnout, že by japonský výraz pro „Portugalsko“ mohl pocházet z češtiny nebo slovenštiny?). Už je Vám asi jasné, že numerativ まい se pro krabice asi příliš nehodí. V druhém testu Vám těsně unikl prostý volní tvar slovesa 入れる, výraz nomó jste zapsala *飲もお. Především Vám ale dvakrát neladila zdvořilostní úroveň. V prostém stylu se vám nemůže vyskytovat spona ve tvaru です, to je styl zdvořilý (a v něm se zase nemůže vyskytovat přísudek v prostém しよう či さがそう). Také pozoruji, že máte docela chaos v pádových partikulích (pádové partikule mj. nenapojujeme na slovesa, proto nemůžete mít *読むを). Doporučil bych Vám se je buď doučit, nebo si ještě před zkouškou domluvit konzultaci. Opravte si psaní znaků 旅 a 飲. 321959 – Týkají se Vás některé věci, na které jsem upozornil kolegy výše. V druhém testu jste vynechal osobnostní sufix (a už dříve jsem upozorňoval na to, abyste zbytečně nelaborovali se zápisem japonských jmen čínskými znaky. Pro zajímavost si zkuste vyhledat nejběžnější znaky pro zápis jména „Hiroši“. 死 mezi nimi určitě nebude). Koncová partikule ka se většinou nepřipojuje ke sponě v prostém stylu (takže *だか ne). 343536 – V obou testech jste vynechala osobnostní sufixy u jmen. Vaše užívání pádových partikulí je také poněkud nepřesvědčivé. 330878 – Užít s krabicemi numerativ 個 možné je, ale nejspíš by se pak jednalo o „krabičky“. Doučte se užívání adverbiální partikule mo ve frázích s numerativy (viz učebnice, str. 36). V druhém testu jste užil nesprávný znak pro かりる (*貸りる ne) a „knihu“ jste zapsal znakem 木. 103420 – V prvním testu se Vám nevydařila okurigana u slovesa 送る. V obou testech jste vynechala osobnostní sufixy u jmen. V druhém testu Vám neladily zdvořilostní úrovně (viz 321398). Nepleťte si znaky 休 a 体. 330873 – Doučte se numerativy a znaky 彼 a 旅. 219661 – Jenom detaily: u numerativu はい s číslovkou 2 není žádný fonologický důvod pro handakuten. Deiktická slovesa ve funkci pomocných sloves jsme ještě neprobírali (ale zvolila jste je správně. Chtělo to už jen volní tvar: 入れてあげようか). 261115 – V prvním testu jste nezvolila nejvhodnější numerativ pro krabice a nepovedl se Vám tvar slovesa おくる (pro potenciál nebyl důvod, おくれる je případně jiné sloveso). V druhém testu jste nezvládla základní znaky (飲 a 入), znak 折 se užívá u slovesa, které se v daném kontextu nehodí. Dané sloveso jste navíc nesprávně převedla do volního tvaru. ひろしさんがかりた本 je „kniha, kterou si půjčil Hiroši“, nikoliv „kniha, kterou mi půjčil Hiroši“. V posledním překladu Vám neladila zdvořilostní úroveň. 325106 – V prvním testu jste použil trochu jiný překlad, než jaký jsem čekal, ale špatně to nebylo. V druhém testu jste nevyjádřil „jedno, dvě“ (řešení viz výše). Jinak OK. 323888 – Vaše invence při překladu „požádat o ruku“ je chvályhodná, ale slovní zásobu se doučte (navíc, člověk by musel být asi hodně arogantní, aby svoji přítelkyni požádal o ruku slovy 「結婚して」). V druhém testu jste si nedostatečně přečetl zadání, ale to již víte. 263692 – V obou testech jste vynechala osobnostní sufixy. Překládat „svoji přítelkyni“ jako s 私の bylo z kontextu nadbytečné. V druhém testu bylo lepší pro „mít volno“ zvolit jiné vyjádření než slovesem. Nepovedl se Vám prostý volní tvar slovesa 入れる, u „půjčit“ jste měla stejnou chybu jako 261115, a neladila Vám zdvořilostní úroveň v posledním překladu (jestliže v jedné větě je predikát prostý ある, pak v následující nemůže být zdvořilý どうですか). Všem doporučuji dohledat si význam věty 大事な試合じゃないけど、あきらめないで。 J. Matela