Poznámky k testu ze 19.10.2009 (JAP201a): I tentokráte se přidržím „slovního“ hodnocení. Nedostatek času snad (ani) tentokráte nebyl překážkou v úspěšném napsání testu. Několik obecných poznámek: * Ve slovní zásobě na str. 246 je výraz „kýchat“ uveden jako くしゃみが出る. Objevilo se hodně případů se せきが出る („kašlat“), ale jako chybu jsem to tentokráte nehodnotil, pokud byla konstrukce uvedena správně. Po pondělním výkladu o džidóši a tadóši (a po procvičení) snad již nikdo nebude džidóši 出る asociovat s partikulí を. * Taktéž jsem nehodnotil neužití ～んです (byla-li konstrukce správně), přestože se od vás očekávalo, že odhalíte, kdy je záhodno tento tvar použít (od toho jsme to na hodině probírali). Opakuji, že jestliže nějakou gramatiku probíráme na hodině Výkladu (i ve Cvičeních), potom se od vás očekává, že ji v testu (který je na ověření dotyčné gramatiky většinou designován) použijete. Pokud máte pochybnosti o užívání dané gramatiky, zeptejte se na to. Pokud se nezeptáte, beru to tak, že s tím problém nemáte (a následné neužití dané gramatiky v testu beru jako nedostatek z vaší strany). * Je-li příslovečné určení času (např. きのう) zapojeno do věty bez partikule (např. bez kontextové partikule は), bývá vhodné je oddělit čárkou. * Výraz „dělat si starosti o X“ je v japonštině Xを心配する. Za správný překlad věty „Neměl byste si (o mě) dělat starosti.“ jsem bral a) しんぱいしない方がいいです。, b) しんぱいしないで下さい。, c) しんぱいいりません (případně しんぱいいらないです). Výraz しんぱいいらない je ustálenou frází s –u slovesem いる (a bez partikule), který se do dalších konstrukcí nezapojuje. * Někteří z vás by si měli uvědomit specifika otázek. Otázky máme v základě dvojího typu: zjišťovací (někdy též „yes/no questions“) a doplňovací. Ty doplňovací bývají většinou označeny otázkovým slovem (kdo, proč, jak, co atp.). Platí to i pro otázky v japonštině. Snad by vám mohl být k užitku tento článeček: http://juramatela.bloguje.cz/812534-tot-otazka.php * Máte-li predikativ (např. sponu) v koncovém tvaru (です), musí být věta ukončena, konkrétně symbolem „ 。“. Pracujete-li se souvětím, je zapotřebí predikát první věty k druhé větě nějak napojit. K tomu slouží např. přechodník (–te tvar). Chcete-li tedy větu 寒かったんです。 napojit na かぜをひいたんです。, jednoduše převedete první sponu do přechodníkového tvaru, a dostáváte 寒かったので、かぜをひいたんです。 Tady lze pozorovat, že spojka ので je v podstatě odvozena od přechodníkového tvaru spony. Hodnocení: 330907 – Pobavíme se ve čtvrtek dopoledne. 335897 – Výborný výkon. Znovu Vám sice ujela délka samohlásky, ale jinak téměř bez chyby. Výraz „teplý“ v kontextu oblečení nemůže být あつい, protože obsahuje prvek „příjemný“ (viz např. Minoru Watanabe, O podstatě japonského jazyka). 330821 – Docela dobrý výkon. *さむかったなので je nesmysl, protože nikdy nemáte *さむかっただ. Je důležité rozlišovat, kdy je です ve funkci spony (tvoří přísudek), a kdy má jen modální funkci (zdvořilost), např. u přísudků z –i adjektiv. Výraz かぜをひいている není chybný, používá se však k popisu stavu („jsem nachlazený/á“). Pro popis změny stavu (akce) se u tohoto slovesa používá tvar minulý (かぜをひいた = „nachladil/a jsem se“). Zopakujte si konstrukci ～方がいい. 330940 – podobně jako minule jste nezvládl ohnutí slovesa tentokráte 着る. Rozdíl mezi ohýbáním sloves 着る a 切る, která mají stejný „slovníkový“ tvar, patří mezi základní znalosti ve vztahu ke kacujó. Jinak byl Váš výkon dobrý. 321398 – Nepříliš oslnivý výkon. Selháváte v základních konstrukcích, v ohýbání sloves, vypadávají Vám znaky kany či dakuten. 321959 – opět velmi pěkný výkon. K あついふく viz výše. 343536 – Docela uspokojivý výkon. Spojka ので se pojí na nějaký „perfektní“ tvar predikativu, nelze operovat pouze s adjektivním základem bez přípon či koncovek (pamatujte si, že japonština je aglutinační jazyk). 330878 – Opět Vám neladily časy (きのう = určení minulosti, さむい = neminulý tvar). Také jste chybně ohnul sloveso 着る (viz výše). 103420 – Výborný výkon. Týká se Vás jen ohnutí slovesa 着る (viz výše) a napojení vět. Jinak bez chyby. 330873 – Solidní výkon. Doučte se slovíčka. 219661 – Pěkný výkon. Jednou Vám vypadl dakuten a neužila jste ～んですか (k čemuž Vás mělo dovést どうして nebo české „pročpak“), ale jinak solidní. 261115 – Nepříliš přesvědčivý výkon. Dvakrát Vám vypadl dakuten a jednou jste opomněla sponu (věta ve zdvořilé japonštině nemůže končit prostým ～ん。). 325106 – Nebýt opomenuté čárky před „protože“, byl by celý test zcela bez chyby. 323888 – O tom, že 方がいい se napojuje na kladný minulý tvar slovesa, nejspíš víte. U oblečení se možná spíše užívá znaku 暖 než 温 pro „teplý“. Jinak standardní výkon. 273628 – Výborně. Týká se Vás zmínka o napojení dvou vět do souvětí (či oddělení dvou vět koncovým znaménkem), ale jinak v podstatě bezchybný test. 263692 – Solidní výkon. Jistě chápete, že *寒かったんので je nesmysl (protože v něm v podstatě stojí dvě stejná の vedle sebe). Sloveso 着る lze označit za tadóši, tedy vyžaduje člen s を. I nadále platí moje výzva ke studentům, kteří mají z testů (hodin) absence. Bez většího než 30%ního množství nenapsaných testů za semestr (zde nemám na mysli výsledek testu) vás nepustím ke zkoušce. Snažte si proto testy dopisovat zpětně. J. Matela