PROPOZICE OBSAHOVÉ TÁZACÍ, PŘÍMÉ VS. NEPŘÍMÉ OTÁZKY
. Přímé otázky
doplňovací ­ uvozeny tázacím zájmenem nebo adverbiem (, , , , ...)
 []  ,   ;
zjišťovací
jednoduché ­ tázací partikule (příp. deliberativní otázky konjunktivní):
,  (lat. ­ne) > odpověď může být kladná i záporná
, , ,    (lat. nonne) > odpověď kladná
 , ,  <   (lat. num) > odpověď záporná
[]  ;
[]  ;
;
rozlučovací ­ partikule:
 ... 
 ... 
... 
[]   ;
      ;
  ;
  ;
odpověď:
ANO: zopakování klíčového slova; odpovídající os. zájmeno, partikule, adverbium, krátká věta
  ; . . .   .
   ;  .
NE: prostou negací, příp. zopakování klíčového slova s negací
 .  . .  . .  ; .
II. Nepřímé otázky ­ obsahové věty tázací
po predikátech navozujících otázku (, , , ...) nebo
vyjadřujících neznalost, pochyby, váhání (,  , , , ,  
,  ...)
doplňovací ­ tázací zájmena/adverbia přímá, nepřímá, příp. vztažná (, , , ...)
   , /   /.
 /, /   /.
     ;
 ,  .
zjišťovací
jednoduché ­ tázací partikule 
rozlučovací ­ partikule  ... ,  ... ,  ... ,  ... ; elipsa druhé části otázky
na pouhé  ,  
slovesný čas a způsob ­ jako u obsahových oznamovacích vět: indikativy všech časů, po vedlejších
časech i optativ zástupný; v deliberativních větách konjunktiv, resp. optativ
(1)      ,       
  .
(2)  ,       ,  ...
(3)        ,       
  .
PROPOZICE OBSAHOVÉ TÁZACÍ, PŘÍMÉ VS. NEPŘÍMÉ OTÁZKY
(4)   ,    /   
        /.
(5)              ,
 ,      ,  .
(6)      ,   ,    
   / '  , ,     .
(7)  ,   ,    , ' ,    
   ' .
(8)      ,   ,  
 .
(9)   ,   ,     .