LJSPFF Latina pro nelatináře – hodina X. přehled vybraných zájmen I. Osobní zájmena (pronomina personalia) a zájmeno zvratné 3.os. sg. a pl.: Singulár plurál sg. + pl. 1. os. 2.os. 1. os. 2. os. 3. os. nom. ego já tū ty nōs my vōs vy gen meī mne tuī tebe nostrī nostrum nás z nás vestrī vestrum vás z vás suī sebe dat. mihi mně, mi tibi tobě, ti nōbīs nám vōbīs vám sibi sobě, si ak. mē mne, mě tē tebe, tě nōs nás vōs vás sē sebe, se Abl. mē mnou tē tebou nōbīs námi vōbīs vámi sē sebou Zájmena nos, vos mají v genitivu dva tvary; genitiv objektivní nostri, vestri se používá ve významu předmětném; genitiv partitivní nostrum, vestrum se užívá při vyjímání části z celku (v češtině je uvozen předložkou „z“) a ve spojení s gen. omnium. Např.: Multi vestrum venient. Mnozí z vás přijdou. Memor nostri es! Pamatuj na nás! Memores omnium nostrum erant. Pamatovali na nás všechny. Pozn.: S předložkou cum se spojují v jeden tvar:. mecum, tecum, nobiscum, vobiscum Zvratného zájmena užívá latina pouze pro 3. osobu obou čísel. V ostatních případech, na rozdíl od češtiny, užívá namísto zájmena zvratného zájmeno osobní. sum mei jsem noceo mihi škodím si memor es tui jsi pamětliv sebe noces tibi škodíš si est sui je nocet sibi škodí si sumus nostri jsme delectamus nos bavíme se memores estis vestri jste pamětlivi sebe delectatis vos bavíte se sunt sui jsou delectant se baví se II. Zájmena přivlastňovací (pronomina possessiva) se skloňují jako adjektiva I. a II. deklinace: meus, mea, meum můj, má, mé tuus, tua, tuum tvůj, tvá, tvé suus, sua, suum svůj, svá, své noster, nostra, nostrum náš, naše, naše vester, vestra, vestrum váš, vaše, vaše suus, sua, suum svůj, svá, své Na rozdíl od češtiny užívá latina přivlastňovacího zájmena suus, sua, suum pouze ve vztahu k podmětu ve 3. os. sg. a pl. Ad matrem meam me verto. Obracím se k své matce. Ad matrem tuam te vertis. Obracíš se k své matce. Ad matrem suam se vertit. Obrací se k své matce. Ad matrem nostram nos vertimus. Obracíme se k své matce. Ad matrem vestram vos vertitis. Obracíte se k své matce. Ad matrem suam se vertunt. Obrací se k své matce. Pozn.: Vokativ zájmena meus je mi (Mi fili!. = Můj synu!) III. Zájmena ukazovací (pronomina demonstrativa): is, ea, id ten, ta, to; on, ona, ono (kromě svého významu „ukazovacího“ zastupuje také osobní zájmeno třetí osoby v obou číslech) īdem, eadem, idem tentýž, tatáž, totéž ipse, ipsa, ipsum sám, sama, samo (tohoto zájmena se užívá k zdůraznění podstatného jména či osobního zájmena; ve významu „osamocený“ užíváme zájmenného adjektiva solus, a , um) singulár m. f. n. m. f. n. m. f. n. nom. is ea id īdem eadem idem ipse ipsa ipsum gen. eius eiusdem ipsius dat. eī eīdem ipsī ak. eum eam id eundem eandem idem ipsum ipsam ipsum abl. eō eā eō eōdem eādem eōdem ipsō ipsā ipsō plurál nom. iī (eī, ī) eae ea iīdem eaedem eadem ipsī ipsae ipsa gen. eōrum eārum eōrum eōrundem eārundem eōrundem ipsōrum ipsārum ipsōrum dat. iīs (eīs, īs) iīsdem ipsīs ak. eōs eās ea eōsdem eāsdem eadem ipsōs ipsās ipsa abl. iīs (eīs, īs) iīsdem ipsīs Zapamatujte si: Česká přivlastňovací zájmena 3. osoby – jeho, její a jejich vyjadřuje latina genitivem singuláru a plurálu zájmene is, ea, id: eius jeho, její, jeho eōrum, eārum, eōrum jejich hic, haec, hoc tento, tato, toto (označuje osobu či věc blízkou mluvčímu) iste, ista, istud tenhle, tahle, tohle (označuje osobu či věc blízkou posluchači) ille, illa, illud onen, ona, ono (označuje osobu či věc vzdálenou) singulár m. f. n. m. f. n. m. f. n. nom. hic haec hoc iste ista istud ille illa illud gen. hūius istīus illīus dat. huic istī illī ak. hunc hanc hoc istum istam istud illum illam illud abl. hōc hāc hōc istō istā istō illō illā illō plurál nom. hī hae haec istī istae ista illī illae illa gen. hōrum hārum hōrum istōrum istārum istōrum illōrum illārum illōrum dat. hīs istīs illīs ak. hōs hās haec istōs istās ista illōs illās illa abl. hīs istīs illīs IV. Zájmena vztažná (pronomina relativa) uvozují, podobně jako v češtině, vedlejší větu vztažnou, tj. větu, která rozvíjí jakékoli substantivum či zájmeno věty řídící. V češtině odpovídají zájmenům „který, á, é“: singulár plurál m. f. n. m. f. n. nom. quī quae quod quī quae quae gen. cūius quōrum quārum quōrum dat. cui quibus ak. quem quam quod quōs quās quae abl. quō quā quō quibus Zapamatujte si: is, quī ten, který iī, quī ti, kteří ea, quae ta, která eae, quae ty, které id, quod to, co (které) ea, quae ty věci, které (to, co)