330     ^p    Srovnávací mythologie
jmen nebo i obě. Analogicky k odvozeninám typu virilis a virttim se z *Virinus stalo *Virínus. Jméno Quirlnus, které je označením zbožštěného Römula, je prostě složeninou *Co-Virinus od téhož jména.
Panuje obvyklý názor, že ke ztotožnění boha Quirlna a zbožštěného Römula došlo až později pod vlivem importovaných řeckých teorií o nanebevstoupení. Místo toho jsme zde svědky dalšího příkladu římského rozštěpení mýtu a theologie. V určité situaci se mýtický *Wir(on)os zachoval jako rituální nümen národního celku *Co~Wironos, zatímco v odděleném a epický vystavěném mýtu se stal hrdinou *Wiron(no)s. Z *Co-Wironos se vyvinul Quirlnus; z *Wiron(no)s se stal přídomek, který pak byl nahrazen Rômulem. „Historický" hrdina potřeboval životní příběh s jiným koncem, než poskytoval mýtický motiv o rozčtvrcení, který byl v případě „tyrana" Römula nesprávně použit. Apotheosa řeckého původu ve formě záhadného zmizení sloužila jako prostředek k obnovení dávno přerušené vazby mezi bohem a hrdinou.
Römulovy kohorty se podle básníka Propertia nazývaly Ramněs virí, a tento výraz by se dal přeložit jako 'Římané člověka', tzn. lidé konkrétního Římana, Römula. Když Juvenalis (11.105) nazval Rema a Römula geminos Quirínos, doslova 'dvojčaty Quiríny', použil plurální tvar odrážející staré dvandvové kompozitní spojení jmen bohů *Jemonó-Wironó 'Dvojče [a] Člověk' podle známého modelu védského Mitra-a-Varuna.
Rekonstruovaný indoevropský mýtus o stvoření člověka a společnosti je doložen na třech místech: Jama a Manu v Indii, Tuisto a Mannus v Germanii a *Jemo(no)s a *Wiro(no)s v Římě. Za těmito páry můžeme rozeznat primitivnější kosmogonické obry Purušu, Gajómarta a Ymiho a také rozřezaného Römula v senátu, kde našel smrt i Julius Caesar. Shakespearův Brutus dokonce říká „Rozřežme ho jako pokrm hodný bohů". Možná, že před sebou máme skutečný mythologický patrový dort — pod zavražděným Caesarem se skrývá rozporcovaný Rômulus a úplně dole je indo-evropské dvojče obětované při vzniku vesmíru.
Na okraj    ^    331
NA    OKRAJ   P UHVELOVY SROVNÁVACÍ   MYTHOLOGIE
Indoevropská srovnávací jazykověda, která za necelých dvacet let uzavře dvě století své existence, je vědním oborem, který se neustále dynamicky rozvíjí. Nejde jen o stále podrobnější filologickou analýzu existujícího jazykového materiálu, který se přitom stále rozšiřuje (dosud neukončené je např. zpracování tochar-ských textů a dalších pramenů v různých středoíránských jazycích, nalezených již počátkem našeho století v Turfánu, obecně přístupná není ani velká část již objevených textů chetitských, jejichž počet navíc každoročně obohacují nové archeologické nálezy apod.). Indoevropeistika také stále více čerpá nové typologické z podněty ostatních příbuzných oborů a obohacuje se aplikací a vývojem nových metod analýzy a srovnávání.
Předmětem zkoumání indoevropeistiky je indoevropská jazyková rodina, která zahrnuje množství (zčásti již vymřelých) jazyků a dialektů, které vykazují četné společné rysy (např. v hláskosloví, gramatické stavbě, způsobech tvoření slov, ve slovní zásobě, atd.). Tyto podobnosti lze vysvětlit pouze jejich společným genetickým původem (odtud termín rodina) a jejich vývojem ze společného zdroje. Tím je předpokládaný a pouze rekonstruovaný indoevropský prajazyk, lokalizovaný na určité území, obývané komunitou Indoevropanů. Výsledkem rozpadu této komunity je postup-
332     Mp   sro vndviici jnythologie
nč formování indoevropských jazyků nebo větví těchto jazyků a migrace příslušných kmenů (jejich skupin) do míst, kde jsou později historicky doloženy. Lokalizace pravlasti Indoevropanů je stále sporná. Na podkladě zejména lingvistických, archeologických, anthropologických a jiných argumentů (většinou vzájemně propojovaných) se jejich pravlast identifikuje s různými oblastmi:
1)   Uvažuje se o některých částech Evropy: podle starších názorů dokonce střední Evropa; severní zóna střední a východní Evropy; oblast mezi Rýnem-Donem a Baltským mořem--Dunajem/případně Alpami nebo Karpaty; oblast kolem Dunaje; oblast u Baltského moře, nověji se hovoří především o některých částech jižní Evropy (Balkán) apd.
2)  Vážným kandidátem lokalizace pravlasti Indoevropanů je Asie (zejména stepní oblasti jižního Ruska nebo území na jih od Uralu; nejnověji podle některých oblast ohraničená východní Anatolií, jižním Kavkazem a severní Mezopotámií, aj.)
3)  Ojedinělé jsou snahy hledat pravlast na velkém území části Eurasie (od střední Asie až po jižní Evropu), atd.
S hledáním někdejší pravlasti Indoevropanů úzce souvisejí i další problémy, zejména:
1)  doba rozpadu indoevropské komunity (nejčastěji se klade do 3. tisíciletí, někdy však do 4. nebo 5. tisíciletí a ojediněle do ještě starší doby);
2)    sociálněekonomická organizace Indoevropanů bezprostředně před rozpadem jejich komunity (zřejmě pastevci, podle některých badatelů již zemědělci);
3)  sekvence oddělování indoevropských jazyků (větví) a směry i chronologie dalších migrací. Tyto migrace je třeba chápat jako etapovité, trvající často velmi dlouhá údobí a provázené nejen vývojem indoevropských jazyků, ale i vývojem společenské struktury a kultury jejich nositelů a kontakty s jazyky dalších rodin, atd.
Od počátků rozvoje indoevropeistiky je jedním ze závažných, ale zároveň nesmírně obtížných témat rekonstrukce staré mythologie Indoevropanů, jíž je věnována i Puhvelova monografie.
Na okraj
Souborných prací k tomuto tématu je poměrně málo, o to více materiálu je ve stovkách většinou podrobných studií, které se, často v polemikách trvajících mnoho desetiletí, snaží dobrat řešení jednotlivých detailů, které tvoří posléze části mozaiky, jež nám má představit duchovní svět našich prapředků. Tato mozaika, která odráží mythologii Indoevropanů z doby, kdy žili ve společné pravlasti, a kdy neexistují žádné autentické písemné záznamy, vychází opět z rekonstrukce na základě reminiscencí starých mythologických představ dochovaných v pozdějších textech konkrétních indoevropských jazyků.
Je zřejmé, že stejně jako kompletní rekonstrukce prajazyka, tak také úplná rekonstrukce indoevropské mythologie nebude nikdy možná. Nicméně náš obraz staré mythologie Indoevropanů je dnes až překvapivě zřetelný a v mnohém velice detailní. Na druhé straně je řada problémů diskutovaných a otevřených. Proto jsme vybrali některá indoíránská místa Puhvelovy práce, k nimž připojujeme velmi stručný komentář. Tyto poznámky mají především poukázat na šíři a složitost rekonstrukce indoevropské mythologie, kde často na výkladu několika málo slov závisí různá interpretace celých mýtů nebo rituálů, kde celek je neúplnou mozaikou složenou z mnoha zlomků dochovaných v různých textech.
1.  [ke straně 40]
Termín dřívější dobové chetitsky karuilijaššittnéš(= DINGIR.MEŠ-is), jinde jen karuileš šiune'š, odpovídá formálně i obsahově řeckému proteroi theoi doloženému u Hésioda (srv. Hesiod: Tbeogory, [ed. & comm.] M. L. West, Oxford 1966, str. 301). K některým interpretacím srv. j.-P. Vernant, „Metis et les mythes de souverai-neté", in: Revue dhistoire des religions 180, 1971, str. 39.
2.  [ke straně 53]
Etymologické vztahy latinského iús, védského/«/a staroírán-ského jaož nejsou v podobě, jak ji uvádí J. Puhvel, prokazatelné. Především védské jóš se vyskytuje pouze v ustáleném spojení šam jóš 'štěstí (a) zdraví (zdar)' (srv. RV 1.93.7 nebo RV 1.106.5) nebo šam čajóšča 'štěstí a zdraví (zdar)' (srv. RV 1.114.2 apod.). Formálně zcela identické je avestské>o/ 'zdraví' (Jasná 46.18) nebo složené jaoi-dá- 'ten, jenž má (životní) sílu'. Védský i avestský
334     ^jß   Srovnávací mythologie
tvar jsou původně genitivy singuláru (starým indoíránským ge-nitivem, z něhož se vyvinuly, byl Hjaus) substantiva, které se dochovalo jak ve védech (dju), tak v avestském jazyce (áju), obojí s významem 'život, životní síla' (srv. např. K. Hoffmann & B. Forssman, Auestische Laut- und Formenlehre, Innsbruck 1996, str. 133). Védské jóš a avestské jaož(dá) jsou tedy substantivizova-né eliptické genitivy s původním přibližným významem '(stav/ve stavu) životní síly'. Protože latinské iůs je tvořeno zcela jinak, k těmto slovům etymologicky nepatří.
3. [ke straně 53]
Sémantika staroperského naiba je jiná, než uvádí Jaan Puhvel. Ve staroperském korpusu je naiba doložené 9krát, z toho sedm výskytů jako objekt (nebo adverbium) slovesa kar- 'dělat, činit, stavět' se zcela konkrétním významem: 'postavit dobrou/pěknou [stavbu]' (srv. Xerxes, Persepolis, nápis a 13 a 16; Xerxes, nápis u jezera Van 20 apod.), 'dobře/pěkně postavit' (Xerxes, Persepolis g 4), 'dobře učiniť (Xerxes, Persepolis, h 43). Dvakrát je naiba bez tohoto slovesa s významem jednak zřejmě 'dobro' (Dareios, Súsy p 2 nasi.), jednak 'krásná [země]' (Dareios, Persepolis d 8). Mohlo jít původně o složeninu z preverbia ni- [odkud však stupňovaný tvar nai-}] a derivace od kořene ide. *V'eb2- 'zářit' (tedy sémantický" vývoj 'zářící' -» 'krásný' -> 'dobrý'). Tento kořen je např. v ho-mérském^ae 'zářil' nebo staroirském bán 'bílý, zářící' apod.
4.  [ke straně 55]
Označení Churritů za místní ethnikum je tvrzení značně relativní. Z mezopotámskych textů a dalších materiálů jednoznačně vyplývá, že Churrité nejsou původními obyvateli oblasti, v níž je máme historicky doloženy. První churritská jména a apelativa se objevují v asýrskych textech (od zhruba 2400 př.n.L): např. akkad-ská bílá mramorová tabulka z Nippuru (BE I 11), kďe jsou zmiňováni Churrité lupin a Šechrinbri a churritské názvy několika látek; nebo o málo mladší královský nápis zmiňující vládce Arišena (Aha-sena), krále Urkiše a Navaru a další. V sumerských textech se o nich hovoří zřejmě jako o Subirejcích (sumerský král Šulgi se chlubí, že hovořil několika jazyky, vedle např. elamštiny se měl domluvit také eme sabiŕ'-a 'jazykem subirským' [= nějakým churrit-
Na okraj    ^ß
ským dialektem]). Lokalizace území, odkud přicházejí, je sporná. Podle jazykové příbuznosti s později doloženými Urartejci, lze snad soudit na oblasti (východního) Kavkazu. V první polovině 2. tisíciletí př.n.L vytvářejí Churrité v severní Sýrii a severní Mezopotámii mocný stát Mitanni. Množství churritských textů bylo nalezeno především v chetitském hlavním městě Chattuša (Bog-hazkale), naposled rozsáhlá chetitskochurritská bilingva (E. Neu, Das hurritische Epos der Freilassung I. Untersuchungen zu einem hur-ritisch-hethitischen Textensemble aus Hattuša, Wiesbaden 1996). Kulturní kontakty Chetitů a Churritů byly velmi úzké (např. churrit-skou mythologii známe prakticky výhradně z chetitských textů), rovněž churritské ethnikum bylo výrazně v chetitské říši zastoupeno.
5. [ke straně 55]
Pro tvrzení, že churritský živel... [byl] patrně překryt vládnoucí aristokracií chovatelů koní, která mluvila v podstatě staroindicky nejsou žádné přesvědčivé doklady. Jde o starší, dnes obecně nepřijímanou interpretaci skromného a velmi sporného jazykového materiálu, který se postupně analyzuje více než sto let. Tvoří ho pouze jedenkrát (ve dvou exemplářích akkadsky psané smlouvy mezi chetitským vládcem Šuppiluliumou a jeho mitannským vazalem) doložená jména čtyř bohů nepochybně indo(íránského) původu: DINGIRMÖ Mi-it-ra-aš-ii-il DINGIRMli Ú-ru-wa-na-aš-ši-el (= védský božský pár Mitra a Varu-á); °ln-dar (védský Indra); DINGIR,Mtó Na-ša-at-ti-ja-an-na (Božští blíženci Násatjové. Tato jména jsou ovšem již částečně churritizována (churritské morfy -Sil a -anná) a jsou uváděna prakticky na samém konci smlouvy mezi výčtem bohů, kteří mají garantovat dodržení smlouvy (na nevýznamném 105—108 místě seznamu churritských a chetkských božstev, srv. Keilschrifie aus Bogazkbi I 1, rev. 55 a násl.). Nikde nejsou např. doklady jejich kultu v mitannské říši apod. Další část tohoto materiálu tvoří něco přes deset apelativ v textech z oblasti Sýrie a Malé Asie. Nejzřetelnější jsou různé odborné termíny v chetitsky psané příručce o výcviku koní, jejímž autorem je Mitannec Kikkuli (srv. obecně k hippologickému výkladu těchto textů F. Starke, Ausbildung und Training von Streitwagenpferden, Eine hippologisch orientierte Interpretation des Kikkuli--Textes, Wiesbaden  1995). Jejich součástí jsou číslovky a-i-kď
i}6     ^fij)    Srovnávati mythologie
(tj. *aika- srv. ind. éka- 'jedna'), ti-e-ra" (srv. ind. tri- 'tři'), pa-an-za" (srv. ind. pdňča- 'pět'), ša-at-ta" (srv. ind. jäjm«- 'sedm' a »«-/' (srv. ind. w/rcw- 'devět'). Druhý komponent těchto výrazů ("var-tanna-) je churritizovaná forma od nějakého tvaru indo(íránské-ho) kořene vart- 'otáčet'. Rovněž jména některých panovníků mitannské dynastie jsou indoíránského původu (nikoliv však jméno zakladatele dynastie!): zejména Suttarna, Artatama, Artašštmiara, Tušratta, Sattivaza (jiné možné interpretace zápisu tohoto jména jsou Kurtivaza nebo Mattivaza). Jejich manželky nebo dcery, případně další příbuzní mají však výhradně jména churritská (dcera Suttarny II. Giluchepa, Tušrattova dcera Taducbepa apod.). Tato árjovská jména jsou, zdá se, pouze trůnními jmény, jejichž nositelé byli původu churritského (je např. bezpečně doloženo, že Mattivaza před nástupem na trůn se jmenoval Kili Teššnb, což je jednoznačně jméno churritské). Analogickou situaci můžeme zaznamenat (časově jde zčásti o synchronní rovinu) u Chetitů: jeden ze synů Suppiluliumy I. (nejméně dvě z jeho manželek byly Churritkami — Dudu chepa a Chenti) má churritské jméno Sarri kušuch. Když ho jeho otec učinil králem v Kargamiši, přijal chetitské jméno Pijaššili. Jeho nástupci mají rovněž churritská jména: Sachunuruva, lni tešub apod. Churritské rodné jméno měl rovněž chetitský vládce Muvatalli, Muršiliš III. se před nástupem na trůn jmenoval Urchi tešub (churritské jméno). Kromě trůnních jmen některých mitannských panovníků lze v textech z Nuzi, Alalachu a dalších lokalit identifikovat další anthroponyma (v optimistickém pojetí jde o necelé jedno procento ze všech jmen doložených v těchto textech), jejichž výklad je možný z indo(íránského) jazykového materiálu. Pokud jsou známa další jména členů rodin nositelů těchto jmen (otec, syn apod.), jsou (snad až na jednu výjimku) výhradně domácího (akkadského nebo churritského) původu. Rovněž termín marjannu (označení bojovníckeho stavu v mitannské říši) je zřejmě nechurritského původu (srv. indické matja- 'mladík'), ovšem opět s churritským sufixem -nnu, nicméně o příslušnících tohoto stavu nic bližšího nevíme (např. mají-li churritská nebo jiná jména).
Celý tento sporý materiál nedovoluje rozhodně žádné přehnané závěry, k nimž patří např. tvrzení o přítomnosti Protoindů (nebo Árjů apod.; viz též str. 36) v severní Mezopotámii nebo
Na okraj    tíjp     33
Sýrii nebo o kultu indo(íránských) bohů v této oblasti či o vládnoucí aristokracií v Mitanni, která mluvila v podstatě staroindic-ky apod. Jazykový materiál, o kterém se diskutuje, je doložen v jedné, z části chronologicky úzké vrstvě textů (především vlastní jména mimo okruh dynastických trůnních jmen), jména i další apelativa jsou již churritizovaná a nejsou doložena ve starších vrstvách churritštiny. Protože je zřejmé, že migrace Churritů (jistě nešlo o jeden kmen, ale o více dialekticky velmi blízkých ethnik) na Blízký východ probíhala v několika vlnách (nejméně od poloviny třetího do první poloviny 2. tisíciletí), zdá se, že tento materiál je pozůstatkem kontaktů některého churritského kmene (kmenů) mladší migrační vlny s Árji (možná již s indickými Árji, srv. ale např. psaní číslovky a-i-ka, které odpovídá nikoliv indickému éka- 'jedna', ale staršímu *aika-), k nimž došlo během migrace ještě před příchodem této churritské vlny do Mezopotámie resp. indických Árjů do Indie, tedy daleko mimo oblast, v níž máme tyto jazykové relikty posléze doloženy.
Podrobný rozbor jazykového materiálu má A. Kammcnhu-berová, Die Arier im Vorderen Orient, Heidelberg 1968. Kompletní bibliografii prací do roku 1966 přináší M. Mayrhofer, Die Indo-Arier im Alten Vorderasien, Wiesbaden 1966. Další studie lze nalézt např. v bibliografii Indogermanische Chronik (vycházela jako příloha časopisu Die Sprache, předposlední číslo v roce 1994 jako samostatný suplement k ročníku 36, poslední díl je v tisku).
6. [ke straně 63]
Dvandvová (sanskrtské dvandva = 'pár') kompozita se skládají ze dvou nebo více členů, tvořících jedno slovo: celý útvar má ve védech jen jeden prízvuk; pád a číslo jsou většinou vyjádřeny jen u posledního z členů. Kompozitum stojí převážně v duálu někdy v plurálu (řídké jsou jiné případy). Tato kompozita mají převážně význam kopulativní (mitrdvarunau 'Mitra a Varuna' nebo bráhma-nakšatrijavitšúdrdh 'bráhmani, kšatrijové, vaišjové a šudrové'), řídce i význam disjunktivní nebo distributivní. Při jejich přepisu v této publikaci volíme spojení jednotlivých členů pomlčkou a spojkou a: např. Mitra-a-Varuna (tj. ve védském originále dvand-vové kompozitum) na rozdíl o nekompozitních (volných) spojení, která jsou autorem užívána, např. Kršna-Višnu, Rudra-Siva apod.
338     ^p)    Srovnávacímythologie
7.  [ke straně 66]
Tvrzení, že původně bylo jméno Varuna pouhým přídomkem jména asura 'pan', tedy 'Pán Omezenf (podobnějako měl jeho íránský protějšek Ahura přízvisko Mazda Tán Moudrost), avšak ve védské Indii došlo k prohození: Varuna se stalo jménem a asura jeho častým přídomkem není zcela přesné, protože asura není původně jméno, ale apelati-vum, jehož původ sahá do indoíránské doby. Jde o označení skupiny bohů (v Avestě ahurové, v Indii asurové). Původně byli ahurové starším(?) ze dvou pokolení bohů (ahurové kontra *daivové). Tento protiklad se posléze vyhrotil a vedl k různému vývoji. V Íránu byli *daivové (daévové) démonizováni a ahurové zůstaly skupinou bohů. Ve staré Indii šlo o opačný proces (dévové proti démonům asu-rům). Zdá se, že tento vývoj zčásti odráží ethnické a ideologické rozpory mezi usedlými a kočovnými kmeny Árjů. V gáthách je ahura ojediněle apelativem pro označení božstev z okruhu Maz-dova (Jasná 30.9 z Jasná 31.4); posléze se toto slovo stává fixním komponentem Mazdova jména (Ahura Mazda). Kromě toho se ahura v Avestě příležitostně užívá jako titul u jména dalších bohů (např. Mithry nebo Apam Napáta). Védský Varuna je sice ojediněle oslovován jako asura (ve RV 1.24.14, 2.28.7 se střídá oslovení Varuna a asura v širším, paralelním nebo analogickém kontextu), spojení *asura- varuna- však není doloženo. Přitom neexistuje žádné íránské *varuna a původní (indoíránské) vlastnosti tohoto boha jsou v Iránu (Avesta) již zřejmě jen částečně zakomponovány do jiných postav. Styčným bodem může být nějaká původní společná ahurovská (asurovská) indoíránská postava pantheonu, srv. avestské mithra ahura (Jašt 10.113, Jašt 10.145 atd.) a védské mitrd-varund (RV 1.2.9, 1.23.5 atd.). Etymologický výklad Varanova jména je stále sporný a výklady, které Puhvel nabízí (od kořene var- "-uzavřít, znemožnit pohyb, omeziť, odtud Pán [= asura] Omezení, jinde jako doslova 'omezení, vězeni", a tedy aktivně 'tarasitel, vezniteľ), nejsou všeobecně přijímané. Přehled literatury má M. Mayrhofer, Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, sv. II, Heidelberg 1995, str. 515 nasi, (varuna-) a str. 512 nasi, (kořen var-).
8.  [ke straně 67]
Védské vrtra- 'odpor, obrana' je personifikováno jako jméno démona, jehož zabil Indra. Proto získal epiteton vrtra-ban- 'ten,
Na okraj    ^ß    339
jenž zabil Vrtru', další srovnání však ukazuje, že původní význam byl obecnější 'ten, kdo potlačil (zničil) odpor'. V Avestě máme doložené jak odpovídající apelativum (srv. Jasná 44.16), tak epiteton verethragan a jeho personifikaci — boha Verethragnu (avestsky 'ten, jenž ničí odpor'). Naproti tomu v Indii není toto epiteton personifikováno jako samostatné božstvo. Epiteton 'potlačující odpor' se přitom ani v Indii ani v Íránu neomezuje na jednu mythologickou postavu. Vedle Indry je to i Sóma (RV 1.91.5: tvam sóma... rddžótd vrtrahd „Ty, Sómo... [jsi] král a ten, jenž potlačil odpor") nebo Agni (RV 10.69.12: ajam agnir vadhrjašvasja vrtrahd... „Toto (je) Vadhrjašvasjův Agni, ten jenž potlačil odpor..."), kteří mají toto epiteton, v Íránu je to Haoma, Sraoša nebo rek Thraétaona či dokonce Ahura Mazda. Jak ukazuje prakticky konstantní epiteton íránského Verethragny (ahuraddta 'stvořený ahu-ry'), jde o předzarathuštrovskou jistě indoíránskou představu (mythologizace původních kmenových konfliktů?).
9. [ke straně 86]
Problém původní identifikace rostliny, z níž byl získáván nápoj s omamnými účinky nemůže řešit rozbor pouze indických pramenů, jak to činí např. R. Gordon Wasson (sóma = mucho-můrka červená). Sóma má jednoznačnou paralelu v Íránu (opojný nápoj haoma), který byl zde, stejně jako u indických Árjů, deifiko-ván (indický Sóma a íránský Haoma). *Sauma (íránský haoma a indický sóma) je původně nepochybně záležitostí indoíránskou a dobrat se identifikace této rostliny, která byla relevantní pro dobu indoíránskou, znamená vycházet zejména z podkladů íránských, které jsou geograficky bližší někdejší pravlasti Indoíránců. Sám Wasson uvádí, že íránský materiál identifikaci haomu s muchomůrkou červenou vylučuje (srv. Soma, Divine mushroom of immortality, New York 1968, str. 20 nasi.). Pro Indoíránce (= předky jak íránských tak indických Árjů) byl *sauma- nějakým druhem chvojníku (Ephedra), poskytujícím efedrin; dodnes jsou termíny vycházející z tohoto základu rozšířeny v íránských jazycích: mundžánské yümana, afghánské (w)umän, vachanské (y)imuk (vše z < *baumä(na), resp. *bauma(ka), a další doklady (srv. I. M. Steblin-Kamenskij, „Flora iranskoj prarodiny", in. Etimologija 1972, Moskva 1974, str. 138 nasi.). Další podrobnosti
340     ^jäjí   Srovnávací mythologie
nabízí např. D. Stophlet Flattery & M. Schwartz, Haoma and Harmaline, University of California Press 1989. Užívaní haomu ke kultovním líčelům bylo velmi rozšířeno mezi íránskými kmeny: např. ve staroperských nápisech je zmiňován sakský (= skyth-ský) kmen saká haumavargd 'Sakové, kteří připravují haomu' a lze uvést i další argumenty. Xiv&vy, k nimž se dospělo rozborem textů, potvrzuje i archeologie. V Margiáně (= součást někdejší pravlasti Indoíránců) na lokalitě Togolok byl objeven chrámový komplex z přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. Paleobotanický rozbor zbytků organických látek v nalezených nádobách odhalil mikroskopické pozůstatky větviček chvojníku (srv. V. Sarianidi, ,Jugo-zapadnaja Azija: migrácii, Ar'ji i Zoroastrijcy", in: Meždu-narodnaja associjacija po izučeniju kiďtur Centraľnoj Azii, Infor-macionnyj bjtillten' 13, 1987, str. 58). To přirozeně nevylučuje pozdější přenos tohoto termínu na jiné rostliny.
10.  [ke straně 115]
Tvrzení, že v Rgvédu se Síta objevuje jako deifikovand Brázda není přesné. Apelativum síta ('brázda') se vyskytuje ve Rgvédu dvakrát v jednom verši (4.57 verš 6 a 7), který se obrací k různým, jen částečně konkrétně jmenovaným božstvům, která mají zaručit plodnost polí (srv. verš 5, kde jsou uváděni Sura a Síra, připravující v nebi vlhkost, kterou oplodňují zemi; v obecné poloze je naproti tomu blíže neidentifikovaný pán pole [kšetrasja patih] apod.). Brázda je zde zřejmě především apelativum (verš 7: indrah sítám ni grhnátu „Indra brázdu nechť založí!", srv. nepřímý odkaz ve verši 4: šunam kršatu lángalam „Pro blaho pluh [brázdu] nechť vyorá!"), na jistou (začínající) deifikaci může snad odkazovat jen šestý verš: arváčí subhage bhava site vandámahe tvá „Buď nakloněna, blahodárná brázdo, tebe uctíváme!"). Třetí a poslední kontext, v němž je síta v Rgvédu uváděna svědčí opět pro apelatívni význam: ve RV 1.140.4 je jedním z epitet Agniho koní 'ti, jež táhnou černé brázdy' (kršna-sítá-).
11.  [ke straně 117]
Dnes se většinou soudí, že staroperské písmo není přizpůsobenou verzí (mezopotámskeho) klínopisu, ale že bylo uměle vytvořeno, zřejmě v době Dáreia I. Podnětem byl záměr vytesat
Na okraj    Mp    341
k reliéfu na skále v Bísutúnu staroperskou verzi nápisu, která byla (bez ohledu na úvahy o genezi staroperského písma) doplněna až po elamském a babylónském textu. Důvodů pro toto účelové sestavení písma pro staroperskou verzi je několik: nelze prokázat žádné genetické vztahy mezi staroperskými grafémy a klínovým písmem (jedinou výjimkou je grafém 1(a), který byl převzat a vyskytuje se ve staroperském korpusu celkem 4 krát jen ve slovech cizího původu). Navíc jsou zde podstatné rozdíly ve struktuře obou systémů. Pro umělé vytvoření staroperského písma svědčí i jeho vnitřní princip a tento názor podporuje i výklad § 70 bísutúnského nápisu. Ojedinělé staroperské texty, které se hlásí do doby před vládou Dáreia I., se považují butf za zhotovené dodatečně (nápis Ariaramnčse z Hamadánu a nápis Arsamése ze stejné lokality), připisují se jiným králům (krátký nápis Kýrův b z Murghábu se připisuje až Dáreiovi) nebo se staroperský text považuje za dodatečně připojený (dva krátké nápisy Kýra z Murghábu) apod. Protože všechny zmíněné Kyrovy nápisy jsou velice krátké, uvažuje se někdy, že rudimenty staroperského písma byly vytvořeny již za Kýrovy vlády, ale za Dáreia I. byl jeho grafémický inventář podstatně rozšířen. Nicméně tyto úvahy nemění nic na faktu, že staroperské písmo nelze geneticky z mezopotámskeho klínopisu vyvozovat.
12. [ke straně 118]
Etymologie jména Zarathuštra je stále sporná. Výklad Jaana Puhvela jako 'poháněč velblouda1 (doslova 'řídit velblouda'...) nebo jako 'starý velbloud' (lépe ovšem 'ten, jenž má staré velbloudy') vychází především z interpretace H. W. Baileyho {Transactions of Philological Society 1953, str. 34 nasi.), který na počátku (druhá část jména je nesporná a vychází z íránského uštra- 'velbloud') předpokládá nějaký tvar od iránského kořene *zar- 'kráčet, pohybovat se'. Na druhé straně Puhvel nevylučuje ani názory, které v první části prorokova jména hledají reflex západoíránského *zara- 'starý', srv. novoperské zar (další podrobnosti a literaturu má např. B. Schlerath, in: Orientalistische Literaturzeitung 74. 1979, sloupec 382—383). Ovšem ani starší názore, které počáteční zarath0 vykládají podle avestského zairi-, zairita- 'žlutý, plavý^ (srv. védské barit- '(zlato)žlutý' (také epiteton  koně,  srv.  RV
342     ^cP    Srovnávací mythologie
1.115.3: ašvá baritah stírjasja 'plavé Súrjovy kobyly' a jinde), nejsou zcela opuštěny (Zarathuštra = 'ten, jenž má plavé velbloudy'). Základním problémem všech etymologických interpretací je především hláska th (reprezentuje avestskou neznělou spirantu, původní indoíránskou neznělou aspirátu) mezi oběma částmi jména (její existenci potvrzuje např. středoperské Zardrwšt), která by měla být v tomto případě spíše nespirantizovaná (neaspirova-ná), tedy *zarat-uštra (přehledně srv. např. M. Mayrhofer, Zum Namengut des Avesta, Wien 1977, str. 45 a nasi.). Navíc není jednoznačný názor, proč v řecké podobě prorokova jména, která jistě vychází z íránských zdrojů, toto t chybí (řecký Zoroaster).
13.  [ke straně 118]
S Puhvelovým názorem, že sásánovský archetyp Avesty byl rukopisem plným chyb a s ohavnými hláskoslovnými pravidly aramej-ského původu lze souhlasit jen částečně. Je nepochybné, že archetyp fixoval jazyk, který se užíval dlouhá staletí jen v kultu a v době zápisu již po staletí nesloužil žádné běžné komunikaci. Proto přináší interpretace tohoto zápisu určité potíže. Přesto hláskové písmo, které bylo pro jeho zapsání utvořeno, je neobyčejně foneticky exaktní a až překvapivě detailně zachovává starou do té doby jen ústní liturgickou tradici. Tyto skutečnosti přesvědčivě prokázal v řadě studií K. Hoffmann (srv. zejména studii „Zum Zeicheninventar der Avesta-Schrift", in: Aufsätze zur Indoiranistik, Bd. I, Wiesbaden 1975, str. 318 a nasi., dále společnou monografii s J. Nartenovou, Der Sasanidiscbe Archetypus, Wiesbaden 1989, zejm. str. 88 nasi, a naposled K. Hoffmann & B. Forssman, Avestische Laut- und Flexionslehre, Innsbruck 1996, str. 39 a nasi.).
14.  [ke straně 120]
Dualistická opozice nejstaršího mazdaismu je sice vyjádřena především pojmy 'pravdivosť a 'klamství', které však nelze zjednodušeně zúžit na problém konfliktu dobra a zla. Ústřední postavou mazdaistického pantheonu je Ahura Mazda {Pán Moudrost), původně prastaré íránské božstvo, jehož původ sahá až do indo-íránského období. Tehdy byl nepochybně pouze jedním z ahurů, skupiny bohů, kteří byli zpočátku starším (?) ze dvou pokolení
Na okraj
bohů (srv. výše). Obraz Ahura Mazdy dochovaný v Avestě je komponován na základě různých chronologických vrstev představ a jeho postava prochází postupně určitými transformacemi. Rysy někdejšího starého boha nebes jsou patrné jen ojediněle. Ahura Mazda je bohem světla, ale též ochráncem stád). V nejstarším mazdaismu brzy nabývá jeho postava silný odstín náboženského symbolismu, podtrhuje se duchovní složka jeho obrazu, činů i jeho uctívání. Přestože je chápán jako konkrétní postava, je Ahura Mazda prost materiálních nebo antropomorfních rysů, a jeho vůle a myšlenky se realizují především prostřednictvím Ameša Spentů (Nesmrtelní Blahodární), srv. Jasná 33.10—12, 34.15 a jinde. Záhy je však jeho obraz zčásti nově stylizován.
V Jasně haptanháiti je identifikován s nejvyšším světlem, sluncem.
V mladší Avestě je největším z bohů (Jasná 16.1), tvůrcem země (Vidévdát 19.35), rostlin a vod (Jasná 17.12) i dráhy po níž kráčí slunce, měsíc a hvězdy (Vidévdát 21.5.9 a 13; srv. v gáthách jasná 44.3). Rozvíjí se mýtus o budoucím konečném vítězství Ahura Mazdy a jeho stoupenců nad zlem. Ameša Spentové jsou chápáni jako jeho synové a dcery, atd. (Jašt 13.82—83). V dalším vývoji mazdaismu tento proces transformací do jisté míry dále pokračuje. Mění se zčásti charakter Ahura Mazdova projevu a jeho postava nabývá nových materiálnějších, ale zároveň i magičtějších rysů. Nejdůležitější z Ameša Spentů je Aša ('pravdivost'), původně pojem indoíránské kosmologie a mythologie (srv. ve staré Indii rtá). V Avestě jde jak o abstraktní pojem, tak o jeho personifikaci (takto již v gáthách, srv. Jasná 28.5, 29.2, 32.9, atd.). Ztělesňuje pravdivost chápanou nikoliv jako soulad mezi slovem a činem (skutečností), ale jako abstraktní podstatu ideálního řádu ve světě, v občině i v rodině. Vyznání mazdaistické víry je ztotožňováno s vyznáním k Aše, proto je stoupenec mazdaismu nazýván 'stoupencem Aše' (avestsky ašavan). Již v gáthách (Jasná 28.8) a v Jasně haptanháiti (Jasná 35.5, atd.) má příležitostně epiteton Aša va-hišta, tj. 'nejlepší Aša', které se později stává součástí jejího jména (středoperská Artvahišt nebo Ardvahiši).
Etickým a morálním protikladem pravdivosti (Aša) je v mazda-istickém dualistickém systému Drudž ('klamství'). Také tato představa vychází z indoíránského období (srovnej védské druh, klam. nepřátelská síla, kterou poráží bůh Indra). Ve starší Avestě je
344     ^f>   Srovnávací mythologie
tento pojem aktivován pro souborné označení slov, myšlenek a činů odpůrců mazdaismu (srv. Jasná 49.3, 44.13). Ti jsou nazýváni 'stoupenci klamstvi" (dregvani) a drudž je protipólem pojmu Aša (Jasná 44.12, atd.). V mladší Avestě byla tato představa zčásti postupně hypostazována a Drudž zde reprezentuje též personifikovanou sílu, která je sumou nesváru, nepokoje, lakoty, vzpoury, klamné řeči, atd. (Jašt 10.86, 60.5, atd.). Aby se nezmocnila celého světa, musí Zarathuštra (srv. Jašt 1.28) a fravaši stoupenců pravdivosti proti ní vystupovat. Tak se postupně vyvíjí představa Drudže jako démona zla a ve středoperských textech vystupuje tato postava, symbolizující vše klamné a lživé, v řadě příběhů a mýtů.
15. [ke straně 140]
Iránské fravaši nelze zjednodušit pouze na jakéhosi génia nebo daimóna či 'anděla strážného^ apod. Komplikovaný termín fravaši, který do sebe vstřebává několik různých vrstev kultovních představ, pochází z indoíránského *fra varti a avestský původní význam je 'pevná/rozhodná volba'. Jde o starou představu, kdysi označující akt výběru v boji mezi dobrými a zlými silami; rozhodnutí bojovníka sloužit na straně svého vládce. V mazdaismu byla tato idea v náboženském smyslu přetvořena, zčásti personifikována a obsahově byla provázána s kultem předků. V Avestě jsou fravaši duchovní nesmrtelná podstata bytostí, jež stojí na straně Ahura Mazdy, chápaná jako osobní ochranná síla, provázející duši i po smrti. Vytváří se pojetí, podle něhož mají fravaši všichni stoupenci pravdivosti (Aša), a to dřívější, současní i budoucí; učitelé víry (Jasná 26.8 násl.) i saošjantové, Zarathuštra (Jasná 71.2, atd.), a nakonec i Ahura Mazda (Jašt 13.80; Jasná 23.2, atd.), Ameša Spentové (Jasná 23.2) a 'duchovní' jazatové (Jasná 23.2). Vyvíjí se představa, že fravaši reprezentují především duše zemřelých (zde se do celé koncepce promítá starý kult předků). Nikde se výslovně nehovoří, mají-li fravaši i stoupenci klamství (Drudž). Zdá se však, že to můžeme předpokládat. Důvodem toho, proč se k tomu texty nevyjadřují, byla asi skutečnost, že to bylo pro celou koncepci nepodstatné. Složitý je rovněž vztah fravaši k obsahově blízkým pojmům jako je duše (urván) a Daéna (srv. dále). Kromě toho jsou fravaši v mazdaismu též anonymní kolektivní skupina.
Na okraj
Objevují se jako vojsko nadpřirozených bytostí, jež pomáhá na bitevním poli vítězit (Jašt 13.18 násl.; 23, atd.). Zde jde o odraz někdejšího kultu hrdinů. Poprvé zmiňuje fravaši Jasná haptanháiti (Jasná 37.4). V mladší Avestě je jim věnován zejm. obsáhlý 13. jašt, zvaný Fravardín jašt. Vedle invokací atd. je zde též (verše 96—142) výčet mythologických osobností a mužů i žen mazdais-tické obce, jejichž fravaši jsou hodna uctívání.
16. [ke straně 140]
Výraz Daéna' nebyl (ani původně) totožný s védským dhéná. Proti příbuznosti obou slov hovoří již ta skutečnost, že avestské daéná je trojslabičné (*daiHatia-), zatímco védské dhéná je jen dvojslabičné. Rovněž sémantika obou výrazů není společná. Védské dhéná označuje původně 'proud (mléka, řeči apod.), srv. např. RV 1.2.3, 1.55.4, 1.141.1, 3.1.9, 3.34.3, 4.58.6, 5.58.6, atd. Avestská daéná znamená přibližně '(náboženské) nazírání, víra' a patří k významným pojmům mazdaismu. Již v gáthách a poté v mladší Avestě je daéná individuální náboženské nazírání nebo smýšlení, etická suma veškerého jednání člověka, jeho myšlenek, slov a činů (s důrazem na rituální činy). Velmi záhy je tato představa personifikována a Daéná je uváděna mezi božskými bytostmi, často jako kolektivní představa Daéná mazdajasniš, tj. 'Daéna uctívačů Mazdy', tedy mazdaistické náboženství (středo-persky den i mazdésnán). Jako taková je Daéná v Avestě sestrou Aši, Sraoši, Rašnua a Mithry, dcerou Ahura Mazdy a Armaiti (Jašt 17.16). V individuální formě (ovšem mezi oběma f>rmami je v řadě aspektů úzký vztah) je Daéná významnou součástí mazda-istických eschatologických představ. Jako ženská bytost kráčí vlastní Daéná zemřelého tři dny po jeho smrti vstříc jeho duši, aby ji převedla přes most Činvat. Byla-li víra zemřelého (v širším smyslu etická bilance jeho života) správná, bude mít Daéná podobu krásné zářící a vznešené dívky, v opačném případě ošklivé čarodějnice (Hadócht nask). V tomto pojetí je Daéná vlastně součástí individuální duše člověka, s níž se po jeho smrti spojuje a identifikuje se tak s částí sebe sama. Tyto koncepce zřejmé zčásti vycházejí z indoíránských představ, které však jsou v rámci mazdaismu zcela nově rozvinuty a modifikovány. K dalším podrobnostem srv.  F.  T.  Lankaranv,  Daéná im Avesta,  eine semantische
346     ^p   Srovnávacíviytbolagie
Untersuchung, Reinbeck 1985, zejm. na str. 22 a nasi., a k morfologii např. J. E. Rasmussen, Studien zur Morphophonemik der indogermanischen Ursprache, Innsbruck 1989, str. 35, pozn. 18.
17.  [ke straně 148]
Kävja není inherentní součástí Ušanasova jména, ale patrony-mikem nebo epitetem. Takto již ve Rgvédu (1.83.5 usáná kávjah, 4.26.1 kavir ušaná apod.) proti RV 1.51.10 (ušaná) a jinde, stejně je tomu v Mahdbháratě: samotné ušaná např. v 1.71.53, 1.94.33, 3.149.29, 3.239.20 proti 1.77.15 (ušaná kávjó), 6.32.77 (ušaná kavih) apod.
18.  [ke straně 188]
Rozdíl mezi těmito čtyřmi druhy sňatku je tento (srv. Manu-smrti 3.21 a násl.):
1.  Sňatek bráhma: ženich je pozván otcem nevěsty, který mu jí s poctami předá.
2.  Sňatek daiva: bráhman, vykonávající obět, dostává od otce jeho dceru za ženu během oběti.
3.  Sňatek árša: ženich dává za nevěstu jeden či dva páry býků a krav.
4.  Sňatek prádžápatja: svatebním obřadem je požehnání, které vysloví otec nevěsty a snoubenci ho musí opakovat.
Nebylo přirozeně možné rozebírat více, než několik málo míst knihy (důraz je kladen na problematiku íránskou a indickou). Komplexní výklad problémů zůstává úkolem a výsostným autorským právem a není smyslem komentářů se tohoto úkolu a práva zmocňovat. Snad ale nebude pro čtenáře trochu jiný pohled na některé vybrané problémy nezajímavý. Pokud ho podnítí k dalšímu studiu mythologie a s tím spojenými jazykovednými otázkami, je účel těchto poznámek vrchovatě naplněn.
Praha, únor 1997
Petr Vavroušek
Bibliografie   ^    347
BIBLIOGRAFIE
1. Studium mýtů
Brosses, Charles de: Traitéde la formation méchanique des langues, Paris 1765.
Campbell, Joseph: The Hero with a Thousand Faces, Bollingen Series, New York 1949.
Cassirer, Ernst: Philosophie der symbolischen Formen. Wesen und Wirkung des Symbolbegriffs, 1923—29; Filosofie symbolických forem h Jazyk; II: Mytické fnyšlení; III: Fenomenologie poznaní, přel. Karel Berka, ÖIKOYMENH, Praha 1996-1997.
Cox, George W.: An Introduction to the Science of Comparative Mythology and Folklore, London 1881.
Dieterich, Albrecht: Eine Mithrasliturgie, Teubner, Leipzig 1910.
Dumézil, Georges: Lesdieux souverains des Indo-Européens, Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1986 (první vyd. 1977).
Dumézil, Georges: Mythe et epopee, 1.1: Ideologie des trois functions dans les epopées despeuples indo-europe'ens. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1968.
Dumézil, Georges: Mythe et epopée, t. II: Types epiques indo-europe'ens: un heros, un sorcier, un roi. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1971 (4. vyd. 1986).
Dumézil, Georges: Mythe et epopee, t. Ill: Histoires romaines. Coll. Bibliothěque des Sciences humaines, Gallimard, Paris 1973 (3. vyd. 1981).
Dupuis, Charles-Francois: Origine de touš les cultes ou Religion universelle, Paris 1791.
Feldman, Burton & Richardson, Robert D. (ed.): The Rise of Modem Mythology 1680—1860, Indiana University Press, Bloomington 1972. (Užitečná sbírka s chybami v komentářích)
Frazer, James George: The Golden Bough: A Study in Magic and Religion, London 1890 (2. vyd., London 1907—15, 12. svazků; zkrácené vydání 1922); Zlatá ratolest, přel. E. Herold & V. Heroldová-Šťovíčková, Odeon, Praha 1977; repr. Mladá fronta, Praha 1994.
348    ^50?    Srovnávací viythologie
Gubernatis, Angelo de: Zoological Mythology; New York/London
1872, 2 svazky. Harrison, Jane Ellen: The?nis, A Siady of the Social Origins of Greek
Religion, Merlin Press, London 1963, repr. 1977. Hermann, Johann Gottfried Jakob: Über das Wesen und die
Behandlung der Mythologie. Ein Brief an Herrn Hofi'ath Creuzer,
Leipzig 1819. Jung, Carl Gustav & Kerényi, Karl: Einführung in das Wessen der Mythologu, Zürich 1951 (4. vyd.); Veda o mytologii, přel. K. Černá
&J. Černý, Nakladatelství Tomáše Janečka, Brno 1995. Kuhn, (Franz Felix) Adalbert: Die Herabkunft des Feims und des
Göttertranks. Ein Beitrag zur vergleichenden Mythologie der Indo-
germanen, Ferd. Dümmler's Verlagsbuchhandlung, Berlin
1859. Lang, Andrew, Myth, Ritual, and Religion, Longmans, Green
& Co., London 1887, (2 svazky). Lévi-Strauss, Claude: Mythologiques:
1: Le Cru et le cuit, Plön, Paris 1958 [The Raw and the Cooked, University Chicago Press, Chicago 1969].
2: Du mielaux cendree, Plön, Paris 1967.
3: ĽOrigine des maniéres des tables, Plön, Paris 1968 [The Origin of Table Manners, (tr.) John Weightman, University Chicago Press, Chicago 1969.
4: ĽHmmne nu, Plön, Paris 1971 [The Naked Man, (tr.) John Weightman, University Chicago Press, Chicago 1981. Littleton, C. Scott: The New Comparative Mythology: An
AnthropologicalAssessement of the Theories of Georges Diimézil,
University of California Prees, Berkelev/Los Angeles/London
1973 (3. vyd. 1982). Malinowski, Bronislaw: Myth in Primitive Psychology, Londo 1926. Mannhardt, Johann Wilhelm Emanuel: Die Karndämonen. Beitrag
zur germanischen Sittenkunde, Berlin 1868. Mannhardt, Johann Wilhelm Emanuel: Wald- und Feldkulte,
Berlin 1875—1877 (2 svazky). Müller, Max: Beiträge zur vergleichenden Mythologie und Ethnologie,
Wilhelm Engelmann, Leipzig 1869. Murray, Margaret: The Divine King in England, 1954. Murray, Margaret: The God of the Witches, 1933.
Bibliografie
Murray, Margaret: The Witch-Cult in Western Europe, 1921. Myth. A Symposium, (ed.) Thomas A. Sebeok, Indiana University
Press, Bloomington 1958. Peradotto, John: Classical Mythology: An Annotated Bibliographical
Survey, American Philological Association Pamphlets, repr.
Scholars Press, Chico (Calif.) 1981. Pérěs, Jean Baptisté: Grand Erratum: The Non-existence of
Napoleon Proved; anglický překlad v knize H. R. Evans,
The Napoleon Myth [Chicago 1905]. Propp, Vladimir Jakovlevič: MopcbonorHH cKa3KH, Leningrad
1928, repr. s doslovem E. M. Meletinského, Moskva 1969);
Morfologie pohádky, (tr.) Marcela Pittermanová
& Miroslav Červenka, Ústav pro českou literaturu ČSAV,
Praha 1970. Puhvel, Jaan: „After Dumézil, What?", in: Indo-European Religion
After Dumézil, (ed.) Edgar C. Polome, JIES Monograph
Series 16, Washington (D.C.) 1996, pp. 147—155. Raglan, Lord: The Hero: A Study in Tradition, Myth and Drama.
Methuen & Co., London 1936. Rank, Otto: Der Mythus von der Geburt des Helden, F. Deuticke,
Leipzig/Wien 1909; The Myth of the Birth of the Hero,
A Psychological interpretation of Mythology, (tr.) F. Robbins
& S. E. Jellife, Robert Brunner, New York 1952, repr. 1957. Saussure, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky, přel. Josef
Čermák, Odeon, Praha 1989. Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph von: Einleitung in die
Philosophie der Mythologie, Cotta, Stuttgart 1856. Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph von: Philosophie der
Mythologie, Cotta, Stuttgart 1857. Tylor, E. B.: Primitive Culture, 1871. Vico Giambattista: Principi di scienza nuova d'intorno alia comune
natura delle nazioni, 1725 (1774); Základy nové vědy o společné
přirozenosti národů, přel. Ivan Franc, Filosofická knihovna,
Academia, Praha 1991. Vries, Jan de: Forschungsgeschtchte der Mythologie, řraburg im
Br. 1961, (The Study of Religion: A Historical Approach,
Harcourt, Brace and World, New York 1967). Weston, Jessie Laidlay: From Ritual to Romance. Cambndgc 1920.
350    ^P>    Srovnávací mythologie
White, Lynn, Jr.: „Christian Myth and Christian History", in: Machina ex Deo: Essays in the Dynamism of Western Culture, MIT Press, Cambridge 1969.
2. Mýty o stvoření na starověkém Blízkém východě
Epos o Gilgamešovi, přel. Lubomír Matouš, Mladá fronta, Praha 1997 (4. vydání).
Kramer, Samuel N. (ed.): Mythologies of the Ancient World,
Doubleday Anchor, Garden City (N.Y.) 1961; Mytologie starověku, přel. Dana Heroldova, Orbis, Praha 1977.
Littleton, C. Scott: „The 'Kingship in Heaven' Theme", in: Myth and Law a?nong the Indo-Europeans, (ed.) Jaan Puhvel, University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1970, pp. 82—119.
Prosecký, Jiří: „Äkkadské mýty", in: Mýty staré Mezopotámie, Zivi díla minulosti 83, Odeon, Praha 1977, pp. 151—207, 210—217, 229—232 + pozn. 341—347, 349.
Prosecký, Jiří: „Asýrie a Babylónie", in: Prameny života: Obraz človeka a světa ve starých kulturách, Vyšehrad, Praha 1982, pp. 48—69.
Součková, Jana: „Chetitská říše", in: Pra?neny života: Obraz člověka a světa ve starých kulturách, Vyšehrad, Praha 1982, in: pp. 70—96.
Součková, Jana: „Chetitské mýty", in: Mýty staré Mezopotámie, Živi díla minulosti 83, Odeon, Praha 1977, pp. 277—321 + pozn. 354—356.
3. Pojmy indoevropský a indoíránský
Benveniste, Emile: Le Vocabulaire des institutions indo-européennes, 1: Économie, parenté, societě; II: Pouvoir, droit, religion, Les Editions Minuit, Paris 1969.
Mallory, James P.: In Search of the Indo-Europeans: Language,
Archaeology and Myth, Thames & Hudson, London 1989 (repr. 1994).
Martinet, André: Des steppes aux oceans, L'indo-européen et les „Indo-Européens", Payot, Paris, 1985.
ste
Bibliografie   ^    351
4. Védská Indie
Zbavitel, Dušan & Merhautoví, Eliška & Filipský, Jan & Knížková, Hana: Bohové s lotosovýfna oči?na, hinduistické mýty v indické kultuře tří tisíciletí, Vyšehrad, Praha 1986.
O'Flaherty, Wendy D.: Hindu Myths: A Sourcebook Translated from the Sanskrit, Penguin Books, Baltimore 1975.
O'Flaherty, Wendy D.: The Rig Veda, an Anthology: One Hundred and Eight Hymns, Translated and Annotated, Penguin Books, New York 1982.
Wasson, Gordon R.: Soma and the Ely-Agaric, Cambridge (Mass.) 1972.
Wasson, Gordon R.: Soma: Divine Mushroom of Immortality, New York 1968.
5. Epická Indie
Dumézil, Georges: „La terre soulagée", in: Mythe et épopée I,
Gallimard, Paris 1968, pp. 31—257. The Mahäbhärata, (tr. & ed.) J. A. B. van Buitenen, University of
Chicago Press, Chicago 1973 (kniha I); 1975 (knihy II—III);
1978 (knihy IV—V). The Rämäjana of Välmíki, Princeton University Press, Princeton
1984 (kniha I).
6. Starý Irán
Boyce, Mary: A History ofZoroastrianism, 1. The early period; 2. Under the Achaemenians; 3. Zoroastrianism under Macedonian and Roman rule, Brill, Leiden/Köln 1975/1982/1991 (druhé vyd. 1996).
Boyce, Mary: Textual Sources for the Study ofZoroastrianism, Manchester University Press, Manchester 1984.
Boyce, Mary: Zoroastrians, Their Religious Beliefs and Practices, Routledge & Kegan Paul, London 1979.
Duchesne-Gullemin, Jacques: The Hymns of Zarathustra, Beacon Press, Boston 1963.
Duchesne-Gullemin, Jacques: Religion of Ancient Iran, Tata Press,
Bombay 1973.
352     ^fiji    Srovnáviicí mythologie
Duchcsne-Gullemin, Jacques: Symbols and Values in Zoroastrianism,
Harper & Row, New York 1966. Gnoli, Gh.: Zoroaster's Thne and Homeland, Istituto Universitario
Orientale, Naples 1980. Klíma, Otakar: Zarathuštra, Portréty 6, Orbis, Praha 1964. Nyberg, H. S.: Die Religionen des alten Iran, (tr.) H. H. Schaeder,
Mitteilungen der vorderasiatisch-aegyptyschen Geselschaft,
43. Band, J. C. Hinrichs Verlag, Leipzig 1938. Oběti ohňům, Výběr z pa?ndtek staroírdnské a středoíránskéliteratury,
(tr.) Otakar Klíma, Živá díla minulosti 102, Odeon, Praha 1985. Widengren, Geo: Die Religionen Irans, W. Kohlhammer Verlag,
Stuttgart 1965. Zaehner, R. C.: The Teachings of the Magi: A Cotnpendium of
Zoroastrian Beliefs, Oxford University Press, London 1976.
7. Epický Irán
Borecký, Jaromír: Firdusí, Kniha králů, Praha 1909.
Dumézil, Georges: The Plight of a Sorcerer, (ed.) Jaan Puhvel &
David Weeks, University of California Press, Berkeley/Los
Angeles 1986. The Epic of the Kings: Shäh-nä?nä, (tr.) Reuben Levy (kráceno),
University of Chicago Press, Chicago 1967; Routledge &
Kegan Paul, London 1985. Firdausí: Le Livre des rois, publié, traduit et commenté par J. Mohl,
sv. I—VII, Paris 1838—1878. Christensen, Arthur: Les Kayanides, Kzbenhavn 1932. Sháhnáma, 9 svazků, (tr.) A. G. Warner & E. Warner, Trübner,
London 1905—1925 (kompletní veršovaný překlad).
8. Staré Řecko
Borgeaud, Philippe: The Cult of Pan in Ancient Greece, 1988.
Carnoy, Albert: Dictionnaire étymologiqtie de la mythologie gréco-romaine, Editions Universitas, Louvain 1954.
ílias, přel. Otmar Vaňorný, Nakladatelství Rezek, Praha 1996. (Vydání s nezbytným číslováním veršů a kompletním jmenným rejstříkem).
Bibliografie    ^Sj)     353
Gantz, Timothy: Early Greek Myth. A Guide to Literary and Artistic Sources, The Johns Hopkins University Press, Baltimore 1993, repr. 1996, 2 svazky.
Kerényi, Karl: Die Mythologie der Griechen, Band I: Die
Götter- und Menschheitsgeschichten, Zürich 1951; repr. Deutscher Taschenbuch Verlag, München 1966 (The Gods of the Greeks, Thames & Hudson, London 1951); Mytologie Řeků I, Příběhy bohů a lidí, přel. Jan Binder, OIKOYMENH, Praha 1996.
Kerényi, Karl: Die Mythologie der Griechen, Band II: Die Heroen-Geschichten, Zürich 1958; repr. Deutscher Taschenbuch Verlag, München 1966 (J~he Heroes of the Greeks, Thames & Hudson 1959). Mytologie Reků U, Príbehy he'rôú, přel. Jan Binder, OIKOYMENH, Praha 1997.
Marivale, Patricie: Pan the Goat-God: His Myth in Modem Times (1969).
Odysseia, přel. Otmar Vaňorný, Nakladatelství Rezek, Praha 1996. (Vydání s nezbytným číslováním veršů a kompletním jmenným rejstříkem).
Pausanias: LlepiriYT]cnqTfi(;'Hlká8oq — Description of Greece, (ed. & tr.) W. H. S. Jones & H. A. Ormerod, Loeb Classical Library 93, 188, 272, 297, 298 (5 svazků), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1918—1935; Pausanias: Cesta po Řecku, přel. Helena Businská, Antická knihovna 20, 23; Svoboda, Praha 1973—1974.
9. Starý Řím
Cicero: De divinatione, (ed. & tr.) W. A. Falconer, Loeb Classical
Library 154, Harvard University Press, Cambridge
(Mass.)/London 1923. Cicero: De natura deorum, (ed. & tr.) H. Rackham, Loeb Classical
Library 268, Harvard University Press, Cambridge
(Mass.)/London 1933. Dio Cassius: Ptúuaíicá — Roman History, (ed. & tr.) harnest
Cary, Loeb Classical Library 32, 37, 53. 66, 82, 83, 1 />- 1   '
(9 svazků), Harvard University Press, Cambridge
(Mass.)/London 1914—1927. Dumézil, Georges: La religion romaim anhatque, I ayot, 1 ans
354    ^ß    Srovnávati mythologie
1966 (druhé přepracované a doplněné vyd. 1974); Archaic Roman Religion, 2 vols, (tr.) Philip Krapp, University of Chicago Press, Chicago 1970.
Dumézil, Georges: Camillus: A Study of Indo-European Religion as Roman History, (ed. & intr.) Udo Strutynski, University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1980.
Lucanus: Pharsalia — The Civil War, (ed. & tr.) J. D. Duff, Loeb Classical Library 220, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1928; Farsalské pole, přel. Jana Nechutová, Antická knihovna 33, Svoboda, Praha 1976.
Ovidius Naso, Publius: Amores, (ed. & tr.) Grant Showerman & G. P. Goold, Loeb Classical Library 41, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1977; O lásce a milování, přel. Rudolf Mertlík, Antická knihovna 2, Svoboda, Praha 1969.
Ovidius Naso, Publius: Fasti, (ed. & tr.) James G. Frazer, (rev. ed.) G. P. Goold, Loeb Classical Library 253, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1989; Kalendár, přel. I. Bureš, Knihovna klasiků, Odeon, Praha 1966.
Ovidius Naso, Publius: Metamorphoses, (ed. & tr.) Frank J. Miller & G. P. Goold, Loeb Classical Library 42—43 (2 svazky), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1977—1984; Proměny, přel. Ivan Bureš, Antická knihovna 25, Svoboda, Praha 1974.
Vergilius Maro, Publius: Aeneid, (ed. & tr.) H. R. Fairclough, Loeb Classical Library 63—64 (2 svazky), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1916—1918; Aeneis, přel. Otmar Vaňorný, Antická knihovna 7; Svoboda, Praha 1970.
10. Keltské mýty
Caesar, C.Julius: De hello Gallico, (ed. & tr.) H. J. Edwards, Loeb Classical Library 72; Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1917; Válečné paměti (Zápisky o válce v Gallii), přel. Ivan Bureš, Antická knihovna 16, Svoboda, Praha 1972.
Cath Maige Tuired: The Second Battle of Mag Tuired, (ed. & tr.) Elizabeth A. Gray, Irish Texts Society, vol. LH, London 1982.
Dillon, Myles: Early Irish Literature, University of Chicago Press, Chicago 1948.
-Jř
Bibliografii    <4p    355
Early Irish Myths and Sagas, (tr. & intr. & notes) Jeffrey Gantz,
Penguin Books, New York 1981. Knott, Eleanor & Murphy, Gerard: Early Irish Literature, Barnes
& Noble, New York 1966. The Mabinogi and Other Medieval Welsh Tales, (tr. & intr.) Patrick
K. Ford, University of California Press, Berkeley/Los Angeles
1977. Mabinogi, přel. Jan Vilikovský, Zvláštní vydání..., Brno 1995. Mac Cana, Proinsias: Celtic Mythology, Hamlyn, Feltham
(Middlesex) 1970; Peter Bedrick Books, New York 1985. Maier, Bernhard: Lexikon der keltischen Religion und Kultur, Alfred
Kröner Verlag, Stuttgart 1994. O'Rahilly, Thomas F.: Early Irish History and Mythology, Dublin
1946 (repr. 1976). Rees, Alwyn & Rees, Brinley: Celtic Heritage, Thames & Hudson,
London 1961.
11. Germánské mýty
Adam von Bremen: Gesta Hantmaburgensis EccUsiae Pontificum — Bischofigeschicbte der Hamburger Kirche, Ausgewählte Quellen zur Deutschen Geschichte des Mittelalters 11, 1978 (5. vyd.).
Ammianus Marcellinus: Rerum gestarum libri, (ed. & tr.)
J. C. Rolfe, Loeb Classical Library 300, 315, 331 (3 svazky), Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1935—40; Soumrak římské rüt, přel. Josef Češka, Živá díla minulosti 74, Odeon, Praha 1975.
Davidson, H. R. Ellis: Scandinavian Mythology, Hamlyn, Feltham (Middlesex) 1969.
Dumézil, Georges: Du mythe au román. Le Saga de Hadingus (Saxo Grammaticus I, V—VIII) et autres essais, Collection hier, PUF, Paris 1970; [From Myth to Fiction: The Saga of Hadingus, (tr.) Derek Coltman, University of Chicago Press, Chicago 1973].
Dumézil, Georges: Les dieux des Germains, PUF, Paris 1959 (Gods of the Ancient Northmen, (ed.) Einar Haugen, University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1973).
Edda, (ed.) G. Neckel & H. Kuhn (Edda, Dit Lieder des Codex Regius nebst verwandten Denkmälern I. Text, II.
K/k H.                                                                                                                                        -    -___-~—■
-*—'*-••"".....        -         •        "-"—-- .■:.■-.,..._-------------..................,..,„-----„--------       ^1^
356    ^&    Srovnávací mythologie
Kommentierendes Glossar), Carl Winter Universitätsverlag, Heidelberg 1983 (5. vyd.); Edda, přel. Ladislav Heger, SNKLU, Praha 1962; Poems of the Vikings: The Elder Edda, (tr.) Patricia Terry; Bobs-Merrill, Indianapolis 1982.
Glob, Peter Vilhelm: The Bog People, Cornell University Press, Ithaca (N. Y.) 1969; Lidé z bažin, přel. Jan Rak, Odeon, Praha 1972.
Saxo Grammaticus: Gesta Danorum, (ed.) Alfred Holder, 1886.
Saxo Grammaticus: History of the Danes, (tr.) Peter Fisher, (ed.) Hilda Ellis Davidson; Rowman & Littlefield, Totowa (N.J.yCambridge 1979—80 (2 svazky).
Simek, Rudolf: Lexikon der germanischen Mythologie, Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1984 (2. vyd. 1995).
Simek, Rudolf & Pálsson, Hermann: Lexikon der altnordischen Literatur, Alfred Kröner Verlag, Stuttgart 1987.
Snorri Sturluson: Heimskringla — History of the Kings of Norway, (tr.) Lee M. Hollander, University of Texas Press, Austin 1964.
Snorri Sturluson: The Prose Edda, (tr.) Jean I. Young; Bowes & Bowes, Cambridge 1954; University of California Press, Berkeley/Los Angeles 1964; Edda, Sága o Ynglinzích, přel. Helena Kadečková, Odeon, Praha 1988.
Tacitus: Germania, (ed. & tr.) M. Hutton & E. H. Warmington, Loeb Classical Library 35, Harvard University Press, Cambridge (Mass.)/London 1970; Germanie, přel. Rudolf Schenk, Světová knihovna 746, J. Otto, Praha 1909.
Turville-Petre, E. O. G.: Myth and Religion of the North, Holt, Rinehart & Winston, New York 1964.
12. Baltské a slovanské mýty
Biezais, Haralds: Die himmlische Götterfamilie der alten Letten,
Uppsala 1972. Brückner, Aleksander, Mitologia slowiariska, Krakow 1918;
Mitohgia polská, Krakow 1925; Mitologia slowiaňska i polská,
Paňstwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1980
(1. vydání). Gieysztor, Aleksander: Mitologia Slowian, Warszawa 1982.
Bibliografie    ^     357
Jouet, Philippe: Religion et mythologie des Bakes: Une tradition indo-
-européenne, Etudes indo-européennes 3, Archě, Les Belles
Lettres, Paris/Milano 1989. Nestorův Letopis ruský, Pověst dávných let, přel. Karel Jaromír
Erben, uspořádal Julius Dolanský, Živá díla minulosti 8,
SNKLHU, Praha 1954. Niederle, Lubor: Slovanské starožitnosti, Život starých Slovanů
11/1: Víra a náboženství, Praha 1916; 2. vyd. 1924. Peter von Dusburg: Chronhon Prussiae, 1861. Petras Dusburgietis: Priisijos že?nés kronika, Vilnius 1985. Ruské byliny, přel. Jan Vladislav, uspořádal Vladislav Stanovský,
Lidové umění slovesné A 15, SNKLU, Praha 1964. Giobo o nojiicy HropeBe, (ed.) V. P. Adrianova-Percc,
Moskva/Leningrad 1950; Slovo o pluku Igorově, přel. Frantiíck
Kubka, Melantrich, Praha 1950 (3. vydání). Szyrwid, Constantinus: Dictionarium triům lingttarmn in usům
studiosae iuventutis, Vilnius 1629. Váňa, Zdeněk: Svět slovanských bohů a démonů, Panorama, Praha
1990.
13. Bůh a válečník
Dumézil, Georges: Heur et malheur du guerrier, Flammarion, Paris
1985, 2. vyd. {The Destiny of a the Warrior, (tr.)
Alf Hiltebeitel, University of Chicago Press, Chicago 1971). Dumézil, Georges: The Stakes of the Warrior, (tr.) David Weeks,
(ed. & intr.)Jaan Puhvel, University of California Press,
Berkeley/Los Angeles 1983.
14. Král a panna
Dumézil, Georges: The Destiny of a King, (tr.) Alf Hiltebeitel, University of Chicago Press, Chicago 1973.
15. Kůň a vladař
Giraldus Cambrensis: Topographia Hibtrniat, (cd.) J. F. Dimock, in: Giraldi Cambrensis Opera, vol. V, Rolls Series 186/;
TÍtSiáfc.  /
358    ^íp)    Srovnávací mythologie
The Histoty and Topography of Ireland, (tr.) John J. O'Meara,
Dundalgan Press 1951; Penguin Books 1982 (opravené vydání). Puhvel, Jaan: „Aspects of Equine Functionality", in: Myth and Law
among the Indo-Europeans, University of California Press,
Berkeley 1970, pp. 159—172 (repr. in: Anakcta Indoeuropaea,
Innsbruck 1981, pp. 184-197). Puhvel, Jaan: „Vedie ásvamedha- and Gaulish IIPOMIIDVOS",
in: Language 31, 1955, pp. 353—4 (repr. in: Anakcta
Indoeuropaea, Innsbruck 1981, pp. 4—5).
16. Oheň ve vodě
Dumézil, Georges: „La saison des rivieres", in: Mythe et épopée III,
Gallimard, Paris 1973, pp. 18—89. Puhvel, Jaan: „Aquam exstinguere", in: Journal of Indo-European
Studies 1, 1973, pp. 379—386 (repr. in: Anakcta Indoeuropaea,
Innsbruck 1981, pp. 277—284).
17. Dvojče a bratr
Puhvel, Jaan: „Remus et Fráter", in: History of Religions 15, 1975, pp. 146—157 (repr. in: Anakcta Indoeuropaea, Innsbruck 1981, pp. 300—311).
Ward, Donald: Divine Twins, An Indo-European Myth in Germanic Tradition, University of California Press, Berkeley 1968.
»äÖ*-
Rejstřik
REJSTŘÍK
Ábel: 37, 328
Abhimanju: 98, 100, 102
Acattam na Seňorách: 219
Adam: 37, 324
Adam Brémsky: 222, 225-226,
238-239,241,260-261,266,
269 adelfos: 155 Ádiparvan: 90 Aditi:63,67, 183 Áditjové: 63-64, 66-67, 76, 81, 103,
106, 108, 121-122, 124-125,
177 Adónis: 29, 37, 248 Adrástos: 160 adrštakáma: 216 advéša (-> Indra): 75 Aeneis (Vergilius): 168, 177, 181,
306 Aesculapius (—> Asklépios): 172,
259 Aéšma: 121 Afghánci: 56 Aíirásijáb (-> Franrasjan, Frásijáb):
146, 149 Afrodite: 23, 42, 91, 156, 160,
163-165, 172, 174, 178, 180,
205, 289 Agamemnon: 160, 169, 227 Agastja:99, i 13 Agathippos: 118,308 Agdistis: 22-23 Agdos: 22 Ägir: 246, 252 Aglaiá: 160,218 Agnájí: 76 Agni: 63, 64, 73,84,85, 114, 125,
130,179,180,318 a gnosticismus: 20 Ahaljá:72,91,103, 115
Ahriman (-> Angra Mainju): 120, 124, 126, 130,139-141,144, 145,252,327 Deo Arimanio: 124
ahura: 121
Ahura Mazda (Ahuramazda,
Auramazda, Óromasdčs, Ohr-mazd):  119, 121-123, 126, 127, 130, 132, 136,319,338, 339, 342, 344, 345
Acherón: 166
Achilleus: 11, 19, 105, 143, 152, 160, 176,217,237,309
Aiás: 152, 160
Aided Meidbe. 301
Aífe:218
Aigipán: 44, 159
aigis: 160
AiliU: 220, 247, 293,303,305
Aineiás (Aeneas): 163
Aipivohu, kavi: 147
airja: 130
Airjaman: 66, 124, 144,214
Aisa: 67
Aitaréjabrábmana 65
Aithiopové: 20
Ajáx (-»Aiás): 152
Ajódhjá: 111. 114.2%
Ajurvéda: 127
AjuUnájin: 311
Akkadové. 36
akkadština  117
akt pravdy: 114, 216
Aktaión 163
Alabanda 154
Alägäta: 139
Alani: 266
Alba Longa: 30^
Albánské jezero (Lacus Albanus)-320,322, '23
360    m   S rovnavttcí mytholog:;
alegorie: 21-25, 27, 28
Alexandr Veliký: 117, 127, 150
Álfhildr: 282, 288
Alfréd Veliký: 198
Algirdas: 258
Alkmán: 67
Alkméné: 91, 289
Alvares Cabral, Pedro: 24
Alvíss: 230
Amaethon: 210
Amairgen: 215, 217
Amakandu: 39
Amanita muscaria: 86
ambrosia: 120
Ameretát: 120, 127, 139, 149
AmešaSpenta: 120, 123, 125-U27
Amfiaráos: 160
Amfitryón: 77, 289
Amirani (—> Ahriman): 252
Amlethus (-> Hamlet): 236
Ammianus Marcellinus: 222
Amnisos (knósský prístav): 165
Amoves (Ovídius): 192, 325
amrtatva: 120
Amytháovci: 160
Anahíd: 128
Anáhitá: 126, 127, 137, 149, 180,
192,270 Anáitis: 126 anárja: 61, 98, 188 Anatolie: 36, 43, 46, 48, 51, 116,
150 anatolština: 51 Anaximandros: 19 Anaximenés: 19 Ancus Martius: 194 Andaj: 259 Andreus: 168 Andvari: 252 Angerôna: 182
Anglosasové: 49
Angra Mainju (-*• Ahriman): 120,
123, 130,131,135,144,319 Angrboda: 250 Anchísés:91, 163,304 anima: 299 Annates (Tacitus): 221 Annwn: 212 sv. Ansgar: 222 Ansa: 66 anthropogonie: 35, 36, 46, 83, 86,
90, 138, 140, 144, 145, 175,
192,240,254,263,301,324,
327, 329 Antigoné (Sofoklés): 272 Antiochos z Kommagéné: 127,
150 Antonius, Marcus: 190 Anu (bratr Purua): 295 Anu (chetitský bůh): 39, 41, 44 Anu (irská bohyně; -> Danu): 208,
215 Apam Napát: 85, 130, 317, 319,
338 Apám Napát: 32, 84, 130, 317, 318,
321,322 Apaoša: 121, 130 Apollo (-> Apollón): 174, 198, 204,
.     223 Apollodóros: 41,43,44 Apollón: 29, 76, 83, 127,156,
160-162, 164, 165, 172 Loxiás: 162 Paiéón: 161 Smintheus: 162 aporiá: 67
apotheosa: 31, 193, 290, 329, 330 Appianus: 186, 329 apsaras: 84, 92, 94,95, 297 Apsú: 38, 40
Rejstřík
Áptja (-> Áthvja): 135
Apuleius: 31
Apulu (-» Apollón): 174
Arachósiá: 127, 137
áranjaky: 62
Aranrhod:210,214, 215
Aranzach: 39
Ard Macha (Armagh): 216
Ardašír: 151
ardrí: 207, 300
Arduinna (Dea): 205
Ardžuna: 97-102. 104-106, 109,
113, 126,237,273 Aredvf: 126, 180,270 Areión: 158, 309 Arés: 127, 153, 156, 159, 160, 172.
174, 178 Argatlám {-> Núadu): 209, 210 argikeraunos: 157, 272 Argos: 157, 162 archandělé: 120, 129 Arcbetypy a kolektivní nevidomí
(Jung): 30 Archón Basileus: 3 i 5 Ariadně: 164, 165 Arioman: 214 Ariomanus; 214 Aristofanés; 157, 308 Aristoteles: 12 Árja:61,68, 336-339 árja:61, 131,207 árjaka: 198 Arjaman:66, 81, 107. 124, 144,
214,233,249,250 Arkadie: 105, 272, 309 Arkas (gen. Arkadosj: 163 Arkona: 268. 309 arktos 163 Ármaiti: 120. 126 Arméni: 48
arménština: 49 Arnobius: 22 Arnold, Matthew: 147 Arpoxais: 138 Arsakovská dynastie  117 árša  188, 346 Aršan, kavi: 147 Art: 220, 304 Artagnés: 125, 12" Artama: 122 Artamanja: 122 Artatama  í í Artaxerxés: II", 150 Artemis; 156, 160-165. V 2. ISO. 205
Taurica: ]'>') Arthur: 29, 216. 220 artifex: 177 Artio(Oca): 205 Aruna (-» Uruwana): 56 Arverni: 214, 22I.2W asfodelos: 166 Asgardr: 248. 254. 255. ?06 asketismus ')2
asketové: 91. 94-V6. 102. 107. 112. 113. 128. 296-29* Asklépios: 29. 161. 165. \~2 Askr: 324 Ásovédsiri: 195, 21.V 2*V 240,
244. 246. 2 55. 2*2 Astarté 42. 156. ISO. 1S1 Astóvidáru   184 asura 66, 121. MS asurové "1, 5 58 Aša  120. 122. «45-544
Aša Vasíšta   120. i 2"» Asi: 125 Ašóka 8" Aitaka I')'. 29s Asvamédha 2'«. »<'»>
362     ^§ß    SroviuívM'mythologie
ašvamédha: 84, 102, 191, 287, 301,
309,310,311-313,315 Ašvamédhikaparvan: 310 ašvasátamah: 300 Ašvatírtha: 296 Ašvattháman: 100-102, 109 Ašvinové: 56, 63, 71, 77, 78, 80, 83, 89,97,103-105, 121,125, 127, 161, 168, 170, 183, 189, 192,194,213,243,244,247, 264,308,318
Ašviná: 77
ASviní: 76 Átar: 129 Atargatis: 23
Atbarvavéda: 62, 65, 183, 248 Athéna: 160, 172, 174, 289, 291, 292, 299
Athánái Potrtiái: 156
Pallas Athénaié: 160 Athény: 20, 154, 160
Athénai: 154
demokracie: 176 áthravan: 122 Áthvja (-»Áptja): 131,135 Atli: 230 Atreovci: 160 Atri: 77, 182 Atropos: 253 Attis: 22, 29, 37 Auöhumla: 254 Aim: 295 Auramazd (-» Ahura Mazda): 129,
178 Aureltus: 49, 124 Aurgelmi: 254 Aurora: 79, 181 Aurvandill: 235, 236, 251 Aurvataspa: 149 Auschauts: 261
auspex: 184
autonómia: 73
Autrimpus: 261, 262
avatára: 90, 100, 103, 109, 112, 125
Avesta:46, 118,131,139,140,
144-150,208,318,327 avunculus: 318 avunkulát: 253 Axsärtägkatä: 139, 292 Ázi: 121 Aží Daháka (-> Zóhak): 131,135,
145
Baal: 44, 45
Bacchus (-> Dionysos): 172
baga: 67, 121, 124,267
Bagáios (-* Zens): 267
Bahman:150
Bahrám/Vahrám: 125
Bakchai (Euripides): 263, 272
Bakchos: 164
Baktrie: 136
Balaráma:98,112, 286
Balderes (-> Baldr): 248
Balderus (-> Baldr): 249
Baldr (Balder): 241, 247-250, 252,
255,267,306 Balios: 309 Balor:209,219 baltoslovanština: 266 Baltové: 48, 197, 265 baltské jazyky: 47, 49 Bardoajts: 261 barvy: 177,189, 309
bílá: 189, 190, 224, 260, 309
černá: 190, 224, 309
červená: 189, 190, 224
hnědá: 309
modrá: 189
modrozelená: 224, 258
Rejstřík   <f|
purpurová: 190 varna: 61, 104 zelená: 189, 260, 309 žlutá: 190, 224 Baskové: 51 Batman: 231 bealdor: 248 Becket, Thomas: 29 Belami: 142 Belenus: 204, 248 Belisama (-> Minerva): 204, 248 Belisarius: 271 bellätöres: 198 Bellerofontés: 29, 174, 309 Bellöna: 181 Beltaine: 204; 207 Benveniste, Emile: 34 Beowulf. 222, 240 beran: 72, 189, 191-192, 205, 246,
310-311 berserkr: 73, 209, 217, 229, 230, 233,247,279,280 berserkir: 229 berserksgangr: 229 bestiovestismus: 229 Bestia: 230, 253, 254 Bhaga: 63, 66, 81, 108, 121, 124,
249, 267, 270, 299 Bbagavadgítd: 88, 89, 101, 215 Bhárat (Indie): 88 Bharata (syn Dašarathy): 112 Bharata (syn Duhšanty): 93, 114 Bhíma: 97-99, 101, 102, 104, 105, 111,126,136,273,287,288 Bhíšma: 91, 93, 95-98, 100-102, 107-109,111,188,214,245, 246, 287, 288, 295 Bhrgu: 80 Bhudžju:77, 170 Bibliotbéké (Apollodóros): 41
Bifröst (most): 245, 255
Bjaršan, kavi: 148
Bóand:205, 215, 302, 319
Boccaccio, Giovanni: 23
Bodb:205, 215, 300
Boduognatus: 206
Boethius: 198
Boghazkale (Bogazkoi): 39, 335
bog*: 67,121, 267, 268
Bohové Řecka (Schiller): 25
Boiótie: 164, 168
Bölthorn(Bölborn):253
boópis: 158
Bórama Laigen: 293
Boratä: 139,292
Borgeaud, Philippe: 159
Borusové: 259
Borvo: 205
Borysthenés: 138
bôs fěmina: 192
bös mäs: 192
Boyne (~* Bóand): 205, 303, 319
Božská dvojčata (Ward): 9
Božští blíženci: 78, 105, 127, 128,
149, 170,264,308,335 Brahma: 125,188,346 brahman: 61, 63, 177, 182, 183,
186, 198,315 bráhmanakšatrijavitšúdráh: 337 Brabmanaspati: 73 bráhmani: 53, 61, 62, 64-66. Ti. 72.
80,81,92,96,97.99. 104,
105, 112, 129, 161, 186, 187.
190,196,224.295,296,297.
300,301,310,311,326,337 asketismus: 92 bráhmanismus 62. 64, 66, 71, 75,
90 h-dbmanr 62, ~2, U, 89 Brán (Bendigeidtran): 212, 218
364     víra    Srovnávati mythologie
Bránová plavba: 212
Bränwen: 212
Bratronos: 320
bratrovražda (fratricida): 71, 328
Brávellir: 110,223,325
sv. Brendan: 212
Bres: 208, 209, 211, 213, 301
Brhadašva: 118,308
Brhaspati: 73, 148
brhatí: 204
Briareós: 153
Bricriu:216, 252
Brigantia: 204, 215
Brigit: 204, 205, 208, 215
Brown, Robert: 27
Brúni (-> Ódin): 110
Bruno z Querfurtu: 269
Brutus, L. Junius: 174, 184, 195,
208,230,330 Brynhildr (Brünhilde): 267, 306 Buddha: 89
buddhismus: 36, 48, 62, 87, 117 Buile Suibbne: 292 Bundahišn: 119, 132, 139, 141, 142,
325,327 Bunene: 125 Búšjastá:79, 121, 129 býk: 69, 82, 124, 126, 139, 158,
164-165, 174, 189, 191-192,
201,205,217,300,313,315,
346 áy/íny: 266, 273, 274, 318
Caesar, C. Juiius: 177, 190,
196-200,221,224,312,313, 330
Camülus: 181, 182,293
Život Camilliiv (Plútarchos): 181, 320
Campbell, Joseph: 30
Capitol(ium): 174, 176, 192
Carna: 184
carnifex: 177
Cassirer, Ernst: 25
Castores: 170
Cath Bóinde: 302
Cath Maige Tuired: 207
Cathubodua: 300
Cato Censorius, Marcus Porcius:
178, 192 Catullus: 49 Caturix: 249
Cejlón (Šrí Lanká): 88, 111 Cerés (-» Demeter): 172 Cernunnos: 205 Cessair: 207
Cesta po Řecku (Pausaniás): 169 Cicero: 21, 22, 183,320,328 Cincinnatus: 176 Cloelia (virgö): 195 Clothra/Clothru: 300.302, 305 Cóir anmann: 207, 301 collegia: 177 sv. Columba: 293 Conall:301,302 ConallCemach:218 Conán Cualann: 302 Conchobar mac Nessa: 216-219,
302,303,314 Conn Cétchathach: 220. 304 Constantinus: 124 Cönsus: 180, 181 Cook, Arthur Bernard: 28 Coriolamis: 293 Cormac mac Art: 220, 304 Cornford, F. M.. 28 couvade: 218, 314 Cox, George: 27 credo: 53, 122, 184 Criwe(->Kriwe):259, 261
^Jf
RtjttHk   ^     365
Crunniuc/Crunnchu: 314
Crywo (-> Kriwe): 259. 261 Cú Chulainn: 202, 206, 209,
217-220,226,229,275,280.
301 Culann (-> Qi Chulainn); 217 Cumall;219 Curche/Curcho: 260 cyklický čas; 35. 37. 38, 57, 1 57.
158 Cyril (Konstantin); 265
čaršanír: 65
čas: 33, 34, 130,324
cvklické pojetí; 35. 37, 38, 57.
157. 158 časová transpozicc: 104 in illo tempore; 35 lineární pojetí: 35. 38, 5". 214 Čédijové: 89. 94, 98, 287. 288 čhájá: 84
Činvat (most): 140, 345 čísla:
dva: 127. 131. 150. 170.215. 249, 264. 275, 293. 295, 29". 318,328 tři: 44. 46, 61,63-65,68, 71-72, 75. 77.84.93.95. 101. 103-104, 108. 110. 112. 115, 125-126, 129. 131-132. 134-135, 137-139. 141. 144, 146, 148, 160. 168. 174. 177, 178, 179. 181-182, 185, 187-190, 192-194. 198-201. 203,205.209-211,214-215, 217-218. 223-225,258. 24J-244. 249, 253-254, 258. 260,269,274-275.280. 281-286, 289. 292-291. 297-298, 300-303, JOA-307.
310, 514. 316. 519. 325-32". 356. 345 člvřl: 44-45, 80. 91, 9K, 1 !4. I 8 i. '207-209. 24". 268-269. 2s4. 286. 2'>2. 295-298. 300-502. 307, 310, 318.
pí-t: 39, 45. 56, 91, 94. 9". H)l,
132, 206-208. 268-269.
28"-288, 295. 305. 310. 5 56 šest: 45. 91, |89. 229. 284, «02 sedm   56. "0. 9 5, 209. 212. 26S.
314. 5 36 usni   95. 14". 1"5. 1H". ISh. 219.
2 30. 246. 282-2*4. 292. 309
devět    3 9. 66. 95, 165, 20 5   215. 22". 245. 246. 248. 25 5    5 56
deset 94. 101. 125.241, 295. ,20 dvanáct. 99. 1 56 třináct  99. 1 53 osmnáct; 101 dvacet jedna   3 JO třicet: 144. 14c třicet dva 44. 45 padesát   136 šedesát  295 devadesát devčt  ~f! sto  126 144   HO dvč sté   29" čtyři sta  29". Mó osm set  296 tisíc   126
deset tisíc   i 2''. * i í Čitringada 95. 110 Čjavana t(''.\»\ in*: ". *•*'.*"'. '**. t>
Dá Chťch Anann 21-'.:;" dábcl   14 5.262. 1- >
..dábrlskt: "kit*   2if*
ifihcUkv nip«h  ":
366     nÜ>    Srovnáván mythologie
Daéná: 140, 253
daéva: 121
daévové: 149, 338
Dagda:208,210, 319
Dagr:231
Daimín Damargait: 293
dainy (dainas): 264
daiva: 188, 346
Dakša: 66, 67, 183
Damajantí: 99, 216
sv. Datnián: 170
Damona: 205
dampati: 156
Danaé: 130, 152, 263
Dandaka: 113
Dánsko: 222, 223, 234, 240, 283,
285 Danu {-> Anu): 207, 208, 210, 215,
314 Dánu: 69 Dárá: 150 Dáráb: 150
Dáreios: 117,118,127,150 daršana: 62 Darwin, Charles: 26
darwinismus: 28 dása: 131 dasju: 131 dásové: 71 Dasra: 77, 127 dasrá: 77
Dašaratha: 112, 311 dátá vasu: 270 David: 294 DažbbogT,: 269, 270 De agri cultura (Cato): 178 De bello Gallico (Caesar): 196,198,
224 De bello Gotbico (Prokopios): 271 de Brosses, Charles: 24, 26
De divinatione (Cicero): 183, 320 De genealógia deorum (Boccaccio):
23 De mensibus (Lydus): 189 De natura deorum (Cicero): 22 de Rais, Jules: 29 De rerum natura (Lucretius): 324 Dějiny perských králů (al-Thálibí):
142 Delfy: 49, 160, 320
delfské věštby: 322, 323 Deliciae Prussicae (1690, Matthias
Praetorius): 262 Délos: 161, 162 dema: 329 Démavend: 46, 147 Démétér: 156, 158,165,172,180
Démétér Erínýs: 309 démoni: 21, 29, 68, 71-72, 75-76, 79-80, 85, 91,97-98,102, 109,112-113,118-119,121, 123,125,127,130-131, 135-136, 140,145,147-149, 176, 183-185, 188, 194-195, 213,219,230,233,235,238, 252, 254, 262-263, 268, 288-289, 292, 325, 338, 344 démonizace: 121,124,126, 130,
209, 338 démonky: 113,129,137,184, 287 démonobijce: 144, 145 démonologie: 90, 264 Dendrítis (-» Helene): 169 Denkart-. 119,135 despotés: 156 deus: 121,232 deus otiösus: 43, 78, 108 deva: 121, 232 Dévajání:91,295 dévatá-dvandva: 63, 79
Rejstřík   ^    367
Dévavrata:93,95,214
Déví: 79
dévové: 71,148,149, 338
dháman: 157
Dharma: 97, 102, 103, 106, 107,
125, 249, 295 dharma: 104 dharmarádža: 99, 250 dhéná: 140
Dhrštadjumna: 100, 101 Dhrtaráštra: 95, 97-102, 110, U1,
246, 249 Dian Cécht: 208, 209, 212, 213 Diana: 29,172,180,199, 259
skythská: 199 Diarmaid:216,219 Diderot, Denis: 24 DIdö: 181
dux femina: 181 Dieterich, Albrecht: 31 Dieva děli: 78, 170,264,265,308
dievas: 232
diké: 157, 184
Dillí (-> Indraprastha): 98
Dilmun: 37                    „.,,,„
Dindsbencbas: 207, 301, 314, 319
Dio Cassius, Cocceianus: 222, 312,
320, 329 Diodóros Sicilský: 22, 117, 289,
290 Diocletíanus: 124 Dionysiaka (Nonnos): 41 Dionýsios z Halikarnássu: 175,
320,329 Dionysos: 29, 156,163-16>, 172, 174 -» Bakchos: 164 krétský Dionysos: 164 Liber: 163, 172 Sabazios: 163
Dios -> Zeus
Dioskúrové: 78, 83, 90, 104, 169,
170, 174,193,264,308 Dis: 204
Díspater: 199, 204 Dísy(Dísir):253 Diüs(~»Juppiter): 177 Diüs Fidius(->Juppiicr): 178, 193,
195,203,232 Díva Angerôna: 182 Divas (-» Djaus): 78 Diviriks: 259 Divo duhitá; 79 divó napatá: 77, 79, 170, 318 Divódása: 296 Diví,: 268
Djaus (gen. Divas): 77-79, 81,83,93, 105,107-109,129,156,157,177, 214,245-247,295,318 Dhigosz, Jan: 259, 262, 266 Don: 210, 212, 314 Donn: 215 Donn (býk): 300 draci: 43, 44, 68, 125,126, 131, 135, 145, 184,211,253,274 drakobijce: 68, 71,72, 125, 135. 145 draugr. 223 Draupadí: 91, 97-104, 113. 195,
296, 305 Draupnir: 247 Drón»:97,98, 100, 101 Drot: 110
Drudž: 120,121,129,343 druh: 120 Drubá píseň o Helgim, vitHi nad
Hündin gem 231 Druhju: 295
dniidi:48, 53, 196, 197,211,216, 224,300,305, 314
368     W)    S; ■ovniívací mythologie
Drupada: 98
Drváspá: 138
dualismus: 121, 130, 319, 327
Duhitá súrjasja: 78, 264
Duhšanta: 91-93, 102, 114, 188
Duhšásana: 96, 99, 101
Duch svatý: 31,238
Duchesne-Guillemin, Jacques: 34
Dumézil, Georges: 9, 34, 313
Dumuzi: 37
Dundulis (-» Perkfmus): 272
Dunnu (theogonie města): 39
Dupuis, Charles-Francois: 28
Durgá: 79
Durjódhana: 96-101, 106, 108,
249, 250, 295 Durkheim, Emile: 32 Duš-: 96
Dužjáirja: 121, 129 Dylan Eil Ton: 210 Džaja: 136 Džamšíd: 45, 46, 134, 143-147,
151,232 —»Jima chšaéta: 133 Tacht-e Džamšíd: 150 Džanaka: 113 Džanamédžaja: 102 Džará: 102, 287 Džarásandha: 98, 102, 110, 286,
288, 290
Ea: 38, 40, 41
Earendei: 236
Ebo, Ottův životopisec: 269
Edda (-» Písňová Edda): 53, 222,
224, 226 Egil: 230
Eileithýia: 165, 180 einherjar:227,255,280, 306 Eklogy (Vergilius): 176
El: 44, 45
eleusínská mystéria: 165
Eleuthiá (-» Eileithýia): 165
Eliade, Mircea: 327
sv. Eliáš H Ilja): 29, 170,271
Eliot, T. S.: 29, 325
EHun (Hypsistos): 44
Élysejská pole (Élysion pedion): 43,132,167
Élysejské ostrovy: 212
Emain Macha: 216, 217
Embla: 324
Endymion (Keats): 159
Enkidu: 37
ennosigáios: 158
enosichthón: 158
Enúma eliš: 38
Enyalios (-> Arés): 156
Eochaid Dala: 303
Eochaid/Eoehu: 300-302, 308, 313,318
Éós: 79, 82, 174
Epidauros: 162
epikurejci: 22, 324
Epomeduos: 299, 308
Epona:205,212,314
Epos o Gilgamešovi: 37
Equirria: 189, 190, 309
Erasmus Rotterdamský: 24
Éremón:209, 214, 233
Erigoné: 164
Erik Krvavá sekera: 234
Erínýs: 27, 309
Ériu: 127, 205, 215, 304, 305, 314
eschatologie: 35, 36, 86, 109, 119, 124,132, 145, 195,213,227, 235, 238, 248, 249, 250, 252-254,306,317,324,325, 345
Estonci: 283
RtjtiHk   ^    w>
Esugenus: 202, 299
Esus: 199, 200, 202, 203, 233, 264,
299 Etana: 85 Eteoklés: 168 éthos:73,280 Etna (sopka): 44 Etruskové: 173, 174, 184, l<>5 euhémerismus: 2 1-25, 27, 45. 46,
143, 240. 241,244, 249.2K4.
307 Euhémeros z Messény: 2 1 Euripides: 199,263,272 Europa (Piccolomini): 25K Európe: 158. 164. 315 Eurystheus: 290, 291 Eusebios z Caesarie: 22, 44 Evangelium sv. Jana. 12
Fámir: 230, 231,253
Faidra: 143, 152, 164
fáith: 219
Fái [Lia Fáil]: 208
Fárbauti: 250
Fárs: 116. 147
fäs: 184
fasces. 176
Fasti (Ovidius): 175. 181. W
Faunus: 190,315
feniánský cyklus 216, 218. 305
Féničané: 36. 44
Fenrir 145. 195. 232. 2U, 2 »S.
250, 255 Feradach Fechtnach: 293 Fergus mac Roích: 216. 21". 247.
303 Feridún 45.46, 126. 13«. 143. Mv
147, 213. 235. 2<»5 -> Frétón: 146 -Tľhraétaona: 126, 135. 145
Festus: 311
fčtiáles: 185
Fidach: 302
fili: 219
filicida: 145. 14", 2 IS
Filistínci 207
Filoktétés 2'Hi
Filón •/. Byhlu 41. 44, 4<
Filosofie mythologie (Silullingi  2*
Filosofie symbolických forem '("..íssiriTi 2 5
fitnhulvvtr   I »2. 2;;. »2»
ľindabair- 2 16
Findcamna   »00
Fingal 2 ľ'
Finn mac Cuniaill  216, 2 ľ'. 2*»n. 300
Finsko: 284
Fintan: 207
Fir Bolgové 208. 211
Firdausí 41, 45, 54, 142. 145-14*.
149, 150. 2*3 Firmicus Matcmut 22 Fjölnir 24í). 24 3 Fjorgyn 2» ».2*2 Fjorgynn 2»3. 2^2. 2*2 Fliith 305. í M, 316 fláith  ľ«
an lír flítha   ">* flámen  í 3. 1". 300. 306 flimcn diali«- 1". ľ»6. )*" fijtnen trurtsi'i«  1"   »12 flimcn quiriruh«  S" fläminica diali*  i"*.!**"   u-*6 FltdBricrtnm 2:2 Flcgethnn  ľ«6 Flegyás  ľ.l. 16* Flóra  I Hl Floru* *i'i Foinické dijiny  1:5  r > H-.?.U>.  4\
»»ě««*»»« -iBiiHriHrís^^gp'^teašsgi^aaegessegfe-g
370     ^§3    Srovnávací mythologie
Fomóirové: 146, 195, 207, 208,
211,213,219,230,244 Fontenelle, Bernard de: 24, 26 Fordicídia: 188, 189 Forseti: 247, 249 Fortuna: 67, 183 francouzština: 50 Frankové: 49, 225 Franrasjan (viz též Afrásijáb): 146,
319 Frásijáb (-*• Afrásijáb): 146 fraškart: 141, 325 frátér: 155
fravaši: 140, 147, 253, 344-345 Frazer, James G.: 28, 37 Freki: 230
Frétón (-»Thraétaona): 135, 146 Freud, Sigmund: 30, 260, 313 Freyja: 236, 238, 240, 241, 244,
247,248,251,253 Freyr: 203, 225, 238-244, 248, 253,
255, 260 Fricco (-> Freyr): 225, 241 Frige: 224
Frigg: 224, 241, 247, 249, 253, 306 Frija (-» Frigg): 241 Fróôi (Frotho): 240, 242 Fresblot: 242 Frost, Robert: 325 Frotho (-» Fródi): 240, 283, 284,
294 Frýgie: 164
Fufluns(-> Dionysos): 174, 179 Fulla:253, 306, 307 Fylgja: 253 fyrdrnen: 198
Gabriel: 129, 286 Gáia: 41-44, 78, 157 Gaja: 139
GajaMaretan: 139, 140, 144 Gajómart: 139, 140, 144, 168, 327,
329, 330 Gálava: 295-298 galdr: 226 Galii (Gallae): 23 Gallie:49, 53, 124,155, 172, 196,
198,203,204,205,214,215,
221,223,259,299 Gallové: 50, 182, 197-199, 204,
206, 224 Gandareva: 121, 135 Gándhárí: 96, 102 gándharva (druh sňatku): 188, 215 Gandharvové: 27, 83, 84
Gándharva: 121 Ganéša: 162
Gangá (bohyně): 79, 93, 95, 246 Gangá (řeka): 50, 56, 86, 88, 89, 93,
103, 111,297 Ganymédés: 174 gaomaéza: 144, 214 Garmr: 255 Garšásp: 136, 147, 149 Garšáspa (-» Keresáspa): 147 Garšáspnáme: 142 Garuda: 296, 297 gáthy: 54, 118, 119, 121,122, 124,
130, 132, 139, 140 Gautama (manžel Ahalji): 72, 103,
115,287 Gautama Buddha (Siddhártha): 87,
119 Gaytonová, Helen: 14 gebeömen: 198 Gedirninas: 258 Gefjon (Gefjun): 253, 307 Géhmurd: 140 Geirröör: 236,251 geis (pl. geasa): 217, 303
Rejstřík
371
Gellius: 186
Genesis: 35, 37, 295
Genucius Cipus: 176
Geoffrey z Viterba: 23
Géras: 204, 290
Gerdr: 241, 244
Geri: 230
Germáni: 48, 50, 124, 197, 198,
200,221,222,223,225,231,
254, 265, 326 Germania (Tacitus): 221, 224, 225,
231,238,240,243,253,254,
325 Germánie: 172,221,327,330 Gerovitus (-> Jarovit): 269 Geruthus: 236 Gesta Danorum (Saxo
Grammaticus): 23, 110, 223,
282 Gesta Hammaburgensis Eeclesiae
Pontifiatm: 222, 260 Gilgameš: 30, 37 Gimle: 255 Ginnungagap: 254 Giraldus Cambrensis: 312,315 Giriká: 94 Girivradža: 287 Gjölp: 235 gná déví: 120 gnosticismus: 139 Gobae: 204 Goethe,J.W.:25 Goibniu:204, 208, 210 Gorgóna: 160,292 Götterdämmerung: 255 Goya, Francisco: 42, 43 Grégäs: 229 Gráinne:216, 305 grál: 211 Gram Dánský: 242
Grani (-* Ódin): 282-285
Grannus: 204, 205
Grass, Günter: 257, 263
Gribojedov, Alexander: 151
Grimm, Jakob: 25
Gróa:235, 236
Grünau, Simon: 259-261, 263
Gubernatis, Angelo dc: 27
Gutlintanni (-» Heimdallr): 246
Gullveig: 244
Gunnar: 110
Gunnild: 267
GunnlöÖ:231
gurz:46, 126, 146, 213,235
Guštásp (-> Vištaspa)-. 149, 150, 168
Gylfaginning (-» Gylfiho obloupení): 222
Gylfibo oblouzení (Snorri
Sturluson): 232, 238, 247
had: 43-45, 68-71, 73, 85, 131, 145, 205,235,238,247,250, 258-260,271 Haddingr (Hadingus): 242 Hádés: 57, 133, 157, 158, 167, 204, 267, 309 klytopólos: 166 Hadrianův val: 231 Hadubrand 143, 249, 275 Halieutika (Oppianos)- 44 Halikarnássos: 154 Hallinskfdi (-» Heimdallr): 246 Hamingja: 253 Hamlet (Amlethus): 29, 236 handbanim: 247 Hangago« (-> ódin): 227, 263 Hanuman (Hanúmat) 113, 115 Haoma:85, 125, 130, 131 haoma. 130,131, 135,141
372
Srovnávací mythologie
haomový rituál: 119, 150 Haosravah, kavi: 148 Haošjangha: 138, 144 Harachvaití: 127, 137, 205, 270 Haraiva: 136 Harald: 110 Harald Krásnovovlasý (850-933):
234 Harald Modrozubý (asi 940-986):
222 Harappa: 57
Harögreip (Harthgrepa): 242 Hariščandra: 65 Harivanša: 88 Harjašva: 296 Harpye: 309
Harrisonova, Jane E.: 28, 29 Harthben: 229 haruspex: 184 Hárút: 127
Hastinápura: 95, 98, 100, 102 hašiš: 118 Hatherus (-» Höor): 249, 285, 289,
290 Hattijci: 167 Haurvatát: 120
Haurvatát-Ameretát: 127, 139,
149 Hávamál (-» Výroky Vysokého):
227 havran: 218, 219, 220, 230, 248, Hebrejci: 36 Héfaistos: 153, 156, 159, 160, 172,
174,269 Heimdallr: 108, 109, 224, 244-246,
248,250,253,255 Gullintanni: 246 HallinskíÔi: 246 Heimskrmgla (Snorri Sturluson):
23,222
Hekatoncheiroi: 165, 290
Hel (bohyně země mrtvých): 248,
250 Hel (země mrtvých): 57, 166, 247,
248, 250, 254, 255, 306 Helene: 90, 160, 164, 167, 169-171 Helgi:231,273,274 Helgi Hundingsbani: 243 He Hand: 254
Hélios: 31, 82, 127, 157, 170, 269 Helmold: 266, 268, 269 Hengist a Horsa: 243, 308 Henricus Lettus: 269 Hérá: 78, 84, 153, 156, 157, 159,
160, 163, 172,174,180,289,
290, 291, 292 Hérakleitos z Efesu: 20 Héraklés: 29, 30, 77, 83, 99, 104,
105, 127, 152, 169, 172, 204,
237,289,290,291,293
„Héraklés na křižovatce": 21
Hercules (-> Héraklés): 152, 172,
204, 224, 225 Hercules Musárum: 204 Hercynia/Herkynia: 262 Herder, Johann Gottfried: 25, 26 Herjann (-» Ódin): 227 hermafroditismus: 227 Hermann, Gottfried: 27 Hermes: 44, 82, 127, 153, 156, 158,
159, 161, 165, 172, 174 Herminius: 195 Herminoni: 325 HermoÖr: 247, 248, 306 Hérodotos: 11,21,117,138 Hertel, Johannes: 27 Hésiodos: 20, 21,41,43-45, 66,
157,160, 164-166,208,254,
263,326 Hesperidky: 251
#
Rejstřík   ^    373
Hestiá: 172, 180 Hésychios: 320 Heyne, Christian: 27 hierogamie (hieros gamos): 78,
157,169,241,263,268,314,
315 hieros: 120 hierothesion: 127 Hildebrand: 143, 275 Hildiger:110 Himaláje: 89, 102 hinduismus: 62, 75, 76, 79, 81 Hippobinos: 308 hippodamos (-» Kastor): 105, 308 Hippolytos: 22 hippomorfismus: 83,158, 170,
308,314,315 Hipponikos: 308 Hiranjagarbha: 86 Hiranjakašipu: 90, 288 hireus: 190 Hisberna: 251
História Britonum (Nennius): 214 historismus: 26, 103, 148 HÖÖn 247, 248, 250, 252, 255, 285,
286 hóm (-» haoma): 141 Homéros: 11,20,21,41,57,90,
94, 101, 103, 160, 164-167,
205,263,326 homosexualita: 144, 239 Hönir: 250, 251,253-255 Hora: 179, 193 Hora Galles: 236 Horatius: 90
Horatias Codes: 193,195,218,280 Horsa (-» Hengist): 243, 308 Hötherus (-» Höor): 249 Hrdina s tisícem tváří (Campbell):
30
hromoklín: 46, 68, 71, 80, 124,
126, 145, 200, 201 Hrosshársgrani (-> Grani): 282 Hrungnir: 235, 271 Huginn: 230 Hugo de Lusignan: 23 Hultkrantz, Ake: 14 Humáj/Humájá: 150 Hüsing, Georg: 27 Husrau Pérvíz: 143 Húšang(-» Haošjangha): 144, 151 Hvarcnšaéta: 129 Hvergelmir (studna): 253, 254 hybris: 11, 134, 161,176 Hygieia: 160 Hymnus na Afroditu (homcrskv):
163 Hyperborejci: 161 Hyperion: 82 Hypsistos: 44 Hyrrokkin: 247 Hystaspés <-> Vištáspa): 118
Chám: 295 Charitky: 160, 168 Chazzi (hora): 40, 43 Cheirón: 161,230 Chetité:36, 37,48, 50, 55, 197,
335,336 chetitština: 39,44,61, 179 Chimaira: 309 Chios: 155 Chorásán: 146 Chorézm: 56
choršíd (-> Hvar chšaéta): 129, 270 Christensen, Arthur: 148 Chšathra Vairja: 120, 125 chthonické náboženství: 81, 156,
157, 166, 168, 170,271 churkil: 230
374
Srovnávací mythologie
Churrité: 36, 55, 167, 335
churritština: 39
chvarena (farr): 130, 132, 134, 136,
140,145, 146, 147,171, 194,
263,298,318,322 Chvatáj Námak: 142 Ch-brsi,: 270
Ibn Fadlán, Ahmad: 267
ičchajánjónjasanjóga: 188
I8unn:250, 251
Ifigénie na Tauridi (Euripides): 199
ignis: 84
Igor: 273
Iguvinské tabulky: 139
ichthyomorfismus: 95
Ikšvákuovci: 111
Ilá:91
//»«í: 62, 78, 88, 90, 153,155,
160-162, 166, 169,263,291, 309
Ilja Muromec: 271, 274, 275, 279
Illujanka: 44
imperátor: 306
Inanna: 42
incest: 44, 83, 133,150,302
Indara: 56, 121, 124-126
Indra: 56, 63, 64, 67, 69-75, 77, 79, 80,85,86,91-94,97,100, 102-106,109, 113-115, 121, 125, 126, 128, 130, 132, 135, 145, 146, 152,168, 184, 187, 188,192,201,203,213,218, 233,235,237,244,251,262, 267,271,273,274,280,281, 287,289,292,298,300,312, 335, 338-340, 343 Sutráman: 192 Sakra: 72
Vrtrahan: 68 Indramálá: 134 Indrání: 71, 76, 78 Indraprastha: 98 Indrašatru (-> Vrtra): 115 Indus: 50, 56, 86, 162 Ingaevoni: 325 ingemii: 224 interdicere: 185 interficere: 185
Ióannés Malalas (491-578): 269 Iolé: 289 íradž: 146,318 Irmin: 233
Irminsúl: 233
irmintheod: 233 Irsko: 49, 90, 194, 198, 203,
205-209,211-214,222,223, 226, 244, 280, 294, 299, 302, 303,305,309,313,316 Isfandijár: 143, 150 fsis:31,42, 224 Istaevoni: 325 Ištar: 40, 42 italština: 50 iňges auspicium: 189 ifls: 53, 138, 184, 333, 334 Ixíón: 84, 152, 309
Jadu: 295
Jaduovci: 89, 287
Jadžurvéda: 62, 2QI, 1W
Jafet: 295
Jajáti: 91, 94, 100, 102, 134, 135,
294,295,297-302,307,318 Jakobson, Roman: 32 Jakub I.: 29 Jama: 32, 83, 86, 131-134, 141, 166,
204,215,288,324,326,327,
329,330
®aife-
Rejstřík
Jarní: 83, 133, 324,326
Jarník: 133, 140
Jamuná: 56, 86, 88, 89, 93, 94, 98,
103,297 Jana z Arku: 29 Janus: 179, 181 jaož:53,137, 333, 334 Jarl: 224, 245 Jaropolk: 273 Jarovit: 269 Táskät óz
Jasná: 118, 121,130, 132,135 Jásón: 29
Jašty: 121, 122,132 játajati: 65 Jazd: 142 Jazyk básnický (-» Prozaická
Edda): 235, 236, 244 Jefferson, Thomas: 177 jelen: 96, 163, 205-206 Jeremiáš: 129 Ježíš Kristus: 30 Jima:83,131,134, 140, 327 Džamšíd: 133 Jama: 131 Jimachšaéta: 131-134, 136, 138,
145,148,281,294,298,300,
325,326 Jörmungandr: 235 Josef: 29
jóS: 53, 137, 333,334 Jötunheimr: 248 Judhišthira: 97-101, 104, 105, 107,
108,191,249,287,310,313 Jung, Carl Gustav. 30,31,299 Junius: 180, 184 Jünö: 172, 174, 177, 180, 183, 190,
192,29i Curítis/Quirítis: 192 Jünö Lücina: 180
Prônuba: 180 Seispes Mater Regina: 181 Jünönius: 180 Jupiter (-»Juppiter): 78, 172, 177,
193, 200, 203, 305 Juppiter (gen. Jova): 174, 177, 191, 198-200,203,259 DiúsFidius: 178, 193, 195,203,
232 Jovis dies: 224 Tonans: 178 Justinianus: 271 Juve: 178, 179 Juvenalis: 330
Kabeirové: 160
Kaikéjí: 112
Kain: 37, 328
Kála: 106
Kalendář z Coligny. 207
Kalevala. 248
Kálí: 79
Kálidása: 93
Kálijuga: 109
Kallimachos 157
Kallisté (-+ Artemis): 163
Kallistó: 163
kálvis: 259
kárna: 104
Kambýscs: 150
kanec: 90, 191-192, 205. 219-220,
248 kanibalismus: 41, 44, 28" kapros: 192 Karel Veliký: 23, 222, 233
Kari: 224, 245
Kárna: 30,96-98. 100, 101. 10í, 106
Kastór: 77, 169,170,24? hippodamos: 105. 308
376     xp)    Srovnáľi'Ci mythologie
kastrace: 23, 39, 41, 42, 44, 45, 72,
310 kastrát: 69 Kaší (Váránasí/Benáres): 89, 287,
296 Katiarové: 138 Kaušaljá: 112 Kaváta, kavi: 147 Keats,John: 159 Kefalos: 79 Keltiberové: 49 Keltové: 48-50, 53, 129, 196-198,
221,265, 300 Protokeltové: 54, 207 keltština: 49-51, 61, 224 Kentauros: 84, 309 Kentauři: 27, 83, 84, 161,230 Kerauniá (-> Semelé): 272 keraunos: 272 Keraunos (—> Zeus): 272 Keresáspa: 112, 131, 132, 135, 136,
147, 308 Kerman: 142 Kerry (hrabství): 215 Kestutis: 258 Kimbrové: 221 Kingu: 38 Kirdír: 151 Kleitos: 79 Klóthó: 253 klytopólos: 166 Kniha králů (Šáhnáme): 131, 136,
142, 145, 146, 273 Kniha o dobývání Irska (Lebor
Gabála Erenn): 23, 207 Knýtlinga Saga: 266, 268 koiranos: 227 koitus (soulož): 78, 81, 144, 241,
263,311,313,315-316 Kókytos: 166
Kolaxais: 138
komunismus: 36, 213
Konr Ungr: 224, 245, 246
Korán: 127
Korinthos: 154
Korónis: 161, 164
Kórykion (jeskyně v Kilikii): 44
kosmogonie: 19, 35, 46, 139, 175,
254,317,325,327,329,330 kosmologie: 19, 119, 256, 343 koza: 157, 159, 192 kozel: 159-160, 190, 192, 235, 251,
258,310-311,313,315 kozorožec: 99 kráva: 46, 51, 68-71, 77, 82, 112,
121, 139-140, 144, 146, 188,
192,205,254,295,315 jalovice: 158, 180, 192 tele: 68-69, 158,188-189 Kratylos (Platón): 27 kríos: 192 Kristus (-»Ježíš Kristus): 28, 31,
200, 248 Kriwe/Criwe: 258 kronika: 90, 107,142, 143, 151,
168,216,223,259,273 Kronika pruská (Peter von
Dusburg): 259 Kronika Tabarí (Belami): 142 Kronos: 42-45, 165, 172 Krpa:97, 100 Kršánu: 85 Kršášva: 112, 136 Kršna (-> Višnu): 75, 90, 91, 98,
100,101,102,106,109,112,
114,215,286,287,288,292,
337 Kršna Dvaipájana (Vjása): 89, 112
krštír: 65 krtek: 162
Rejstřík
ill
krvesmilstvo (-> incest): 39, 238,
242, 301 krysa: 162
křesťanství: 22, 23, 29, 48-50, 53, 63,118,124, 139, 143, 196, 203,206,209,216,222,234, 235,258,261,263,264,265, 269,271,273,279 Satan: 252
transpozice mýtů: 170, 205 kšatra:61, 198,316
kšatram varjam: 120 kšatrijové: 61, 64, 65, 71, 72, 76, 92, 103, 104,129, 161,188, 190,233,238,295,297,301, 310,326,337 Kuhn, Adalbert: 27, 80 Kulhivch a Olvien: 210, 220 Kumarbi: 39, 40,44,45 Kunti: 96-98, 100, 102. 104-106,
132,296 kůň/koně: 20, 51, 55, 102, 105, 112,118, 133, 136,138, 158, 166-167, 170, 186, 189, 191-192,205,212,227, 247-248, 287, 296-297, 300-301,308-316,335,341 Equirria: 189 hřebec: 83, 91. 126. 148. 192,
251,296,308-310,313,316 klisna: 83-84, 205, 251,308, 310,
312-313,315-316 koňaři:77,83, 105, 170,308 koňská božstva: 205, 212 „koňská" jména: 118,149,308 „koňské" tradice: 83. 243, 260,
270,271,296, 309-316 koňské mýty: 158, 300 oběť koně (aňamtdha): 84, 102, 191,287,301,308-316
-* October cquus: 191 věštecký obřad: 189 Kurd-alä-Wärgon: 179 Kurtivaza (-» Sattivaza): 55, 336 Kuru: 93
Kurukšétra: 195, 325 Kuruovci: 89, 93, 97, 100, 109-1II
195,230 Kuruovské pole, bitva
(Kurukšétra): K8. 100,
108-110, 113 Kvaši r: 80, 244 Kybelé:22,23.42, 163 Kyklady: 155 Kyklópové 290 Kýros:30, 117, 129. 150
labôrátôres: 198 Lactantius: 22 Lachesis: 253 Lakónie: 169 Lakšmana: 112. 113 Lambert, Wilfred: 38 Landnámabók 234 Lang, Andrew: 28 Langobardi: 49 Lanká (Cejlón): 88, 113, 115 Larcius: 195 Lebor Gabála Erenn íKniha
o dobývání Irska> 23. 2'~.
214-216 Leda: 90, 169, 170 legirupa: 18" Leiden (Lugudumim): 2f>2 Leif Erikson 30 Lemmikäinen: 248 Lémnos  15 3. 160, 1"? leopard: 163 Lesbos: 155 Léthé 166
378
Srovnávací mythologie
lev: 20, 124, 163 Lévi-Strauss, Claude: 32, 33 levirát: 95 lěx: 184 Líben 163, 179
—» Dionysos: 172 Librifiilguräles: 184 Libri haruspicini: 184 Librirituäles: 184 lineární čas: 35, 38, 57, 214 Lipoxais: 138 Livius: 175, 182, 183, 186, 193,
273,320,322,323,329 Livius Andronieus: 172 Livonská kronika (Henricus
Lettus): 269 Lleu Llawgyřfes: 29, 210, 213, 214,
219,220 Lleueiys: 210, 211,329 Lludd a Lleueiys: 210 Lludd Llawereint: 210,211,213,329 Ltwyd:212 Llýr:212
Lóourr: 250, 254
Lohrasp: 149, 168
Lokasenna (-» Edda): 252, 253
Loki: 230, 245, 247-253, 255, 306, 309 Thökk: 248
Lothar: 301
Loxiás (—» Apollón): 162
Lüa Mater: 183
Lucanus: 198, 199, 203, 204
Lucerěs: 195, 329
Lucrětia: 194
Lucretius: 324, 325
Ludgate: 210
luěs: 183
Lug: 203,208,209,211,213,214,217, 219,223,225,226,230,232
samildánach: 202, 210 Lugaid:220, 305, 318 Lugaid Láigde: 305 Lugaid Riab nDerg: 300, 302, 303 Lugnasad: 203, 207, 214 Lugudunum: 202 Lugus: 202, 203, 211, 214, 233 Lúkiános: 23, 204 Lupercälia: 190,191,313 Luperkové: 190, 191 lüpus: 190 Luvijci: 36 Lýdie: 164 Lydus, Johannes: 189 lykanthropie: 229 Lykúrgos; 164 Lynkeus: 170 Lyon (Lugudunum): 202 lyssa: 230
Mabinogi: 199, 205, 206, 209, 212,
217,314 Mabon fab Modron: 205, 320 Mac Óc (-> Óengus): 205 Macpherson, James: 219 Macrobius: 182, 184 Macha: 205, 215, 216,218, 314 Mada: 80, 244 Mádhaví: 91, 100, 295-299, 302,
304, 305, 307 Madhu: 299
Mádrí: 96, 97, 101, 104, 132, 188 Mag Cruachán: 301 MagMell/Meld:212 Mag Rath: 292 MagTuired: 207-209, 212, 213,
325 Magadha: 57, 87, 89, 100, 286, 287 Magni: 255 Mabdbbdrata: 30, 54, 72, 80, 88,
Rejstřík
379
90-93,95,102,103,105,106,
108,110,111,114,126,127,
134,148,153,191,195,201,
213,214,223,245,249,250,
252, 255, 273, 286, 289, 294,
299,310,311,313
Máiá: 158
Maitrájanísanbitá: 185
májá: 67, 68, 70
Makarón Nésoi (-> Ostrovy blažených): 166
Malinowski, Bronislaw: 32
Mámars (-» Mars): 178
Mámers (-» Mars): 178
Manannán mac Lir: 212
Mánaví: 326
Manawydan mac Llýr: 212
mandala: 62, 85, 86, 295
Mándavja: 107
Máni: 151
manichejci: 53, 118, 139,140, 143
Mannhardt, Wilhelm: 29, 260
Mannus: 254, 325, 326, 329, 330
Manótčihr: 146, 318
Manu: 69,83, 86, 91, 99, 326, 329, 330
Manuovy zákony (Manusmrti): 186, 187,215,346
Manuščihr: 151
manzdra: 122
Maponos: 205, 320
Marathon: 159
Marcus Curtius: 176
Mardöll (-» Freyja): 247
Marduk: 38
Margiána: 136
Marie: 31, 205
Maris (-> Ares): 174
Marivaleová, Patricie: 159
mananni: 55, 64
Mark: 216
Mdrkandéjapurdna: 103 Mars: 129, 172, 174, 177-179, 189, 191, 193, 198-200,203,205, 224,280,305,311,312 MarsThingsus: 203,231 Mars vigila!: 306 Märtis dies: 203, 224 Martovopole: 189, 191,311-313 Teutates: 203 Marsilius Ficinus: 24 Marte: 179 Marut: 64, 127 Máruti: 115 Marutové: 63, 73, 75, 105, 188,
219,280 marxismus: 33, 36 Mašja: 140 Mašjánag. 140 Mať/Máťuška Syrá Zemljá. 127,
181,270,274 Mater: 181
Mater Máruta: 181, 182, 192, 28Ü Math uab Mathonwy: 210, 294,
304 Mathura: 89
matkovražda (matricida). 39 Matrae:205,314 Mäträlia  181 Mátres:205, 314 Mátróna: 179,205,320 Mätrônae:205,253. 314
Matsja 94
Matsjové: 89, 94, 100 Mattivaza (-> $attiva7.a): 55. 336 Mauss, Marcel. 32 Mávors (-> Mars): 1 "8 Mázandarán 147-14« Mazda (-> Ahura Mazda): 119, 121, 338, 345
380     v|§)    Srovnávad mythologie
mazdá: 137
sv. Mauritius: 269
med: 299
Medb: 215-218, 220, 247, 299-301,
303,304,314 médhira: 122 Mediolanum (Milán): 49 medovina: 85, 185, 226, 227, 240,
244,251,299,300 Medugenus: 299 Meduna: 299 Medusa: 309 medvěd: 163,205,229 Megasthenés: 22, 57, 89 Mějdějn: 259
Melerpanta (—» Bellerofontés): 174 Ménaka: 92, 297 Menelaeion: 169 Meneláos: 160, 167, 169 Menrva (-» Athéna): 174 Mercurius: 174, 179, 199, 200, 203, 205, 224
—> Hermes: 172
Mercurii dies: 224
omnium inventörem artium: 198, 202 merseburskd zaříkadla: 248 Méru(hora): 102, 149 Mesoromasdés: 123 Métis: 160, 299 Metoděj: 265 Mettius Fufetius: 193 Miach: 209
Mide (Meath): 207, 300 MidgarÖr: 145, 235, 254 MiSgardsormr: 235, 250, 255 Mihrhormuz: 123 Michael: 129
Mikula Seljaninovič: 273, 318 sv. Mikuláš: 170
Mil: 209, 211,214,215 Milton, John: 166 Mímameidr: 253 Mímir: 226, 253, 255 Mímisbrunnr (studna): 253 Minerva: 174, 177, 180, 198 -> Athéna: 172 Belisama: 204 Mingaugas: 258 Mínós: 158, 164, 168 Mínótauros: 158, 164, 165, 174 Minyos: 164 mir: 193, 267 Mišaru: 125
Mitanni: 55, 56, 203, 335, 337 Mithra: 31, 64, 80, 122-127, 132,
136, 140, 144, 147, 338, 345 Mithraistickd liturgie (Dieterich):
31 Mithrás (-» Mithra): 124, 127 Mithridatés: 127 Mitra: 56, 63-65, 67, 81, 103, 104,
106, 122, 152, 168, 178, 193,
203,214,232,249,267,330,
335,337 mitradruh: 72 Mittwoch: 231 Mjöllnir: 234, 237, 247, 255, 262,
263,271 mnohomužství (-> polyandrie):
103 MóOi: 255 Modron: 205, 320 modn: 267 Mohendžo-Daro: 57 Mohl, Jules: 147 Moiry: 253 Mojžíš: 29, 30
Mojžíšův zákon: 176, 187 Mojžíš a monotbeismus (Freud): 30
Rejstřík    ^     381
Mokošb: 270
sv. Moling: 215, 292
Moralia (Plútarchos): 181
morövargr: 229
Morfologie pohádky (Propp): 32
morforwyn: 246
Mórrígan: 206, 215
mos maiörum: 175
muchomůrka červená (Amanita inuscaria): 86
Mucialis (CoIIis): 232
Mucius Scaevola: 195, 232
Mudgala: 189
Müller, Friedrich Max: 26-28, 33, 80,81, 182
Muninn: 230
Murdjánag: 140
Murray, Gilbert: 29
Murrayová, Margaret: 29
Muspellzheimr: 254, 325
Muspilli: 254
myš: 162
mýthologéma: 12, 70, 79, 85, 108, 139, 162,264,317,320
mythologie.
difuzionistická: 13, 37, 41. 46 migrace: 14, 15, 50,51,85 monogeneze: 14 naturistní: 27, 80 poivgeneze: 13, 14. 24 psvchoanalvtická: 14,28,30,32.
"34 ritualistická: 14, 28-30, 32. 34 sociologická: 26, 32. 34, 103 solární: 27, 28, 79-83, 85, 106.
124 štrukturalistická: 32-34 universální: 13, 14, 32. 33
Mytbologiques (Lévi-Strauss): 33
mýthopoiiá: 12
mýtus:
a rituál: 28, 29 etymologie (mýihos): 11,12 transpozice: 13, 54, 104, 106, 107, 109, 143, 149, 170, 1*2, 214, 231, 241, 243, 249, 27.'. 273, 320, 327, 328, 329
Naharvalovc: 243
Náhid: 149
Nahuša: 91
naiba: 53. 334
Nairjósanha: 130
Nakti: 79
Naktóšásá: 79
Nakula: 97, 99. 102. 104, !0\ 12"
308 Namuči: 72, 114, 194 Nana: 23
Nánhaithja: 77, 121, 127 Nanna: 247, 249, 267 Nantosuelta 205
Napát Apám {-» Apám Napát)  ' I * Nár: 301 Nárada: 295 Narasinha: 90 Narášansa: i 30 Nartové. kavka7.sk>' epos  i 1". I u'
252. 292 Násatja: 7", 121. 12". !"(> Násatjové: 56, "". HO. 201. ii; Nasu: 121. 13". 138. I*-* Natrimpe: 259. 262 Nefelé: 84. .309 Nechta Scéne 21" Nechtan:8>. 208, MC M''. >:<>
?22 nekromantie  166 Sekyiaí-* OsKwir.  !66. 1*8. !"i> nekvs  13"
382
Srovnával i mythologie
Němci: 257
Německo: 49, 50, 221-223, 257,
265, 268 Nemed: 208, 211,314 nemeton: 314 Nemetona: 205 NemrudDagh: 127,150 Nennius: 214 Neptünus: 85, 174, 179, 320, 321,
323 -» Nechtan: 208, 320 Neptünälia: 321 -»Poseidon: 172 Nerthus: 200, 238, 241 Nessos:83, 176,230,290 Nestorův letopis: 266, 270, 272 Nethuns (-> Neptünus; Poseidon):
174 Niöhöggr: 247 Nietzsche, Friedrich: 118 Niflheimr: 254, 325 Niflungové: 252 Níké: 160, 223 Nirrti: 183
Nirukta („Etymologie"): 62 Nisája: 136 Njördr: 238-243, 253 No róz: 134 nöbiles: 224
Nódons (Deo Nodonti): 211 Noe: 37, 132,207,295 noib: 53
Nonnos z Panopole: 41, 43, 44 Noma: 253 Nová srovnávací mythologie
(Wikander): 9 Nová vida (Vico): 24 nrhan (-» Rudra): 75 Núadu: 203, 208, 209, 211, 213,
214,225,232,233
Argatlám: 210 nüdipedälia: 240 Numa Pompilius: 107, 193, 195,
273 nümen: 179, 330
nümina: 175, 179, 180 Numitor:305,318 Núňez de Balboa, Vaco: 24 Nyikanga: 29
O kultu model (de Brosses): 24 O původu pohádek (Fontenelle): 24 oběti: 32, 98, 126,129, 156, 164, 176,192,199,213,227,240, 242,258,260,267,271,282, 283, 287, 295, 298, 299, 326, 328 býčí oběť: 139
lidské: 29, 198, 200, 203, 222, 224,231,233,239,282,284, 309-313 náhradní oběť: 65 oběť koně (ašvamédha): 102, 191,
308,309,310-316 obětní rituál: 162 obětní rituály: 84 rituální vražda: 291 ukoristené zbraně: 183 vítězný kůň: 191 živé ryby: 179 obryně: 236, 242, 245, 247, 248,
250 obři: 40, 86, 105, 145, 185,212, 213,230,234,235,237, 240-242, 244, 247, 248, 250-252, 254, 255, 274, 282, 283,284,292,307,325,330 obrobijce: 230 Occopirmus: 261 Oceánie: 152
Rejstřík   ^    383
October equus: 191, 311-313, 316,
320 Ódin (ÓSinn): 76, 85, 111,145, 195,200,202,203,204,213, 219,224-234,237,238, 240-245,247,248,250,251, 253-255,260,263,264,271, 274,280,282-286,289,291, 292, 295, 306, 307, 309, 325
Brúni: 110
Grani: 282-285
Hangagoö: 228, 263
Herjann: 227
Tvíblindi: 249
Ódinn (-> Ódin): 226
Odysseia: 62, 88, 164, 166, 167, 170,172,263
Odysseus: 57, 166, 170
Óengus:205,216, 319
ogamské písmo: 204
Ogma: 204, 208,211,213
Ogmios: 204, 290
ognb: 84
Óhrmazd (-»Ahura Mazda): 120, 126, 130, 141, 145
Oidipús: 29, 30, 39, 70 oidipovský komplex: 14 oidipovský mýtus: 33, 152
Oisín/Ossian: 206, 219
Oité (hora): 290
Ókeanos: 41, 42, 57, 153, 166, 167, 326
sv. Olaf: 222, 271
Oleg: 107, 273, 274
Ollathair(->Dagda):208
OHerus: 241
Olo: 285
Olympijské ódy (Pindaros): 160, 166, 263
Olympos- 153, 158
Olympané: 159 Opälia: 181 Opicônsívia: 181 Oppianos: 44 Ops: 181, 193,306 örätöres. 198 orel: 85, 137, 147-148,244,
250-252 Orfeus: 164,248
orfeovslcý mýtus: 14, 152 orfismus. 21,45, 168
orfkká mystéria: 165 Óríón: 79
ornithomorfismus: 169, 205 Óromasdés (-> Ahura Mazda): 127,
128 Orwell, George: 34 Oscar: 219 Osiris: 29, 37 Ostrogótové: 49 Ostrovy blažených: 43, 132, 166,
168 otcovražda (parricida): 39, 70, 71 Othinus (-> Ódin): 241. 249, 284 Otta z Bamberka: 266 ovce: 126, 167. 191-192. 316 Ovídius Naso, Publms: 139, 172.
175, 181, 184. 190, 192. <2v
329
Padrimpus: 263 Pafos (na Kypru): 205 Paián/Paíéon (-» Apolión) 156.
161 paišáča: 188 Palaifatos: 22 Pales: 189 Palest nna 183 Pahlia/Parilia 189
384
Srovnávací'mythologie
Pán: 44, 82, 159, 161, 165,261 Paňčálovci: 89, 97, 98, 100 Pandóra: 165 Pandu: 95-97, 107, 108, 110, 111,
188,246 Pánduovci: 97-101, 103-105, 108, 109, 111, 113, 132, 134, 195, 213,230,287 Pani: 69 Pánini: 87, 88 Pániovci: 68, 115 pankuš: 207
panna: 91, 102, 160, 161, 163, 188, 215,248,297-299,302, 304-307 mořské panny: 246 panenské bohyně: 253, 307 panenství: 94, 96, 97, 158, 210,
294, 304 Panna Marie: 205 virgö intäcta: 181, 297 Pantheismus: 159 Pántotrofos: 127 Papas (frýžský Zeus): 22 Paradáta: 138, 144 Paralatai: 138 Parášara: 94, 110 Parašuráma: 90, 112 Pardžanja: 73, 115,262 Paríkšit: 102, 109 Paris: 30, 160, 169 Parmenidés: 19 Parnássos: 154 Paródaras: 79 partheneion: 67 Parthenogenese: 292 Partholón: 207, 211 Parthové: 117, 143, 150 Pásifaé: 164,315 PaŠupati (-> Rudra): 77, 286
pátálam: 262
pathikrt: 177
Patollus: 259, 260, 262-264
sv. Patrik: 196, 206
Paulus Diaconus: 311
Pausaniás: 169
Pecullus (-» Pikollos): 261-264
Pégasos: 158, 309
Pelops: 29
Pentheus: 164
peregynja: 271
Pérěs, Jean Baptisté: 27
Pergrubrius: 261
Pert tés Syriés theú (Lúkiános): 23
Pěrkons: 235, 262, 271
Perkun: 265
Perkunas: 74, 253, 259, 260, 262, 263,271,272
Perkünos: 257
Perkünus: 259, 261
Persefoné: 156-158, 164, 172
Persepolis: 116, 147, 150
Perseus: 29
Persie: 147
Peruni: 74, 262, 270-272, 275
Perynja: 271
pes: 124,206,217-218,310
fena: 68, 259 Peter von Dusburg (Petras
Dusburgietis): 259 pětičlenné rozdělení země/státu:
207, 208 Pharsalia (Lucanus): 198 Piccolomini, Enea Silvo: 258 píkals: 262
Pikollos (Pecullus): 257, 258 pikůlas: 262 Pilvitus: 261
Pindaros: 153, 160, 161, 166, 168, 263
Jß-
Rejstřík    MM     385
Píseň o Fáfnitn (—> Edda): 230 Píseň o Hildebrandovi; 222 Píseň o Nibelunzích: 223 Píseň o Reginnovi (-> Edda): 230 Píseň o Rígovi (-» Rígsthula; ->
Edda): 224, 245 Píseň o Trymovi (-» Edda): 236 Pisinah, kavi: 147 Písňová Edda: 223, 226, 227, 231,
236, 244, 252, 254 Platón: 12,20,25,27, 168,211,
226 Plinius: 186 PIÚtarchos:21, 123, 159, 175, 181,
186,293,311,320,329 Podargé: 309 Polias: 160
Polská kronika (Drus;osz): 259 Polyandrie: 98, 104, 265, 303, 305 Polybios:22, 311
Polydeukés: 77, 105, 169, 170, 243 polymastismus: 163 polytheismus: 64, 119 Pômôna: 18í pons (gen. pontis): 177 pontifex mäximus: 177, 191, 305 Porenutius: 269 Porevit: 268 Porfyrios: 44 Poros: 67 Porsenna: 195 Portünus: 180. 181, 320 Poseidon: 91, 94, 156, 158, 165.
172, 174, 177 Poseidon Hippios: 308 potopa: 37, 99, 207 Potrimpos: 257, 260 Potrimpus. 261 Pourušáspa: 118, 131 pouruvastra: 137
Pradžápati: 86, 112, 136, 311,312 prádžápatja: 188, 346 praefectus: 138 Praeneste (-» Palestrina): 183 Praetorius, Matthias: 263 prase: 192
prasnice: 192 Pratardana: 298 Priéné: 154 prijadháma: 73 Primitivní kultura (Tylor): 2K prôdigia: 184 Prodikos: 21 Proitos: 164 Prokopios: 2"i Proměny (OvidiuO: 139. 172 Prométheus: 85. 165. 250. 2^2 Prčnuba (—>Júno): ISO Propertius: 330 Propp, Vladimir Jakovleuf: >2 Proserpina (—> Persefoné): 1 72 Prótagorás: 20 Próteus: 158. 167 Protoindové: 36 protojazyk: 26 protokomunita: 26 protokultura: 26. 36 protomvtus 26, 41. 52. 244. <(U.
32'l. 322. «2 3 provensálština "0 Prozaická Edda ''Snom S:is-.i:-< ■
2>. 222. 244. >!>" Prsten yibelungů i Waiir.er'- 22' Prthá 96 Prthiví "8. i vS Pruská kronika 2^'> Psí léta 'Grass i: 2>~ Publius Valerius íJ'i!Ííík'.í.í ' ■■
N5, 2HO purány 62. 72. S<>. 112
386     *<p)    Srovnávací mythologie
puróhita: 138
Puru: 91,294, 295,300, 302
Púruovci:91,93,95 Purúravas:84,91,304 Puruša:86, 139,301,311,326,
329, 330 purušamédha: 310-313 Purušasúkta: 86 Puruvit: 269 Puschkajtus: 261 Púšan:63,73,81,82, 129, 159,
261,265,318 púšarja: 82 Puy de Dóme: 214 pýar (pýos): 82 Pykullis (Pykülas): 263 Pýthijské ódy (Pindaros): 161
Quintus Curtius: 138 QuJrlnälis (collis): 194 Quirinus: 177-179, 193, 194, 199,
200,203,305,330 Quirites: 178
ráobanim: 247 rádža:53,61, 196,313,316 rádžanjové: 61, 224, 287
rádžanja: 181,280 rsdižďs* 104"
rádžasúja: 84, 98, 191, 287, 313 Rafael: 129
Raglan, lord: 14,29, 30,106,143,193 ragnarök: 109, 140, 145, 195, 213,
232,235,238,245,247-250,
252,253,255,325 ragnarökkr: 255 Ragnhilda (Regnilda): 243 rákšasa (druh sňatku): 188, 215 Ráma: 75, 90, 99, 112-115, 136,
292, 296
-> Višnu: 114 ráma: 112 Rámdjana: 54, 72, 88, 111, 112,
114, 115, 136,311 Ramněs: 195, 329
Ramnes virl: 330 Rank, Otto: 14, 30, 143 Rasi: 115
Rašnu (-> Višnu): 125, 140, 345 Rátrí: 79
Rávana: 90, 113-115,288 Rdžrášva: 77, 189 Rébha: 77, 170
Rěgia: 177, 191, 192, 305, 311-313 Regillus (jezero): 195, 325 Regina: 181 Reginn:230,231,253 Remus: 189, 191, 192, 327-330 rěs publica: 176 réx:53, 191,225,306,316 Rgvéda: 26, 62-64, 67, 71, 73, 75, 76, 80, 83, 85, 86, 105,108, 109,115,119,153,162,183, 214,295,310,321,340
Rgvidhána: 129
Rhadamanthys: 168
Rheá: 43
Rhěa Silvia: 305
Rhiannon:20S,212,215, 314
Rig (-» Heimdallr): 224
Rigsthula (Rígsbula; -> Edda): 224
Rinda: 249
Rindr: 248
Ring: 110
Rinvit: 269
Rjurik: 107, 273
Robin Hood: 29
Ródasí: 76
Róma: 173
románské jazyky: 48, 50
Rejstřík
387
Romulus: 29, 30, 107, 189-194,
273,305,318,327-330 sv. Rónán: 292 rta:65, 120, 122, 183,343 Rudra: 63, 73-76, 161, 162, 177, 233,264,286,287,289,292, 337 Mahádéva: 287 Pašupati: 77 Šarva:76, 121 Rudrjové: 63 Rudrové: 63, 73 Rums, William: 29 Rujana: 268 Rukminí: 288 Rulius: 75
runy: 129,219,222,232,280 Rusko: 49, 56, 90, 116, 117,222,
265,266,271,284,332 Rusové: 270
Russkaja Pravda: 266, 267 Rustam: 136, 143, 147-150, 218,
275, 280, 294 ryba: 90, 94, 99, 179, 207, 260,
Řím: 23,48, 49, 53,54,91, 124, 129, 173, 174-176, 182, 184, 187-191,193,195,197,206, 211,221,223,232,265,294, 300,306,309,312,313,315, 316,320,321,324,327,328,
330 interpretatio romána: 43, 172
res publica: 176
Římané: 213
Sabazios (-» Dionvsos): 163 Sabinky: 190, 194' Sabinove: 195,213,244 Sabinus, Georg: 258
sacerdös pübiicus: 306 sacräria: 306 Sága o Egilovi: 230 Sága o Gautrekovi. 282 Sága o Thidreksovi: 253 Sága o Válsunzicb: 252 Sága o Ynglinzťcb (Snorri
Sturluson): 222, 226, 229,
240, 243, 244, 295, 307 Sahadéva: 97, 99, 102, 104, 105,
127, 170 sahasramuška 67 Saint-Beuve: 147 sakhá: 72 Salm: 146 Sám: 136 Samain: 207,219 Sámavéda: 62
samildánach (-> Lug): 202, 210 Sámnáme 142 Samonios: 207 Samos: 155 Samothráké  160
samrádž: 94, 98, 134. 294, 300. 31 i Saňdžaja: 89, 101 Sangarios: 23 sansára: 90 Sanvaran: 93 Saoijant: 125 Saramá:68, 115
Saranjú: 27, 83, 84. 158,308  »H Sarasvatí: 56. 80, 99, 104, 125. 12".
137, 192, 194,205.305. 315 Sargon:30 Sarmati: 49, 266 Sarpédón  155, 161 Sašové: 222, 225 Saun: 252 satí: 97, 267 Satjavatí:93,95, no, 134,2%
388
Srovnávací mythologie
sattva: 104
Saturnus: 43, 172, 174, 183, 194,223
Saeturnus: 179 Saules meita: 170, 264, 265 Saurva: 121
Saussure, Ferdinand de: 33 sautrámaní: 192 Savarná: 83, 91 Savitar:81, 129 Saxnót (-j- Tíw): 225, 232, 233 Saxo Grammaticus: 23, 54, 110,
223, 229, 236, 240-243, 249,
251,266-268,282-285,289,
306 Scaliger, Josephus Justus: 24 seiôr: 226, 236, 241, 242, 244 Seispes(-»Jünö): 181 Sekandar: 150 Selené: 180 Seleukovci: 57 seljanin (-> Mikula Seljaninovič):
273 Semelé: 163, 263, 268, 272 sěmideus: 249 Semité: 36, 55 semitské jazyky: 26, 36, 226 Semnónové: 231 Senchus Mór: 211 Servius Tullius: 194 Sétanta (-» Cú Chulainn): 217 Sethlans (-» Héfaistos): 174 Shakespeare, William: 236, 330 Schelling, Friedrich: 25, 26 Schikaneder, Johann Emanuel: 118 Schiller, Friedrich: 25 Siegfried (-» Sigurdr): 29 Sigmundr: 230, 231 Sigrdrífa: 231 Sigurdr: 29, 230, 231, 253, 267,
274, 286
Sigyn: 250, 252
Síjámak: 143
Sijávuš (-» Sjávaršan): 143, 146,
148 Silvämis: 204 Simarbglt: 270 Símurgh: 143, 147, 150, 270 Sineus: 273 Sinfjötli: 230 Síra: 340 Sirius: 320 Sirona: 205 Sístán: 146 sístánský cyklus: 142, 143, 146,
147 Sisyfos: 168, 176 Síta: 99, 112, 114, 115, 216, 340 Sjávaršan, kavi: 148 SkaÖi: 240, 241, 243, 250 Skandinávie: 53, 54, 90,98, 110,
129,195,203,222,232,240,
273,289,291,293,294,307 Skíôblaônir: 243 Skírnir: 241, 244 Skythie: 56 Skythové: 49, 117, 138, 252, 266,
267, 326 Sleipnir:230,247,251,309 Slované: 48-50, 197, 257, 265, 266,
269,271,272 Slovo o pluku Igorově: 266, 268,
270,271 Smintheus (-> Apollón): 162 Snorri Sturiuson: 23, 54, 222, 223,
226, 229, 232, 235, 238, 240,
247, 251, 254, 261, 295, 306,
307 sodäles: 280 sodälis: 73 sodomie: 165, 312, 316
Rejstřík   ^     389
Sofoklés: 272 Sogdiana: 56 Sóhrab: 143,147,149,218,219,
275 sol: 130
Sól Invictus: 124 solarismus: 27, 28 Sóma: 63, 64, 73, 84, 85, 125, 265 sóma: 67, 69, 72, 85, 86, 119, 251, 299,310 sómový rituál: 80, 89,128 Somerset, Fitzroy Richard (-> lord
Raglan): 29 Soslan: 252 soulož —> koitus Speculum regum (Zrcadlo králů):
23 Spitamovec (—» Zarathuštra): 131 Spitjura: 132, 140 společenské stavy: 61, 189, 281, 327 u Germánů: 224, 245 u Keltů: 198 v Indii: 64, 77, 134 v Íránu: 119,126, 132,136,
138 v Římě: 188,190 Sraoša: 125, 140, 144, 339, 345 Sróša (-* Sraoša): 144 Starcatherus (-» Starka5r): 282-
285, 289, 290, 293, 294 Starkaôr: 99, 110, 204, 227, 235, 239, 249, 282, 283, 286-289 stěhování duší (metempsychosis):
21,35,90,196 stoikové: 22 Stribogi.: 270 Strukturalismus: 32, 33 Styx: 66, 166 Su-: 96
Suaixtix: 261
Subhadrá: 98
subhaga: 105
Sucellus: 204, 205
Súdhába: 143
Suébové: 231
Sugríva: 113
Suibhne Geilt: 220, 292, 293
Sumerové: 36, 37
sumerština: 51
Sumitra: 112
suovetaurilia: 191, 192
surá:72, 126, 180
Stírja: 71, 78-80, 82, 83, 96, 97, 105, 106, 264
Súrjá: 78, 79, 81, 82, 128, 170, 264, 265
Surtr: 254, 255
Sušruta: 226
Sutráman (-> Indra): 192
Sútrasthána (Sušruta): 226
sútry: 62
Suttungr:23!,244
svadhá: 73
svajambhú. 267
svajanvara: 97, 104, 112, 115, 188,
297 Svantovit: 268, 269 Svarbhánu: 183 svarga: 102 SvarogT.: 269
Svarožičb (-» Zuarasici): 270 svastíka: 235 svetr.: 267 svině: 191,316 Svjatogor: 279
Svjatogor Kolyvanovič 273. 274 Svjatoslav 273 Syrdon: 252 Sryrwid, Constanunus: 263
390     Np)    Srovnává;! mythologie
Sací: 71, 78
Šdhndme (Kniha králů): 41, 142,
143,147, 149, 150, 151, 168,
219 šaivové: 75 Sakra (-> Indra): 72 Šakuntalá: 91-93, 114, 188 šamani: 14,86, 107, 118, 161,227,
253 Šamaš: 125 Šantanu: 93, 95, 110 Šarva (-> Rudra): 76, 121 šastradévatáh: 136 Satapathabráhmana: 310 Šatrughna: 112 Šattivaza: 55, 336 Šehrzad (Šeherezáda): 150 šestinedělí (-» couvade): 218, 314 Šibí: 298
Šikhandin: 100, 101 Šírín: 143 Sišupála: 90, 98, 102, 110, 286-290,
293 Šiva: 75, 76, 98, 101, 109, 233, 286,
287, 289, 337 šivaismus: 62 španělština: 50 Srí: 104
Šrí Lakšmí: 305 štír: 124 šúdrové: 61, 95, 129, 224, 288, 301,
326, 337 Šunahšépa: 65 Šura: 340
Šúrpanakhá: 113, 115 šventas: 267
tabu: 84, 100, 103, 186, 187, 217, 218,303, 319,328 tabuistická odchylka: 272
Tacitus: 200, 221, 224, 225, 231,
238, 239, 241, 243, 253, 254,
325 Tádžikové: 56 Tachma Urupi: 144 Tachmórup: 144 Táin bó Cúailnge: 217, 303 Táin bó Froicb: 216 tamas: 104 Tammuz: 37 Tanit: 181 Tantalos: 168, 176 tapas: 92, 94 Tápati: 93, 97 Tara (Temair): 207, 209, 219,
300-305,314 Taran: 199 sv. Taran: 199 Taranis: 199-201, 203, 204, 234,
264 Tarapita: 269 Targitaos: 138,295 Tarpěia: 244 Tarquiniové: 174, 194, 195, 208,
213,230 Tarquinius: 174 Tartaros: 43, 165 Tarvos Trigaranus: 201, 205 tauros: 192 taurus: 192 tautegorie: 25 Telchínové: 160 Teljavel: 259 Tellus: 191 Terpsichore: 272 Terra Mater: 238, 241, 314
Teššub: 39, 40 Teutates: 199, 200, 203
Mars Teutates: 203 Teutoni: 221
, „aäaiíÉŽSť "
Rejstřík   ^    391
Teyrnon Twrf Liant: 212
Thaleia:160,218
Thalés Mílétský: 19
al-Thálibí: 142
Theagenés z Rhegia: 21
themis: 65, 157, 184
Themis (Harrisonova): 28
theoforická jména: 122, 123,219, 234, 285, 286, 289
theogonie: 36, 38, 39,41,44,45, 54,90, 158
Theogonie (Hésiodos): 41, 66, 164, 254, 263
theologéma: 104, 232
theomachie: 98
theomorfismus: 71 theomorfizace: 122
theonyma: 123, 202, 204, 262, 272, 320 theonymická přípona -no-: 179,
262 theonymické -vit: 269
Therapné: 169
thériomorfismus: 158,163,205,315
Thesan (-» Éós): 174
Théseus: 29, 164, 169
thesfaton: 167
Thevrumines: 174
Thieanar z Merseburku: 266, 269
Thjazi (řjazi): 240, 250
Thjodolf, skald: 318
Thökk/rökk (-> Loki): 248
tholos: 162
Thor(~»Thór):284
Tbór(í>órr):105, 145, 146, 185, 200,203,213,223-226,230, 233-238,247,248,250,251, 253,255,260,262,264,271, 282-284,286,288,289,291,
292     ■
Thorkillus: 236
Thórolf: 234
Thorsten: 234
Thraell (Praeil): 224, 245
Thraétaona: 125, 131, 132, 135,
136, 145, 147,235, 3 39 Ferídťm: 126, 135, 145, 146 Thrákie: 160, 164 Thrákové: 20 Thrita: 13,1, 135
Thrita Athvja: 135 Thríva!di(I'ríval(li):235 Thrymr (Prymr): 105,236,251 Thunor: 224 Tiámat: 38 Tiberis: 173, 194,282 Tigris: 39
Timäios (Platón): 226 Tinas denár. 174 Tinde: 302 Tinia (-> Zeus): 174 Tírnan-Óg:212 Tírynthos: 164 Tiítrja: 130
Titáni: 42, 43, 82. 156, 165,290 Títhónos 79, 295 Titiěnsés: 195 Tities: 329 TitusTatius 194 Tityos: 168
Tíw: 203, 224-226, 231.2«: tocharština: 48, 49, 51 Topographie Hiberniae íC.irakk'
Cambrcnsis): 312 Totem a tabu (Freud) 30 Trajanus: 49 transrunkcionální bohyní 81.
104, 160. 16?. 180. 181. 1«':,
195. 204. 215. 244. 28«. 304.
305, 30", 314-316
SrnriM mi mythologie
transfunkcionální dary; 104
transvestismus: 99, 105, 237, 290
Traspiové: 138
trickster: 44, 152, 158, 159, 216, 250, 252, 284 arcitrickster: 230
Triglav: 269
trimp-: 262
Tristan: 30, 216
Triširas: 71, 83, 103, 115, 145, 187, 194,201,292 -»Vrtra: 68, 71,72, 115, 125 TritaÁptja: 71, 73, 77, 135, 145,
146, 184, 194,292 trittys: 192 Tru vor: 273 Ttíatha Dé Dannan: 146, 194,
207-211,213,215,319 Tuisto: 254, 325, 326, 329, 330 Tulius Hostílius: 193, 194, 273,
289 Túr: 146
Túrán: 146, 148, 149,208 Turan (-> Afrodite): 174 Túránci:230, 319 Turci: 50 Turecko: 127 Turfán: 331 Turkestán: 51 Turms (-» Hermes): 174 Tunis Mamilia: 311 Turupit: 269 Turvasu: 295 Tušratta: 55 Tvaštar: 63, 68, 71,83 Tvíblindi (-» Ódin): 249 Tyfóeus (Týfón): 43, 292 Týfón (-> Tyfóeus): 43-45 Tylor, E. B.: 28 Tyndareós: 77, 169, 170
Týr: 145, 195,203,213,224,231, 232,2^,250,255
Ubbi: 110 Ugarit: 36
ugaritské texty: 45 Uladh (-» Ulster): 207 ulfheÖinn: 229 úlfheonar: 229 úlfr: 230 ulká: 179
UIiikummi:39-41,43,44 UHr: 241 Ulster: 207, 215, 218, 302, 312, 314
ulsterský cyklus: 216, 218 ultimogenitura: 43, 138, 146, 295 umbrijština: 173, 178, 179, 316 Umbrové: 173 Uni(->Hérá): 174, 180, 291 upanišady: 62
Uparičara (-> Vasu): 94, 134 Upelluri: 40 Uppsala: 203, 222, 225, 234,
238-240,260,261,285,295 Úranos: 27, 41-46, 66, 78, 156-158,
165 UrÖarbrunnr (studna): 253 Urupi (-» Tachma Urupi): 144 Uruwana (-» Aruna): 56 Urváchšaja: 131 urván: 140 Urvaší: 84, 91 Usadan, kavi: 147 Ušanas: 91, 148, 149, 213, 294 Ušas: 71, 79-82, 129, 181, 238, 247 Útěcha z filosofie (Boethius): 198 Útgaroaloki (-» Loki): 251 Utgardilocus: 252 Útgaror: 252 útlägr: 229
Rejstřík   ^    393
Uttará: 100
Uvedení do studia řeckého náboženství(Harrisonova): 28
vádžapéja: 84, 190, 298, 309 vadžra:68, 126, 146,235,262 Vaékereta: 136 Vahagn: 125 Vahrám/Bahrám: 125 Vaišampájana: 102 vaišjové: 61, 64, 76, 104, 105, 119, 129, 161, 188-190,224,301, 326,337 vaišnavové: 75, 102, 109, 112, 114,
288, 289 Vaju: 73, 125, 126, Í36 Váju: 63, 73, 97, 103, 104,111,126,
136,168,238,273 Vak: 63 Vala: 68
Valdemar I.: 268 Valerius Maximus: 320 Valhala (ValhöII): 204, 228, 243,
255 ValhöII (-> Valhala): 227 Váli: 248, 255 Válin: 113,114 válka stavů: 80,213 Valkýry (valkyrjar): 228, 306, 307 Válmíki: 111, 114 Vana: 297
Vanadís (-» Freyja): 241 Vanaparvan: 99, 111,113 Vandalové: 49, 236, 243 Vandana: 183 Vandill: 236 Vanové (Vanir): 195,213,238.
240-242, 244, 246. 253, 306 var: 132,325 varcas: 179
vargr: 230, 240
Varjagové (-> Vikingové): 266, 267,
271,272,274 varna: 61, 103, 104 Varro Reatinus: 328 varša: 66 varšman: 66
Varuna: 27, 56, 63-67, 93, 107, 120-124, 132, 157, 161, 168, 178, 193,203,232,233,295, 296,330,335,337,338 Varunánf: 76
Vasišta (-> Aša Vasišta): 120, 123 Vasištha: 93, 97. 99, 107. 112, 114,
120,295,296 vástrjó.fšujant: 119, 198 Vasu: 63, 77 Vasu Uparičara: 93, 94, 95, 102,
134, 135 Vasudéva: 98, 287 Vasumanas. 296, 298 Vásuové: 63. 64, 66, 76. 78. 93, 9?.
103, 168. 177,244 Vata: 73 vátes: 219 vazra: 126, 146 Vé: 254
véda (pí. védv): 46. 57. 62. 86, 8". 115, 118. 130. 145, IK v 186. 318,334.337 védínta 62 Vidminapíseň (— Edda) 226  22',
230. 244. 245, 253-255, 321» VelesWolosT.: 270. 271 Velinas: 263. 264. 271 Veliuona: 263 Vellaunus: 203 Vélnias(-* Velinas) 263 Véls; 263 Venus: 23. 172, 180. 182. 190
Srovnávací' mythoi -igie
Veneris dies: 224 vepř: 192
Vercingetorix: 221 Verethragna: 125-127, 223, 339 Vergilius Naso, Publius: 49, 168,
175, 176, 181,306 Vesta: 84, 172, 180 Vestálky: 180, 189,259,306 věže mlčení: 137, 144 Vico, Giambattista: 24, 26 Vičitravírja: 95, 110 VíÔarr:75, 109,238,255 Vidéha: 111 Vidévdäf. 118, 124, 132, 135-137,
144, 161, 176, 343 Vidura: 95-98,100,102, 107,214,249 Vidžaja: 136 Vígrídr: 255
Víkarr (VVicarus): 227, 282, 283 Vikarsbdlkr (-> Sága o Gautrekovi):
283 Vikingové: 222, 223, 225, 260, 266,
267, 289 vila: 266
Vilém I. Dobyvatel: 29 Vili: 254
Vindobona (Vídeň): 49, 219 Viráta: 99, 100, 105,237 Virites: 179 Visigótové: 49, 222 Višnu: 73-77, 81, 86, 90, 94, 109, 112, 134, 185,233,238,288
advéša: 75
Kršna:98, 101, 109, 112,215, 286, 288, 337
Ráma: 114
Rašnu: 125
„tři kroky": 74, 75, 112, 185, 214
višnuismus: 62 Višnupurána: 136
Višpalá: 77, 189
Vištáspa: 118, 149,150,308
Višvakarman: 86
Višvámitra: 92,99,112,136,295-297
Višvarúpa (—> Triširas; Vrtra): 68,
71, 135 višvé déváh: 63 Vívahvant: 83, 131, 145 Vivasvat: 78, 83, 91, 93, 131, 158,
308,309,314 Vjása (Kršna Dvaipájana): 89, 95,
102, 110, 112 Vladimir: 270, 273, 274 vlčice: 189 vlk: 73, 145, 163, 190,195,205,
213,229,230,232,238,241,
247, 280, 283 vlčí věk: 255,325 vlkodlak: 229, 230 Vofione: 179, 199 VohuManah: 120, 122-124 volcänälia: 179 Volcänus (-> Héfaistos): 172, 179,
201 volchv: 273
Volosi»(^VeIesT>):270 Völsi:271,316 Voltaire: 24, 25, 118 Vourukaša: 146,319 vôx: 63 vrána: 206 Vrieš, Jan de: 34 vrká: 230 Vršnijovci: 89
Vrtra: 67-72, 75,81,103,115,145, 339 Indrašatru: 115 Triširas: 68, 71, 125 Višvarúpa: 68, 71 Vrtrahan (-> Indra): 68 vůl: 20, 185,192, 238, 307, 309, 315
Rejstřík    <f^
Vulcänus/Volcänus: 204, 259 Výroky Vysokého: 253 Vytautas: 258
Wagner, Richard: 223, 231 waidolotten: 260 waidolottinnen: 260 Walcot, Peter: 39 Ward, Donald: 9 Washington, George: 32, 176 Wasson, R. Gordon: 85, 339 Watu Gununga: 29 weorcmen: 198 wergeld: 230, 252 Weston, Jessie: 29 Whitehead, Alfred North: l9 Wicarus (-> Víkarr): 284 Wikander, Stig: 9, 34, 46 Wodan (-> Ódin): 225, 226, 231 Woden(-> Ódin): 224, 232 Wolf: 206 Wolgast: 269 Woliin: 269 Wulfila: 222 Wuotanes her: 263
Xanthos: 309 Xenofanés: 19
Yggdrasill: 227, 245, 247, 253, 255
Ygffr(-> Ódin): 227
Ymir: 230, 254, 325, 326, 329, 330
Ynglingatdl (Thjodolf): 318
Yseult:216
Zabulistán: 146 Zál: 136, 143, 147 Zarathuštra: 119-122,124-126,131--133,137,139,140,149,341,-.*«
Avesta: 118                        >  •
dualismus: 319, 327 haomovy rituál: 130 reforma! 53, 117-119, 125, 139,
147, 149, 326 zarathuštrismus: 48, 55, 79, 118, 120, 124, 127, 130, 140, 142. 145, 167,252 zásvětí: 14,32,82,83, 132-135, 157, 165, 166, 199.204,205, 212,223,227.243,326 ZénónzEIey: 19 Zeus (gen. Dia): 29, 43-46, 77, 78, 91, 127, 130, 138. 155, 156--161, 163, 165. 167. 169. 170. 172, 174, 177-178, 180,263, 268,272,289,290,291,299 argikeraunos: 157 Bagáios: 267 Diés-piter: 78, 177 Katachthonios: 157, 204 Keraunos: 272 krétsky Zeus: 157, 158, 164 Papas: 22
terpikeraunos: 272 Zeus hyci: 157 Zlatá ratolest (Frazer) 28 Zóhak (-> Aži Daháka): 45  46.
143, 145, 146, H' Zonaras: 320
Zoroaster (-> Zarathuštra t li". W roroastrismus (-* zaraihuStns-
musS: 48 zrazdá:53, 122. 13" Ztracený ráj (Milton■.)■- 166 Zuarasici 269 Zurvan/Zrvan: 130
želva: 19.90
židovskokřesťanska tradice  ' * Žvoruna 259
OBSAH
Předmluva........................................p
Úvod...........................................ii
I.  PŘÍSTUPY
1.  Studium mýtů................................../p
2. Mýty o stvoření na starověkém Blízkém východě..........35
3. Pojmy indoevropský a indoírdnský....................41
II.  TRADICE
4.  Védská Indie   ...................................61
5. Epická Indie....................................87
6. Starý Irán....................................116
7. Epický Irán...................................142
8.  Staré Recko...................................152
9. Starý Řím....................................172
10. Keltskémýty  .................................196
11.  Germánské mýty ..............................221
12. Baltské a slovanské mýty.........................257
III.  TÉMATA
13. Bůh a válečník................................279
14. Král a panna.................................294
15. Kůň a vladař.................................>08
16.  Oheň ve vodě.................................^ ■
17. Dvojče a bratr................................124
Na okraj Puhvelovy Srovnávací mythologie (P Vavroušek)  . >31
Bibliografie.....................................^ •
Rejstřík........................................>í9
*
v-
n
MYTHOLOGI Studie — svazek 2
JAAN PUHVEL
Srovnávací mythologie
Z anglického originálu
Comparative mythology
vydaného nakladatelstvím The Johns Hopkins University Press
Baltimore (Maryland) 1988
přeložil Václav Pelíšek
Na obálce použit výjev z Gundestrupského kotle
a na titulním listě použito zlatého statéru
keltských Turonů (3.—2. stol. př.n.l.)
Obálku navrhl a graficky upravil Vladimír Vimr
V roce 1997 vydalo NLN, s. r. o.
Nakladatelství Lidové noviny
Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2
Odpovědný redaktor Štěpán Kosík
Sazba V. Vimr & M. Kořán/Amonit Sharpei
Vytiskla tiskárna EKON, družstvo
Srázná 17, 586 01 Jihlava
Doporučená cena včetně DPH 255,- Kč
Cena bez DPH 242,90 Kč

LONDÝNSKÁ    67 PRAHA         2
tel. 02/24 25 71 04. fax: 02/25 53 96
mm