soud s historií: kdo je v poutech? Prezident Medvěděv odsoudil stalinský teror. Kdo byl ale odsouzen? Herman Sadulajev, spisovatel Proč jen se u nás tak vyžívají ve všelijakých kampaních? Stačí, aby hlava státu dala znamení a vše běží jako na drátkách. Zdá se, že naši ideologové mají ve svých pořadačích připraveny scénáře pro všechny životní situace, na všechny kampaně a akce. Stačí jen nalistovat a vytáhnout. Jako třeba nedávno, když byl ve Vilniusu na zasedání OBSE odsouzen fašismus. Ani u nás se v televizi najednou nemluvilo o ničem jiném, než o tom, že i stalinismus musíme veřejně zavrhnout. Ale pojďme se na to podívat bez histerie. Posuďme, co se to vlastně chystáme pranýřovat. Opravdu není žádný rozdíl mezi fašismem a stalinismem? A co to vlastně je ten stalinismus? V Norimberském procesu nebyla zveřejňována jen fakta o zločinostech fašistického režimu, ale i programová prohlášení a dokumenty nacistické strany. Mimochodem, právě Stalin trval na tom, aby byli pachatelé souzeni, zatímco Churchill požadoval trestat zločince bez soudu. Proces proběhl a verdikt nebyl vynesen jen nad delikventy, ale i nad celou fašistickou ideologií. Jakou ideologii se tedy pod výrazem stalinismus chystáme odsoudit? Existuje vůbec taková ideologie? Vždyť onen termín „stalinismus“ vymysleli režimní patolízalové. Stalin teoretikem nikdy nebyl a žádné koncepční změny sociálně-politických teorií také nepřinesl. Jeho inovace měly spíše ideově-praktický charakter, takže žádná specifická ideologie stalinismu nikdy nevznikla. Lavice obžalovaného je prázdná. Ideologie komunismu, jakož i socialismu v jeho sovětské verzi samozřejmě existuje. Dá se však srovnávat komunismus s nacismem? Na jakém základě? Vždyť nacismus otevřeně hlásá, že lidstvo se dělí na nižší a vyšší rasu, a to pokrevně, od narození. Jen vyšší rasa má podle nacismu právo na svoje místo pod sluncem. Nižší rasy musejí být částečně zničeny a částečně zotročeny, aby sloužily jako pokorní sluhové vyšší rasy. Komunismus oproti tomu prohlašuje, že všichni lidé jsou si rovni. Ve společnosti musejí být odstraněny příčiny a mechanismy utiskování jednoho člověka druhým. Lidé musejí mít rovná práva a příležitosti. Ideálem komunismu je svobodná práce. Státní donucovací složky musejí nedřív ztratit svou třídní povahu a potom z důvodu nepotřebnosti zaniknout. ... Mám takový pocit, že něčí hbité prsty zaměnily pojmy jako když kouzelník vytáhne z klobouku šátek místo bílého zajíce. Jako by vládcové některých států chtěli na můj národ naložit historickou vinu za rozpoutání druhé světové války. Obhájci kapitalismu, kteří chtějí jednou provždy diskreditovat veškeré snahy o spravedlivější společenské uspořádání a kteří přirovnávají komunismus a socialismus ke státnímu teroru. Vždyť to je darebáctví! Že mají být masové represe a státní teror odsouzeny jako nejhorší zločin, o tom samozřejmě není pochyb a je úplně jedno, pod rouškou které ideologie byly spáchány a kdo z nich měl ekonomický užitek. Krvavou diktaturu je potřeba postavit na pranýř i když je jejím cílem „pouhá šoková terapie“ nebo „liberální“ ekonomické reformy. Každý takový zločin musí být vyšetřen a jeho pachatelé odsouzeni, dokonce i po dlouhých desetiletích. Zločiny proti lidskosti promlčecí lhůtu nemají a zúčtovat s historií se musí. Konstruování různých fiktivních pojmů jako stalinismus objektivnímu vyšetřování rozhodně nepomůže. Ve výsledku budeme mít „zlého krvavého tyrana“ a „hodného krvavého tyrana“ jako Pinočet, který také prolil krev své země a byl to „čubčí syn“, ale byl to „náš čubčí syn“, protože za něj byla „liberalizována“ ekonomika. Nakonec tedy bude pod různými zástěrkami a nálepkami „ismů“ vinným uznán národ. Můj národ, kterému tím bude určeno jeho místo v historii: místo kolektivního kata, zločince od narození a kohosi mravně neplnohodnotného s nižším původem, kdo nezasluhuje ani svůj vlastní živostní prostor. Nic vám to nepřipomíná?..