Soudíme dějiny: kdo je obžalovaný? Prezident Medveděv odsoudil stalinský teror. Ale otázka soudní příslušnosti zůstává stejně otevřená German Sodulajev , spisovatel Jakpak se u nás vyžívají ve všelijakých kampaních! Stačilo, aby pan prezident dal pokyn rukou a najednou se všechno rozběhlo. Zdá se, že naši ideologové mají pro všechny případy v životě aktovku s návody na jejich řešení– na jakoukoliv kampaň, stačí je jen vytáhnout. A už jsou v televizi a hned po Vilniuské deklaraci OBSE jsou připraveni přiznat: stalinismus musí být odsouzen tak jako fašismus. Pojďme si v klidu ujasnit, co se vlastně chystáme odsoudit? A opravdu není žádný rozdíl mezi fašismem a stalinismem? Co je to vlastně stalinismus? Norimberský proces odhalil nejen fakta o zločinech fašistického režimu, ale také programové dokumenty nacistické strany. Mimochodem, právě Stalin trval na tom, aby zločince soudili. Churchill prohlásil, že zločinci by se měli popravovat bez jakéhokoliv soudu. Takže proces je uzavřen. A rozsudek byl vynesen nejen nad zločinci, ale i nad ideologií fašismu. Jakou ideologii hodláme odsoudit pod názvem stalinismus? Existuje taková ideologie? Samotný termín „stalinismus“ byl vymyšlen podlézavci otce národů. Stalin nebyl teoretikem a nevnesl žádné koncepční změny do sociálně-politické teorie. Jeho inovace byly ideologicko-praktického charakteru. Takže neexistuje žádná specifická ideologie stalinismu. Lavice odsouzených je tedy prázdná. Existuje ideologie komunismu, v sovětské verzi socialismu. Můžeme srovnávat komunismus s nacismem? Na jakém základě? Nacismus otevřeně hlásá: lidé se dělí na vyšší a nižší rasy. Přičemž se dělí podle krve, a podle narození. Jen vyšší rasa má právo na životní prostor. Nižší rasy musí být částečně zničeny, částečně zařazeny mezi poddané a převychováni na pokorné sluhy vyšší rasy. Komunismus hlásí: všichni lidé jsou si rovni. Ze společnosti musí být odstraněny příčiny a mechanismy utlačování člověka člověkem a lidé musí mít stejná práva a možnosti. Ideál komunismu je svobodná práce. Aparát státního nucení musí nejdříve pozbýt svůj třídní charakter a poté musí být zrušen kvůli své nepotřebnosti. Mám takový pocit, že čísi šikovné ruce, jako kulička pod náprstkem, zaměňují pojmy. Vládci některých cizích států jakoby kladli na můj národ a na můj stát historickou vinu za vyvolání Druhé světové války. Obhájci kapitalismu jakoby jednou a na pořád zdiskreditovali každé hnutí ke spravedlivějšímu společenskému uspořádání, přirovnávají komunismus a socialismus ke státnímu teroru. Je to podvod! Není žádných pochyb o tom, že praktiky masových represí a státního teroru musí být odsouzeny jako nejzávažnější zločiny, přičemž nezáleží na tom za jakou ideologickou stěnou se uskutečňují, jaký základ má jeho ekonomický aparát. Krvavou diktaturou je nutné nazvat i tu má-li za cíl „šokovou terapii“ a „liberální“ ekonomické reformy. Každý takový přestupek je nutno vyšetřit a nad zločinci musí být vynesen rozsudek, dokonce i po uplynutí desetiletí. Přestupky proti lidskosti nemají dobu trvanlivosti. Soud dějin se musí dodržovat! Vykonstruování fiktivních podstat na způsob stalinismu nijak neprospívá objektivnímu vyšetřování. Na východě máme „špatného krvavého tyrana“ a „dobrého krvavého tyrana“, stejně jako Pinochet, který také zalil svou zemi krví, ale byl to „náš neřád“, protože za něj byla „liberalizována“ ekonomika. A za maskami a nálepkami „ismu“ ve výsledku bude vinen lid – můj lid. Kterému bude stejně určeno místo v historii – místo kolektivního kata, přirozeného zločince, mravně méněcenného, nižší rasy, nehodného svého životního prostoru. Nic vám to nepřipomíná? Časopis „Ogonjok“ č. 27 (5105) z 16.11.2009