Šíření buddhismu; buddhismus a  Řekové; Ašóka

   

   

   Kóšalsko, Káší, Magadha – zvítězila v soupeření států v oblasti středního toku Gangy.

   

   321 př.n.l. – založení dynastie Maurjovců, Čandragupta Maurja, centrem Pátapliputra, rozmach
   říše, zahrnovala i část Gandháry – na území dnešního Pákistánu a Kašmíru.

   

   Gandhára – oblast známá pro různá neortodoxní učení, prostor setkání různých kultur –
   procházelo tudy jedno z ramen Hedvábné stezky

   

   Baktrie – stát „Indo-Řeků“, pozůstatek tažení Alexandra Velikého do Indie (330-325 př.n.l.)

     o Doklady mince panovníků, dynastie Seleukovců
     o Vyslanec Megasthenés na dvoře Čandragupty Maurji v Pátaliputře – významné dílo dochované
       ve fragmentech u ostatních autorů
     o Vliv řeckého umění na buddhistické – dosavadní anikonismus nahrazen figurálním
       vyobrazením. Zástupné symboly užívané pro vyobrazení Buddhy – dharmačakra, strom bódhi,
       stopy chodidel, bílý slon apod.
     o Literární památky kontaktu Řeků s buddhismem – Otázky Milindovy  (viz proseminář)

   

   Ašóka (273-232 př.n.l.)

     o Panovník maurjovské dynastie, podporovatel buddhismu. Legendy hovoří o jeho zprvu
       krutovládě (tažení proti státu Kalinga), poté obrácení a podpoře buddhismu
     o Skalní nápisy a sloupy propagující zásady buddhistické etiky/mravnosti – šíla

   

   Paňčašíla   - pět zásad mravního chování pro laiky (upásaka/upásiká)

   1) zdržovat se zabíjení

   2) nebrat, co není dáváno

   3) vyhnout se nedovolenému pohlavnímu styku

   4) zdržovat se nesprávné mluvy – tlachání, pomlouvání, lhaní, křivému svědectví atd.

   5) zdržovat se požívání omamných látek

   

   Mnichové a mnišky se mají držet dalších pěti pravidel – celkem tedy deset - dašašíla

   

   6) nepřijímat pevnou stravu po poledni

   7) vyhýbat se hudbě, tanci, divadlu a jiným radovánkám

   8) neužívat voňavky a jiné ozdoby

   9) neužívat vysoké a měkké postele

   10) vyhýbat se zacházení s penězi a cennostmi

   

   Misie na Šrí Lanku

   Ašókův syn Mahinda a dcera Sanghámitta okolo roku 245 př.n.l., přinesli s sebou také odnož
   stromu bódhi, kterou zde zasadili.

   Centrem klášter Mahávihára (dosl. Velký klášter), klášter ortodoxní, théravádové nauky, oproti
   tomu vznikl klášter Abhajagirivihára (dosl. Klášter na Hoře nebojácnosti) – zde se objevila
   pudgalaváda a později i mahájánové nauky.