Latina pro religionisty – hodina VIII. Adjektiva III. deklinace Tato adjektiva rozdělujeme na základě koncovky nominativu singuláru do tří skupin, a to: 1. adjektiva trojvýchodná, která mají v nom. sg. pro každý rod jinou koncovku: pro maskulina -er pro feminina -is pro neutra -e 2. adjektiva dvojvýchodná, která mají v nom. sg. dvojí koncovku: pro maskulina a feminina -is pro neutra -e 3. adjektiva jednovýchodná, která mají v nom. sg. koncovku -x, -l, -r, -s pro všechny rody. Skloňují se jako substantiva 3. deklinace, pro skloňování všech tří skupin je charakteristická koncovka -ī v ablativu singuláru, -ium v genitivu plurálu a koncovka -ia pro nominativ, akuzativ a vokativ plurálu neuter. m. f. n. m. + f. n. m. + f. n. singulár nom. celer celer-is celer-e brev-is brev-e fēlīx gen. celer-is brev-is fēlīc-is dat. celer-ī brev-ī fēlīc-ī ak. celer-em celer-em celer-e brev-em brev-e fēlīc-em fēlīx vok. celer celer-is celer-e brev-is brev-e fēlīx abl. celer-ī brev-ī fēlīc-ī plurál nom. celer-ēs celer-ēs celer-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia gen. celer-ium brev-ium fēlīc-ium dat. celer-ibus brev-ibus fēlīc-ibus ak. celer-ēs celer-ēs celer-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia vok. celer-ēs celer-ēs celer-ia brev-ēs brev-ia fēlīc-ēs fēlīc-ia abl. celer-ibus brev-ibus fēlīc-ibus Některá jednovýchodná adjektiva jsou substantivního původu, a proto se skloňují jako substantiva, to znamená, že v abl. sg. mají koncovku -e, v gen. pl. -um. (pauper, eris – chudý; prīnceps, cipis – přední, vznešený, hlavní; superstes, stitis – zbylý, pozůstalý; vetus, veteris – starý; dīves, divitis (dis, ditis) – bohatý, kde nom. pl. neutra je nepravidelný, tedy dītia). Některá z těchto adjektiv mají ovšem pravidelnou ablativní koncovku -ī, ale v gen. pl. jsou zakončena na –um (memor, oris – pamětliv; immemor, oris – nepamětlivý; inops, opis – bezmocný, chudý; supplex, plicis – prosící, pokorný). Výjimek je stejně jako u substantiv 3. deklinace více a stačí, pokud si zapamatujete základní charakteristiku adjektivního skloňování 3. deklinace, tj. ablativní zakončení v singuláru na –i a v genitivu plurálu –ium. Participium prézentu Jedná se o jmenný tvar slovesa, který vyjadřuje současnost s jakýmkoli časem slovesa věty řídící a odpovídá českému přídavnému jménu slovesnému přítomnému činnému. Tvoří se přidáním koncovky -ns v nom. sg. a -ntis v gen. sg. ke kmeni sloves 1. a 2. konjugace. U sloves 3. a 4. konjugace se mezi koncovku a kmen vkládá -e-. Participium prézentu se skloňuje stejně jako adjektiva 3. deklinace, tj. v ablativu singuláru má koncovku –ī a v genitivu plurálu –ium. Lze je přeložit vedlejší větou vztažnou, případně i přechodníkem přítomným. nom. laudā-ns monē-ns legē-ns audiē-ns chválící ten, který chválí chvále, íc napomínající ten, který napomíná napomínaje, íc čtoucí ten, který čte čta, čtouc slyšící ten, který slyší slyše, íc gen. lauda-ntis mone-ntis lege-ntis audie-ntis Pokud je ovšem použito participia prézentu ve významu slovesném nebo substantivním (na rozdíl od významu adjektivního), je v abl. sg. koncovka -e, nikoli -ī: ex urbe ardenti z hořícího města urbe ardente když město hoří (vazba ablativu absolutního, o tom více později) praesente populo za přítomnosti lidu Exercitiones I. Doplňte koncovky adjektiv: vir fortis: cum viro fort__, de viris fort__, vita virorum fort__, verba et viri fort__ vita turpis: vitam turp__, vitas turp__, vitarum turp__, in vita tur__, ab vitis turp__ onus grave: oneris grav__, oneribus grav__, onerum grav__, oneri __, onere grav__, onera grav__ (tristis, e) puellam; (brevis, e) verbum; (felix, icis) oppidum; (dulcis, e) carmina; (gravis, e) vulnere; (horribilis, e) fatorum; (omnis, e) servis; (immortalis, e) deo II. Převeďte do singuláru: cum fortibus militibus; in mortalibus periculis; in levibus navibus; in omnibus scholis; in similibus verbis; a talibus viris; in suavibus urbibus; utilibus operibus; cum atrocibus hostibus III. Překládejte a všímejte si platnosti participia v české větě: 1. Erranti viam monstrate! 2. Scriptor historiam patriae suae scribens cives docet et monet. 3.Exempla hominis sapientis omnibus utilia sunt.. 4. Dux suos milites fortiter (adv. statečně) pugnantes videt. 5. Video amicum librum legentem. 6. Poeta de agricola agrum colente scribit. 7. Amanti nihil difficile est. IV. Infinitiv v závorce nahraďte patřičným tvarem participia: 1. Scriptoribus carmina pulchra ................ (scribere) honores tribuebantur. 2. Timeo Danaos dona .................. (portare). 3. Magister fabulam ................ (narrare) a discipulis audiebatur. 4. Verbis ............. (monere) parete! 5. Multa .............. (cupere) contenti non sunt.