Kolonialismus a náboženství Pojem náboženství a filosofické předpoklady osvícenství Dějiny pojmu náboženství Shrnutí Dějiny pojmu náboženství klasicky latinské "religio" ­ spíše přídavné než podstatné jméno ­ rituál, způsob uctívání ­ Cicero ­ postoj (úcty) ­ Lucretius ­ předmět, který lze zkoumat křesťanské religio ­ situace soupeření ­ spojení s ecclesia ­ nostra/vestra, vera/falsa ­ postoj, uctívání, organizace ­ Augustin ­ religio jako platonská idea Dějiny pojmu náboženství Renesance ­ Marcilio Ficino ­ platonská idea ­ esenciální kvalita lidství Reformace ­ Zwingli ­ důvěra k bohu (religio) vs. důvěra k něčemu jinému (superstitio) Pojem náboženství v novověku Katalog použití 17. století: náboženství v plurálu Různá užití výrazu ,,náboženství" ­ dřívější i nové tendence náboženství v plurálu ­ jako první katolické publikace o "náboženstvích světa" ­ Dialogus Johannis Stamler Augustensis de diversarum gencium sectis et mundi religionibus (1508) ­ protestanté ­ první obdobná kniha až 1614 ­ Edward Brerewood: Enquiries touching the diversity of languages, and religions through the chiefe parts of the world katolicismus návaznost na ,,religio" jako vnější výrazy náboženského života (rituály a zvyky), ­ z pohledu vnějšího pozorovatele stoleté protestantské zpoždění ­ důsledek pokračujícího zaměření na "vnitřní zbožnost" (postoj) Náboženství v plurálu v souvislosti s výrazy jako ,,nezájem o náboženství" ­ Bénédict Pictet: Traité contre l'indifférance des religions o l'on établit les fondement de la vraye religion et l'on répond aux principales objections des atheés, des déistes (1716) náboženství v plurálu ­ shrnutí: ­ ,,zvláštní náboženství všelijakých národů za mořem a ve starověku" (z pohledu vnějšího pozorovatele) ­ křesťanské sekty (z pohledu apologetiky) Přirozené náboženství Deismus a Herbert z Cherbury (1583 ­ 1648) ­ zdravý lidský rozum (common sense) ­ přirozené náboženství ­ náboženství založené na vrozeném intuitivním poznání naprosto zřejmých vědomostí o existenci Boha ­ pravdy na nichž se zdravý lidský rozum musí shodnout (1) existuje nejvyšší bytost, (2) tu je třeba uctívat, (3) nejvýznamnějším projevem úcty ­ ctnost založená na zbožnosti a čistotě svědomí, (4) třeba usmíření hříchů, (5) posmrtný život, v němž potrestáno zlo a odměněno dobro Deismus ­ Herbert jím označil ­ koncepce náboženství, které pro jeho legitimizaci připouštějí jen rozumové, nikoliv nadpřirozené důvody každému poznatelné ­ náboženství jako systém metafyzických výpovědí, ověřitelných kritickým filosofickým zkoumáním Zjevené náboženství Polemika proti kritice založené na pojmu ,,přirozeného náboženství" ­ Thomas Halyburton: Natural religion insufficient; and revealed necessary to man's happiness in his present state; or, a rational enquiry into the principles of the modern deists; ... and particularly the writings of the learne'd Lord Herbert (1714) Představa zjevení byla v křesťanském myšlení rozšířená od dob Nového zákona. Avšak nikdo až do 18. st. nepředpokládal, že to, co bylo zjeveno, bylo náboženství. Wilfred Cantwell Smith, The Meaning and the End of Religion Obecná abstrakce ,,náboženství" obecná abstrakce ,,náboženství" ­ poprvé ve frázích typu: ,,spory ohledně náboženství" ­ Franciscus Costerus: Enchiridion controuersiarum praecipuarum nostri temporis de religione ... (1589) systém ­ idejí s nimiž je věřící svázán, v nichž se neshodnou různí věřící (případně systém praxe) ­ jeho pravdivost lze filosoficky testovat ­ jeho pravdivost spočívá v tom, že poskytuje faktické informace o světě dichotomie ,,náboženství"/"pověra" ­ systém idejí a praxe, který lze rozumově zdůvodnit/systém idejí a praxe, který nemá rozumné zdůvodnění a zakládá se na neopodstatněných předpokladech Obecný pojem náboženství Souvislosti jeho polemického původu a předpoklady osvícenství Zdroje osvícenského myšlení Nominalismus (William Ockham, 1285­1349) ­ konec božího plánu, vědění jako empirie a čtení knihy přírody Rozvoj empirické vědy a empirické hledání řádu ­ matematizace a mechanizace přírody a experiment (Galileo Galilei, 1564­1642; Isaac Newton, 1643­1727) Hledání zdrojů apodikticky jistého poznání ­ deduktivní systémy vědění ­ R. Descartes (1596­1650), B. Spinoza (1632­1677) ­ matematika a přírodní vědy jako vzor pravdivého poznání ­ Garance správnosti poznání ­ individuum a rozum důraz na zkušenost (i náboženskou ­ devotio moderna a protestantismus) Předpoklady osvícenského myšlení Poznání jako prostředek osvobození ­ Poznání přírody a vláda nad světem (Bacon1561­1626) ­ 3 období světového dění odpovídající třem božským osobám (Joachim z Fiore, 1130­1202) + mesianismus víra v pokrok zajištěný vědou a technikou rozloučení s tradicí ­ Poznání jako vymanění z působení iracionálních sil (spojených s tradicí) ­ osvobození člověka Poznání jako reprezentace skutečnosti ­ popis pravdivého stavu věcí Univerzální dosah lidského rozumu (=univerzální řád světa) a univerzální lidská přirozenost (jedny dějiny, jedna svoboda, jedna práva jednotlivce) Individualismus (politický a epistemologický), demokracie a tolerance rétorika svobody a sekularismus Osvícenství a kritika náboženství Náboženství jako nepravdivá nebo nezdůvodněná reprezentace (pokud jde o dogmata za hranicí ,,přirozeného náboženství") ­ propojení deistické kritiky náboženství a protestantské kritiky křesťanství, využití pojmu ,,pověra" a jeho rozšíření na interpretaci zámořských zpráv Náboženství jako (svobodnou bytost) spoutávající tradice, pověra zabraňující osvobození člověka ­ Náboženství jako iracionální aspekt lidského jednání se sklony probouzet násilí (omezovat lidská práva) sekulární politika jako garant tolerance Politické souvislosti Náboženské války 16. a 17. století ­ Bartolomějká noc (1572), Edikt nantský (1598), jeho zrušení (1685) Rekatolizace 17. a 18. století Církevní procesy a hon na čarodějnice Státní absolutismy a jejich náboženská identifikace Zámořské misie ­ antiklerikalismus a zprávy misionářů a cestovatelů (Voltaire, 1694­1778 a Ezourvedam) Osvícenství a pojem náboženství polemický pojem založený na dominantním racionalistickém veřejném diskursu konstruujícím svůj opak racionální/iracionální tradiční/pokrokový osvobozující/svazující tolerantní/netolerantní, násilný veřejný/soukromý univerzální/parciální pravdivý/nepravdivý nebo osvětlitelný pravdivým racionálním diskursem vědecký/nevědecký moderní/nemoderní