302 Logika náboženského näsiü části - postupovaly cestou usmíření, jež skýtala odměny těm, kdo upřednostňovali spíše přechod od teroru ke spolupráci. Uzdravení politiky náboženstvím Vůbec nejúspěšnější řešení bývají taková, k nimž se dospěje na mravní úrovni-, k tomu je však zapotřebí, aby si obě strany sporu vytvořily k sobě navzájem alespoň minimální úroveň úcty a důvěry. Jejich vzájemná úcta bude povzbuzena a možnosti kompromisního urovnání se zlepší, dospejí-li náboženští aktivisté k přesvědčení, že vládní představitelé mají také svou mravní integritu, jež náboženské hodnoty respektuje anebo jim alespoň neupírá jejich místo. Právě tak vypadá pátý scénář - je to situace, kdy sekulární představitelé přistoupí k otevřenému uznání mravních hodnot včetně těch, jež bývají spojovány s náboženstvím. Studie jednotlivých případů jasně dokládají, jaký užitek plyne z toho, vydá-li se vláda v odpověď na terorismus vznešenou cestou a postaví-li se za mravní a občanské hodnoty. Lze uvést i příklady, kdy náboženské násilí bylo potlačeno a náboženství bylo poté doslova vzato pod ochranu vládních úřadů. Například na Srí Lance usilovala vláda o zničení hnutí Džanatha Vimukthi Peramuna (JVP neboli Lidová fronta za osvobození), které se těšilo podpoře mnoha radikálních buddhistických mnichů, dvěma různými metodami. Přijímala drsná opatření, která měla vést k vystopování a fyzické likvidaci nejhorlivějších příslušníků radikálního hnutí, ale na druhé straně se neuzavírala ani vstřícnému jednání a snažila se získat podporu mnoha militantních náboženských předáků. Například v roce 1990 poskytl prezident Ranasinghe Prémadása finanční prostředky, z nichž bylo možné podporovat buddhistické školy i sociální služby, a ustavil také Ministerstvo buddhistických věcí, jehož prvním ministrem jmenoval sám sebe. Prémadása si vytvořil rovněž poradní buddhistický orgán, v němž zasedlo i několik buddhistických mnichů, kteří se v minulosti k sekulární vládě stavěli velmi kriticky. Jeden z nich mi v roce 1991 řekl, že když Prémadása přijal pronáboženská opatření, začala vláda konečně „odrážet buddhistické hodnoty".13 V některých dalších případech, jako byla britská odpověď na irský terorismus, ukázal vládní postoj spočívající v úctě k zákonu a v umírněných reakcích na teroristické provokace, že se i vláda Mysl Bo2I 303 hlásí k jistým mravním hodnotám. Náboženští aktivisté (kromě těch nejkrajnějších, k nimž patřil například reverend Ian Paisley) v takové situaci shledávali nesnadným zobrazovat vládu jako satanského protivníka. Zároveň vzrostla i pravděpodobnost, že se s náboženskými aktivisty na obou dvou stranách severoirského konfliktu podaří dosáhnout nějakého urovnání - a výsledkem byly nakonec mírové dohody z roku 1998. Vlády, které se vydají opačnou cestou (v reakci na terorismus rezignují na své vlastní demokratické zásady), čeká putování krajinou plnou nebezpečí. Ilustrativní příklad takového vývoje poskytuje osud alžírské junty, která v roce 1992 uchvátila moc a zrušila volby, které zřejmě směřovaly k vítězství Fronty islámské spásy. Výsledkem byly dlouhé roky, kdy byl terorismus na vzestupu -a přispěl k tomu i rozšířený pocit, že vláda se zdiskreditovala a jasně ukázala, že nedokáže vyhovět všedním morálním standardům sekulárních demokracií, natož pak podle předpokladu vyšším měřítkům, jež předkládá náboženství. Když vlády v odpověď na terorismus rezignují na své vlastní mravní principy, mimoděk potvrzují tu nejdrtivější kritiku, již proti nim teroristé vznášejí: sekulární politika nemá podle nich s mravností nic společného. Stojí za pozornost, že dnešní vlády moderních států bývají často vnímány jako mravně zkažené a duchovně vyprázdněné, i když osvícenské koncepty, jež stály u kořenů moderního národního státu, byly charakteristické naopak velikým moralistickým nadšením. Jean-Jacques Rousseau poprvé použil sousloví „občanské náboženství", jímž označil to, co považoval za mravní a duchovní základnu, bez níž se neobejde žádná moderní společnost, která má zájem o trvalé udržení politického řádu. Toto „náboženství", tvrdil Rousseau, však musí být založeno nikoli na „náboženských dogmatech", nýbrž spíše na tom, čemu říkal „posvátnost společenské smlouvy".44 Navzdory vznešené rétorice, jíž se tito osvícenští myslitelé oháněli, protivníci už v jejich době znevažovali sekularístickou morálku právě tak, jak to činí kritici moderní - tehdejší sekularisté byli úplně stejně jako dnešní obviňováni z pokrytectví. McMahon dokládá, že náboženští kritici myslitelů, jako byl Rousseau, vznášeli na adresu svých protivníků - možná však spíše neprávem - obvinění, že pod pláštíkem svých velkomyslných abstrakcí ukrývají osobní zájmy.45 Právě toto podezření z pokrytectví (a rovněž to, co považují za nevyhnutelnou prázdnotu sekulárního života jako 304 Logika náboženského nAsilí takového) nepřestává náboženské aktivisty zneklidňovat od dob osvícenství až dodnes. Tato stránka věci mi byla velmi zřetelně objasněna na dosti nepravděpodobném místě, totiž ve federální věznici umístěné v kalifornském městě Lompoc, kde mi usvědčený terorista kázal o tom, že docela postrádám jakýkoli mravní a duchovní cíl. Mahmúd Abouhalima tehdy ze sekularismu obvinil americké lidi obecně i mne osobně zvlášť. Kategoricky zpochybňoval, že bychom si opravdu vážili snášenlivosti, poněvadž na druhé straně odmítáme tolerovat náboženské nadšence, jako je on. Zdůrazňoval, že ví, co lidé jako já postrádají: „duši náboženství" - ta je podle něho „tím, co chybí". Poté na vysvětlenou dodal, že lidé pohybující se v sekulárním světě „jen žijí den za dnem, hledají si práci za peníze, aby mohli přežít". Takoví lidé, prohlásil Abouhalima, žijí „jako ovce".46 Uznal jsem, že na Abouhalímově rozboru situace něco je, ale zároveň jsem namítal, že většina lidí jako ovce žít nechce. Podobně jako on sám touží po důstojném životě, který by je naplňoval tichou hrdostí. To, co Abouhalima hlásal, jsem interpretoval jako cosi více než jen náboženskou doktrínu, nebo dokonce i náboženské obrácení spojené se „znovuzrozením": jde o touhu po tom, aby člověk svůj život žil naplno a aby měl smysl. Abouhalima chtěl nesnadnou, pevně ukotvenou existenci místo pouhého plynutí k okamžiku bezúčelné smrti. Vyjádřil jsem také souhlas s jeho postřehem, že náboženství lidem v nejlepším případě skutečně napomáhá žít s právě takovým pocitem účelu. Na druhé straně jsem si nebyl jist, do jaké míry je správné Abouhalimovo hodnocení, podle něhož sekulární politika a moderní sociální hodnoty brání jednotlivcům v tom, aby žili podobně naplněným životem. Je možné z nedostatku duchovnosti obvinit sociální a politické instituce dané společnosti? Na takovou otázku se nám ovšem dostává nejrůznějších odpovědí. K těm, kdo na ni odpovídají záporně, patří lidé, kteří přijali modernistický předpoklad, podle něhož jsou soukromé a veřejné životy lidí čímsi striktně odděleným, přičemž za bezúhonnost i mravnost svých životů mají odpovědnost výhradně jednotlivci sami. Kladně na ni odpovídají zejména kritici moderny, kteří upozorňují na zhoubné působení konzumní kultury a na to, jak otupuje smysly člověka zdánlivě zcela nekonečným proudem mediálních obrazů, jakož í na cynismus, s nímž dnes většina lidí pohlíží na představu, že Mysl Bo2I 305 lidé působící ve veřejném životě by měli být mravně bezúhonní. Americký sociolog Robert Bellah argumentuje v tom smyslu, že současnou neslanou nemastnou multikulturalistickou atmosféru, jež v americké společnosti na počátku jedenadvacátého století převládla, podporují právě ty síly, které je třeba považovat za významné socializační Činitele, totiž vzdělávací systém a televize, a dále ji povzbuzují také přijímaná politická rozhodnutí.47 Ovšem dokonce í Hdé, kteří moderní společnost odsuzují pro její estetickou a etickou vyprázdněnost, stále mohou mít pochyby, zda se dnešní negativní vlivy skutečně dají odstranit tím, že se ve veřejném prostoru začne nějak aktivněji prosazovat náboženství. Někteří přemýšliví pozorovatelé západní společnosti vyslovili přesvědčení, že by tomu tak být mohlo - ovšem jen tehdy, bude-lí náboženství na veřejnosti vystupovat nedogmaticky a nevtíravě. Například francouzský teoretik Marcel Gauchet vyzval západní společnost k tomu, aby se vrátila zpět k duchovním kořenům, na něž rezignovala tím, Že pocit posvätnosti upřela Bohu a přisoudila jej národu.48 Rovněž americký teolog Reinhold Niebuhr argumentoval v podobném duchu, i když na pronikání náboženství do politické arény hleděl s jistými obavami. Niebuhr na možný nástup náboženství do politiky pohlížel spíše nedůvěřivé, poněvadž náboženství absolutizuje a moralizuje politické kalkulace, které se mají provádět realisticky: z důvodů osobního zájmu. Dokázal si ovšem představit politickou úlohu toho, co označoval za „iluze" náboženství, spočívající ve vytváření vazeb pojících lidi „sociálnímu konfliktu navzdory", a mluvil o nich jako o „zvláštních darech, za něž lidský duch vděčí náboženství". Prohlašoval, že sekulární představivost není schopna vyprodukovat nic podobného, poněvadž takové vazby vyžadují „vznešené šílenství, jež odhlíží od toho, jak se věci bezprostředně jeví, a zdůrazňuje do hlubin sahající a nejzákladnější jednoty",49 Souhlasím s Niebuhrem, že tím, co náboženství společnosti poskytuje, není jen jakási velkomyslnost, nýbrž i starost o kvalitu života - a to je určitě cíl zušlechťující více než pouhé hromadění mocí a majetku. Proto také náboženská rétorika vstupuje do politického diskursu v okamžicích, kdy mravní a duchovní kořeny společenství začínají být zpochybňovány nebo jim hrozí, že budou zcela odříznuty. Prázdnotu moderního sekulárního světa kritizují zvláště lidé v náboženských kulturách násilí, jež jsme zkoumali v této knize. Náboženství vyhledávají jako balzám na rány svých ■ang Logika náboženského násilí existencí. Pro některé z nich může být náboženství - podobně jako umění a vzdělání, anebo i sport - možností úniku z politických zmatků. Pro jiné dávají takové prvky veřejného života politickým zmatkům jistý smysl: například v polovině devadesátých let dvacátého století, když konflikt v Bosně dosahoval vrcholu, zůstaly tamní mešity otevřené a symfonický orchestr v Sarajevu úzkostlivě dodržoval ohlášený koncertní program, přičemž v obecenstvu zasedali lidé rozmanité etnické totožnosti. V Palestině bylo tím, co symbolizovalo jednotu přesahující násilí etnického konfliktu, zvláště vyšší vzdělání a sport a s nimi i náboženství. Když jsem se jednoho příslušníka hnutí Hamáš otázal, na jakém poli by se budoucí generace Palestinců a Izraelců mohly v míru sejít, řekl mi, že „by to muselo být na univerzitě". Uměl si představit situaci, kdy na sebe jeho syn a dítě některého z jeho současných izraelských protivníků budou pohlížet jako na přátele a bok po boku budou studovat na nějaké škole, která se pro ne stane neutrálním polem - „mohli by se třeba setkat v areálu vaší Kalifornské univerzity," navrhl.50 „Chybí mi fotbal," přiznal se jeden mladý stoupenec hnutí Hamáš novináři, který s ním v izraelském vězení natáčel rozhovor odvysílaný posléze v rámci dokumentárního filmu Šahíd (nebolí Mučedník). Tento mladík byl určen pro roli sebevražedného mučedníka, ale izraelská policie ho polapila dříve, než dokázal zničit sám sebe i svůj terč, jímž byl dav nevinných izraelských okolo-stojících. Reportérovi vysvětlil, že Židy nenávidí. „Pohrdám jimi," prohlásil. „Vzali nám naši zemi." Později však dostal otázku týkající se izraelského fotbalového mužstva a bez okolků se přiznal, že k izraelským hráčům cítí velikou úctu a mnohé zná jménem. Když se ho novinář, který s ním mluvil, otázal, jak by se zachoval, kdyby byl vyzván, aby sebevražednou misi provedl na fotbalovém stadionu (plném jeho nepřátel, sionistu a nevěřících), zdálo se, že mladíka taková otázka uvádí do velkých rozpaků. „Na fotbalovém hřišti?" zeptal se a bylo jasné, že se ho reportér dotkl na citlivém místě. „Ne," prohlásil nakonec, „to bych nedokázal."51 V představách tohoto bývalého sebevražedného atentátnika fotbal očividně zaujal vyšší postavení než teroristická vřava, podobně jako vyšší vzdělání a symfonické koncerty nabízely jiným lidem neutrální platformy vzdálené etnickým, náboženským či ideologickým napětím. Takový neutrální prostor může poskytovat i náboženství - rabíni a mullové v Izraeli sdílejí ideje téměř stejně Mysl Boží 307 intenzivně jako jejich politické protějšky. Ačkoli se na náboženství jen velmi zřídka pohlíží jako na cosi podobně neutrálního, jako je umění, vzdělání a sport, skoro všechny náboženské tradice předkládají obrazy pokoje, které působí ještě hlubším a silněji jednotícím dojmem. Koneckonců právě kvůli pokojnému a univerzálnímu ideálu posvátné proměny lidé vynakládají nezměrné úsilí v bitvách kosmické války. Zdá se to jistě velmi podivné, ale cílem náboženského násilí je bez výjimky pokoj. Jak bylo vidět na konkrétních případech, které jsme v této knize rozebírali, náboženské ideje propůjčují hloubku a ideologickou jasnost tomu, co nezřídka bývá zkušeností opravdové hospodářské nouze, sociálního útlaku, politické korupce a zoufalé potřeby doufat, že je možné povznést se nad omezení moderního života. Obraz kosmického zápasu plní tyto hořké zážitky významem a možnost přímé účasti na velikém konfliktu mnohé z těch, kdo jí využili, nadchla. Získali tak dokonce i nebývalou moc. Jednotlivci a sociální hnutí, která se do těchto konfliktů zapojují, získávají pocit, že jejich osud se ocitá v jejich vlastních rukou. V takových situacích lidé, kteří se pohybují v různých kulturách násilí, vnímají násilné projevy - a dokonce i takové, jež všichni mimo ně považují za ničemné teroristické útoky - jako vhodné a ospravedlnitelné. V této knize jsme se pokoušeli najít odpověď na otázku, proč je návrat náboženství na politickou scénu v několika krajních případech provázen násilím. Mým závěrem je, že velkou roli zde hraje povaha náboženské představivosti, jež má odjakživa značný sklon absolutizovat obrazy kosmické války a dále je rozšiřovat. Dalším významným faktorem jsou sociální napětí, která v tento .konkrétní okamžik našich dějin na nejrůznějších místech převládají a volají po absolutních řešeních, jakož i pocit osobního ponížení, jejž zakoušejí lidé toužící znovu získat neporušenost, o níž se domnívají, že ji ztratili v důsledku bezmála celosvětových sociálních a politických přesunů posledních let. Do jisté míry je zde významná také role, kterou násilí sehrává ve veřejném životě. Veřejné násilí je ve své podstatě ukázkou moci, a proto dělá dojem zejména na ty, kdo touží pronášet dramatická prohlášení a znovu ovládnout veřejný prostor. Násilí může být v období sociálních přesunů a nejistoty jak politicky účinné, tak i nábožensky smysluplné. Lze je užívat rovněž jako prostředku, jímž se obyvatelstvu připomíná božská moc, které náboženská ideologie vděčí za svou platnost, anebo vynáší nadpřirozené soudy. 308 Logika nAboZenskěho nAsiu Jeho prostřednictvím dochází také k uměle vyvolávaným incidentům, jež mnohé naplňují posvátnou bázní, jako by ti, kdo je páchají, byli s to rozeznat, co má Bůh na mysli. Je to jedna z ironií dějin, ale navzdory tomu, že náboženství se užívá k ospravedlnění násilí, může naopak násilné jednání posílit náboženství. Snad tedy není nepochopitelné, že se náboženství poté, co na scéně převládl sekularismus a náboženství tak dlouhé roky muselo vyčkávat opodál, vrátilo na výsluní v podobě ideologie společenského řádu, a navíc způsobem navýsost dramatickým: násilně. Násilí sice časem ustoupí, ale na věci to zase tolik nezmění. Náboženství veřejný život oživuje a mravnímu řádu slouží jako maják. Zároveň je zapotřebí, aby bylo zmírňováno racionalitou a smyslem pro fair play, jejž občanské společnosti odkázaly hodnoty osvícenství. Náboženské násilí tudíž neskončí, dokud se mezi těmito dvěma soupeři nepodaří dosáhnout nějakého narovnání -dokud se v náboženské vášnivosti neprosadí určitá umírněnost a dokud se na druhé straně náboženství nedostane potvrzení, kterým bude nějaká podoba obecnějšího přijetí duchovních a mravních hodnot ve veřejném životě. Ve zvláštním smyslu tak platí, že nejúčinnějším lékem na náboženské násilí se nakonec může stát obnovené uznání náboženství samotného. Poznámky 309 POZNÁMKY 1. Teror a Bůh 1. „Global Terror", Los Angeles Times, 8. srpna 1998, str. A16. 2. Bruce Hoffman, Inside Terrorism (New York: Columbia University Press, 1998), str. 91. 3. Warren Christopher, „Fighting Terrorism: Challenges for Peacemakers", proslov přednesený na půdě Washingtonského ústavu pro politiku na Blízkém východě (Washington Institute for Near East Policy) 21. května 1996. Přetisknuto vWarren Christopher, In the Stream of History: Shaping Foreign Policy for a New Era (Stanford, Kalifornie: Stanford University Press, 1998), str. 446. 4. Viz např. eseje předložené na konferenci o psychologii terorismu uspořádané Mezinárodním badatelským centrem Woodrowa Wilso-na (The Woodrow Wilson International Center for Scholars), vWalter Reich, ed., Origins of Terrorism: Psychologies, Ideologies, Theologies, States of Mind (New York: Cambridge University Press, 1990). 5. Baruch Goldstein, letter to the editor, New York Times, 30. června 1981. 6. Rozhovor s reverendem Michaelem Brayem, Reformační luterský kostel v Bowie, stát Maryland, 25. dubna 1996. * 7. Rozhovor se Sohanem Singhem, vůdcem Panthického výboru Sohana Singha, Mohalli, Paňdžáb, 3. srpna 1996. 8. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, usvědčeným z podílu na spiknutí, jež vedlo k útoku na Světové obchodní středisko, federální věznice v Lompocu, stát Kalifornie, 30. září 1997. 9. Rozhovor s Abdalem Azízem Rantísím, spoluzakladatelem a politickým vůdcem hnutí Hamáš, Chán Júnís, Gaza, 1. března 1998. 10. Lance W. Small, docent matematiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley v době, kdy tam působil i Kaczynski, citát v David Johnston a Janny Scottová, „The Tortured Genius of Theodore Kaczynski", New York Times, 26. května 1996, str. Al. Jak uvádějí autoři, David Kaczynski, Theodorův bratr, měl za to, že Kaczynski v této době pod vlivem žádného konkrétního politického hnutí nebyl. 11, Užívám-li spojení „kultury násilí"', uvědomuji si, že některým čtenářům to bude připomínat obrat „kultury chudoby", s nímž v šedesátých 310 Teror v mysli Boži letech dvacátého století vystoupil Oscar Lewis a spolu s některými dalšími antropology ho používal při popisu způsobu uvažování obyvatel latinskoamerických barrios a černošských ghett ve Spojených státech. Lewis byl obviňován, že to, co předkládá, je statický soubor hodnot utvářených v beznadějných podmínkách, jež na jedné straně zlehčují mnohé mravní a intelektuální nedostatky lidí pocházejících z prostředí těchto kultur, na straně druhé se zdá, jako by naznačoval, že se s nimi nedá nic dělat. Z mého vlastního obratu „kultury násilí" ovšem žádné podobné důsledky neplynou. 12. Michel Foucault, The Order of Things: An Archaeology of Human Sciences (New York: Vintage, 1973), str. 168. 13. Pierre Bourdieu, Outline of a Theory of Practice (Cambridge: Cambridge University Press, 1977), str. 76. 14. Clifford Geertz, „Ideology as a Cultural System", v pavid Apter, ed., Ideology and Discontent (New York: Free Press, 1964); a „Religion as a Cultural System", přetisknuto v William A. Lessa a Evon Z. Vogt, eds., Reader in Comparative Religion: An Anthropological Approach, třetí vydání (New York: Harper & Row, 1972). 15. Bernard Lewis, The Assassins: A Radical Sect in Islam (Londýn: Al Saqi Books, 1985);Walter Laqueur, Terrorism (Boston: Little, Brown, 1977), přepracované vydání jako The Age of Terrorism (Boston: Little, Brown, 1987); Hoffman, Inside Terrorism. 16. Walter Reich, Origins of Terrorism: Psychologies, Ideologies, Theologies, States of Mind (New York: Cambridge University Press, 1990); Robert S. Robins a Jerrold Post, Political Paranoia: The Psychopolitics of Hatred (New Haven, Connecticut: Yale University Press, 1997). 17. Martha Crenshawová, Revolutionary Terrorism: The FLN in Algeria, 1954-1962 (Stanford, Kalifornie: Hoover Institution, 1978); Peter Merkl, „West German Left-Wing Terrorism", v Martha Crenshawová, ed., Terrorism in Context (University Park, Pennsylvania- Pennsylvania University Press, 1995). Viz rovněž článek Crenshawové o instrumentálním a organizačním přístupu ke studiu terorismu, „Theories of Terrorism", v David C. Rapoport, ed., Inside Terrorist Organizations (New York: Columbia University Press, 1988). 18. Paul Wilkinson, Political Terrorism (Londýn: Macmillan, 1974); Brian Jenkins, International Terrorism: Trends and Potentialities (Santa Monica, Kalifornie: RAND Corporation, 1978). Viz také Paul Wilkinson a A. M. Stewart, eds., Contemporary Research on Terrorism (Aberdeen: Aberdeen University Press, 1987); Bruce Hoffman, An Agenda for Research on Terrorism and LIC [Low Intensity Conflict] in the 1990s (Santa Monica, Kalifornie: RAND Corporation, 1991). 19. Jeffrey Kaplan, „The Context of American Millennarian Revolutionary Theology: The Case of the .Identity Christian' Church of Israel", Terrorism and Political Violence, ročník 5, č. 1, jaro 1993, str. 30-82, Poznámky 311 a „Right Wing Violence in North America" v Tore Bjorgo, ed„ Terror from the Extreme Right (Londýn: Frank Cass, 1995), str. 44-95; James Aho, The Politics of Righteousness: Idaho Christian Patriotism (Seattle: University of Washington Press, 1990); Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York: Routledge, 1998); Cynthia Keppley Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation: Dialogues with Sikh Militants (Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1997); Ehud Sprinzak, The Ascendance of Israels Political Right (New York: Oxford University Press, 1997); a Paul Steinberg a Anne Marie Oliverová, Rehearsals for a Happy Death: The Testimonies of Hamas Suicide Bombers (New York: Oxford University Press, připravováno k vydání). 2. Vojáci Kristovi 1. Michael Bray, A Time to Kill: A Study Concerning the Use of Force and Abortion (Portland, Oregon: Advocates for Life Publications, 1994), str. 9. 2. Rozhovory s reverendem Michaelem Brayem se odehrály 25. dubna 1996 a 20. března 1998 v Reformovaném luterském kostele v Bowie, stát Maryland. Pokud nebude výslovně uvedeno jinak, pocházejí zde citovaná slova reverenda Braye z těchto rozhovorů. 3. Nightline, 9. března 1998. 4. Rozhovor s Brayem z 20. března 1998. Bray své stanovisko později vyjasnil v dopise, který mi zaslal 9. března 1999; z něj pochází i citovaná pasáž. 5. Bray, A Time to KUL Tato kniha, sepsaná ještě před Hillovou vraždou Brittona a Barreta, obhajuje Michaela Griffina, který zavraždil doktora Davida Gunna, rovněž na Floridě (str. 124). Z článků, jež Bray napsal poté, co Hill spáchal svůj čin, zřejmě vyplývá, že se argumentace jeho knihy týká také Hillova případu - když na to přijde, mohla posloužit i jako předběžné ospravedlnění Hillova činu. 6. Paul Hill, „Why I Shot an Abortionist", otevřený dopis z 22. prosince 1997 adresovaný reverendu Michaelu Brayovi a ostatním účastníkům recepce u Bílé růže, šířený Brayem. 7. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona (Ekumenický překlad, Praha, 1985), str. 533 - výraz překládaný jako „hrůza" (v Bibli kralické „přístrach") se do angličtiny obvykle překládá jako „terror". Neuvádí-li se výslovně jinak, jsou i dále v textu biblické pasáže citovány podle ekumenického překladu. Pozn. překl. 8. Obratem „pro volbu" (pro-choice) se ovšem ve Spojených státech označuje stanovisko hájící právo ženy zvolit si, zda podstoupí interrupci; pozn. překl. 312 Teror v mysli Bo2í 9. Viz Reinhold Niebuhr, Moral Man and Immoral Society (New York: Scribner's, 1932), a Why the Christian Church Is Not Pacifist (Londýn: Student Christian Movement Press, 1940). 10. Co se týče poněkud kontroverzního shrnutí stanoviska, podle něhož se na rané křesťanství v jeho době pohlíželo jako na politické hnutí, viz S. R G. Brandon, Jesus and the Zealots: A Study of the Political Factor in Primitive Christianity (New York: Charles Scribner's Sons, 1967). 11. Viz Albert Marrin, ed., War and the Christian Conscience: From Augustine to Martin Luther King, Jr. (Chicago: Henry Regnery, 1971); James Turner Johnson, Ideology, Reason, and the Limitation of War: Religious and Secular Concepts, 1200-1740 (Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1975); Hal Drake, Constantine and the Bishops: Tolerance and Coercion in the Early Church (pripravuje se k vydání). Viz také mé heslo „Nonviolence", v Mircea Eliade, ed., The Encyclopedia of Religion, sv. 10 (New York: Macmillan, 1987), str. 463-467. 12. Viz Ralph Potter, War and Moral Discourse (Richmond, Virginie: John Knox Press, 1969); Paul Ramsey, The Just War: Force and Political Responsibility (New York: Charles Scribner's Sons, 1968); Thomas Merton, Faith and Violence: Christian Teaching and Christian Practice (Notre Dame, Indiana: University of Notre Dame Press, 1968). 13. Viz Robert McAfee Brown, Religion and Violence, druhé vydání (Philadelphia: Westminster Press, 1987), zvláště str. 56-61; Gustavo Gutierrez, A Theology of Liberation: History, Politics, and Salvation, přepracované vydání (Maryknoll, New York: Orbis Books, 1988); Teofilo Cabastrero, Revolutionaries for the Gospel: Testimonies of Fifteen Christians in the Nicaraguan Government (Maryknoll, New York: Orbis Books, 1986). 14. Niebuhr, Why the Christian Church Is Not Pacifist. 15. Viz Niebuhr, Moral Man and Immoral Society. 16. Alternativně by se dal název časopisu volně přeložit i jako „Vanutí od kříže"; pozn. překl. 17. „Manifesto for the Christian Church", Crosswinds. Citát v Chip Beriet, John Salvi, Abortion Clinic Violence, and Catholic Right Conspira-cism (Somerville, Massachusetts: Political Research Associates, 1996), str. 8. 18. Gary North, Lone Gunners for Jesus: Letters to Paul J. Hill (Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1994), str. 2. 19. Teologii obnovy jako hnutí ustavilo dvousvazkové pojednání Rousa-se Johna Rushdoonyho s názvem Základy biblického zákona (Institutes of Biblical Law, Nutley, New Jersey: Craig Press, 1973). Co se týče úvodu do myšlení Cornelia Van Tila, lze doporučit R. J. Rushdoony, By What Standard? (Tyler, Texas: Thoburn Press, 1978),anebo Richard Pratt, Every Thought Captive (Phillipsburg, New Jersey: Presbyterian Poznámky 313 and Reformed Publishing Company, 1982). Časopis Chalcedon Report, v němž jsou uveřejňovány myšlenky teologů obnovy, vychází ve Val-lecitu ve státě Kalifornie. 20. Gary North, Backward, Christian Soldiers? An Action Manual for Christian Reconstruction (Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1984), str. 267. Podle Northe jsou hlavními čtyřmi zásadami křesťanské obnovy biblický zákon, optimistická eschatologie, predestinace a „presupoziČní apologetika", kterou North definuje jako „filosofickou obranu víry" (str. 267). North je autorem či editorem více než dvou desítek knih včetně An Introduction to Christian Economics (Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1973), Millennialism and Social Theory (Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1990) a Unconditional Surrender: God's Program for Victory (Tyler, Texas: Institute for Christian Economics, 1988). 21. North, Lone Gunners for Jesus, str. 25. 22. Tamtéž, str. 6-8. 23. Paul Hill, Paul Hill Speaks (brožura vydaná nakladatelstvím Reformation Press, Bowie, stát Maryland, Červen 1997), str. 1. 24. Tamtéž, str. 2. 25. Bray, A Time to Kill, str. 158. 26. Michael Bray, „Running with Rudolph", Capitol Area Christian News, č. 28, zima 1998-1999, str. 2. 27. Tamtéž. 28. Tento latinský výraz ve středověké Anglii označoval všechny prosté muže starší patnácti let, jež mohl šerif hrabství povolat k mimořádné službě, například došlo-íi k výtržnostem. Ve Spojených státech se tak dnes říká pomocným policejním sílám. Pozn. překl. 29. Morris Dees, Gathering Storm: America's Militia Threat (New York: HarperCollins, 1996),str.l65.Co se týče zprávoMcVeighových návštěvách v Elohim City, viz David Hoffman, The Oklahoma City Bombing and the Politics of Terror (Venice, Kalifornie: Feral House, 1998), str. 83-84. 30. Andrew Macdonald [William Pierce], The Turner Diaries (New York: Barricade Books, 1996) (původní vydání z roku 1978 vyšlo v nakladatelství National Alliance Vanguard Books, Arlington, Virginie). 31. Dees, Gathering Storm, str. 154. 32. Tamtéž, str. 158. 33. Přestože Pierce, autor Turnérových deníku, popírá, že by se s McVeighem znal anebo s ním kdy mluvil, dva nezávislé policejní zdroje uvedly, že se dochovaly telefonní záznamy, z nichž plyne, že v týdnech před výbuchem v Oklahoma City zavolal McVeigh na Piercovo číslo, jež navíc není v telefonním seznamu, a vedli spolu dlouhý hovor. Tato informace zazněla nejprve na CNN a zmiňuje se o ní i Dees, Gathering Storm, str. 165. 314 Teror v mysli Bo2I 34. Amy C. Solninová, William L. Pierce: Novelist of Hate, výzkumná zpráva vypracovaná pro Ligu proti hanobení (New York: Anti-Defama-tion League, 1995), str. 8. 35. Macdonald [Pierce], Turner Diaries, str. 64. 36. Michael Barkun, Religion and the Racist Right: The Origins of the Christian Identity Movement (Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1994). 37. Tamtéž, str. 7. 38. Leonard Zeskind, The „Christian Identity" Movement: Analyzing Its Theological Rationalization for Racist and Anti-Semitic Violence (New York: Division of Church and Society of the National Council of Churches of Christ in the U. S. A., 1986), str. 12. 39. Tamtéž, str. 14. 40. Jeffrey Kaplan, Radical Religion in America: Millenarian Movements from the Far Right to the Children of Noah (Syracuse: Syracuse University Press, 1997), str. 175. 4L Zeskind, „Christian Identity", str. 45. 42. Davidovská větev (adventistů sedmého dne) byla sekta vedená Davidem Koreshem, jejíž po zuby ozbrojení členové se na jaře roku 1993 zabarikádovali na farmě nedaleko města Waco v Texasu. Poté, co odmítli přístup agentům federální vlády, vypukla přestřelka, při níž byli čtyři vládní agenti zabiti. Následovalo pětitýdenní vyjednávání, které však skončilo ve slepé uličce, a v ranních hodinách 19. dubna 1993 se vládní jednotky pokusily vniknout na farmu násilím. Z dosud ne zcela objasněných příčin vypukl požár, farma lehla popelem a v plamenech přišla o život převážná většina příslušníků sekty včetně 17 dětí. Pozn. překl. 43. Gerald Baumgarten, Paranoia as Patriotism: Far-Right Influences on the Militia Movement (New York: Anti-Defamation League, 1995), str. 17. 44. Gordon „Jack" Mohr (zakladatel Křesťanské vlastenecké obranné ligy [Christian Patriot Defense League]), Know Your Enemies, pamflet z roku 1982. Citát v James Aho, The Politics of Righteousness: Idajio Christian Patriotism (Seattle: University of Washington Press, 1990), str. 96. 45. Aho, Politics of Righteousness, str. 91. 46. Kim Murphyová, „Last Stand of an Aging Aryan", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, Str. Al. 47. Kim Murphyová, „Hate's Affluent New Godfathers", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. A14. 48. Aho, Politics of Reconstruction, str. 85. 49. Viz Gerry Adams, Before the Dawn: An Autobiography (Londýn: Mandarin Paperbacks, 1996), str. 246 a 274-275. 50. Rozhovor s Tomem Hartleyem, radním a předákem strany Sinn Féin v Městské radě Belfastu, Belfast, 31. července 1998. Poznámky 315 51. Dennis Cooke, Persecuting Zeal: A Portrait of Tan Paisley (Kerry, Irsko: Brandon Book Publishers, 1996), str. 23. 52. Ian Paisley, The Preaching of Ian Paisley (Belfast: Martyrs' Memorial Recordings, 17. listopadu 1985). Citát v Cooke, Persecuting Zeal, str. 1. 53. Poznámka v The Battle Standard: The Journal of the European Institute of Protestant Studies, ročník 1, č. 1, říjen 1997, str. 8. 54. Tamtéž. 55. Ian Paisley, citát v Marjorie Millerová,„Two Northern Ireland Leaders Share Nobel Peace Prize", Los Angeles Times, 17. října 1998, str. Al. 56. Rozhovor se Stuartem Dignanem, zaměstnancem belfastské kanceláře Demokratické unionistické strany, Belfast, 30. července 1998. 57. Kázání Johna Paisleyho, jež vyšlo v časopise The Revivalist, číslo ze září roku 1983. Citát v Cooke, Persecuting Zeal, str. 42. Cooke přesvědčivě argumentuje, že Paisley je ke katolíkům ještě nesnášenlivější než protestantští reformátoři, z jejichž děl cituje. Na rozdíl od Paisleyho, poznamenává Cooke, přijímal Kalvín katolíky jako křesťany, a ačkoli Wesley autoritu papeže odmítal, katolíky uznával za příslušníky obecnějšího, skrytého křesťanského společenství (str. 47-53). 58. Ian Paisley, „Swearing Allegiance to King Jesus", kázání z 24. března 1991, Belfast. Přetisk v Ian Paisley, Sermons on Special Occasions (Belfast: Ambassador Productions, 1996), str. 114. 59. Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York: Routledge, 1998), str. 73. 60. Tamtéž, str. 64-65. 61. Rozhovor s Hartleyem z 31. července 1998. 62. Dillon, God and the Gun, str. 89-90. 63. Tamtéž, str. 93. 64. Conor Cruise O'Brian, Ancestral Voices: Religion and Nationalism in Ireland (Dublin: Poolbeg Press, 1994), str. 3-4. 65. Tamtéž, str. 4. 66. Ian Paisley,komentář listu Protestant Telegraph z 12. srpna 1972, str. 5. Citát v Cooke, Persecuting Zeal, str. 57. 67. Rozhovor s Hartleyem, 31. července 1998. 68. Dillon, God and the Gun, str. 93. 3. Sión zrazený 1. Prohlášení Aharana Domba, židovského osadníka ze Západního břehu, jež cituje Norman Kempster v článku „Arafat, Netanyahu Sign Pact", Los Angeles Times, 24. října 1998,str.Al. 2. Margot Dudkevitchová,„Settlers: Netanyahu No Longer Our Leader", Jerusalem Post (internetové vydání), 26. října 1998. 316 Teror v mysli Bo2I 3. Rozhovor s Joelem Lernerem, ředitelem Sanhedrinského institutu, Jeruzalém, 2. března 1998. 4. Ehud Sprinzak, The Ascendance of Israels Radical Right (New York: Oxford University Press, 1991), str. 278. Co se týče Sprinzakovy charakterizace Lernera a jeho názorů, viz str. 274-279. 5. Rozhovor s Lernerem z 20. ledna 1989. 6. Rozhovor s Lernerem ze 17. srpna 1995. 7. Sprinzak, The Ascendance of Israels Radical Right, str. 278. 8. Rozhovor s Lernerem z 2. března 1998. 9. Rozhovor s Leah Rabínovou, Tel Aviv, 2. března 1998. 10. Ministerský předseda Jicchak Rabin, citát v Serge Schmemann, „Rabín Assassinated in Jerusalem", New York Times, 5. listopadu 1995, str. 1. 11. Jigal Amir, citáty v Joel Greenberg, „Rabin's Assassin", New York Times, 5. listopadu 1995, str. Al. 12. Serge Schmemann, New York Times, 11. listopadu 1995, str. Al. 13. Arieh O'Sullivan, „Netanyahu Flies to Capital to Avoid Protestors", Jerusalem Post (mezinárodní vydání), 26. října 1998; Deborah Sonta-gová, „Israelis Get an Eerie Reminder That Words Do Kill", New York Times, 1. listopadu 1998, str. D3. 14. Rozhovor s Lernerem z 2. března 1998. 15. Yossi Klein Halevi, „Kahane's Murderous Legacy", Jerusalem Post, 24. března 1994, str. 12. 16. Rozhovor s Jochajem Ronem, osada Kujat Arba, Hebron, 18. srpna 1995. 17. Rozhovor s Lernerem z 2. března 1998. Rozkaz zaútočit na loď Altale-na, na jejíž palubě se nalézaly ilegální zbraně přivážené do Izraele pravicovou polovojenskou skupinou Irgun, vydal Ben Gurion a předáním rozkazu byl pověřen mladý Jicchak Rabin. Ben Gurion mél obavy, že zbraní bude užito k podkopání autority jeho vlastního umírněného tábora v novém státě. Lod byla nedaleko Tel Avivu zapálena a při potyčce přišlo o život patnáct lidí. 18. Sprinzak, The Ascendance of Israels Radical Right, str. 90. 19. Rivka Zerbibová, citát v Marjorie Millerová, „Hebron's Fifty Jewish Families Unsettle Mideast", Los Angeles Times, 20. října 1996, str. Al. 20. Rozhovor s Jochajem Ronem, 18. srpna 1995. 21. Rozhovor s rabbi Meirem Kahanem, Jeruzalém, 18. ledna 1989. 22. Viz Robert Friedman, The False Prophet: Rabbi Meir Kahane - From FBI Informant to Knesset Member (Londýn: Faber and Faber, 1990). 23. Poslanec Knessetu Michael Eitan, proslov k Organizačnímu výboru Knessetu z roku 1984, citát v Gerald Cromer, The Debate about Kaha-nism in Israeli Society, 1984-1988, Occasional Papers of the Harry Frank Guggenheim Foundation, č. 3 (New York: H. F. Guggenheim Foundation, 1988), str. 37-38. 24. Yair Kotler, Heil Kahane (New York: Adama Books, 1986). Poznámky 317 25. John Kifner, „A Militant Leader, Fiery Politician and Founder of Anti-Arab Crusade" New York Times, 7. listopadu 1990, str. B12. 26. Ehud Sprinzak, „Violence and Catastrophe in the Theology of Rabbi Meir Kahane: The Ideologization of Mimetic Desire", v Mark Juer-gensmeyer.ed., Violence and the Sacred in the Modern World (Londýn: Frank Cass, 1991), str. 48-70, jakož i Sprinzak, Ascendance of Israel's Radical Right, str. 220-223. Viz rovněž Kahanový vlastní spisy včetně Listen World, Listen Jew (Jeruzalém: Institute of the Jewish Idea, 1978) a They Must Go (Jeruzalém: Institute of the Jewish Idea, 1981); Ehud Sprinzak, Brother against Brother: Violence and Extremism in Israeli Politics from Altalena to the Rabin Assassination (New York: Free Press, 1999); Cromer, Debate about Kahanism in Israeli Society. 27. Viz Sprinzak, Ascendance of Israel's Radical Religious Right a Brother against Brother, a také Ian S. Lustick, Jewish Fundamentalism in Israel (New York: Council on Foreign Relations, 1989). 28. Alter B. Z. Metzger, Rabbi Kook's Philosophy of Repentance: A Translation of „Orot Ha-Teshuvah", Studies in Torah Judaism, sv. II (New York: Yeshiva University Press, 1968), str. 111. Viz také Jacob B. Agus, Banner of Jerusalem: The Life, Times, and Thought of Abraham Isaac Kuk (New York: Bloch Publishing Company, 1946). 29. Rozhovor s Kahanem, 18. ledna 1989. 30. Podle Sprinzaka Kahane neužíval obvyklé nacionalistické argumentace, podle níž Židé mají na tuto zemi nárok, poněvadž je jejich starobylým rodištěm, a místo toho prohlašoval, že se jí „zmocnili ve jménu Boha a Jeho svrchované vůle" (Ascendance of Israel's Radical Right, str. 225, zvýraznění v originále). 31. Viz M. Landsbaum a E. Litschblau,„Pair Suspected in Bombings Held in Israel", Los Angeles Times, 25. března 1991, str. Al. Rimah Khou-riové, studentce Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, obor světový mír a bezpečnost, patří mé díky za to, že mi umožnila přístup k informacím týkajícím se vyšetřování vraždy Alexe Odeha, jejího strýce. 32. Rozhovor s Kahanem, 18. ledna 1989. 33. Rozhovor s Kahanem, 18. ledna 1989. Viz také podobné poznámky, které Kahane pronesl v rozhovoru zveřejněném v Raphael Mergui a Philippe Simonnotová, IsraeFs Ayatollahs: Meir Kahane and the Far Right in Israel (Londýn: Saqi Books, 1987) (původní vydání pod názvem Meir Kahane: Le rabbin qui fait peur auxjuifs vydalo nakladatelství Editions Pierre-Marcel Favre v Lausanne, 1985), str. 43,44,68, 76-77 a 150. 34. Rozhovor s Lernerem, Jeruzalém, 20. ledna 1989. 35. Rozhovor s Kahanem, 18. ledna 1989. 36. Anebo prostě „válečník", jak uvádějí americké překlady; pozn. překl. 37. Viz David Biale, Power and Powerlessness in Jewish History (New York: Schocken Books, 1987), a také Salo Baron, George S. Wise a Lenn 318 Teror v mysli Bozi Goodman, eds., Violence and Defense in the Jewish Experience (Filadelfie: Jewish Publication Society of America, 1977). 38. Projev Meira Kahana na shromáždění v Jeruzalémě 18. ledna 1989. Jsem zavázán profesoru Ehudu Sprinzakovi a jeho studentům, kteří mi přímo na místě zařídili simultánní anglický překlad. Co se týče shrnutí diskusí o vhodnosti užití násilí, jež se odehrávaly mezi příslušníky hnutí Guš Emunim, viz lan S. Lustick, For the Land and the Lord: Jewish Fundamentalism in Israel (New York: Council on Foreign Relations, 1988), str. 93-100. 39. Kahanův projev, Jeruzalém, 18. ledna 1989. 40. Rozhovor s Lernerem z 20. ledna 1989. 41. Mergui a Simonnotová, Israels Ayatollahs, str. 52. 42. Tamtéž, str. 50. 43. Tamtéž. Viz rovněž Kotler, Heil Kahane. 44. „The Legacy of Hate", New York Times, 7. listopadu 1990, str. A30. 45. Jim Dwyer, David Kocieniewski, Deidre Murphyová a Peg Tyreová, Two Seconds under the World: Terror Comes to America - The Conspiracy behind the World Trade Center Bombing (New York: Crown, 1994), str. 112. 46. Tamtéž, str. 111. Nosair sice nikdy nebyl z vraždy Kahana usvědčen, byl však odsouzen za menší trestní čin související s držením zbraně, takže vězení neušel. 4. „Zanedbaná povinnost" islámu 1. Viz například Richard Behar, „The Secret Life of Mahmud the Red", Time, 4. října 1993, str. 54-64. 2. Benjamin Weiser, Susan Sachsová a David Kocieniewski, „U.S. Sees Brooklyn Connection to Embassy Bombing", New York Times, 22. října 1998, str. Al. 3. Rozhovory s Mahmúdem Abouhalimou, federální věznice v Lompo- * cu, stát Kalifornie, 19. srpna 1997 a 30. září 1997. 4. Jim Dwyer, David Kocieniewski, Deidre Murphyová a Peg Tyreová, Two Seconds under the World: Terror Comes to America - The Conspiracy behind the World Trade Center Bombing (NewYork: Crown, 1994), str. 192. 5. Tamtéž, str. 1-5. 6. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. Podobné líčení toho, k čemu tehdy došlo, podáva i Dwyer et al., Two Seconds under the World, str. 278-279. Abouhalima své prohlášení neviny ještě zopakoval v dopise, který mi zaslal 20. května 1999. 7. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 8. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. Otázkou vztahu mezi islámem a veřejným řádem jsme se zabývali v obou našich rozhovorech Poznámky 319 a Abouhalima své stanovisko ještě dále vyjasnil dopisem, který mi zaslal 20. května 1999. 9. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 10. Behar, „The Secret Life of Mahmud the Red", str. 58. 11. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 12. Tamtéž. 13. Newstand, zpravodajský pořad televize CNN, 20. prosince 1998. 14. Dwyer et al., Two Seconds under the World, str. 148. Abouhalima ovšem v dopise, který mi zaslal 20. května 1999, zdůrazňuje, že byl v Afghánistánu výhradně „s civilním posláním". 15. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 16. Dwyer et al., Two Seconds under the World, str. 148; viz rovněž Behar, „The Secret Life of Mahmud the Red", str. 60. 17. Šejch Omar Abd ar-Rahmán,jak jej cituje britský list The Independent. Citát v Kim Murphyová, „Have the Islamic Militants Turned to a New Battlefront in the U.S.?", Los Angeles Times, 5. května 1993, str. A20. 18. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 19. Tamtéž. 20. Soudce Michael B. Mukasey, citát v John J. Goldman, „Defendants Given 25 Years to Life in N. Y. Terror Plot", Los Angeles Times, 18. ledna 1996, str. Al. 21. Anne Marie Oliverová a Paul Steinberg, Rehearsals for a Happy Death (New York: Oxford University Press, připravováno k vydání). 22. Videonahrávka hnutí Hamáš ze sbírky Anne Marie Oliverové a Paula Steinberga. 23. Tamtéž. Autorem citovaného výroku je Abdallah Azzám. 24. Lisa Beyerová, „Jerusalem Bombing", New York Times, 21. srpna 1995. 25. Rozhovor s doktorem Abdalem Azízem Rantísím, Chán Júnís, Gaza, 1. března 1998. 26. Tamtéž. 27. Rozhovor s Imádem Falúdžún, novinářem a členem politického křídla hnutí Hamas, Gaza, 19. srpna 1995. Falúdží se později s Hamásem rozešel a připojil se k Palestinské samosprávě Jásira Arafáta. 28. Rozhovor s Rantísím, 2. března 1998. 29. Tamtéž. 30. Rozhovor s Falúdžím, 19. srpna 1995. 31. Tamtéž. 32. Rozhovor s šejchem Jásínem, 14. ledna 1989. 33. Tamtéž. 34. Co se týče celkového přehledu činnosti hnutí Hamáš, viz Roger Friedland a Richard Hecht, To Rule Jerusalem (Cambridge: Cambridge University Press, 1996), str. 366-384, a také Mark Juergensmeyer, The New Cold War? Religious Nationalism Confronts the Secular State (Berkeley: University of California Press, 1993), str. 69-77. 320 Teror v mysli Bo2f 35. Citát v Jean-Francois Legrain, „The Islamic Movement and the Intifada", v Jamal R. Nassar a Roger Heacock, eds., Intifada: Palestine at the Crossroads (New York: Praeger, 1990), str. 182. 36. Rozhovor s Rantísím, 2. března 1998. 37. Viz Elie Rekhess, „The Iranian Impact on the Islamic Jihad Movement in the Gaza Strip", v David Menashvi, ed., The Iranian Revolution and the Muslim World (Boulder, Colorado: Westview Press, 1990). Výňatek z Menashviho článku přetiskl Jerusalem Post Magazine (26. ledna 1991, str. 12) pod názvem „The Growth of Khomeinism in Gaza". 38. Rozhovory Boba Simona s Hassanem Salámou a Muhammadem Abul-wardim, v „Suicide Bomber", producent Micharel Gavson, odvysíláno v rámci programu 60 Minutes 5. října 1997. 39. Rozhovor s Arielem Merarim, Středisko pro studium terorismu a politického násilí při Telavivské univerzitě, 3. března 1998. 40. Rozhovor s Ašrafem Yaghim, Gaza, 19. srpna 1995. 41. Korán 6,152. 42. Šejch Omar Abd ar-Rahmán, citát v James Mann a Robert L. Jackson, „Motive Behind Trade Center Bombing Remains a Mystery", Los Angeles Times, 20. března 1993, str. A16. 43. John Kifner, „Suspect in Kahane Case Is Muslim Born in Egypt", New York Times, 7, listopadu 1990, str. Al. 44. Imám [ajatoUáh] Sajid Rúholláh Músáví Chomejní [Sayyed Ruhollah Mousavi Khomeini), Collection of Speeches, Position Statements, Translations on Near East and North Africa, č. 1902 (Arlington, Virginie: Joint Publication Research Service, 1979), str. 7. 45. Viz Rudolph Peters, Islam and Colonialism: The Doctrine of jihad in Modern History (Haag: Mouton, 1979), Richard C. Martin, „Religious Violence in Islam: Towards an Understanding of the Discourse on Jihad in Modern Egypt", v Paul Wilkinson a A. M. Stewart, eds., Contemporary Research on Terrorism (Aberdeen: Aberdeen University Press, 1969), str. 54-71, a John Kehsy,Islam and War: A Study in Comparative Ethics (Louisville, Kentucky: Westminster/John Knox Press, 1993). \ 46. Viz David Rapoport, Assassination and Terrorism (Toronto: Canadian Broadcasting Corporation, 1971), str. 3-4. 47. Rozhovor s šejchem Jásínem, 14. ledna 1989; rozhovor s doktorem Rantísím, 2. března 1998. 48. Rozhovor s šejchem 'Odehem, v Islam and Palestine, sešit č. 5 (Limas-sol, Kypr, červen 1988). 49. Uveřejnil ji egyptský list AI-Ahrár 14. prosince 1981. Dostupný je rovněž anglický překlad příručky provázený rozsáhlým analytickým esejem, viz Johannes J. G. Jansen, The Neglected Duty: The Creed of Sadat's Assassins and Islamic Resurgence in the Middle East (New York: Mac-millan, 1986). Užitečným jsem shledal i rozbor Faragova pojednání od Davida Rapoporta v nepublikovaném eseji, který byl pod názvem Poznámky 321 „Sacred Terror: A Case from Islam" přednesen na výročním zasedání Amerického politologického sdružení (The American Political Science Association) ve Washingtonu, D.C. 1.-4. září 1988. Politické dopady tohoto dokumentu jsou rozebrány v Mohammed Heikal, Autumn of Fury: The Assassination of Sadat (Londýn: Andre Deutsch, 1983). 50. Farag, odst. 84, v Jansen, Neglected Duty, str. 199. 51. Tamtéž, odst. 102 a 109, str. 210-211. 52. Tamtéž, odst. 113, str. 212-213; viz rovněž odst. 109, str. 21L 53. Podle egyptského badatele, jenž ve vězení vedl rozhovory s příslušníky skupiny odpovědné za vraždu prezidenta Sádáta, hrály Maudúdího spisy „významnou roli v procesu utváření idejí této skupiny". Viz Saad Eddin Ibrahim, „Islamic Militancy as a Social Movement: The Case of Two Groups in Egypt", v Ali E. Hillal Dessouki, ed., Islamic Resurgence in the Arab World (New York: Praeger, 1982), str. 125. 54. Co se týče rozboru života, díla a významu Sajjida Qutba, viz Martin, „Religious Violence in Islam", Gilles Keppel, Muslim Extremism in Egypt: The Prophet and Pharaoh (Berkeley: University of California Press, 2003), str. 36-69, Yvonne V. Haddadová, „Sayyid Qutb: Ideologue of Islamic Revival", v John L. Esposito, ed., Voices of Resurgent Islam (New York: Oxford University Press, 1983), a Ronald L. Nettler, Past Trials and Present Tribulations: A Muslim Fundamentalists View of the Jews (New York: Pergamon Press, 1987). 55. Qutb studoval ve Washingtonu, D.C. a v Kalifornii vletech 1949-1951; viz Haddadová, „Sayyid Qutb", str. 69. 56. Sayyid Qutb, This Religion of Islam (Hadha 'd-Din) (Palo Alto, Kalifornie: Al-Manar Press, 1967), str. 87. 57. Rozhovor s Rantísím, 2. března 1998. 58. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 5. Meč sikhismu 1. Ramesh Vinayak, „Striking Terror", India Today, 30. září 1995, str. 27. 2. Tamtéž, str. 34. 3. Ritu Sarin, The Assassination of Indira Gandhi (Dillí: Penguin Books, 1990), str. 125-133. 4. Rozhovor se Simrandžitem Singhem Mannem, Čandígarh, Indie, 4. srpna 1996. 5. Simrandžit Singh Mann, dopis zaslaný prezidentu ZaiJu Singhovi, červen 1984. Přetisknuto v lan Mulgrew, Unholy Terror: The Sikhs and International Terrorism (Toronto: Key Porter Books, 1988). 6. Mark Juergensmeyer,„The Logic of Religious Violence", v David Rapoport, ed„ Inside Terrorist Organizations (Londýn: Frank Cass, 1988), str. 172-193. 322 Teror v mysu B021 7. Jarnail Singh Bhindranwale, „Address to the Sikh Congregation", přepis kázání proneseného ve Zlatém chrámu v listopadu 1983 (přeložený do angličtiny Ranbirem Singhem Sandhuem v dubnu 1985 a šířený Sikhskou náboženskou a vzdělávací nadací v Dublinu, stát Ohio); „Two Lectures", 19. července a 20. září 1983 (přeloženo do angličtiny z originálních videonahrávek R. S. Sandhuem a šířeno Sikhskou náboženskou a vzdělávací nadací v Dublinu, stát Ohio). 8. Bhindranwale,„Address to the Sikh Congregation". Co se jiných zdrojů Bhindranwalových slov týče, viz Surjeet Jalandhary, ed., Bhindranwale Sant (Džalandhár, Indie: Punjab Pocket Books, nedatováno [přibližně 1985]), a Joyce Pettigrewová,„In Search of a New Kingdom of Lahore", Pacific Affairs, roč. 60, č. 1 (jaro 1987), str. 334-352. 9. Rozhovor s Džasvinderem Singhem, příslušníkem dillíské organizace Celoindické sikhské studentské federace (skupiny Mehta-Čawla), Ra-kabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. 10. Viz Salman Khurshid, Beyond Terrorism: New Hope for Kashmir (Dillí: UBS Publishers'Distributors, 1994). 11. Sarin, Assassination of Indira Gandhi, str. 149. 12. Rozhovor s Hardžapem Singhem, vesnice Sultanwind, okres Amritsar, Paňdžáb, 21. ledna 1998, vedený v angličtine i paňdžábštiné (s překladem pomáhali profesor Hariš Puri, Raminder Bir Singh a Harbhadžan Singh). 13. Tamtéž. 14. Viz napríklad Wendy Doniger O'Flahertyová, Tales of Sex and Violence: Folklore, Sacrifice, and Danger in the Jaiminya Brahmana (Chicago: University of Chicago Press, 1984). 15. Co se násilí v pozdějších hinduistických dějinách týče, viz David Kinsley, The Sword and the Flute: Kali and Krsna, Dark Visions of the Terrible and the Sublime in Hindu Mythology (Berkeley: University of California Press, 1975). 16. Mohandas Gandhi, Discourses on the Gita (Ahmedabád: Navajivan Publishing House, 1960) (překlad z gudžarátského originálu do angličtiny pořídil V. G. Desai). v 17. Viz Mark Juergensmeyer, Fighting with Gandhi (San Francisco: Harper & Row, 1984), přetisk pod titulem Gandhi's Way (Berkeley: University of California Press, připravováno k vydaní). 18. Přehled dějin sikhského nacionalismu, jenž nyní následuje, vychází z Mark Juergensmeyer, The New Cold War? Religious Nationalism Confronts the Secular State (Berkeley: University of California Press, 1993), str. 90-99. 19. Nejvýznamnějším odborným dílem zabývajícím se guru Nánakem je W. H. McLeod, Guru Nanak and the Sikh Religion (Oxford: Clarendon Press, 1968). Viz také úvod do Nánakových spisů v John Stratton Hawley a Mark Juergensmeyer, překladatelé, Songs of the Saints of India (New York: Oxford University Press, 1988). PoznAmky 323 20. Tento přerod je blíže popsán v W. H. McLeod, Evolution of the Sikh Community (Oxford: Clarendon Press, 1976), str. 1-19. Viz rovněž McLeodova pojednání Guru Nanak and the Sikh Religion a Who Is a Sikh? The Problem of Sikh Identity (Oxford: Clarendon Press, 1989). 21. Na myšlenku, že kruhový tvar zobrazený na sikhských symbolech by ve skutečnosti mohl zobrazovat kotlík, připadl Gurinder Singh Mann, Your Sikh Neighbors (Richmond Hill, New York Sikh Cultural Society, 1999), str. 8. 22. Viz Ainslie Embree, „A Sikh Challenge to the Indian State", esej ze sborníku Utopias in Conflict od téhož autora (Berkeley: University of California Press, 1990), str. 113-132. 23. Co se týče přehledů paňdžábské krize osmdesátých let dvacátého století, viz Mark Tully a Satish Jacob, Amritsar: Mrs. Gandhi's Last Battle (Londýn: Cape, 1985), Amarjit Kaur, The Punjab Story (Dillí: Roli Books International, 1984), a Kuldip Nayar a Khushwant Singh, Tragedy of Punjab: Operation Bluestar and After (Dillí: Vision Books, 1984). 24. Viz Tully a Jacob, Amritsar. 25. Viz Who Are the Guilty? Report of a Joint Inquiry into the Causes and Impact of the Riots in Delhi from 31 October to 10 November (Dillí: People's Union for Democratic Rights and Peoples Union for Civil Liberties, 1984). Zajímavou studií událostí v Dillí i jiných výtržností v jižní Asii je Stanley Tambiah, Leveling Crowds: Ethnonationalist Conflicts and Collective Violence in South Asia (Berkeley: University of California Press, 1966). 26. Co se týče rozboru politických důsledků konceptu společenství jako „qaum" v Paňdžábu, viz Mark Juergensmeyer, Religion as Social Vision (Berkeley: University of California Press, 1982), str. 45. 27. Bhindranwale, „Address to the Sikh Congregation", str. 9. 28. Bhindranwalovo užití konceptu miri-piri zkoumá Joyce Pettigrewova v eseji „In Search of a New Kingdom of Lahore". 29. Bhindranwale, „Two Lectures", str. 2. 30. Bhindranwale, „Address to the Sikh Congregation", str. 1. 31. Co se týče etiky nenásilí v sikhismu, viz W. Owen Cole a Piara Sinhg Sambhi, The Sikhs: Their Religious Beliefs and Practices (Londýn: Rout-ledge and Kegan Paul, 1978), str. 138, Avtar Singh, Ethics of the Sikhs (Patiala, Indie: Punjabi University Press), a S. S. Kohli, Sikh Ethics (Dillí: Munshiram Manoharlal, 1975). 32. Viz Mohinder Singh, „Gandhi, Sikhs and Non-Violence", Khera: The Journal of Religious Understanding, roč. 9, č. 3, červenec-září 1990, str. 72-87. 33. Bhindranwale, „Two Lectures", str. 21. 34. Výňatek z jednoho Bhindranwalova proslovu, citát v Pettigrewová, „In Search of a New Kingdom of Lahore". 324 Teror v mysli Boží 35. Rozhovor se Sohanem Singhem, Mohalli, Paňdžáb, 3. srpna 1996. Co se týče úlohy jeho koordinačního orgánu, známého rovněž jako Druhý panthický výbor, viz Cynthia Keppley Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation: Dialogues with Sikh Militants (Filadelfie: University of Pennsylvania Press, 1996), str. 159-161. 36. Rozhovor se Sohanem Singhem, 3. srpna 1996. 37. Cynthia Keppley Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation. Viz také rozhovory se sikhskými radikály v Joyce Pettigrewová, The Sikhs of the Punjab: Unheard Voice of State and Guerilla Violence (Atlantic Highlands, New Jersey: Zed Books, 1995). 38. Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation, str. 149. 39. Rozhovor se Sohanem Singhem, 3. srpna 1996. 40. Rozhovor s Narinderem Sinhgem, Čandígarh, Paňdžáb, 3. srpna 1996. 41. Tamtéž. 6. Armagedon v tokijském metru 1. David E. Kaplan a Andrew Marshall, The Cult at the End of the World: The Terrifying Story of the Aum Doomsday Cult (New York: Crown, 1996), str. 2. 2. Tamtéž, str. 246. 3. Rozhovor s Tacuko Muraokou a Jasuo Hiramacuem, Aojama, Tokio, 13. ledna 1996. 4. Teresa Watanabeová a Hilary E. MacGregorová, „Plan to Rein in Religious Groups Worries Japanese", Los Angeles Times, 16. října 1995, str. Al. 5. Rozhovor s Hiramacuem, 13. ledna 1996. 6. Rozhovor s Tomokem a Ajakem (příjmení neuvedena), knihkupectví Satian, Dogenzaka 1-15-3, Šibuja, Tokio, 11. ledna 1996. 7. Rozhovor s „TakeŠi Nakamurou", Tokio, 12. ledna 1996 (s překladem mi vypomáhali Amy Arakanová a profesor Susumu Šimazono). Na* „Nakamurovu" žádost jsem změnil jeho jméno a vypustil jsem veškeré osobní informace, které by snad současným příslušníkům hnutí mohly umožnit jeho identifikaci. 8. Rozhovor s Nakamurou, 12. ledna 1996. 9. D. W. Brackett, Holy Terror: Armageddon in Tokyo (New York: Weather-hill, 1966), str. 60. 10. Tamtéž. 11. Rozhovor s Nakamurou, 12. ledna 1996. 12. Zj 16,16-21. 13. Shoko Asahara, Disaster Approaches the Land of the Rising Sun: Shoko Asahara's Apocalyptic Predictions, anglický překlad a příprava vydání Poznámky 325 Aum Translation Committee (Tokio: Aum Publishing Co., Šizuoka, Japonsko, 1995), str. 190. 14. Tamtéž, str. 135-136. 15. Tamtéž, str. 136. 16. Rozhovor s Nakamurou, 12. ledna 1996. 17. Asahara, Disaster Approaches, str. 190. 18. Tamtéž. 19. Brackett, Holy Terror, str. 183. 20. Rozhovor s Nakamurou, 12. ledna 1996. 21. Tamtéž. 22. Rozhovor s Hiramacuem, 13. ledna 1996. 23. Stanley J. Tambiah, World Conqueror and World Renouncer (Cambridge: Cambridge University Press, 1987). 24. Hajime Nakamura, „Violence and Nonviolence in Buddhism", v Philip P. Wiener a John Fisher, eds„ Violence and Aggression in the History of Ideas (New Brunswick, New Jersey: Rutgers University Press, 1974), str. 173-186. Viz také H. Saddhatissa, Buddhist Ethics (Londýn: George Allen and Unwin, 1970). 25. Rozhovor se Ctihodným Palipanou Čandanandou, Mahanajake, shromáždění Asigirija, sinhálská buddhistická Sangha (Kandy, Srí Lanka), 4. ledna 1991. 26. Tamtéž. 27. Viz Ian Reader, A Poisonous Cocktail? Aum Shinrikyo's Path to Violence (Copenhagen: NIAS Books, 1996), str. 17. 28. Tato svědectví mi zpřístupnil Susumu Šimazono, profesor religionis-tiky, Profesorský klub Tokijské univerzity, 9. ledna 1996. 29. Ian Reader, osobní korespondence s autorem, 12. ledna 1999. 30. Rozhovor s Hiromi Šimadou, Suginami-ku, Tokio, 10. ledna 1996. 31. Asahara, Disaster Approaches, str. 274. 32. Tamtéž, str. 275. 33. Tamtéž, str. 169. 34. Reader, A Poisonous Cocktail?, str. 35. 35. Rozhovor s Šimazonem, 9. ledna 1996. Viz i jeho äánky „In the Wake of Aum", Japanese Journal of Religious Studies, roc. 22, č. 3-4, 1995, str. 381-415 (jedná se o zhuštěnou verzi Šimazonovy knihy Aum Shinrikyo no kiseki, anglický překlad Robert Kisala), a rovněž „New ,New Religions' and This World: Religious Movements in Japan after the 1970s and Their Beliefs about Salvation", Social Compass, roč. 42, Č. 2,1995, str. 193-202. 36. „Resurgence of Interest in Aum Shinrikyo", New York Times, 28. října 1998, str. A3. 37. Rozhovor s Nakamurou, 12. ledna 1996. 326 Teror v mysli Boží 7. Divadlo teroru 1. Kenny McClinton, citát v Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York: Routledge, 1998), str. 27. 2. McClinton, citát v Dillon, God and the Gun, str. 27. 3. Dillon, God and the Gun, str. 27. 4. D. W.Brackett, Holy Terror: Armageddon in Tokyo (New York: Weather-hill, 1996), str. 184. 5. Mo Mowlamová, citát v „Apology Comes as First Victims Are Buried", San Francisco Chronicle, 19. srpna 1998, str. A3. 6. Brackett, Holy Terror, str. 157. 7. Walter Laqueur, The Age of Terrorism (Boston: Little, Brown, 1987), str. 72. Pokud jde o otázku definice terorismu, viz Bruce Hoffman, Inside Terrorism (New York: Columbia University Press, 1998), str. 13-44, Michel Wieviorka, „Terrorism in the Context of Academic Research", v Martha Crenshawová, ed., Terrorism in Context (University Park-Pennsylvania State University Press, 1995), str. 599-600, Thomas Perry Thornton, „Terrorism as a Weapon of Political Agitation", v Harry Eckstein, ed„ Internal War: Problems and Approaches (New York: Free Press, 1964), a David Rapoport, „The Politics of Atrocity", v Y. Alexander a S. Finger, eds., Terrorism: Interdisciplinary Perspectives (New York: John Jay, 1977). 8. Rozhovor s Abdalem Azízem Rantísím, Chán Júnís, Gaza, 2. března 1998. Výroky Hasana Salámy, velitele hnutí Hamáš, který naplánoval sebevražedné atentáty v Jeruzalémě a v Tel Avivu z roku 1996, pocházejí z televizního rozhovoru s Bobem Simonem. Tento rozhovor byl odvysílán 5. října 1997 pod názvem „Suicide Bomber" jako součást pořadu 60 Minutes a jeho producentem byl Michael Gavson. 9. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, federální věznice v Lompocu, stát Kalifornie, 30. září 1997. 10. Martha Crenshawová, „The Logic of Terrorism: Terrorist Behavior as a Product of Strategic Choice", v Walter Reich, ed., Origins of Terror-* ism: Psychologies, Ideologies, Theologies, States of Mind (Cambridge: Woodrow Wilson International Center for Scholars and Cambridge University Press, 1990), str. 7-24. 11. Viz Catherine Bellova, Ritual Theory, Ritual Practice (New York: Oxford University Press, 1992), Richard Schechner, The Future of Ritual: Writings on Culture and Performance (Londýn: Routledge, 1993), Felicia Hughes-Freelandová, Ritual, Performance, Media (Londýn: Routledge, 1998), a David Parkin, Lionel Caplan a Humphrey Fisher, The Politics of Cultural Performance (Providence: Berghahn Books, 1996). Mé zvláštní díky patří Shawn Landresové, která mne seznámila se současným stavem bádání v tomto rychle se rozvíjejícím akademickém oboru. PoznAmky 327 12. Neil Jarman, Material Conflicts: Parades and Visual Displays in Northern Ireland (Oxford: Berg, 1997). 13. Viz J. L. Austin, How to Do Things with Words (Oxford: Clarendon Press, 1962). 14. Tamtéž, str. 4. 15. Pierre Bourdieu, Language and Symbolic Power (Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1991) (francouzský originál, který vyšel v roce 1982, přeložili do angličtiny Gino Raymond a Matthew Adamson, k vydání připravil John B. Thompson), str. 117. 16. David C. Rapoport, „Introduction", v David C. Rapoport a Yonah Alexander, eds., The Morality of Terrorism: Religious and Secular Justifications (New York: Pergamon Press, 1982), str. XIII. 17. Don DeLillo, Mao II (New York: Penguin, 1991), str. 157. 18. John J. Goldman a William C. Rempel, „Blast Rips World Trade Center in N.Y.", Los Angeles Times, 27. února 1993,str.Al. 19. Otázkou, zda za výbuch nesou odpovědnost Yousefovi spoluspiklenci a zda se jednalo o akt pomsty za Yousefovo usvědčení, se zabývá Robin Wrightová v článku „Suspect Search Is Wide Open and Baffling", Los Angeles Times, 22. července 1996, str. Al. 20. Rozhovor se Simrandžitem Singhem Mannem, Čandígarh, Indie, 4. srpna 1996. Dva autoři, kteří se zabývali výbuchem na palubě letadla Air India, přišli s ohromující domněnkou, podle níž pachateli útoku mohli být agenti indické vlády snažící se zdiskreditovat sikh-ské hnutí - o tom, že se veřejnost nebude příliš rozpakovat a odpovědnost za výbuch brzy připíše sikhským teroristům, nebylo od počátku pochyb. Viz Zuhair Kashmeri a Brian McAndrew, Soft Target: How the Indian Intelligence Service Penetrated Canada (Toronto: J. Lo-rimer, 1989). 21. Bruce Hoffman,„Hoi[y Terror": The Implications of Terrorism Motivated by a Religious Imperative (Santa Monica, Kalifornie: RAND Corporation, 1993), str. 10. 22. Šejch Omar Abd ar-Rahmán, citát v Kim Murphyová, „Militant Mullah Speaks Out", Los Angeles Times, 5. března 1993, str. Al. 23. Hoffman, Holy Terror, str. 13. Viz rovnez Mark Hosenball, „Another Holy War Waged on American Soil: Al-Fuqra, a Muslim Sect with a Dangerous Agenda", Newsweek, 28. února 1995, str. 29-31. 24. David C. Rapoport, „Observations on the Importance of Space in Violent Ethno-Religious Strife", esej přednesený na semináři s názvem „Náboženský a etnický konflikt", jejž pořádala Kalifornská univerzita, Riverside, 28. dubna 1995. 25. Roger Friedland a Richard Hecht, „The Bodies of Nations: A Comparative Study of Religious Violence in Jerusalem and Ayodhya", History of Religions, listopad 1998, str. 109-149, a „Divisions at the Center: The Organization of Political Violence at Jerusalem's Temple Mount/ 328 Teror v mysli Boži al-Haram al-Sharif - 1929 and 1990", v Paul Brass, ed., Riots and Pogroms: The Nation State and Violence (New York: Macmillan, 1996). 26. Kerry Noble, Tabernacle of Hate: Why They Bombed Oklahoma City (Prescott, Ontario: Voyageur, 1998), str. 206. 27. Tamtéž, str. 207. Noble tvrdí, že se producentům kanadské televize CBC, která připravila a odvysílala dokument Pátý stav, podařilo získat záznam z bezpečnostní kamery se svědectvím onoho druhého zákazníka jasně prokazujícím, že se McVeigh toho dne o datu 19. dubna skutečné zmínil. 28. Noble, Tabernacle of Hate, str. 9. 29. Tamtéž, str. 225. 30. Yossi Klein Halevi, „Kahane's Murderous Legacy", Jerusalem Report, 24. března 1994, str. 17. 31. Rozhovor s Imádem Falúdžím, 19. srpna 1995. Stejnou myšlenku vyjádřil také Abdal Azíz Rantísí v rozhovoru, který jsme spolu vedli 1. března 1998. 32. „Death Toll in Algeria Rises to 52 in Pre-Ramadan Violence", Los Angeles Times, 7. prosince 1998, str. A7. Vycházím také z neuverejneného eseje s názvem „Ramadarís Killing Fields: Sacrifice and National Struggle in Algeria", jejíž autorkou je Michelle Zimneyová. 33. „Groups Attack Two Algerian Villages", Los Angeles Times, 29. prosince 1998. 34. Michael Bray, A Time to Kill: A Study Concerning the Use of Force and Abortion (Portland, Oregon: Advocates for Life Publications, 1994). 35. Rozhovor s reverendem Michaelem Brayem, Bowie, stát Maryland, 25. března 1996. 36. Tamtéž. 37. Rozhovor s Brayem, 15. března 1996. 38. Paul Hill, „Why I Shot an Abortionist", otevřený dopis z 22. prosince 1997 adresovaný reverendu Michaelu Brayovi a ostatním účastníkům recepce u Bílé růže, šířený Brayem. 39. Paul Hill, citát v Henry Chu a Mike Clary, „Doctor, Volunteer Slain v Outside Abortion Clinic", Los Angeles Times, 30. července 1994, str. Al. 40. Rozhovor s Takeši Nakamurou, Tokio, 12. ledna 1996. 41. Popřípadě také „Znepokojení křesťané" (Concerned Christians); pozn. překl. 42. „Israel Orders Deportation of 11 Cult Members", Los Angeles Times, 5. ledna 1999, str. A4. Viz rovněž Tracy Wilkinsonová, „Israel Has Eye on Christians Who Have Their Eyes on 2000", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. Al. 43. Clifford Geertz, „Centers, Kings, and Charisma: Reflections on the Symbolics of Power", v Joseph Ben-David a Terry Nichols Clark, eds„ Culture and Its Creators: Essays in Honor of Edward Shils (Chicago: University of Chicago Press, 1977). Tento esej je přetištěn v Clifford Poznámky 329 Geertz, Local Knowledge: Further Essays in Interpretive Anthropology (New York: Basic Books, 1983), str. 121-146. 44. Geertz, „Centers, Kings, and Charisma", str. 151. 45. DeLillo, Mao II, str. 157. 46. Rozhovor s Brayem, 20. března 1998. 47. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, 19. srpna 1997. 48. Jim Dwyer, David Kocieniewski, Deidre Murphyová a Peg Tyreová, Two Seconds under the World: Terror Comes to America - The Conspiracy behind the World Trade Center Bombing (New York: Crown, 1994). 49. Kniha Egawy Šokové o hnutí Óm šinrikjó se jmenuje Kjuseišu nojabo (Tokio: Kjoikuširjo Šuppankai, 1995). 50. Rozhovor se Sethem Sutelem, korespondentem agentury Associated Press, Tokio, 9. ledna 1996. 51. Arthur Sulzberger, Jr., citát v Robert D. McFadden„,Unabomber Manifesto to Be Published", New York Times News Service (v elektronické podobě 18. září 1995 uveřejnila společnost America Online). 52. Jean BaudriUard, „The Mirror of Terrorism", v The Transparency of Evil: Essays on the Extreme Phenomena (Londýn: Verso, 1993) (z francouzského vydání, jež vyšlo v roce 1990, do angličtiny přeložil James Benedict), str. 75. 53. Tamtéž. 54. Neal Horsley, citát v „Internet Provider Shuts Down Anti-Abortion Site", Los Angeles Times, 6. února 1999,str.A17. 55. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 56. Bourdieu, Language and Symbolic Power, str. 117. 8. Kosmická válka 1. Jihad is an Individual Duty", Los Angeles Times, 13. srpna 1998, str. B9. 2. Kerry Noble, Tabernacle of Hate: Why They Bombed Oklahoma City (Prescott, Ontario: Voyageur, 1998), str. 206. 3. Tamtéž, str. 215. 4. Bob Matthews, citát z pořadu televizní stanice ABC Turning Point vysílaného 5. října 1995, Journal Graphics Transcript 150, str. 7. 5. Michael Teague, citát v Kim Murphyová, „Last Stand of an Aging Aryan", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. A14. 6. Česky se překládá spíše „udatný bojovník" (Bible kralická) nebo „bojovný rek" (ekumenický překlad). Pozn. překl. 7. James A. Aho, The Politics of Righteousness: Idaho Christian Patriotism (Seattle: University of Washington Press, 1990), str. 85. 8. This Is Aryan Nations, nedatovane bez uvedení místa vydání nebo vydavatele, citát v Bruce Hoffman, „Holy Terror": The Implications of Terrorism Motivated by a Religious Imperative (Santa Monica, Kalifornie: 330 Teror v mysli Boži RAND Corporation, 1993). Slovo „věříme" (believe) je vytištěno velkými písmeny už v originále. 9. Rozhovor s reverendem Michaelem Brayem, Bowie, stát Maryland, 20. března 1998. 10. The Battle Standard: Journal of the European Institute of Protestant Studies, roČ. 1, č. 1, říjen 1997. Jako šéfredaktor časopisu je uveden Dr. lan R. K. Paisley MP, MEP. 11. Billy Wright, citát v Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York Routledge, 1998), str. 64. 12. Rozhovor s Jochajem Royem, strážnym u hrobu doktora Barucha Goldsteina, Kirjat Arba, Palestína (Izrael), 18. srpna 1995. 13. Rozhovor s Imádem Falúdžím, novinářem a stoupencem hnutí Hamas, Gaza, 19. srpna 1995. 14. Rozhovor s šejchem Ahmadem Jásínem, duchovním vůdcem hnutí Hamas, Gaza, 14. ledna 1989. 15. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, Lompoc, Kalifornie, 19. srpna 1997. 16. Richard Behar,„The Secret Life of Mahmud the Red", Time, 4. října 1993, str. 59. 17. Ayatollah Khomeini, Collection of Speeches, Position Statements, anglický překlad z „Najaf Min watha 'iq al-Imam al-Khomeyni did al--Quwa al Imbiriyaliyah wa al-Sahyuniyah wa al-Raj'iyah" („Z esejů imáma Chomejního proti imperialistickým, sionistickým a reakcio-nárským mocnostem"), Translations on Near East and North Africa, č. 1902,1977 (Arlington, Virginie: Joint Publication Research Service, 1979), str. 6. 18. Bruce B. Lawrence, Shattering the Myth: Islam beyond Violence (Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1998), str. 181. 19. Jarnail Singh Bhindranwale, „Two Lectures Given on 19 July and 20 September, 1983", (z originálních videonahrávek pocházejících z Paňdžábu přepsal a do angličtiny přeložil Ranbir Singh Sandhu, šířeno Sikhskou náboženskou a vzdělávací nadací v Columbusu, stát Ohio, 1986), str. 2. 20. Shoko Asahara, Disaster Approaches the Land of the Rising Sun: Shoko Asahara's Apocalyptic Predictions (Tokio: Aum Publishing Co., 1995). 21. Tematikou řešení konfliktů se dnes zabývá nesmírné množství specializovaných pojednání. Má vlastní přesvědčení v tomto směru jsou založena na učení Móhandáse Gándhího, přestože existuje i několik bodů, v nichž se s ním neshoduji. Viz mou knihu Fighting with Gandhi (San Francisco: Harper, 1984), jakož i její přetisk pod názvem Gandhi's Way (Berkeley: University of California Press, připravováno k vydání). 22. Rozhovor s Brayem, 25. dubna 1996. 23. Tamtéž. Poznámky 331 24. Asahara, Disaster Approaches, str. 265. 25. Tamtéž, str. 279. 26. Toto stručné shrnutí doktríny hnutí Křesťanská totožnost vychází z knih Michaela Bakuna Religion and the Racist Right: The Origins of the Christian Identity Movement (Chapel Hill: University of North Carolina Press, 1994) a Jamese Aha The Politics of Righteousness: Idaho Christian Patriotism (Seattle: University of Washington Press,1990). 27. Aho, The Politics of Righteousness, str. 90. 28. Rozhovor s Jochajem Ronem, osada Kirjat Arba, Hebron, 18. srpna 1995. 29. Sarah Nachshonová, citát v Marjorie Millerová,„Hebrons Fifty Jewish Families Unsettle Mideast", Los Angeles Times, 20. října 1996, str. Al. 30. Komuniké hnutí Hamas č. 64, zveřejněné 26. září 1990, citát v Jean--Francois Legrain,„A Defining Moment: Palestinian Islamic Fundamentalism", v James Piscatori, ed., Islamic Fundamentalism and the Gulf Crisis (Chicago: Fundamentalism Project, American Academy of Arts and Sciences, 1991), str. 75-76. 31. Abolhassan Banisadr, The Fundamental Principles and Precepts of Islamic Government, do angličtiny přeložil Mohammed R. Ghanoonparvar (Lexington, Kentucky: Mazda, 1981), str. 28-35. 32. Rozhovor s Joelem Lernerem, 2. března 1998. 33. Rozhovor s Rantísím, 2. března 1998. 34. Bruce Pierce, příslušník Rádu Árijských národů, citát z pořadu televizní stanice ABC Turning Point, 5. října 1995; Journal Graphics Transcript, č. 150, str. 8. 35. Nathuram Godse, místopřísežné prohlášení před odvolacím soudem, soudní proces vedený vládou Indie, 1948. Godseho svědectví u soudu bylo poté zpracováno v kontroverzní hře Mee Nathuram Godse Boltoy („To mluvím já, Nathuram Godse"), která byla pod tlakem federální vlády Indie vedené stranou BJP v roce 1998 zakázána vládou státu Maharáštra. 36. Kím Murphyová, „The Last Stand of an Aging Aryan", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. A15. 37. Denver Parmenter, příslušník hnutí Árijské národy obviněný ze spiknutí s cílem zavraždit rozhlasového komentátora Alana Berga, citát v pořadu televizí stanice ABC Turning Point, 5. října 1995; Journal Graphic Transcript č. 150, str. 2. 38. Natalie Zemon Davisová, „The Rites of Violence: Religious Riots in Sixteenth-Century France", Past and Present č. 59, květen 1973, str. 52-53. 39. Tamtéž, str. 81-82. 40. Stanley Tambiah, Leveling Crowds: Ethnonationalist Conflicts and Collective Violence in South Asia (Berkeley: University of California Press, 1996), str. 310-311. 332 Teror v mysli Boži 41. Tamtéž, str. 311. 42. V tomto oddíle opakuji některé argumenty týkající se vztahu mezi náboženstvím a násilím, které jsem již předložil v knize The New Cold War?, str. 153-170. 43. Co se týče rozboru „Kupředu, křesťanští vojáci" („Onward, Christian Soldiers") a ostatních hymnů užívaných v prostředí obrodných křesťanských hnutí amerického Pomezí, viz Sandra Sizerová, Gospel Hymns and Social Religion: The Rhetoric of Nineteenth-Century Revivalism (Filadelfie: Temple University Press, 1978). 44. Harriet Crabtreeová, The Christian Life: Traditional Metaphor and Contemporary Theologies (Minneapolis: Fortress Press, Harvard Dissertations in Religion, 1991). Její závěry jsou stručně shrnuty také v článku „Onward Christian Soldiers? The Fortunes of a Traditional Christian Symbol in the Modern Age", Bulletin of the Center for the Study of World Religion, Harvard University, roč. 16, č. 2, 1989/1990, str. 6-27. 45. Arthur Wallis, Into Battle: A Manual of Christian Life (New York: Harper, 1973), str. 10. Zvýraznení je již v originále. 46. Crabtreeová, „Onward Christian Soldiers", str. 7. 47. Bhagavadgíta 1,45. Bratranci tu ovšem na stejné mravní úrovni tak docela nestojí: jedna ze skupin, Pandavaové, je podlejší než druhá. 48. Tamtéž, 2,19-34. 49. Ernest Becker, The Denial of Death (New York: Free Press, 1973). Viz také jeho pojednání Escape from Evil (New York: Free Press, 1975). 50. Mark Juergensmeyer, „The Logic of Religious Violence", v David C. Rapoport, ed., Inside Terrorist Organizations (Londýn: Frank Cass, a New York: Columbia University Press, 1988), str. 185-190. 51. Weston LaBarre, The Ghost Dance: Origins of Religion (Londýn: Allen and Unwin, 1972). 9. Mučedníci a démoni 1. Timothy McVeigh, citát v Richard A. Serrano, „McVeigh Speaks Out, Receives Death Sentence", Los Angeles Times, 15. srpna 1997, str. Al. 2. Rozhovor s doktorem Abdalem Azízem Rantísím, Chán Júnís, Gaza, 1. března 1998. 3. Rozhovor s Jochajem Ronem, osada Kirjat Arba, Hebron, 18. srpna 1995. 4. Rozhovor s Džasvinderem Singhem, příslušníkem dillíské organizace Celoindické sikhské studentské federace (skupiny Mehta-Čawla), Ra-kabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. 5. Rozhovor s Hardžapem Singhem, vesnice Sultanwind, okres Amrit-sar, Indie, 21. ledna 1998, s překladem pomáhali Hariš Puri, Raminder Bir Singh a Harbhadžan Singh. PoznAmky 333 6. Michael Bray, „The Impending Execution of Paul Hill", Capitol Area Christian News, č. 25, léto 1997, str. 1. 7. Billy Wright, citát v Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York: Routledge, 1998), str. 65. 8. Usáma bin Ládin, citát v Jihad Is an Individual Duty", Los Angeles Times, 13. srpna 1998, str. B9. 9. J. Frits Staal, Agni: The Vedie Ritual of the Fire Altar (Berkeley: Asian Humanities Press, 1983). 10. Maurice Bloch, Prey into Hunter (Cambridge: Cambridge University Press, 1992), René Girard, Violence and the Sacred, anglický překlad Patrick Gregory (Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1977), René Girard, The Scapegoat, anglický překlad Yvonne Freccerová (Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1986), Walter Burkhert, Homo Necans: The Anthropology of Ancient Greek Sacrificial Ritual and Myth, anglický překlad Peter Bing (Berkeley: University of California Press, 1972), Walter Burkhert, René Girard a Jonathan Z. Smith, Violent Origins: Ritual Killing and Cultural Formation, Robert G. Hamerton-Kelly, ed. (Stanford, Kalifornie: Stanford University Press, 1987), Eli Sagan, The Lust to Annihilate: A Psychoanalytic Study of Violence in Ancient Greek Culture (New York Psychohistory Press, 1972), a Eli Sagan, Cannibalism: Human Aggression and Cultural Form (New York: Psychohistory Press, 1974). Co se týče přehledu těchto i některých dalších studií, viz Richard D. Hecht, „Studies on Sacrifice, 1970-1980", Religious Studies Review, roc. 8, č. 3,1982, str. 13-19. 11. Girard, Violence and the Sacred, str. 36. 12. Tamtéž. 13. René Girard, „Disorder and Order in Mythology", v Disorder and Order: Proceedings of the Stanford International Symposium (Stanford, Kalifornie: Anma Libri, 1984), str. 97. 14. Co se týče rozboru Girardových teorií a alternativ některých jejich aspektů, viz můj článek „Sacrifice and Cosmic War" v Mark Juergensmeyer, ed., Violence and the Sacred in the Modern World (Londýn: Frank Cass, 1991), str. 101-117, jakož i Girardovu závěrečnou odpověď v téže publikaci. 15. Viz eseje v John Stratton Hawley, ed., Sáti, the Blessing and the Curse: The Burning of Wives in India (New York: Oxford University Press, 1994). 16. Anthony E C. Wallace, The Death and Rebirth of the Seneca (New York: Random House, 1969), str. 102-107. 17. Co se shrnutí tohoto projektu týče, viz John Stratton Hawley, „Introduction: Saints and Virtues", v J. S. Hawley, ed„ Saints and Virtues (Berkeley: University of California Press, 1987), str. XI-XXIV. 18. Martin Kramer, „Sacrifice and Fratricide in Shiite Lebanon", v Juergensmeyer, ed., Violence and the Sacred, str. 38-40. 334 Teror v mysli Boži 19. James Aho, This Thing of Darkness: A Sociology of the Enemy (Seattle: University of Washington Press, 1994), str. 6. 20. Stanley Tambiah, Leveling Crowds-, Ethnonationalist Conflicts and Collective Violence in South Asia (Berkeley: University of California Press, 1996), str. 310-311. 21. Shoko Asahara, Disaster Approaches the Land of the Rising Sun: Shoko Asahara's Apocalyptic Predictions, anglický překlad a příprava vydání Aum Translation Committee (Tokio: Aum Publishing Co., Šizuoka, Japonsko, 1995), str. 281. 22. Viz například Hirose Takaši a Akama Takaši, The Structure of Japan and the Jewish Conspiracy (Tokio: Tokuma Press, nedatováno), Uno Magami, If You Understand the Jewish Situation, You Can Understand the World Situation (Tokio: Tokuma Press, nedatováno). 23. „Polské vtipy"(Polish jokes) ve Spojených státech přibližně odpovídají našim anekdotám o policistech - Poláci v nich vystupují jako nedo-vtipní a nepříliš inteligentní. Pozn. překl. 24. Matthew Hale, citát v Stephanie Šimonova, „Leader of Hate's Church Mourns ,One White Man", Los Angeles Times, 6. července 1999,str. Al. 25. Robert Matthews, citát v „Views of a Racist Anti-Government Leader", Washington Post, 26. prosince 1984, str. 3. 26. Richard Butler, citát v Kim Murphyová, „Last Stand of an Aging Aryan", Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. A15. 27. Denver Parmenter, rozhovor z pořadu televizní stanice ABC Turning Point vysílaného 5. října 1995, Journal Graphics Transcript č. 150, str. 2. 28. Rabbi Jicchak Ginsburgh, citát v Yossi Klein Halevi, „Kahane's Murderous Legacy", Jerusalem Report, 24. března 1994, str. 17. 29. Tamtéž. 30. Rozhovor s Jochajem Ronem, osada Kirjat Arba, Hebron, 18. srpna 1995. 31. Rozhovor s Imádem Falúdžím, 19. srpna 1995. 32. Andrew Macdonald [William Pierce], The Turner Diaries (New York: Barricade Books, 1996) (původní vydání National Alliance Vanguard Books, Arlington, Virginie, 1978), str. 42. v 33. Jarnail Singh Bhindranwale, „Address to the Sikh Congregation", kázání z listopadu 1983 pronesené ve Zlatém chrámu (z originální paň-džábské audionahrávky přepsal a do angličtiny přeložil Ranbir Singh Sandhu, šířeno Sikhskou náboženskou a vzdělávací nadací v Dublinu, stát Ohio), str. 1. 34. Bhindranwale, „Two Lectures", 19. července a 20. září 1983 (z originálních videonahrávek do angličtiny přeloženo R. S. Sandhuem a šířeno Sikhskou náboženskou a vzdělávací nadací v Dublinu, stát Ohio), str. 22. 35. Ehud Sprinzak, „Right-Wing Terrorism in a Comparative Perspective: The Case of Split Delegitimization", v Tore Bjorgo, ed., Terror from the Extreme Right (Londýn: Frank Cass, 1995), str. 20. Poznámky 335 36. Ian Paisley, redakční poznámka otištěná v časopise The Revivalist, leden 1983, str. 10. 37. Bhindranwale, „Address to the Sikh Congregation", str. 1. 38. Richard Butler, citát v Murphyová,„Last Stand of an Aging Aryan", str. A15. 39. Rozhovor s rabbi Meirem Kahanem, Jeruzalém, 18. ledna 1989- 40. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, 19. srpna 1997. 41. Ian Paisley, The Preaching of Ian Paisley (Belfast: Martyrs' Memorial Recordings, 17. listopadu 1985). Citát v Dennis Cooke, Persecuting Zeal: A Portrait of Ian Paisley (Kerry, Irsko: Brandon Books Publishers, 1996), str. 1. 42. Halevi, „Kahanes Murderous Legacy", str. 18. 43. RAND Chronicle of International Terrorism, informace z Bruce Hoffman, Terrorism Targeting (Santa Monica, Kalifornie: Rand Corporation, 1992), str. 17. 44. Robin Wright, „Prophetic .Terror 2000' Mapped Evolving Threat", Los Angeles Times, 9. srpna 1998, str. A16. 45. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 46. John J. Goldman, „Defendants Given 25 years to Life in New York Terror Plot", Los Angeles Times, 18. ledna 1996, str. Al. 47. Usáma bin Ládin, rozhovor ve zpravodajském poradu televizní stanice ABC znovu vysílaný 9. srpna 1998. 48. Samuel Berger, citát v „Jihad Is an Individual Duty", str. B9. 49. Jihad Is an Individual Duty", str. B9. 50. Tamtéž. 51. Sejch Umar Abd ar-Rahmán, citát v Kim Murphyová, „Have the Islamic Militants Turned to a New Battlefront in the US?" Los Angeles Times, 3. března 1993, str. A20. 52. Ayatollah Khomeini, Collection of Speeches, Position Statements (Arlington, Virginie: Joint Publications Research Service, 1979), str. 24. 53. Tamtéž, str. 30. 54. Rozhovor s rabbi Manachemem Frumanem, osada Tuqua, Západní břeh, Izrael, 14. srpna 1995. 55. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 56. Imam [Ayatollah] Khomeini, Islam and Revolution: Writings and Declarations, anglický překlad a poznámky Hamid Algar (Londýn: Rout-ledge a Kegan Paul, 1985) (původní vydání v Mizan Press, Berkeley, 1981), str. 27-28. 57. Khomeini, Collection, str. 3. 58. Tamtéž, str. 25. 59. Rozhovor s Rantísím, 2. března 1989. 60. Ehud Sprinzak, „The Process of Delegitimization: Towards a Linkage Theory of Political Terrorism", Terrorism and Political Violence, roc. 3, Č. 1, jaro 1991, str. 50-68. Viz rovněž Sprinzakův esej „Right-Wing Terrorism", v Bjorgo, ed., Terror from the Extreme Kŕg/iŕ, jakož i knihu, 336 Teror v mysli Bozi která se nyní připravuje k vydání a tyto ideje v ní budou zasazeny do obecného rámce teorie terorismu. 61. Sprinzak,„The Process of Delegitimization", str. 55. 62. Tamtéž, str. 56. 63. Tamtéž. 64. Rabbi Meir Kahane, projev na tiskové konferenci konané u příležitosti ustavení nezávislého státu Judea, Jeruzalém, 18. ledna 1989 (podle poznámek autora). 65. Rozhovor s Lernerem, Jeruzalém, 20. ledna 1989. 10. Moc válečníků 1. Rozhovor s doktorem Abdalem Azízem Rantísím, Chán Júnís, Gaza, 1. března 1998. 2. Tamtéž. 3. Robin Wrightová, „Global Warrior Defends Himself in Court", Los Angeles Times, 12. května 1996, str. Al. 4. Daoud Salahuddin [David Belfield] v rozhovoru vysílaném v rámci pořadu televizní stanice ABC 20/20 20. ledna 1996; Journal Graphics Transcript č. 1603, str. 4. 5. Cynthia Keppley Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation: Dialogues with Sikh Militants (Filadelfie: University of Pennsylvania Press, 1996), str. 188. 6. Rozhovor s Takeši Nakamurou, Tokio, 12. ledna 1996. 7. Šejch Omar Abd ar-Rahmán, citát v Kim Murphyová, „Have the Islamic Militants Turned to a New Battlefront in the U.S.?", Los Angeles Times, 5. března 1993, str. A20. 8. Rozhovor s reverendem Michaelem Bravem, pastorem Reformační luterské církve, 20. března 1998. 9. Floyd Cochran, citát v Kim Murphyová,,,Last Stand of an Aging Aryan" Los Angeles Times, 10. ledna 1999, str. A15. 10. Jonathan Franklin, „Timothy McVeigh, Soldier", Playboy, říjen 1995, str. 78nn. 11. Informace z programu Dateline televizní stanice NBC vysílaného 28. července 1995, přepis Burelle's Information Service, Livingston, New Jersey, str. 15. 12. Jim Dwyer, David Kocieniewski, Deidre Murphyová a Peg Tyreová, Two Seconds under the World: Terror Comes to America - The Conspiracy behind the World Trade Center Bombing (NewYork: Crown, 1994), str. 148. 13. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 14. Nejmenovaný představený mešity, kterou navštěvoval Mahmúd Abou-halima, citát v Richard Behar, „The Secret Life of Mahmud the Red", Time, 4. října 1993, str. 60. Poznámky 337 15. Rozhovor s Narinderem Singhem, Paňdžábská univerzita, Čandígarh, Indie, 3. srpna 1996. 16. Viz Ritu Sarin, The Assassination of Indira Gandhi (Dillí: Penguin, 1990), str. 125nn. 17. Svědectví Šarífa Zahdeho, který se bohoslužby zúčastnil, zpráva z Joel Greenberg, „Sounds of Chanting and Gunfire Echo in a Town Awash in Blood^New York Times, 26. února 1994, str.Al. 18. Na základě údajů sebraných profesorem Gurinderem Singhem Männern z dvaceti nekrologů uveřejněných v průběhu roku 1988 v časopise World Sikh News. 19. Emmanuel Sivan,„Why Radical Muslims Aren't Taking over Governments", Middle East Quarterly; přetisknuto v Middle East Review of International Affairs roč. 2, č. 2, květen 1998, str. 2. 20. Kim Murphyová, „Islamic Party Wins Power in Algeria", Los Angeles Times, 28. prosince 1991, str. A15. 21. Kerry Noble, Tabernacle of Hate: Why They Bombed Oklahoma City (Prescott, Ontario: Voyageur, 1998), str. 91. 22. Co se týče základních informací o nedotknutelných v Paňdžábu, viz Mark Juergensmeyer, Religion as Social Vision: The Movement against Untouchability in 2(ŕ Century Punjab (Berkeley: University of California Press, 1982), str. 11-21. 23. Ramesh Vinayak, „Striking Terror", India Today, 30. září 1995, str. 27. 24. Není mi známo, kdo vlastně s úslovím „e-mailové národnosti" (e-mail ethnicities) vystoupil jako první. Osobně jsem je zaslechl poprvé v poznámce antropologa Benedicta Andersona, již pronesl na konferenci o nacionalismu uspořádané Střediskem pro německá a evropská studia {Center for German and European Studies) Kalifornské univerzity v Berkeley, 15. března 1992. 25. Koncept globální diaspory náboženských kultur dále rozebírám v eseji „Thinking Globally about Religion", v Mark Juergensmeyer, ed., Global Religion: A Handbook (New York: Oxford, připravováno k vydání). 26. Dwyer, et al., Two Seconds under the World, str. 89-101. 27. Martin Dillon, God and the Gun: The Church and Irish Terrorism (New York: Routledge, 1998), str. 138 a 143-157. 28. Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation, str. 215. 29. Tamtéž, str. 218. 30. Tamtéž. 31. Martin Riesebrodt, Pious Passion: The Emergence of Modem Fundamentalism in the United States and Iran (Berkeley: University of California Press, 1993), str. 176. Viz rovněž eseje v John Stratton Hawley, ed., Fundamentalism and Gender (New York: Oxford University Press, 1994). 32. Kim Murphyová, „Algerian Election to Test Strength of Radical Islam", Los Angeles Times, 26. prosince 1991, str. 19. 338 Teror v mysli B021 33. Kim Murphyová, „Islamic Party Wins Power in Algeria", Los Angeles Times, 28. prosince 1991, str. Al. 34. Sivan, „Why Radical Muslims Aren't Taking over Governments", str. 2. 35. Rašíd Sacher, sebevražedný atentátnik z hnutí Islámský džihád, citáty z rozhovoru s Danem Settonem v dokumentárním filmu Shaheed; přepis rozhovoru vysel pod názvem „A Terrorist Moves the Goalposts", Harper's, srpen 1997, str. 19-22. 36. Andrew Macdonald [William Pierce], The Turner Diaries (Arlington, Virginie: National Alliance Vanguard Books, 1978), str. 45. 37. Darrin McMahon, Enemies of the Enlightenment: The French Counter-Enlightenment and the Making of Modernity (New York: Oxford, 2001). Co se týče dějin křesťanských přístupů k homosexualitě, viz John Bos-well, Christianity, Social Tolerance, and Homosexuality: Gay People in Western Europe from the Beginning of the Christian Era to the Fourteenth Century (Chicago: University of Chicago Press, 1980). 38. Macdonald [Pierce), Turner Diaries, str. 45. 39. David Lane, „Race, Reason, Religion", neuverejnený rukopis z roku 1984 citovaný v James Aho, The Politics of Righteousness: Idaho Christian Patriotism (Seattle: University of Washington Press, 1990), str. 86. 40. Rozhovor s Avigdorem Eskinem, publicistou a aktivistou, který se angažuje na pravé straně izraelského politického spektra, Jeruzalém, 3. března 1998. 41. Ian Paisley, „Swearing Allegiance to King Jesus", kázání z 24. března 1991, Belfast; přetisk v Ian Paisley, Sermons on Special Occasions (Belfast: Ambassador Productions, 1996), str. 124. 42. Paisley, „Swearing Allegiance to King Jesus", str. 120. 43. Noble, Tabernacle of Hate, str. 216. 44. Rozhovory s Michaelem Brayem, pastorem Reformační luterské církve, Bowie, Maryland, 25. dubna 1996 a 20. března 1998. 45. Macdonald [Pierce], Turner Diaries, str. 203. Zvýraznění je v originále. 46. Murphyová, „Last Stand of an Aging Aryan", str. A15. 47. Videonahrávka hnutí Hamáš ze sbírky Anne Marie OUverové a Paula* Steinberga. 48. Mahmoodová, Fighting for Faith and Nation, str. 200. 49. Tamtéž, str. 201. 50. Sant Džarnail Singh Bhindranwale, citát v Shektar Gupta, „Temple Intrigue", India Today, 15. května 1984, str. 56-57. 51. Gupta, „Temple Intrigue", str. 56-57. Sodhi byl obžalován z vražd H. S. ManČandy v Dillí a Harbanse Lal Channy v Amritsaru, jakož i z různých loupeží. 52. Bhindranwale, citát v Gupta, „Temple Intrigue", str. 56. Sodhi, který právě seděl v čajovně v sousedství chrámového areálu, byl zastřelen jistou Baldžit Kaurovou, příslušnicí nižší kasty pracující pro Surinde-ra Singha známého pod přezdívkou Čchinda. Sodhi údajně s Čchin- PoznAmky 339 dou v minulosti spolupracoval na několika zločinech, ale rozešli se ve zlém. Bhindranwale tvrdil, že Čchinda a Baldžit Kaurová byli k Sodhiho vraždě najati vedoucími představiteli strany Akali. Oba byli v několika hodinách následujících po atentátu umučeni k smrti a týž osud potkal i majitele čajovny, kde k vraždě došlo. 53. Jeffrey J. Kripal, Kali's Child: The Mystical and the Erotic in the Life and Teachings ofRamakrishna (Chicago: University of Chicago Press, 1995). 54. Narasingha Sil, „Re: Vahbharambhe Laghurkriya", Religion in South Asia, internetové diskusní fórum, 10. května 1998; zde citováno se svolením profesora Sila. 55. Sarah Lee Caldwellová, „Re: Kalis Child - Reply", Religion in South Asia, internetové diskusní fórum, 5. května 1998; zde citováno se svolením profesorky Caldwellové. 56. Viz Kripal, Kali's Child, str. 301-302. 57. Viz Ashis Nandy, The Intimate Enemy: Loss and Recovery of Self under Colonialism (Oxford: Oxford University Press, 1983), Joseph Alter, The Wrestlers Body (Berkeley: University of California Press, 1992), Mrinalini Singha, Colonial Masculinity: The „Manly Englishman" and the „Effeminate Bengali" in the Late Nineteenth Century (Manchester: Manchester University Press, 1995), a Indira Chowdhuryová, Frail Hero and Virile History: Gender and the Politics of Culture in Colonial Bengal (Dillí: Oxford University Press, 1998). 58. Nandy, Intimate Enemy. 59. Vinay Lal,„77ie Cultural Politics of Indian Nudearism", komentář listu Los Angeles Times, 18. května 1998. 60. Macdonald [Pierce], Turner Diaries, str. 42. 61. Rozhovor s Eskinem, 3. března 1998. 62. Paul Hill, „Why I Shot an Abortionist", otevřený dopis z 22. prosince 1997 adresovaný účastníkům recepce u Bílé růže, zveřejněný na internetové stránce Reformační luterské církve www.christiangallery.com/ hill3b.html. 63. Erik Erikson, Identity and the Life Cycle (New York: Norton, 1980), str. 55. 64. Tamtéž, str. 65. 65. Martha Crenshawová, „Theories of Terrorism: Instrumental and Organizational Approaches", v David C. Rapoport, ed., Inside Terrorist Organizations (Londýn: Frank Cass a New York: Columbia University Press, 1988), str. 13-31. 66. Rozhovor s Hardžapem Singhem (s překladem mi pomáhali Hariš Puri, Raminder Bir Singh a Harbhadžan Singh), vesnice Sultanwind, okres Amritsar, Paňdžáb, Indie, 21. ledna 1998. 67. Ian Paisley, This Is My Life (Belfast: Martyr's Memorial Church Recordings, nedatováno), nahrávka č. 5, citát v Dennis Cooke, Persecuting Zeal: A Portrait of Ian Paisley (Kerry, Irsko: Brandon Books Publishers, 1996), str. 77. 340 Teror v mysli Boži 68. Michel Wieviorka, The Making of Terrorism (z francouzského originálu s názvem Sociétés et terrorisme do angličtiny přeložil David Gordon White) (Chicago: University of Chicago Press, 1993). 69. Tamtéž, str. 291. 70. Rozhovor s Brayem, 20. března 1998. 71. Rozhovor s Brayem, 25. dubna 1996. 72. Paul Hill, citát v Mike Clary, „Suspect in Abortion Slayings Acts as Own Attorney at Trial", Los Angeles Times, 5. října 1994, str. A5. 73. Rozhovor s Imádem Falúdžím, novinářem a Členem politického křídla hnutí Hamas, Gaza, 19. srpna 1995. 74. Pierre Bourdieu a Loic J. D. Wacquant, An Invitation to Reflexive Sociology (Chicago: University of Chicago Press, 1992), str. 131. 75. Rozhovor s Brayem, 20. března 1998. 76. Doktor Baruch Goldstein, dopis čtenáře, New York Times, 30. června 1981. 77. Rozhovor s Jochajem Ronem, Kirjat Arba, Izrael, 18. srpna 1995. 78. Rozhovor s Joelem Lernerem, ředitelem Sanhedrinského institutu, Jeruzalém, 17. srpna 1995. 79. Leonard Zeskind, The „Christian Identity" Movement: Analyzing Its Theological Rationalization for Racist and Anti-Semitic Violence (New York: Division of Church and Society of the National Council of Churches of Christ in the U.S.A., 1986), str. 35-42. 80. Zpráva z Arkansas Gazette, 27. dubna 1987, citát v Bruce Hoffman, „Holy Terror": The Implications of Terrorism Motivated by a Religious Imperative (Santa Monica, Kalifornie: RAND Corporation, 1993),str. 8. 81. Rozhovor s Brayem, 20. března 1998. 82. Tamtéž. 83. Rozhovor s Abouhalimou, 19. srpna 1997. 84. Rozhovor s doktorem Muhammadem Ibráhímem el-Gejúšim, děkanem fakulty Da'wa, univerzita al-Azhar, Káhira, 30. května 1990. 85. Rozhovor s Daršanem Singhem Ragim, bývalým džatedarem, Akal Takhat, Bhai Vir Singh Sadan, Dillí, 13. ledna 1991. 86. Tamtéž. 87. Rozhovor se Sohanem Singhem, Mohalli, Paňdžáb, 3. srpna 1996. 88. Rozhovor s Rantísím, 1. března 1998. 89. Frantz Fanon, The Wretched of the Earth (New York: Grove Press, 1963). 11. Mysl Boží 1. Videonahrávka zachycující projevy sebevražedných atentátníků z hnutí Hamáš, sbírka Anne Marie Oliverové a Paula Steinberga. 2. Rozhovor s doktorem Abdalem Azízem Rantísím, spoluzakladatelem a politickým předákem hnutí Hamáš, Chán Junis, Gaza, 1. března 1998. Poznámky 341 3. Rozhovor s reverendem Michaelem Brayem, pastorem Reformačního luterského kostela v Bowie, stát Maryland, 20. března 1998. 4. Rozhovor se Secufumim Kamurou, generálním tajemníkem tokijské pobočky, a Čieko Haniuem, pracovníkem pro styk s veřejností, hlavní tokijská kancelář Kanto, náboženské hnutí Agonšú, Tokio, 10. ledna 1996. 5. Andrew Macdonald [William Pierce], The Turner Diaries (Arlington, Virginie: National Alliance Vanguard Books, 1978), str. 64. 6. Tamtéž, str. 63. 7. Tamtéž, str. 64. 8. Rozhovor s Joelem Lernerem, ředitelem Sanhedrinského institutu, Jeruzalém, 2. března 1998. 9. Co se týče líčení postupu ovládnutí mešity Abú Bakr, viz Jim Dwyer, David Kocieniewski, Deidre Murphyová a Peg Tyreová, Two Seconds under the World: Terror Comes to America - The Conspiracy behind the World Trade Center Bombing (New York: Crown Publishers, 1994), str. 140-156. 10. Rozhovor s AŠrafem Jaghim, Gaza, 19. srpna 1995. 11. Rozhovor s Mahmúdem Abouhalimou, usvědčeným a odsouzeným za podíl na spiknutí, jež mělo za cíl zničit výbuchem nastražené nálože Svetové obchodní středisko, federální věznice v Lompocu, stát Kalifornie, 19. srpna 1997. 12. Tamtéž. 13. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 14. Macdonald [Pierce], Turner Diaries, str. 42. 15. Tamtéž, str. 73. 16. Tamtéž, str. 74. Výrazy jako „Skutek", „Slovo", „Věc", „Přísaha" nebo „Rád" se s velkými písmeny píší již v Piercově románu; pozn. aut. 17. Pierre Bourdieu, Language and Symbolic Power, anglický překlad Gino Raymond a Matthew Adamson (Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 1991), str. 72-76. Viz rovněž Pierre Bourdieu, Outline of a Theory of Practice, anglický překlad Richard Nice (Cambridge: Cambridge University Press, 1977), str. 171-183. 18. Jürgen Habermas, Legitimation Crisis, anglický překlad Thomas McCarthy (Boston: Beacon Press, 1975). 19. Darrin McMahon, Enemies of the Enlightenment: The French Counter-Enlightenment and the Making of Modernity (New York: Oxford, 2001). 20. Bourdieu, Language and Symbolic Power, str. 116. 21. Tamtéž. 22. Margot Dudkevitchová, „Settlers: Netanyahu No Longer Our Leader", Jerusalem Post (Lnternetové vydání), 26. října 1998. 23. Po vytvoření postkoloniální kultury volají také někteří badatelé. Viz Partha Chatterjee, The Nation and Its Fragments: Colonial and Postco-lonial Histories (Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1993). 342 Teror v mysli B021 24. Mark Juergensmeyer, The New Cold War? Religious Nationalism Confronts the Secular State (Berkeley: University of California Press, 1993), str. 11-25. 25. Jürgen Habermas, „Modernity - An Incomplete Project", v Paul Rabi-now a William M. Sullivan, eds., Interpretive Social Science: A Second Look (Berkeley: University of California Press, 1987), str. 148. 26. Co se týče rozlišení mezi postmodernou jako sociálním jevem a jako způsobem rozboru, viz David Lyon, Postmodernity (Minneapolis: University of Minnesota Press, 1994). 27. Viz například Roger Friedland, „When God Walks in History: The Institutional Politics of Religious Nationalism", v International Sociology (připravováno k vydání). 28. Jose Casanova, Public Religions in the Modern World (Chicago: University of Chicago Press, 1994), str. 211. 29. Ehud Sprinzak, „The Process of Delegitimization: Towards a Linkage Theory of Political Terrorism", Terrorism and Political Violence roc. 3, č. 1, jaro 1991, str. 50-68, jakož i Ehud Sprinzak,„Right-Wing Terrorism in a Comparative Perspective: The Case of Split Delegitimization" v Tore Bjorgo, ed., Terror from the Extreme Right (Londýn: Frank Cass, 1995), str. 17-43. 30. Tisková konference ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightové, zpráva z pořadu Nightline televizní stanice ABC vysílaného 21. srpna 1998. 31. George Tenet, zprávy televizní stanice ABC 2. února 1999. 32. Šókó Asahara, proslov z dubna 1994, citát v lan Reader, A Poisonous Cocktail? Aum Shinrikyo's Path to Violence (Kodaň: Nordic Institute of Asian Studies, 1996), str. 69. 33. Citát v Bruce Hoffman, Inside Terrorism (New York: Columbia University Press, 1998), str. 192. 34. Douglas Jehl, „Despite Bluster Qaddafi Weighs Deal", New York Times, 1. listopadu 1998, str. A8. 35. Kerry Noble, Tabernacle of Hate: Why They Bombed Oklahoma City * (Prescott, Ontario: Voyageur, 1998), str. 146. 36. Rozhovor s Rantísím, 1. března 1998. 37. Tamtéž. 38. Casanova, Public Religions in the Modem World, str. 40nn. 39. Robin Wrightová, „Islamist Theory of Relativity", Los Angeles Times, 27.1ednal995,str.Al. 40. Behrooz Ghamari-Tabrizi, „From Liberation Theology to State Ideology - Modern Conceptions of Islam in Revolutionary Iran: Ala Sha-ri'ati and Abdolkarim Soroush", nepublikovaný článek z roku 1997. Viz rovněž knihu o Sorúšovi, jejímž autorem je profesor Ghamari--Tabrizi a k vydání ji společné připravují nakladatelství I. B. Tauris a St. Martin's Press, jakož i článek Robin Wrightové „Iran Moves to Poznámky 343 Stifle Exchange of Reformist Views", Los Angeles Times, 30. prosince 1995, str. A6. 41. René Girard, Violence and the Sacred, anglický překlad Patrick Gregory (Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1977) (původní francouzské vydání vyšlo pod názvem La Violence et k sacré v roce 1972). 42. Mark Anspach, „Violence against Violence: Islam in Comparative Context", v Mark Juergensmeyer, ed., Religion and the Sacred in the Modern World (Londýn: Frank Cass, 1991), str. 25. 43. Rozhovor se Ctihodným Palipanou Čandanandou, Mahanajake, shromáždění Asigirija, sinhálská buddhistická Sangha, Kandy, Srí Lanka, 4. ledna 1991. 44. Jean-Jacques Rousseau, „On Civil Religion", kapitola 8, kniha IV pojednání On the Social Contract [viz Basic Political Writings, Donald A. Cress, ed. a anglický překlad (Indianapolis: Hackett, 1987), str. 226]. 45. McMahon, Enemies of Enlightenment, Kapitola 1. 46. Rozhovor s Abouhalimou, 30. září 1997. 47. Robert N. Bellah, „Is There a Common American Culture?" Journal of the American Academy of Religion, roc. 66, č. 3, podzim 1998, str. 614 a 616. 48. Marcel Gauchet, The Disenchantment of the World: A Political History of Religion, anglický preklad Oscar Bürge (Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1998). 49. Reinhold Niebuhr, Moral Man and Immoral Society (New York: Charles Scribner's Sons, 1932), str. 255. 50. Rozhovor s Imádem Falúdžím, novinářem a příslušníkem politického křídla hnutí Hamas, Gaza, 19. srpna 1995. 51. Rašíd Sacher, sebevražedný atentátnik hnutí Islámský džihád, rozhovor s Danem Settonem v dokumentárním filmu Shaheed (jeho přepis byl uveřejněn pod názvem „A Terrorist Moves the Goalposts", Harpers, říjen 1997, str. 19-22). 344 Teror v mysli Boži ROZHOVORY A KORESPONDENCE Abdallah, dr. Farúk (rozhovor), premiér státu Džammú a Kašmír, Indie. Džammú, Indie, 20. ledna 1998. Abe, Jošija, profesor religionistiky na univerzitě Kokugakuin. Tokio, 9. ledna 1996. Abouhalima, Mahmúd, politický aktivista a usvědčený účastník spiknutí s cílem zničit výbuchem bomby budovu Světového obchodního střediska. Federální věznice v Lompocu, stát Kalifornie, 19. srpna 1997 a 30. září 1997. - Dopisy zaslané z Lompocu 25. září 1996,21.října 1996,3.ledna 1997, 15. června 1997, 20. července 1997, 28. srpna 1997 a 7. ledna 1998 a z Leavenworthu, stát Kansas, 20. května 1999. Abú-Amr, Zaid, profesor filosofie a kulturních studií na univerzitě Bir Zeit. Jeruzalém, 15. srpna 1995. Ahmad, Šaukat, student Alígarhské muslimské univerzity. Pathankot, Indie, 18. ledna 1998. Ajako (příjmení neuvedeno), spoluvedoucí knihkupectví Satian při Óm šinrikjó. Šibuja, Tokio, 11. ledna 1996. el Arian, Essam, doktor medicíny, Člen Shromáždění a příslušník Muslimského bratrstva. Káhira, 11. ledna 1989. Asafi, Muhammad, doktor medicíny. Tábor Džabálija, Gaza, 14. ledna 1989. Asfúr, Gaber, profesor arabské literatury na Káhirské univerzitě. Káhira, 26. května 1990. Ašur, A. K., profesor a děkan Pedagogické fakulty univerzity AI Azhar. Káhira, 27. května 1990. Auda, Gehad, výzkumný pracovník, institut Al Ahram. Káhira, 31. května 1990. bar Nathan, Arie, obyvatel osady Mitzpeh, Jericho. Jeruzalém, 16. ledna 1989. ben Horin, Michael, vedoucí kanceláře strany Kach. Jeruzalém, 15. ledna 1989. Bray, reverend Michael, pastor Reformační luterské církve a šéfredaktor Časopisu Křesťanské zprávy z oblasti hlavního města (Capitol Area Christian News). Bowie, stát Maryland, 25. dubna 1996 a 20. března 1998. - Dopisy zaslané z Bowie, stát Maryland, 20. července 1997 a 9. března 1999. Rozhovory a korespondence 345 Burnsová, Bertha Mae (rozhovor), pracovnice Svobodného presbyteriánského kostela mučedníků (Martyrs Memorial Free Presbyterian Church). Belfast, Severní Irsko, 30. července 1998. Čandananda, Ctihodný Palipana, Mahanajake, shromáždění Asigirija, sinhálská buddhistická Sangha. Kandy, Srí Lanka, 4. ledna 1991. Čandra, Ram, zaměstnanec kanceláře strany Bháratija Džanata. Dillí, 10. ledna 1991. Desúki, Ali, příslušník Muslimského bratrstva. Káhira, 11. ledna 1989. Dhaman, Kuldip Kumar, student Univerzity Guru Nánaka Déva. Amrit-sar, Paňdžáb, 11. ledna 1991 a 12. ledna 1991. Dignan, Stuart, zaměstnanec kanceláře Demokratické unionistické strany. Belfast, Severní Irsko, 30. července 1998. Eskin, Avigdor, spisovatel a politický aktivista. Jeruzalém, 3. března 1998. Falúdží, Imád, spisovatel a politický aktivista. Gaza, 19. srpna 1998. Falwell, Jerry (rozhovor), pastor Baptistického kostela na Thomas Road (Thomas Road Baptist Church). Lynchburg, Virginie, 23. února 1997. Fruman, Manachem, rabín osady Tuqua. Zapadni břeh, Izrael, 14. srpna 1995. el-Gejúši, Muhammad Ibrahim, děkan fakulty Dawah univerzity AI Azhar. Káhira, 30. května 1990. Gibney, Jim (rozhovor), zástupce strany Sinn Féin pro styk s veřejností. Belfast, Severní Irsko, 30. července 1998. el-Hamamsyová, Leila, ředitelka Centra sociálních studií při Americké univerzitě. Káhira, 10. ledna 1989. Hanafi, Hasan, vedoucí představitel studentské skupiny Muslimského bratrstva na Káhirské univerzitě. Káhira, 30. května 1990. Haniu, Čieko, pracovník tokijské kanceláře hnutí AgonŠú pro styk s veřejností. Tokio, 10. ledna 1996. Hardey, Tom, radní a předák strany Sinn Féin na Belfastské městské radnici. Belfast, Severní Irsko, 31. července 1998. Hassan, Ali, student Islámské univerzity v Gaze a stoupenec hnutí Hamáš. Gaza, 1. března 1998. Hiramacu, Jasuo, pracovník tokijské kanceláře hnutí Óm šinrikjó pro styk s veřejností. Aojama, Tokio, 13. ledna 1996. Chalífa, Muhammad, profesor komparativní religionistiky, katedra orientálních jazyků Káhirské univerzity. Káhira, 9. ledna 1989. Jaghi, Ašraf, stoupenec hnutí Hamáš. Gaza City, 19. srpna 1995. Jásín, Šejch Ahmad, zakladatel a předák hnutí Hamas. Gaza, 14. ledna 1989. Jokojama, Minoru, sociolog a profesor kriminológie, univerzita Kokugakuin. Tokio, 10. ledna 1996. Kahane, rabbi Meir, bývalý poslanec Knessetu a vedoucí představitel izraelské strany Kach. Jeruzalém, 18. ledna 1989. Kamal, Muhammad, student Islámské univerzity v Gaze a stoupenec hnutí Hamas. Gaza, 1. března 1998. 346 Teror v mysli B021 Kamuro, Secufumi, generální tajemník tokijské kanceláře hnutí Agonšú. Tokio, 10. ledna 1996. Kaurová, Surdžit, prezidentka dillíské pobočky Ženské Akali Dal (Man-nova skupina). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. Lamba, Navnít, knihovník při Bhai Vir Singh Sadan. Dillí, 9. ledna 1991. Lerner, Joel, ředitel Sanhedrinského institutu. Jeruzalém, 20. ledna 1989, 17. srpna 1995,2. března 1998 a 3. března 1998. Levinger, rabbi Moše, vedoucí představitel hnutí Guš Emunim. Jeruzalém, 16. ledna 1989. Mann, Simrandžit Singh, bývalý poslanec parlamentu a vedoucí představitel strany Akali Dal (Mannova frankce). Čandígarh, Paňdžáb, 4. srpna 1996. Marzel, Baruch, obyvatel osady Kalpat Arba, Hebron. Jeruzalém, 17. ledna 1989. Miller, Davy (rozhovor), stoupenec strany Sinn Féin. Belfast, Severní Irsko, 30. července 1998. Muraoka, Tacuko, generální tajemník tokijské kanceláře hnutí óm šinrikjó. Aojama, Tokio, 13. ledna 1996. Nakamura, Takeši (pseudonym bývalého äena hnutí Óm šinrikjó). Tokio, 12. ledna 1996. (V angličtině i japonštině; s překladem mi vypomohli profesor Susumu Šimazono a Amy Arakaneová). Narang, Surdžit Singh, profesor politologie na Univerzitě Guru Nánaka Déva. Amritsar, Paňdžáb, 11.ledna 1991. Pandher, Sarabdžit, hlavní korespondent listu The Hindu. Džammú, Indie, 19. ledna 1998. Puri, Hariš, profesor politologie na Univerzitě Guru Nánaka Déva v Am-ritsaru. Dillí, 10. ledna 1991. Amritsar, Paňdžáb, 11. ledna 1991,20. května 1993 a 20. ledna 1998. Rabínova, Leah (rozhovor), vdova po bývalém ministerském předsedovi Izraele Jicchaku Rabínovi. Tel Aviv, 2. března 1998. Radžagopal, Hari, zaměstnanec kanceláře strany Bháratija Džanata. Dillí, 9. ledna 1991. Ragi, Daršan Singh, bývalý džatedar, Akal Takhat. Bhai Vir Singh Sadan, Dillí, 13. ledna 1991. Rantísí, doktor Abdal Azíz, spoluzakladatel a politický předák hnutí Hamáš. Chán Júnís, Gaza, 1. března 1998. Rey, Roy (rozhovor), pracovník Svobodného presbyteriánského kostela mučedníků (Martyrs Memorial Free Presbyterian Church). Belfast, Severní Irsko, 30. července 1998. Ron, Jochaj, strážný u Goldsteinova památníku, osada Kirjat Arba. Hebron, 18. srpna 1995. Salameh, Šejch, duchovní učitel při mešitě al-Nur. Káhira, 28. května 1990. Salem, Mohammed Elmisilhi, profesor pedagogické psychologie, univerzita Al Azhar. Káhira, 27. května 1990. Rozhovory a korespondence 347 Salomon, GerŠom, vedoucí představitel skupiny „Věrní Chrámové hory". Jeruzalém, 25. května 1990. Sechon, Kuldip Singh, právník specializující se na sikhské přistěhovalce. Berkeley, 1. června 1996. Shohdyová, Nancy A., ředitelka pro styk s veřejností a ekumenické vztahy, Koptská ortodoxní církev. Káhira, 28. května 1990. Schleiffer, Abdallah, ředitel Centra komunikací při Americké univerzitě. Káhira, 7. ledna 1989. Singh, dr. Amrik, člen Celoindické sikhské studentské federace (skupina Mehta-Čawla). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. Singh, Bhagwan, mulgranťhi (hlavní předsedající bohoslužbám), Zlatý chrám. Amritsar, Paňdžáb, 11.ledna 1991. Singh, Daršan, profesor a vedoucí katedry studia života a díla Guru Nánaka na Paňdžábské univerzitě. Čandígarh, Paňdžáb, 2. srpna 1996. Singh, Džasvinder, člen dillíské pobočky Celoindické sikhské studentské federace (skupina Mehta-Čawla). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. Singh, Gurmit, prezident dillíské pobočky Celoindické sikhské studentské federace (skupina Mehta-Čawla). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. (V angličtině a paňdžábštině.) Singh, Gurnam, profesor politologie, Univerzita Guru Nánaka Déva. Amritsar, Paňdžáb, 11.ledna 1991. Singh, Harbinder, generální tajemník dillíské pobočky Celoindické sikhské studentské federace (skupina Mehta-Čawla). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. (V angličtině a paňdžábštině.) Singh, Harčarand, bývalý džatedar Zlatého chrámu. Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. Singh, Hardžap, člen Rady amritsarského městského sdružení a bratr Kan-wardžita Singha, v letech 1987-1989 velitele Chálistánské zvláštní jednotky. Vesnice Sultanwind, Amritsar, Paňdžáb, 20. ledna 1998. (V angličtině a paňdžábštině. Rozhovor probíhal s pomocí Hariše Puriho, Harbhadžana Singha a Ramindera Bira Singha.) Singh, Jašwant Pal, vedoucí dillíské pobočky Celoindické sikhské studentské federace (skupina Mehta-Čawla). Rakabgandž Gurdwara, Dillí, 13. ledna 1991. (V angličtině a paňdžábštině.) Singh, Mohinder, ředitel Národního institutu paňdžábských studií. Bhai Vir Singh Sadan, Dillí, 9. ledna 1991. Singh, Narinder, generálmajor indické armády ve výslužbě. Čandígarh, Paňdžáb, 3. srpna 1996. Singh, Ramander Bir, výzkumný asistent, Univerzita Guru Nánaka Déva. Amritsar, Paňdžáb, 20. ledna 1998. Singh, Sohan, vedoucí představitel Panthického výboru Sohana Singha. Mohalli, Paňdžáb, 3. srpna 1996. Sutel, Seth, korespondent agentury Associated Press. Tokio, 9. ledna 1996. 348 Teror v mysli Boži Šiha, Abdul Hamid, profesor dar el Alum, Káhirská univerzita. Káhira, 27. května 1990. Šimada, Hiromi, bývalý profesor religionistiky. Tokio, 10, ledna 1996. Šitta, Ibrahim Dasuqi, profesor perské literatury, Káhirská univerzita. Káhira, 10. ledna 1989 a 11. ledna 1989. Tomoko (příjmení neuvedeno), spoluvedoucí knihkupectví Satian při Óm šinrikjó. Šibuja, Tokio, 11. ledna 1996. Zamlot, Saleh, předák studentské skupiny hnutí Fatah, Organizace pro osvobození Palestiny. Univerzita AI Azhar, Káhira, 27. května 1990. Zilberman, Ifrah, badatel při Hebrejské univerzitě. Jeruzalém, 18. ledna 1989 a 25. května 1990. Bibliografie 349 BIBLIOGRAFIE Náboženství a násilí Aho, James. This Thing of Darkness: A Sociology of the Enemy. Seattle: University of Washington Press, 1994. Audi, Robert, and Nicholas Wolterstorff. Religion in the Public Square: The Place of Religious Convictions in Political Debate. New York: Row-man and Littlefield, 1997. Barkun, Michael, ed. Millenialism and Violence. London: Frank Cass, 1996. Bataille, Georges. Erotism: Death and Sensuality. San Francisco: City Light Books, 1986. (Translated from 1957 French edition by Mary Dal-wood.) - Theory of Religion. New York: Zone Books, 1992. (Translated from the 1973 French edition by Robert Hurley.) Baudrillard, Jean. The Transparency of Evil: Essays on the Extreme Phenomena. London: Verso, 1993« (Translated from the 1990 French edition by James Benedict.) Bell, Catherine M. Ritual. Theory, Ritual Practice. New York: Oxford University Press, 1993. Bloch, Maurice. Prey into Hunter: The Politics of Religious Experience. Cambridge: Cambridge University Press, 1992. Bourdieu, Pierre. Language and Symbolic Power. Cambridge, MA: Harvard. University Press, 1991. (Translated from the 1982 French edition by Gino Raymond and Matthew Adamson; edited by John B. Thompson.) - Outline of a Theory of Practice. New York: Cambridge University Press, 1977. (Translated from the 1972 French edition by Richard Nice.) Bourdieu, Pierre and LoYc J. D. Wacquant. An Invitation to Reflexive Sociology. Chicago: University of Chicago Press, 1992. Brass, Paul R. Theft of an Idol: Text and Context in the Representation of Collective Violence. Princeton, NJ: Princeton University Press, 1997 Brown, Robert McAfee. Religion and Violence. 2nd ed. Philadelphia: Westminster Press, 1987. REJSTŘÍK Abouhalima (Abú Halíma), Mahmúd 34,86-94, 96-98, 113, 114,160,166-167,181,185-186, 191,230,240,261,264,277 - a Afghánistán 93-94,319 - a náboženský nacionalismus 268,280-282,304 - a útok proti Světovému obchodnímu středisku 88-98, 247,318 - a vynález nepřítele 91-92,226, 227-228, 233 Adams, Gerry 60-62,266-267, 301 Afghánistán 93-95, 240, 249, 268,270,277-278,290-291, 296,319 Agentura pro alkohol, tabák a střelné zbraně (ATF) 57, 166-167 Agonšú 142,275 Aho, James 33,196,218 Air India, výbuch na palubě letadla 158,169,185,327 Ajódhja, zničení mešity 115,129, 172,338-339 Akali, strana 120,122-124,126, 257,338-339 Akali Dal 130,131 Alžírsko, militanti 170,175,226, 242-244, 249, 286, 291, 303 ambasády, útoky na 87-88,186, 188,228,265 Amir, Jigal 31,69-70, 72-74,79, 82,83,162 antiamerikanismus 96,219, 222-223,227-232,279 antiarabský aktivismus 82,85, 222-223,260 antisemitismus 80,222 - a hnutí Křesťanská totožnost 54-60,177,196-197,221-222, 225,244 - a hnutí Óm šinrikjó 144, 219-220,231 Arafat, Jásir 108,174,252,260, 279 - a mírový proces 69,70,72,199, 264,268,297,298,301 - a sekulární stát 106,268,270 Árijské národy 55-58,184,221, 239,268,270 - a hnutí Křesťanská totožnost 53-54,190 - a Richard Butler 58,225,256, 268 Armagedon 221 - a hnutí Óm šinrikjó 143,144-147, 151,178,179,195,219 Asahara,Šókó 137-152,178-179, 275,282,293 - a kosmická válka 195,208,269 - a vynález nepřítele 219-220,231 - jako kristovská postava 142, 147,238 Atta, Muhammad 30,162,167 í'jy, icy,üj,zoj-íoo Ayyad (Ajjád), Nidál 95-96,247 BabbarChalsalie, 121 „bahno" 221,224,252 Barrett, James 42,178,213 Bhagavadgíta 128,203,332 Bháratija Džanata (BJP), strana 120,123,129,191, 258,259, 331 Bhindranwale, Džarnail Singh 131-133,198-199, 257-258 - a kosmická válka 120-121,191, 244-245 - a mučednictví 120-121,212,213 - a náboženský nacionalismus 278,281-282,286 - a ospravedlnění násilí 125-126, 131-133,323 - a vynález nepřítele 220,224,225 Bhindranwalovi tygři 116,121,127 Bible (viz také Starý zákon, Nový zákon) 40,44-48,189, 201,221,252 Bible, hebrejská 83,202-203,205, 214 bin Ládin, Usáma 87, 88,94, 97, 160,168,185,188,213-214, 227-228, 232, 240, 245,270, 277-278,281-282 - a kosmická válka 31-32,189, 198,289-291 - a teroristické útoky z 11. září 87,223,272,291 Bourdieu, Pierre 33,163,187,266, 282,284 Bray, Michael 58-59,176-178, 180,199-200,213,220-221, 253,265-268,274,285,295 - a kosmická válka 53,59-60, 190,193-195 - a náboženský nacionalismus 50-51,267-268 IV-ID,