Vzdělávací politika Vzdělávací politika • Principy, priority a metody rozhodování o vzdělávacích institucích. To zahrnuje: – Strategické cíle rozvoje vzdělávání – Legislativní rámec vzdělávacích institucí – Způsob financování vzdělávání – Stanovení obsahu a cílů vzdělávání – Ovlivňování podmínek činnosti vzdělávacích institucí – Způsob kontroly vzdělávacích zařízení Působnost vzdělávací politiky • Školské instituce – uplatněna legislativně potvrzená moc státního aparátu • Mimoškolské vzdělávací instituce – kulturní, duchovní, tělovýchovné, výrobní a zájmové pro volný čas • Rodina a neformální skupiny Prameny vzdělávací politiky • Je určována – hodnotící analýzou současného a předchozího stavu vzdělání (vzdělanosti), – prognózou dalšího vývoje společnosti v zemi, – existujícím stavem, tj. reálně uskutečněnými přeměnami vzdělávacích institucí a vzdělávacího procesu Předmět vzdělávací politiky • Úloha státu v řízení vzdělávání • Programy rozvoje vzdělávání • Prostředky uplatňování vzdělávací politiky • Subjekty vzdělávací politiky Úloha státu v řízení vzdělávání • Dva typy řízení vzdělávání státem: – Centralistický model – plánování a rozhodování provádí ústřední politický orgán, hierarchicky nižší instituce změny realizují (Francie, ČSSR) – Liberalistický model – ústřední politické centrum nemá silný vliv, rozhodování se děje na nižších úrovních – kraje, okresy, obce (Anglie, ČR) • Extrémní póly – většinou neexistuje vyhraněná varianta (Anglie – státní kurikulum, ČSR – několik vzdělávacích programů na ZŠ) Programy rozvoje vzdělávání • Koncepční dokumenty zpravidla na dlouhodobější časový úsek (i 10 let a více) – Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha z roku 2001) vize rozvoje českého školství s cílovými daty pro změnu v letech 2005 až 2010 (prodlouženo do roku 2015). – Jejím přijetím byl Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy udělen impuls k postupným změnám ve všech oblastech vzdělávání s ohledem na budoucí rozvoj společnosti. – Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2007 obsahuje cíle a kritéria vzdělávací politiky doprovázené koncepční, metodickou i finanční podporou v rozvojových programech na státní úrovni. Kraje tyto trendy a cíle rozpracovávají podle svých specifických podmínek a potřeb, navrhují a zdůvodňují svá konkrétní řešení. Prostředky uplatňování vzdělávací politiky • Školská legislativa – Zákony, vyhlášky, právní výklady, metodické pokyny • Výkonné orgány státní správy – Ministr školství – Česká školní inspekce – Vedoucí školských úřadů a příslušní úředníci – Ředitelé škol a školských zařízení – Obce (nejsou orgánem státní správy, ale místní samosprávy) Subjekty vzdělávací politiky • Zvolení politici • Školská administrativa • Organizace učitelů • Rodičovská veřejnost • Zaměstnavatelé • Žurnalisté • Pedagogičtí a jiní experti Školská legislativa Základní dokumenty • Ústava České republiky • Listina základních práv a svobod Zákony • Zákon ze dne 24. září 2004 o předškolním, školním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání č. 561/2004. • Zákon ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o doplnění dalších zákonů č. 111/1998. • Zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů č. 563/2004. Vyhlášky a nařízení • Nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 564/2006 Sb. – určování výše platu • Vyhláška č. 410/2005 Sb. – hygienické požadavky na prostory pro výchovu a vzdělávání • Vyhláška č. 317/2005 Sb. – další vzdělávání pedagogických pracovníků • Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatoři – podmínky organizace vzdělávání, hodnocení,… Právní výklady • Přesně a závazně definují to, co je v zákoně nejednoznačně uvedeno • Informace k vyplňování ročníkových vysvědčení v SŠ a v konzervatořích - přesný popis, jak vyplňovat vysvědčení na středních školách a konzervatořích • Právní výklady 3/2006 - mimo jiné, problematika závěrečného hodnocení žáků, kteří byli z některého předmětu „nehodnoceni“ nebo „uvolněni“ Metodické pokyny • Předpisy, jak postupovat v určitých situacích • Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných MŠMT • Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Česká vzdělávací soustava Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED 1997 • 0 – preprimární vzdělávání (MŠ) • 1 – primární vzdělávání (1. stupeň ZŠ) • 2 – nižší sekundární vzdělávání (6. – 9. tř.) • 3 – vyšší sekundární vzdělávání (10. – 13. tř. SŠ) • 4 – nástavbové školy • 5 – vyšší odborné školy, bakalářský a magisterský st. VŠ • 6 – doktorské studijní programy Obecné podmínky vzdělávání • Na ZŠ, SŠ a VOŠ začíná školní rok 1. září a končí 31. srpna následujícího roku • Poslední dva měsíce jsou školní prázdniny • Vyučovací hodina trvá 45 minut • Vyučuje se 5 dní v týdnu • Povinná školní docházka – Zavedena v roce 1774 – Trvá devět let – Plní se na základní škole, gymnáziu nebo konzervatoři, zákon umožňuje i individuální vzdělávání bez každodenní návštěvy školy Předškolní vzdělávání • Zabezpečují mateřské školy pro děti zpravidla od 3 do 6 let. • Vzdělávací program pro předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. • Rozhodnutí, zda bude dítě navštěvovat mateřskou školu, záleží jen na rodičích. Základní vzdělávání 1/2 • Stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání na – základní škole – nižším stupni víceletého gymnázia – nižším stupni osmileté konzervatoře • Trvá 9 let, obvykle od 6. do 15. roku • 1. stupeň je pětiletý a je poskytován základními školami • 2. stupeň je čtyřletý a může být absolvován na ZŠ, gymnáziu nebo konzervatoři Základní vzdělávání 2/2 • Výsledky vzdělávání jsou vyjádřeny klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací • Na konci každého pololetí se rozdává vysvědčení • Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení z devátého ročníku nebo příslušného ročníku gymnázia resp. konzervatoře • Míra nedokončenosti základního vzdělání je v ČR menší než 1 procento. Střední vzdělávání • Prochází jím většina populace • Předpokladem pro přijetí je ukončení základního vzdělávání a splnění podmínek přijímacího řízení • Forma může být denní, večerní, dálková, distanční, kombinovaná • Jiné formy, než denní jsou obvykle o jeden rok delší Střední vzdělání s maturitou • Lze dosáhnout úspěšným ukončením studia na gymnáziu nebo na střední škole • Cílem je připravit studenty na výkon náročnějších kvalifikovaných povolání, nebo ke studiu na terciální úrovni • Je ukončeno maturitní zkouškou a dokladem je vysvědčení o maturitní zkoušce Střední vzdělání s výučním listem • Trvá dva až tři roky • Cílem je připravit studenty k výkonu kvalifikovaných činností, kde převládá manuální práce • Ukončuje se závěrečnou zkouškou, dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list Nástavbové studium • Pro absolventy tříletého vzdělávání s výučním listem • Trvá dva roky • Je ukončeno maturitní zkouškou Střední vzdělání • Trvá jeden nebo dva roky • Určeno pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami • Ukončuje se závěrečnou zkouškou a dokladem je vysvědčení o závěrečné zkoušce Konzervatoř • Velmi specifický druh vzdělávání • Připravuje studenty pro výkon náročných uměleckých nebo pedagogických činností v oblasti hudba, tanec, zpěv a dramatické umění • Trvá šest až osm let • Je ukončeno maturitou nebo absolutoriem Vyšší odborné vzdělávání • Patří do terciálního vzdělávání, rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti získané ve středním vzdělávání a poskytuje praktickou přípravu pro výkon náročných povolání, která nevyžadují vysokoškolský diplom. • Je určeno maturantům. • Trvá tři roky včetně odborné praxe • Ukončuje se absolutoriem, v jehož rámci je obhajována absolventská práce. • Absolventi získávají titul DiS. (diplomovaný specialista) Vysokoškolské vzdělávání • Dlouhá tradice • 1348 založena v Praze Karlova univerzita – nejstarší ve střední Evropě • Systém transformována na dvoustupňový – bakalářský a navazující magisterský studijní program Bakalářský studijní program • Je tří až čtyřletý • Je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu • Ukončuje se státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce • Absolvent získává akademický titul bakalář (Bc.) Magisterský studijní program • Je zaměřen na získání teoretických poznatků, na jejich aplikaci a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na tvůrčí přípravu a rozvíjení talentu • Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce • Magisterský navazující program může být jedno- až tříletý, samostatný magisterský studijní program čtyř- až šestiletý • Akademické tituly odrážejí charakter studijních programů (Mgr., Ing., MgA., MUDr., …) Rigorózní zkouška • Absolventi magisterského studijního programu s titulem Mgr. Mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. • Po jejím vykonání se udělují tituly jako JUDr., PhDr., RNDr.,… Doktorský studijní program • Určen absolventům magisterských studijních programů • Zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje nebo tvůrčí činnost v oblasti umění • Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce • Uděluje se akademický titul doktor (Ph.D.) Spolupráce rodiny a školy • Škola a rodina jsou dva rozdílné světy se společným cílem – zajistit optimální vývoj dětí. • Dnes pozorujeme tendence přiblížit školu rodině co nejvíce. Důvody sbližování rodiny a školy • Vliv rodinného zázemí na školní úspěšnost; • Odbourání handicapů z rodiny; • Rodiče jsou klienty školy; • Možnost podpory školy ze strany rodičů. Nabídka aktivit pro přiblížení školy rodině • Podpora rodičovství • Komunikace • Dobrovolnictví • Učení doma • Rozhodování • Spolupráce se širší komunitou Úrovně vztahů rodiny a školy • Platformy pro komunikaci – třídní schůzky – konzultační hodiny • Mikroúroveň – způsob, jakým učitel komunikuje s konkrétními rodiči v různých situacích Doporučené fáze rozhovoru učitele s rodičem • Příprava • Zahájení rozhovoru • Popis situace • Interpretace situace • Hledání shody • Závěr vyhodnocení Z čeho studovat • PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2001. • Vzdělávací systém České republiky. Praha: Národní vzdělávací fond, 2006. – Přístupné i na internetu: http://www.nvf.cz/publikace/pdf_publikace/euroguidance/cz/vzdelavaci_system_2006.pdf • Texty v Elfu a v ISu – Školská legislativa, Česká vzdělávací soustava a její kontext, Škola a rodina Úkol č. 9 • Přečtěte si texty k tématům v Elfu nebo v ISu. • Najděte informace o vzdělávacím systému některého státu, který je vám sympatický a porovnejte jeho vzdělávací systém s naším. Jaké jsou rozdíly? Je podle vás jednodušší nebo složitější?