AFRICKÁ HUDEBNÍ KULTURA - neexistuje název pro hudbu (instrumentální, absolutní), jen hudba - tanec, hudba - zpěv hudba jako součást rituálu; - diferencovanost rozdílnými tradicemi etnických skupin; subsaharská Afrika - pod saharskou pouští (sever Afriky je historicky a kulturně spíše arabský) z hlediska vlivu na svět. pop. hudbu jsou důležité oblasti západního pobřeží = zásobárna pro otrokářský trh (Angola, Ghana, Guinea, Kamerun, oba konžské státy, Libérie, Pobřeží slonoviny, Senegal, Sierra Leone, Středoafrická republika a Togo) - hudba provází veškeré spol.události života Afričana (narození dítěte, obřízku, svatby, pohřby, setbu, sklizeň, lov, boj) - převaha mimoestetických funkcí - promítnutí i do afroamerického folkloru - typické znaky - melodicko-rytmické fragmenty (patterns), které jsou ve sborovém zpěvu a ansámblové hře vykřikovány na principu "call and respons", zvolání a odpovědi; - převládá pentatonika; heterofonie, vícepásmová rytmika; - převaha bicích nástrojů, chřestítka, píšťaly, rohy, i strunné drnkací; polyrytmika - překrývání pásem (několik rytmických pásem je hráno současně a překrývají se), master drummer improvizuje rytmické vzorce, dle kterých se řídí tanečníci talking drum - většina afrických jazyků je tonální - bicí též hrají různé výšky; zručný bubeník reprodukuje melodii řeči umělecké formy včetně hudby - svázány s jazykem - hudební nástroje "mluví jazykem", spíše než o hrají jde o skutečné dorozumívání harmonie - ne fixované stupnice jako v evropské hudbě, ne teorie umožňující fixní kombinace tónů a půltónů důležitost vokálních melodií >> netemperované cítění tónových výšek, dle toho jsou pak laděny i nástroje u hodně kmenů je základem melodií pětitónová řada (zpravidla bez půltónů, jednoduchá pro zpěv), např. C D F G A C harmonická složka je pociťována jako součást melodických linek (rovnocennost jako při evropském kontrapunktu) některé kmeny zpávají v paralelních kvartách nebo kvnitách a ne v terciích, jak je obvyklé v evropské hudbě jiné zase naopak v terciích, ale střídají dur a moll (západoafrické hudební projevy, blízké americkému blues) způsob učení kopírováním, imitací ZÁPADNÍ AFRIKA 15 důležitých zemí regionu: 5 anglofonních (Libérie, Gambie, Sierra Leone, Ghana a Nigerie) 2 luisofonních (s portugalštinou jako úředním jazykem, Kapverdy a Guinea - Bissau) 8 frankofonních (Senegal, Mali, Guinea, Burkina Faso (dříve Horní Volta), Niger, Togo, Benin a Pobřeží slonoviny) hlavní vlivy: Londýn a Paříž angličtina Nigerie: King Sunny Adé, Fela Kuti, jeho syn Femi Kuti Ghana: Osibisa, Atongo Zimba portugalština Kapverdy: Cesaria Evora, Tcheka francouzština Mali: Salif Keita, Ali Farka Touré, Habib Koité, Toumani Diabaté´s Symmetric Orchestra, Amadou et Mariam, Issa Bagayogo Guinea: Mory Kanté - elektrická kora, Ba Cissoko Senegal: Youssou N´Dour, Baaba Mal, Cheikh Lô, Ismael Lô; + např. též Bourama Baji ze skupiny Hypnotix v ČR silné regiony západní Afriky: Mali, Ghana (kmen Ašanti) či území Joruba někde islámské vlivy (texty a vokál), někde křesťanské (sbory) původní domorodé nástroje se míchají s importovanými (g., acc) některé státy po osvobození od 60. let podporovaly místní hudební scénu: Mali, Guinea (někde působí státní folklórní soubory) postavení hudebníků nejednoznačné - na jedné straně pohrdání, na druhé závist (výdělek, vliv); v některých oblastech rodové dědičné právo provozovat hudbu a zpěvy (např. při náboženských chvalozpěvech, grioti), někdy nejvlivnější muži regionu v západní Africe přes 200 jazyků, které nikdy neměly písemnou podobu; novodobé gramatiky a spelování se různí vlivem koloniálních jazyků - různé podoby jmen! některé výrazy: highlife = příjemná taneční hudba záp. Afriky, pop koloniální Afriky, hl. Ghana, fúze místní hudby s amer. soul jazzem a karibskými styly, dechy, perkuse, hammondky, 70. léta Osibisa juju = pop. hud. styl Nigérie (též náboženství animistického typu - woodoo), několik sól. kytar (včetně havajky), sekce tamtamů a perkusí, ne dechy, zvolání a odpovědi, King Sunny Ade z Nigerie afrobeat = rasantnější než highlife, vliv jazzu (M.Davis), r &b J.Browna, O.Reddinga + silný sociální a politický podtext, Fela Kuti z Nigerie balafon = xylofon, vyrobený ze špalíků z tvrdého dřeva , svázané bambusem, duté dýně vespod dolaďují a zesilují zvuk, svérázná ladění, př. Aly Keita z Pobřeží Slonoviny kora = tradiční nástroj mezi loutnou a harfou, 21 - 25 strun, východní styl (Mali a Guinea), západní styl (více perkusívní a krosrytmický, Senegal, Gambie) dundun = buben z oblasti nigerijské Joruby fuji = populární styl hry na bicí a zpěvu z nigerijské Joruby batuco = trad. rytmus otroků z Kapverd STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ AFRIKA obrovský region, rovník a tropy důležitá země střední Afriky: Demokratická republika Kongo (dále zde jsou Burundi, Středoafrická republika, Čad a Rwanda) důležité země východní Afriky: Keňa, Tanzanie a Uganda (dále sem patří Etiopie, Somálsko, Mosambik, Malawi, Madagaskar a další) ...Kamerun, Rovníková Guinea, Svatý Tomáš a Princův Ostrov... Paříž i Brusel - tendence europeizovat, dnes mají též mnoho imigrantů Londýn (Keňa a Tanzánie) ETIOPIE židovsko křesťanská oblast, kláštery s hudbou, notace duchovní domov rastafariánského vyznání, jehož kořeny sahají do Jamajky 30. let (30. léta – korunovace etiopského prince Regenta Ras Tafariho, z něhož se stal císař Haile Selassie, hrdost Jamajčanů na africké kořeny, H.S. pokládán za boha a vykupitele) poslech (2CD Africa, the essential album II5): Aster Aweke, ženský zpěv s loutnou, mollová pentatonika, loutna, jednoduché perkuse (dřívka), nakonec v pozadí keyb. DEM. REP. KONGO (bývalá Zaire, předtím též Belgické Kongo) řeky a deštné pralesy hudebníci: Papa Wemba, Kanda Bongo Man Jean Bosco Mwenda (vlivný konžský písničkář), Franco & OK Jazz, Koffi Olomide (vlivná skupina od 50. let), Kofi Olomid KEŇA příklad: Samba Mapangala (africký pop, silné hlasy a harmonie, hladce plynoucí rytmy a saxofonové aranže, pravidelný beat basového bubnu) MADAGASKAR příklad: Tarika (vliv Indonésie, mix soudobého popu a 2 tradičních lokalit) TANZÁNIE vznikla sloučením státu Tanganika a ostrovů Zanzibar zpěvačka Bi Kidude, oceněna na WOMEXu 2005, zpěv ve svahilštině SOMÁLSKO K´Naan, africký hip hop některé výrazy: soukous = lidový tanec, resp. druh kongo-zairské taneční hudby mbira (ibo, ubo, sansa, likembe) = palcové piano, dýňová ozvučnice, kovový nebo bambusový kryt, cvakání jazýčky palci obou rukou, pentatonika JIŽNÍ AFRIKA rozvoj hudebního průmyslu zejména v J.A.R. a Zimbabwe důležité země: ANGOLA NAMIBIE MOZAMBIK (tufo = ženský sborový zpěv, původně islámský) J.A.R., JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA JIŽNÍ AFRIKA města: Durban, Johannesburg, Soweto iscathamiya = tradiční Zulu sborový zpěv se zvoláními a odpověďmi mbube = novější Zulu zpěv bez hudebního doprovodu s vysokým sólovým hlasem a basovým čtyřhlasým sborem kwela = hudba založená na hře na plechové píšťalky (zejména 50. a 60. léta) jive = jihoafrický výraz pro populární hudbu obecně marabi = tříakordová městská hudba období 30. - 60. let bubblegum = jihoafrický městský pop se syntezátory a automatickými bubeníky Cape jazz = jazz Kapského města, místní buben s 1 kůží a rytmický model ghoema (goema), serankure = jednostrunné housle s malým smyčcem z ocasu antilopy nebo koně v podobě luku (společné vibrace smyčce a struny, která je napínána palcem levé ruky; časem vytlačeny čtyřstrunnou kytarou Miriam Makeba (nahrávky už od 1939, charakteristické mlaskavé hlásky), Brenda Fassie (bubblegum, pochodový bas buben, synkopovaná hi-hat a varhany), hugh Masakela (trumpetista, klouzavý bas na prvních dobách), Ladysmith (a capella styl, který zpopularizoval Paul Simon na albu Graceland, sólo vyrůstá z doprovodného sboru a noří se do něho) ZAMBIE kalindula = zambijský elektrický pop se stejnojmenným basovým nástrojem ZIMBABWE chimurenga = výraz pro vyjádřený protest v hudbě, např. u Mapfuma v době zápasu za nezávislost Zimbabwe hosho = tykvové chrastítko, doprovázející palcové pianko - mbiru jit = zimbabwská perkusívní taneční hudba pungwe = celonoční hudební a taneční session př. Thomas Mapfumo