JIŽNÍ KOREA ­ HUDEBNÍ A TANEČNÍ LIDOVÁ KULTURA
* Hudební nástroje prezentované tanečními vstupy a pansori.
Gayageum ­ 12-strunná harfa, tělo: dřevo paulovnie1
, někdy vespod zpevňuje kaštan nebo ořech,
struny původně hedvábné, dnes mohou být i nylonové. Způsob hry: v horizontální poloze, levá ruka
stlačuje struny a tím moduluje výšku tónů, pravá ruka drnkáním vytváří zvuk.
Jang-go ­ dvouhlavý buben, tělo ve tvaru přesýpacích hodin ze dřeva topolu nebo paulovnie, hlavy
potažené zvířecí kůží. Každá strana vyladěná v jiné výšce a v jiném témbru ­ věří se, že hra na obě
strany symbolizuje souhru muže a ženy. Levá strana: kůže koňská, kravská nebo z lesní zvěře; hluboké
tóny, hra rukou. Pravá strana: jemnější kůže psí, popř. jemná koňská; vyšší tón; hra bambusovou
paličkou. Někdy se také hraje na obě hlavy paličkami.
So-go ­ malý v ruce držený bubínek, dřevěná obruč potažená zvířecí kůží (kozy), hra paličkou. Různý
témbr se tvoří různým místem úhozu (střed, okraj).
Pan gut (pan gmal) ­ tanec farmářů, akrobatické obtáčení stuhou kolem hlavy. Sangmo=klobouk
s chocholkou a stuhou.
- Bak ­ sudovitý dřevěný buben potažený z obou stran zvířecí kůží, hra bambusovou
paličkou.
- Kkwaenggwari ­ mosazný malý gong držený v ruce, název kwengwari dostal podle zvuku,
jaký vydává: ,,kwaeng-kwaeng".
* Ostatní hudební nástroje.
Jing (džeong) ­ mosazný gong upevněný na dřevěném stojanu.
Ajaeng ­ 7-strunná smyčcová vypouklá citera, tělo ­ dřevo, struny ­ dvojité stočené hedvábí, smyčec
­ dřevo (forzýthie - zlatý déšť) a koňské žíně.
Hojok (Taepyeongso) ­ dechový nástroj s vysokým až pisklavým tónem, cylindrický tvar, tělo dřevěné,
hlavice z kovu.
* Ostatní taneční vstupy (pro zajímavost)
Hallyangmu ­ pomalý tanec. Mistrovská práce s vějířem byla vždy výsadou a reprezentací nejbohatší
vrstvy obyvatelstva, které tímto tancem a nácvikem trávil svůj volný čas. Správně je to mužský tanec.
Geommu ­ tradiční šavlový/mečový tanec.
Fan Dance ­ oslavuje krásu.
1
Má vynikající rezonanční schopnosti, ale není moc tvrdé.