Informační gramotnost Moravská zemská knihovna v Brně Mgr. Jana Nejezchlebová Obsah • Legislativa • Příležitost pro změnu • Struktura informační gramotnosti • Informační vzdělávání • Aktivity - návrhy Legislativa • Listina základních práv a svobod • Úmluva o právech dítěte • Memorandum o celoživotním učení • Pražská deklarace a Světový summit o informační společnosti • Lisabonský proces http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_mezinarodni_doporuceni.htm Co předcházelo současné situaci ? • Knihovnicko – bibliografická příprava • Změny v souvislosti s novou výchovně vzdělávací soustavou 1976/77 • Snahy VK o zapojení všech škol, snaha o systém v organizaci, o unifikaci obsahu Proč změna ? • Internetizace knihoven i škol • Rozvoj využívání netradičních forem práce • Spolupráce a koordinace s nejrůznějšími institucemi • Potřeba reagovat na změny v pojetí výuky • Na požadavky dnešních dětí a studentů Příležitost pro změnu • Výsledky mezinárodních průzkumů PISA a PIRL (http://www.uiv.cz) • Rámcové vzdělávací programy – školní vzdělávací programy (http://www.rvp.cz) • Základní školy již ve výuce, střední školy – pilotní programy Lisabonský proces • … změny ve vzdělávání, v odborné přípravě, rozvíjení klíčových kompetencí ve společnosti založené na znalostech. • … připravit na celoživotní vzdělávání • … evropská kurikula se začala zaměřovat na úspěšnou aplikaci vědomostí a dovedností, ne na jejich pouhé předávání ! Nový fenomén ve vzdělávání • Na konci devadesátých let 20. století vstupují klíčové kompetence do oblasti vzdělávání (původně v souvislosti s trhem práce a zaměstnatelností) • Zájem o kvalitu vzdělávání a jeho efektivitu Od dovedností ke kompetencím • Vývoj od pojmu základních dovedností, které úžeji označovaly dovednosti spjaté se čtením, počítáním, případně životně důležité dovednosti • Upřednostněn pojem kompetence, klíčové kompetence (key competencies), který označuje soubor vědomostí, dovedností a postojů Klíčové kompetence • Definovány jako ty kompetence, které představují přenosný a univerzálně použitelný soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost. Klíčové kompetence • Spíše než o funkční gramotnosti se v poslední době hovoří o tzv. klíčových kompetencích - tedy integrovaných schopnostech a dovednostech, které lze uplatňovat v rozmanitých profesích i v osobním životě • Klíčové kompetence jsou těžko měřitelné, uchopitelné (důležitá součást průpravy člověka na plnohodnotný život - práce v týmu, kritické myšlení) Osm oblastí klíčových kompetencí • Komunikace v mateřském jazyce • Komunikace v cizím jazyce • Matematické kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií • Kompetence v oblasti digitálních technologií • Kompetence učit se učit • Sociální a občanské kompetence • Smysl pro iniciativu a podnikatelské myšlení • Kulturní povědomí a vyjádření strategie celoživotního učení v členských zemích EU http://www.nuov.cz/koncepce-kk Čtenářská gramotnost • Čtení a práce s textem • Aktivity knihoven • Jak se (ne) učí číst (Praha, ÚIV 2005) • Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti návrh opatření - MŠMT Počítačová gramotnost • Je základnou pro rozvoj funkční gramotnosti • Počítače jsou a zůstanou vždy pouze nástrojem • Národní program počítačové gramotnosti • Zaměňování …. Funkční gramotnost • Struktura funkční gramotnosti: - literární gramotnost - dokumentární gramotnost - numerická gramotnost - jazyková gramotnost Pojem informační gramotnost • K dosažení informační gramotnosti musí být jedinec schopen rozeznat, kdy potřebuje informace, dále je vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít. Informačně gramotní lidé se naučili, jak se učit … jedna z definic Asociace amerických knihoven (1989) Srovnání • Klíčové kompetence přesahují informační gramotnost • Zahrnují integrované schopnosti a dovednosti, které lze uplatňovat v rozmanitých profesích i v osobním životě • Jejich součástí je kritické myšlení, schopnost vést dialog, žít ve společenství… • Těžko se definují, vymezují • IG je jejich součástí, v informační společnosti nezbytná Informační gramotnost • IG jako struktura: - funkční gramotnost - ICT gramotnost • Rozvíjet IG jako strukturu znamená rozvíjet cíleně její jednotlivé složky Struktura informační gramotnosti • Literární gramotnost (čtení s pochopením, interpretace textů, odborné vyjadřování, psaní odborných prací) • Dokumetová gramotnost (práce s formuláři, práce s informačními zdroji, citace) • Numerická gramotnost (práce s grafy, tabulky, výpočty) • Jazyková gramotnost • Počítačová gramotnost Informační cyklus • Tradičně chápaný informační cyklus: - schopnost identifikovat informační potřebu - nalézt potřebné informace - zhodnotit je, interpretovat - tyto informace efektivně použít • Slouží jako nástroj při rozvíjení informační gramotnosti • Zpětná vazba Příklady • Zpracování diplomové práce: od práce s informačními zdroji … až po využití ICT • Rešerše: od formulace požadavku, přes zpracování výstupu, vyhledávání v informačních zdrojích až po využití ICT Manifest UNESCO pro ŠK • Směrnice UNESCO pro ŠK … • Programové vyhlášení IASL o školních knihovnách • Model školní knihovny ... Informační centrum školy • Úloha školní knihovny • Informační podpora výuky • Místo pro práci s informacemi • Studijní a informační centrum • Spolupráce s veřejnými knihovnami • Konference IG Úloha školní knihovny v IV • Informační • Vzdělávací (využívání informačních zdrojů) • Podpora výuky • Podpora čtenářství • Motivační • Komunikační • Relaxace Moderní technologie ve výuce • Stávající školskou reformu nelze realizovat bez funkčního informačního centra na každé škole ing. Bořivoj Brdička, UK Praha http://www.webquest.cz Informační vzdělávání K základním návykům: • Orientace v primárních informačních pramenech • Práce s informační zdroji • Orientace v knihovnách • Orientace v sekundárních informačních pramenech • Základní bibliografické dovednosti • Osobní dokumentace, informační systém • Zpracování relevantního výstupu (tištěný, ústní) Informačně gramotný člověk • Uvědomuje si význam přesné a úplné informace • Rozezná informační potřebu • Dokáže formulovat otázky, informační požadavek • Komplexní využívání informačních zdrojů • Odpovídající vyhledávací strategie • Kriticky hodnotí získané informace • Třídí informace pro konkrétní využití • Zařazuje, propojuje nové informace se svým stávajícím znalostním systémem • Řeší úkoly Co děláme pro změnu • Konference Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro život • Projekt Možnosti spolupráce veřejných knihoven a škol v 21. století • Seminář Informační výchova ve veřejných knihovnách • Připravované návrhy změn, vzdělávání, výměna zkušeností Sekce IVU • V roce 2009 byla založena Sekce Informačního vzdělávání uživatelů, která působí jako odborná sekce při SDRUK. • Předsedkyní sekce je Mgr. Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. • Členové zástupci krajských knihoven, veřejných knihoven ČR. • První výsledky práce sekce budou prezentovány na 2. semináři Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách, který se bude konat v dubnu 2010 v MZK Brno. S tématem souvisí • http://www.infogram.cz Portál pro podporu informační gramotnosti • http://knihovny.cvut.cz/ivig/ivig2008.html prezentace: Nejezchlebová, Jana. Kde plagiátorství začíná. • http://www.svkhk.cz/regfunkce/infovychova.asp prezentace: Nejezchlebová, Jana. Informační vzdělávání – definice a sjednocení pojmů. • http://www.sdruk.cz/zápisy Sekce pro informační vzdělávání uživatelů Literatura • Ressler, Miroslav. Podpora informační gramotnosti ve veřejných knihovnách – cesta k budoucnosti. 1. vyd. Praha. NK ČR, 2006. 112 s. ISBN 80-7050-500-1 • Sborníky Informační gramotnost 1 – 6. Brno : MZK, 2003 – 2008. • Články viz: Ikaros, Inflow, Čtenář. • Seznam studijní literatury. Děkuji za pozornost