Úvod do věcných SJ
Předmět: Selekční jazyky
2. 10. 2009
Přednášející: Mgr. Silvie Kořínková Presová
http://kisk.phil.muni.cz/mgr-silvie-korinkova-presova-dis
Termíny výuky
Kombinované studium
23.10., 13.11., 4.12. 16:40 v učebně C14
Prezenční studium
9. 10., 16. 10., 30. 10., 6. 11., 20. 11., 27. 11., 11.
12. 15:00 (čas bude ještě
upřesněn) v učebně
C14
Test
18.12. 15:00 (čas bude ještě
upřesněn) v učebně
C14
Ukončení předmětu
způsob ukončení­ písemná zkouška ­
test
uzavřené otázky, počet otázek ­ 21
klasifikační stupnice
A 21-20
B 19-18
C 17-16
D 15-14
E 13-12
F 11 - 0
Témata přednášek
Úvod do problematiky selekčních jazyků
Systematické selekční jazyky ­ základní pojmy,
enumerativní versus fasetové SSJ, využití SSJ,
klasifikace, SSJ v online prostředí
Mezinárodní desetinné třídění, Skupiny
Konspektu
Předmětové selekční jazyky ­ úvod do
problematiky, deskriptorové selekční jazyky
(tvorba tezauru)
Soubor věcných autorit NK ČR
Indexování ­ úvod do problematiky
Indexování ­ praktické aplikace
Selekční jazyk
Selekční jazyk (SJ) (výklad z TDKIV) - Umělý
informační jazyk používaný k vyjádření
identifikačních nebo obsahových
selekčních údajů za účelem pořádání,
ukládání a vyhledávání dokumentů.
Doplnění (Kovář, 1984, s. 14) - Selekční
jazyk - Soustava znaků přirozeného,
formalizovaného nebo umělého jazyka
vytvořená pro účely pořádání, ukládání,
vyhledávání, popř. i distribuce jak
Selekční jazyk
Identifikační SJ (výklad z
TDKIV) - Selekční
informační jazyk
sloužící pro popis
formálních
charakteristik
dokumentu používaný
v bibliografickém
popisu a jmenné
katalogizaci.
Více viz Kovář,1984, 9-18
Věcný SJ (výklad z
TDKIV) - Selekční jazyk
používaný pro
zpracování dokumentů
pomocí věcných údajů
s cílem umožnit
vyhledávání
dokumentů podle
obsahu.
ang. ekv. - indexing
language, subject
Příklady dalších výkladů
věcného SJ
An indexing language is a "language"
used for subject classification or
indexing of documents. (Not used
about systems for descriptive
cataloging or indexing). (Hjrland, 2006)
Věcný SJ - Selekční jazyk používaný při
realizaci procesu věcného pořádání
informací jako jeho výrazový a
vyjadřovací prostředek. (Kovář, 1984, 15)
Věcné pořádání vychází z obsahové analýzy,
informace jsou při něm pořádány podle
obsahových údajů získaných inf. analýzou.
Co nás bude zajímat?
věcný selekční jazyk
! Zkráceně ho budeme nazývat pouze
selekční jazyk, SJ.
ale nejen to
též věcné pořádání informací
věcný SJ je nástrojem procesu věcného
pořádání informací, je jeho výrazový a
vyjadřovací prostředek
Ukázky věcných SJ různých
typů
Č Í M Z A Č Í T ?
autoritou nejvyšší
Selekčními jazyky v katalogu Národní
knihovny ČR (NK ČR)
NEBOLI
Jaké druhy selekčních jazyků používá při
indexaci NK ČR ?
Příklad
Hledáme knihu o drahokamech (nerost)
pomocí klíčového slova z názvu - drahokamy
Pojednává kniha
s tímto názvem o
problematice,
která nás zajímá?
Záznam v
katalogu
NK ČR
(cit. 2008-16-4)
Záznam v katalogu AV ČR
(cit. 2008-16-4)
Nezjistíme, že jde o knihu s odlišnou
tematikou. Záznam obsahuje
pouze identifikační údaje.
Selekční jazyky používané
NK ČR
mystici - Česko - 20. stol.
duchovní cesta
PHNK
předmětový SJ (předmětová
hesla Národní knihovny)
2-587-051
159.923.5
233-852.5 MDT systematický SJ
(437.3)  (Mezinárodní desetinné třídění)
(0:82-94)
Ukázka slovníků PHNK a MDT (soubor pdf Srovnání PSJ a
SSJ)
Příklady dalších možností
uplatnění SJ
tematický rozcestník
http://www.jib.cz/
Catalog NCSU http://www.lib.ncsu.edu/catalog/ komerční
databáze, např. LLIS - Library Literature &
Information Science Fulltext
http://library.muni.cz/ezdroje/
kategorizační schémata v předmětových katalozích,
portálech např.:
http://www.lii.org/
Seznamy různých druhů SJ
Taxonomy Warehouse
http://www.taxonomywarehouse.com/
Beyond Bookmarks
http://www.public.iastate.edu/~CYBERSTACKS/CTW.htm
Oblast věcného pořádání informací a
selekčních jazyků patří do širší
problematiky pořádání informací a
informačních jazyků (více viz Kovář, 1984, s.
9-18).
Pořádání informací
v zahraniční problematika označující se jako
knowledge organization,
organization of knowledge,
information organization, organization of
information, organizing information
Pořádání informací
Pořádání informací (termín z TDKIV) ekv pořádání
znalostí, termín anglicky knowledge organization
Organizace a reprezentace zaznamenaných
znalostí s cílem zajistit efektivní využívání
údajů, informací a poznatků obsažených v
informačních zdrojích.
Pořádání informací zahrnuje vytváření
organizovaných souborů identifikačních a
obsahových informací získaných informační
analýzou dokumentu podle předem
stanoveného systému.
Podle typu vstupních informací se vyčleňuje
identifikační pořádání informací a věcné
Věcné pořádání informací
Věcné pořádání informací (termín z TDKIV)
ekv věcný popis, věcné zpracování, věcné zpracování
informací, angl. ekv subject control
Specifický proces pořádání informací, při
kterém jsou informace získané obsahovou
analýzou dokumentu vyjádřeny pořádacími
znaky věcných selekčních jazyků.
systematické poř. inf. předmětové poř. inf.
Systematické pořádání
informací
Proces, při kterém jsou dokumenty,
záznamy o nich nebo záznamy o
jednotlivých informacích vřazovány na
příslušné místo v rámci systematicky
uspořádaného systému lidského
poznání, kde se jejich postavení řídí v
podstatě rodo-druhovými vztahy a
slovní formulace obsahu dokumentu
bývá většinou nahrazena znaky
umělého jazyka (notacemi). (volně podle
Kovář, 1984, s. 13)
Předmětové pořádání
informací
Proces, při kterém slovně vyjádřený
obsah, téma či předmět dokumentu,
jeho částí nebo jednotlivých v něm
obsažených informací je převáděn do
jednou více, jindy méně
normalizovaných a formalizovaných
hesel (deskriptorů), která jsou ve
slovnících uspořádána abecedně. (volně
podle Kovář, 1984, s. 13)
ekv. heslování, předmětové zpracování,
indexace, někdy nevhodně předmětové
Účel věcného pořádání
informací (Taylor, 2004, s. 242)
Poskytnutí věcného přístupu k
informačním objektům prostřednictvím
vyhledávacího nástroje.
Seskupení obsahově stejných nebo
podobných informačních objektů.
Logická lokace podobných informačních
objektů.
Šetří čas uživatele.
SJ v informačním systému
SJ je součástí několika procesů v IS
a současně subsystémů IS, vyplývá to z
jeho funkce:
výrazový a vyjadřovací prostředek
procesů pořádání, ukládání a vyhledávání
informací.
SJ je prvkem i prostředkem spojujícím
pořádací, ukládací a vyhledávací
subsystém IS. (více viz Kovář, 1984, s. 9-18)
SJ v procesu reprezentace
a vyhledávání informací (Chu,
2007)
SJ v procesu reprezentace a
vyhledávání informací (Chu, 2007)
Vedle přirozeného jazyka patří SJ mezi
důležité složky tohoto procesu.
Je výhodnější užít přirozený jazyk či SJ?
Obojí výhody i nevýhody (viz přednáška
Věcné vyhledávání pomocí SJ).
Charakter SJ z hlediska
lingvistiky
Přirozený jazyk (výklad z TDKIV) - Jazyk, který se
vyvíjí, jehož pravidla vyplývají z úzu (nejsou
definována formálně) a jenž je užíván
konkrétním jazykovým společenstvím (např.
národní jazyky).
Umělý jazyk (výklad z TDKIV) - Jazyk vytvořený
nebo řízený pomocí souboru předem
stanovených pravidel s přesně definovanou
syntaxí a sémantikou vytvořený pro určité
praktické účely. Typem umělého jazyky je
např. informační jazyk.
Charakter SJ z hlediska
lingvistiky
Přirozený jazyk (dále PJ) má dvě základní
složky:
slovník (lexikum)
pravidla, jak s tímto slovníkem nakládat,
tedy gramatiku
morfologie: nauka o tom, jak se slova
ohýbají (flexe) nebo tvoří (slovotvorba)
syntax: způsob, jakým se slova spojují do
vět (zjednodušeně řečeno).
Podobně i SJ má tyto tři složky:
slovník, morfologii a syntax
Srovnání tří základních
složek SJ a PJ: slovník
Slovníku (lexiku) PJ odpovídají u SJ řízený
slovník nebo (PSJ) klasifikační tabulky
(SSJ).
příklad:
Databáze národních autorit NK ČR
http://sigma.nkp.cz/F/
Český teologický tezaurus
http://ckis.cuni.cz/F/2DL8NDU44PTBPE62VFU2
X3KVDTA5I7CHUXNVXBTJ2FA74J3TBP-28409?
func=find-a-0&local_base=etf11
Srovnání tří základních
složek SJ a PJ: slovník
Pořádací znak
Slovu nebo slovnímu spojení u PJ
odpovídá u SJ pořádací znak.
Předmětový SJ lexikální jednotka
mystici - Česko - 20. stol. - složené téma
vyjádřené temat. autoritami (Db národních
autorit NK ČR) a zapsané prekoordinovaně,
základ přirozený jazyk
Systematický SJ klasifikační znak
2-587-051(437.3)"19" - složené téma vyjádřené
Pořádacími znaky přirozeného,
formalizovaného nebo umělého
věcného SJ mohou být slova převzatá z
názvu nebo podnázvu dokumentu, ale
také slova převzatá z jiného místa
dokumentu, z redukce textu dok.
(referát, anotace) nebo formulovaná
informačním pracovníkem, a to zcela
volně, anebo na podkladě nějakého
řízeného slovníku. (volně podle Kovář, s.
11)
Srovnání tří základních
složek SJ a PJ: morfologie
Morfologii (přesněji její části,
slovotvorbě, protože flexi nelze u SJ
uplatnit) PJ odpovídají u SJ pravidla pro
tvorbu pořádacích znaků (zde je jednou
z podstatných otázek především míra
prekoordinace/postkoordinace
pořádacích znaků - viz dále)
např. u SSJ typ notačního systému - MDT
- desetinná notace
Srovnání tří základních
složek SJ a PJ: syntax
Syntaxi (skladbě) PJ odpovídají u SJ
pravidla pro indexaci (klasifikaci) a
formulaci dotazu při vyhledávání (tedy
pravidla pro spojování a kombinaci
pořádacích znaků)
Větě v PJ odpovídá v SJ selekční obraz
dokumentu nebo selekční obraz dotazu.
Typy SJ
Nejčastější dělení: podle uspořádání
slovníku, podle charakteru pořádacích
znaků SJ, šířky tematického zaměření.
Pořádací znaky lze ve slovníku SJ
uspořádat abecedně, nebo tematicky,
takže se SJ dělí na:
předmětové SJ (více viz konkrétní
přednáška) - abecední princip
systematické SJ (více viz konkrétní
přednáška)- tematický princip
Typy SJ
Charakter pořádacích znaků SJ je určen
mírou postkoordinace, resp.
prekoordinace, takže se SJ dělí na:
postkoordinované SJ
prekoordinované SJ
Prekoordinace versus
postkoordinace
Postkoordinace a prekoordinace jsou
principy, které se uplatňují
při tvorbě pořádacích znaků ve slovníku SJ
(morfologie),
při indexaci (klasifikaci) a vyhledávání
(syntax).
Neexistuje čistě postkoordinovaný nebo čistě
prekoordinovaný SJ. Postkoordinace a
prekoordinace se uplatňuje v každém SJ; podle
toho, který princip v daném SJ převažuje,
označujeme jej jako prekoordinovaný nebo jako
Prekoordinace versus
postkoordinace
Na úrovni slovníku
postkoordinace/prekoordinace vyjadřuje
míru složení pořádacího znaku. Pokud jsou
jako pořádací znaky použity jednoduché
pojmy, hovoří se o postkoordinaci. Pokud
jsou použity složené pojmy, hovoří se o
prekoordinaci.
postkoordinovaný PSJ
Dvořák, Antonín, 1841-1904
drama
televizní inscenace
bibliografie
prekoordinovaný PSJ
složené téma vyjádříme
jednotlivými pořádacími
znaky (deskriptory)
složené téma
vyjádříme jedním
pořádacím
znakem
Prekoordinace versus
postkoordinace
Prekoordinovaný nebo postkoordinovaný
charakter pořádacích znaků ovlivňuje
samozřejmě i indexaci (klasifikaci) a
vyhledávání.
U postkoordinovaného SJ je složený pojem
popsán dílčími pořádacími znaky, které jsou k
dokumentu přiřazovány samostatně a
koordinovány (kombinovány) až při
vyhledávání.
U prekoordinovaného SJ je naopak složený
pojem vyjádřen jediným pořádacím znakem,
Prekoordinace versus
postkoordinace
Příklad
postkoordinovaná indexace v bibliogr. záznamu
mořeplavci
Itálie
18.-19. stol.
studie
prekoordinovaná indexace v bibliogr. záznamu
mořeplavci -- Itálie -- 18.-19. stol. - studie
Pozn. Současné rešeršní systémy vyhledávají i v jednotlivých
prvcích předmětového hesla. Rozdíl znatelný při prohlížení v
Typy SJ
Výsledkem tohoto třídění jsou celkem
čtyři typy SJ:
prekoordinované systematické SJ
postkoordinované systematické SJ
prekoordinované předmětové SJ
postkoordinované předmětové SJ
Příklady typů SJ
prekoordinované SSJ
Mezinárodní desetinné
třídění, Deweyho
desetinné třídění,
Třídění Kongresové
knihovny, Cutterova
expanzivní
klasifikace
postkoordinované SSJ
Dvojtečkové třídění
(Ranghanatan),
Blissovo
prekoordinované PSJ
předmětová hesla
postkoordinované PSJ
deskriptorové SJ,
volně tvořená
klíčová slova,
permutované
(rotované) rejstříky
(KWIC, KWOC)
Šířka tematického
zaměření
Selekční jazyk lze klasifikovat také podle
šíře univerza (oblasti), které popisují.
univerzální selekční jazyk - univerzum
selekčního jazyka pokrývá všechny
oblasti lidského poznání a lidské
činnosti
speciální selekční jazyk - univerzum
selekčního jazyka je omezeno na určitý
obor (Pinkas, 2002)
Použitá a povinná
literatura
Balíková, M. 2001 Problematika věcného pořádání
informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna,
2001, roč. 12, č. 3, s. 175-186. Dostupné z WWW:
http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
Hjrland, Birger. 2006. Indexing language [online]. Last
edited: 19-10-2006 [cit. 2009-09-29]. Dostupné z
WWW:
http://www.db.dk/bh/lifeboat_ko/CONCEPTS/indexing_lan
guages.htm
Kovář, Blahoslav. 1984. Věcné pořádání informací
a selekční jazyky. Praha : ÚVTEI, 1984. 1.1 Úvod do
problematiky věcného pořádání informací
a selekčních jazyků, s. 9-18.
Pinkas, Otakar. 2002. Zpracování informačních fondů.
Vyd. 1.V Praze : Vysoká škola ekonomická, 2002. Kap.
Použitá a doporučená
literatura
Chu, Heting. 2007. Information representation and
retrieval in the digital age. Medford : Information
Today, 2007. 248 s.
KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a
informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní
knihovna České republiky, 2003. Dostupné z WWW:
http://sigma.nkp.cz/cze/ktd
Schwarz, Josef. 2007. Selekční jazyky 1 : Úvod do
problematiky [ppt]. Přednáška č. 2 (kombinované
studium). 9.11.2007.
Taylor, Arlene G. 2004. The organization of information.
Westport : Libraries Unlimited , 2004. 417 s. ISBN
1-56308-976-9 - dostupné u registračního pultu ÚK FF
MU, složka Selekční jazyky