Informační hermeneutika • Rafael Capurro (*1942, Montevideo, Uruguay) • studium filosofie v Argentině • Německo – věnuje se dokumentaci, informačnímu managementu • 1986 – jmenován profesorem informační vědy a informační etiky • zakladatel International Center for Information Ethics a World Technology Network • člen European Group on Ethics in Science and New Technologies Informace jako kontroverzní koncept • koncept inf. – rozšířen po 2. svět. válce, digitální informace → centrální role ve společnosti • pojem užíván v přírodních i společenských vědách, každodenní používání – vliv inf. technologií Ü kontroverzní vědecký koncept: informace jako kvantitativní veličina x jako nový obsah se sémantickými/ pragmatickými konotacemi Konceptuální chaos • k pochopení mnohoznačného pojmu třeba chápat: → etymologii pojmu a ideály, které se podílely na tvorbě jeho významu → roli, kterou mu přisuzujeme ve vědeckých teoriích → jaký druh metodologické práce s ním můžeme vykonávat • faktory působící konceptuální chaos: Ø nekritické citování předešlých definicí Ø propletení studií a praxe Ø omezený pohled na technologie Ø nepozornost k literatuře bez vědeckého či technologického označení Ø vtíravá prohlášení nárokující vědecký status Konceptuální chaos • účel podobných definic: Ø zvýšení statusu profese/výzkumné oblasti • důsledek: Ø nepřispívají k objasnění problémů Ø působí vnitřní zmatek Ø nedostatek seberes- pektu uvnitř samotné disciplíny Role pojmu informace v IV • role informace v informační vědě není jednoznačná • může svést řešené problémy do zavádějících úvah • mnohé problémy v užším vztahu s pojmy znak, text, znalost → uspokojivější rámec pro získání odpovědí • pokud používáme pojem informace, platí: Ø informace je informativní vždy pro někoho Ø co je informativní závisí na interpretativních potřebách a dovednostech dané osoby Etymologie • čím se zabývá? • ne pravdivým významem slov (původní význam řeckého étymon) • ale vnitřními vazbami a vztahy mezi rozličnými použitími a překlady slova do různých jazyků • odhaluje primitivní tvary a kontexty, zakládající vědecké aktivity vyšší úrovně • pomáhá lepší orientaci a řídí vágnost a víceznačnost pojmu • odhaluje posuny v kontextu • odhaluje předešlé významy pronikající dnešním používáním slova Etymologie informace • dvě základní použití pojmu informace: Ø ontologické: provádění tvarování (informování) něčeho (mysli) či uvedení do pohybu Ø epistemologické: akce sdělování znalostí • pojmy informacio a informo – používány 1.st. př. n. l. Etymologie informace • 2 základní kontexty: 1) hmatatelný Ø básník Vergilius – popisuje Vulkány/Kyklopy tvarující (informatum) blesky pro Dia, štít pro Aenea Ø biolog Varro – popisuje, jak tvarován (informatur) zárodečný plod 2) nehmatatelný (spirituální) Ø křesťanství: Tertullianus – židové - populi informator, lidé kteří vzdělávají Etymologie informace Ø reference odkazující na Platóna/Aristotela, latinské informatio – překlad řeckých slov: hypotyposis (morální model), prolepsis (reprezentace) Ø vyšší použití: eidos, idea, typos, morphe: > Cicero – popis mysli při vzpomínání, spojuje informatio s reprezentací boha a věcí vštípených duši před zkušeností, s Platónovými idejemi > sv. Augustin – Platónova/Aristotelova metafora otisku pečetního prstene do vosku → ukládání představ a reprezentací vnímaných objektů do paměti > oba i pedagogický smysl informace – vzdělání = instruování Etymologie informace • STŘEDOVĚK: nově aplikace epistemologického významu informace v právu = zveřejněné obvinění, obžaloba • Tomáš Akvinský – ontologický, epistemologický, pedagogický, morální smysl. Aristotelův hylémorfismus – příčina jednoty individuálního bytí (informatio materiae) → jednota duše a těla Ztráta ontologického významu • NOVOVĚK: posilován epistemologického, ztráta ontologického významu → ústup scholastiky před empirickou vědou • Descartes – ideje formami myšlení, ne zobrazeními v mozku, ale informování ducha obráceného k mozku. Idea – něco v mysli s problematickým vztahem k vnějšímu světu • spor o povahu idejí empiristé x racionalisté – teoretický pojem inf. opuštěn • empiristé – neexistuje forma před vnímáním → inf. neodkazuje k vnitřní struktuře, ale k látce a senzorickým podmětům (od jednoty k jednotkám) Teorie informace • i zde u zrodu jednotky • Claude Shannon – inf. jako kvantitativní veličina, vyjadřuje možný výběr z repertoáru symbolů • nemůžeme mluvit o přenosu inf, ale o přenosu signálu • nepojednává o komunikované inf. → nezabývá se komunikací smysluplných zpráv, pouze reprodukcí selekčního procesu • nespojuje inf. se sémantikou/pragmatikou, ale s nejistotou • čím větší svoboda volby, tím větší nejistota i získaná informace • prosazení pojmu informace ve vědě i v běžném jazyku Různé kontexty (významy) pojmu • DNES: rozšíření pojmu informace – spíše negativní → univerzálnost, mnohovýznamovost • tyto koncepty v různých vědách • informace – z teorie informace → kybernetika/informatika → fyzika, biologie, lingvistika, logika… → tendence opět humanizovat pojem, umístit ho do kulturního kontextu Různé kontexty (významy) pojmu • Informací dnes rozuměno: Ø pravděpodobnost přenosu zprávy komunikačním kanálem Ø měření fyzické organizace, tj. snížení entropie Ø vzor komunikace mezi zdrojem a příjmačem Ø forma kontroly a zpětné vazby Ø obsah kognitivního stavu Ø význam lingvistických forem Ø redukce nejistoty Paradigmata v IV • první paragigmata IV – substanciální pohled na inf., rozlišení objekt/subekt • Reprezentační paradigma – lidé pozorovateli vnější reality, vnímání věcí – reprezentace v mozku/mysli, sdělovány jiným myslím, skladovány ve strojích. Lidé biologické informační procesory, informace sjednocená dvojí realita • Paradigma zdroj-kanál-přijímač – aplikuje fenomén lidské komunikace na různé úrovně reality. Příjmače/zdroje vyměňují informace, musí sdílet zásobu znaků. Informace struktura zprávy, syntaktická Paradigmata v IV • Platónské paradigma – neřeší poznávající subjekt, hledá informaci jako takovou. Poznání – objektivizováno v jiných než lidských nosičích (materiální platonismus) nebo je objektivní o sobě, nezávisle na nosiči (ideální platonismus). Inf. věda studuje svět inf. jako takový. Inf. stejný ontologický status jako logika při myšlení • kognitivní obrat (70tá léta) – opuštěn substanciální pohled, pozornost ke vztahu poznávajícího a poznání • informace existuje jako součást lidské mysli, v kognitivním zpracování. Stále dichotomie subjekt/objekt – zapouzdřená mysl v níž reprezentován svět Informační hermeneutika • pragmatický a sociální obrat – hermeneutické teorie. Člověk ne izolovaný v privátním světě, zakotven ve svéře bytí-na-světě-s ostatními → nutná otevřenost, ne uzavřená subjektivita • člověk se rodí s předporozuměním → určuje zacházení s věcmi, vztahy i teoretickými projekcemi • společné sdílení světa → možno sdílet významy s ostatními → lidský jazyk, komunikace. • Jazyk a společnost – nosiči informace, umožňuje tematické a situační sdílení světa Infologická rovnice • Inf. = existenciální dimenze bytí-na-světě-s ostatními. Ne mentalistický koncept, vyjadřuje charakteristiky pragmatického způsobu bytí • větší část předporozumění nevyslovená a nevyslovitelná – nemůžeme poskytnout pný základ poznání • poznání – závislé na předporozumění sdíleném společností, na nevysloveném kontextu v němž jednáme • Börje Langefors – propojení IV a hermeneutiky, infologická rovnice: I = i (D,S,t) • I = informace, i = informační proces, D = určitá data, t = čas, S = předznalostí struktura (paradigmata, světonázor, ideologie, perzonální styl, interpretační schopnosti..) Angeletika • teorie zpráv a poselství • angelia – řec. zpráva, angel – posel • zkoumá: Ø v užším smyslu – vznik, distribuce, interpretace, skladování a kontrola zpráv, poslů, zpravodajců, humanitní věda, vazba na rétoriku Ø v širším smyslu – studium zpráv jako přírodního fenoménu – forma, obsah, cíl, producent, příjemce Angeletika Ø sociologické otázky → společnost zpráv – mocenské struktury, techniky pronikání zpráv, historie zpráv, kódování/interpretace zpráv, jejich politické, ekonomické, estetické, etické, náboženské aspekty • zpráva x informace: zpráva závislá na vysílači, inf. neobdržujeme, ale ptáme se po ní. Zpráva – nabízí něco smysluplného, inf. – proces vybírání významu z různých možností nabízených zprávou • Klíčová otázka: proč, kdy a jak je nějaká forma jako zpráva přijata, jak se přijímač mění ve vysílače