ČTEME? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize Jiří Trávníček Čteme? l 1. reprezentativní šetření zaměřené na čtení v ČR (předchozí výzkumy problematické z pohledu výzkumného vzorku apod.) l podpora NK ČR, AV ČR, MK ČR l inspirace – Polsko, Německo, USA, Kanada l ¼ zaměřena na knihovny (bude se v dalších ročnících měnit) Forma l kvantitativní výzkum l dotazník s 38 otázkami, face-to-face, cca 30 min l uzavřené, polouzavřené, otevřené otázky l na 2 vyplněné dotazníky osloveni 3 respondenti (vysoká návratnost) l zkreslení – sebehodnocení respondentů l šetření prováděno v květnu/červnu 2007 Respondenti l soubor odpovídal složení populace v ČR (věk, pohlaví, ekonomická aktivita, kraj, velikost místa bydliště) l vzdělání! l respondenti 15+ l rozdílené historické zkušenosti nejmladší a nejstarší generace Zkuste si odpovědět l Kolik knih asi máte doma? l Jak často čtete? l Kolik minut průměrně denně věnujete četbě? l Čtete více o víkendu nebo ve všední den? l Odkud získáváte informace o zajímavých knihách? l Kolik knih ročně přečtete? Zajímavé výsledky l 83% obyvatel ČR přečte za rok aspoň 1 knihu l četbě knih věnujeme průměrně 41 min. denně l sledování TV 111 min. denně l poslouchání rozhlasu 113 min. l sledování videa a DVD 51 min. l internet 86 min. l nejsou rozdíly mezi víkendem a všedním dnem Zajímavé výsledky l nejčastěji čteme několikrát týdně (23%) l zdrojem informací o knihách nejčastěji okolí (17%) l 56% si myslí, že nelze mít přehled o vydávaných knihách l průměrný počet knih v domácnostech je 274 l 1% obyvatel ČR doma nemá žádnou knihu Čtenářství a nečtenářství l aspoň 1 přečtená kniha za rok l jasné ohraničení l možnost pro mezinárodní srovnání l špatný odhad v dlouhém časovém úseku l 17 % obyvatel nečtenáři l čtení knih aspoň jednou měsíčně l čtenářské návyky l typické a netypické měsíce l 35,5% obyvatel nečtenáři Čtenářství a nečtenářství l Muži (23%) jsou nečtenáři 2x častěji než ženy (12%) l Křivka životního cyklu se v souvislosti se čtením vlní (poklesy a vzestupy čtenářské aktivity) l Vzdělání, povaha práce l průměr nečtenářství EU (před rozšířením v roce 2004) je 42% (my 17,2%), v Portugalsku dosahuje nečtenářství přes 60% Nečtenářství l Nečtenář – muž, starší 65 let, nejnižší příjmová kategorie, základní vzdělání, venkov, manuální práce nebo na půl (fyzická mentální) l Důvody l Nedostatek času l Čtení knížek je nebaví l Vše, co potřebují vědět se mohou dozvědět z jiných médií l 10% uvádí, že dříve četli, ale přestali Čtenářství Nečtenář 0 knih ________________________________ Čtenář sporadický 1-6 Čtenář pravidelný 7-12 Čtenář častý 13 + o čtenář stálý 13-24 knih o čtenář silný 25-49 knih o čtenář vášnivý 50 a více Čtenářství l Průměrně přečteme 16,1 knih ročně (medián 8) l Vášnivý čtenáři čtou průměrně 82 knih ročně l Vášnivé čtenářství se pojí s dostatkem času (většinou ekonomicky neaktivní) Čtení v souvislostech l aktivní čtenáři jsou i aktivnější ve svých koníčcích l čím více je povolání spojeno s duševní prací, tím více se překrývá volný a pracovní čas a čtení je součástí obojího l nejvíce čteme současnou beletrii l muži upřednostňují literaturu faktů l od knih očekáváme nejčastěji zábavu a napětí, informace Čtení v souvislostech l Cestu ke čtení ovlivňuje l Rodina (49%) - doma se četlo, doma bylo mnoho knih, mluvil o knihách s rodiči l 33% obyvatel uvádí, že si cestu našlo samo l 18% ke čtení přivedla škola nebo knihovna l 33% uvedlo, že neví l Oblíbený autor, kniha Domácí knihovny l průměrně 274 knih, medián 120 l 3% mají doma více jak 1000 knih l zvětšují se s věkem l více knih se nachází v domácnosti bez dětí (289) než s dětmi (204) l 70% lidí v ČR má ve své domácí knihovně na 50 svazků X v Polsku nebo Německu má nad 50 svazků pouze přibližně polovina obyvatel (48 respektive 50%) Knihovny l V ČR jedna z nejhustších sítí knihoven l Nová role po roce 1989 l Automatizace, digitalizace, veřejný internet l od 2004 pokles výpůjček i počtu registrovaných čtenářů ve VK l nárůst počtu návštěvníků v roce 2007 na své dosavadní maximum (dostupnost internetu -> očekávaný pokles s rozšířením v domácnostech) Knihovny l Veřejné knihovny navštívilo v roce 2006 40 % obyvatel ČR l 33% obyvatel ČR nikdy v knihovně nebylo l 79% je se službami veřejných knihoven spokojeno l nejčastěji se do knihovny chodí 1x měsíčně l oblíbenost služeb – půjčování knih, půjčování časopisů, čítárny, studovny, kopírování, internet Knihovny l Obecně panuje nedostatečné povědomí o tom, jaké služby knihovny nabízejí l 97% návštěvníků knihovny využívá půjčování knih l Lidé očekávají zejména informace o nových knihách a besedy o knihách => ale pouze 6% lidí uvádí knihovnu jako zdroj informací o nových knihách Knihovny l 33% obyvatel ČR nikdy v knihovně nebylo l Jiné zdroje (34%) – knihy kupuje, půjčuje od přátel l Chyba knihovny (31%) – vadí půjčování, knihovna daleko, neatraktivní tituly, není v obci, krátká nebo nevhodná půjčovní doba l Nemá čas (23%) l 32% lidí uvedlo, že není nic, co by je přimělo chodit do knihovny Knižní trh l změna po roce 1989 l ekonomická bariéra - knihy jsou drahé l cena knih ovlivňuje počet čtenářů knihovny l průměrně zakoupíme za rok 7 knih a utratíme za ně 1 303Kč l 71% koupilo za rok aspoň 1 knihu l špatná orientace ve vydávaných knihách l denně vychází asi 50 knih Shrnutí l průměrné hodnoty čtenářské kultury ukazují, že jsme na tom dobře v souvislosti s euroamerickou společností l velké rozdíly mezi průměrem a mediánem ukazují, že tahounem jsou silné elity l čtení jde za vzděláváním, ale není jen čistě intelektuálním podnikem l místo bydliště má malý vliv na čtení (vs. jiné země) Shrnutí l nepřítelem četby není internet (slabí i vášniví čtenáři u něj tráví přibližně stejný čas), ale pasivní media - TV, video (slabí čtenáři u nich tráví výrazně více času než čtenáři vášniví) l v jiných zemích internet četbu podporuje – informace o knihách, nákup přes internet Děkuji za pozornost