Čtenářská gramotnost Výzkumy PIRLS, PISA, Jak čtou české děti PIRLS x PISA n IEA n Respondenti: 9-10 letí žáci (4. třída) n Část mezinárodního výzkumu, doplňuje TIMSS (M-Př) n 4letá periodicita n Komplexnější pohled – shromáždění relevantních faktorů působení n OECD n Respondenti: 15letí žáci, studenti… n Čtenářská gramotnost je jedním z modulů (ČG, MG, PřG) n 3letá periodicita n Důraz vždy na jeden modul v kontextu uplatnění respondentů ve společnosti Čtenářská gramotnost n PIRLS …schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat. Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů, a pro zábavu. n PISA …... schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosažení vlastních cílů, k rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve společnosti. Progress in International Reading Literacy Study - PIRLS n Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) n 1991 – RLS Reading Literacy Study n 2001 – 2005 – 2009 n Snaha zachytit trendy vývoje ČG n Doplňuje mezinárodní výzkum TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) n Respondenti: 9-10letí žáci (4. třída), učitelé, ředitelé škol, rodiče n 35 zemí (17 OECD, 18 nečlenské) n Písemné testy (80 min.) + dotazníky Aspekty LG ve výzkumech n procesy porozumění (PIRLS) / postupy (PISA) n Obsah n Čtenářské záměry (PIRLS) / Situace (PISA) – Písemné testy (procesy, postupy, obsah) – Žákovské dotazníky (čtenářské chování, postoje) Procesy porozumění (PIRLS) x Postupy (PISA) n Získávaní explicitně uvedených informací 26% n Vyvození přímých závěrů 28% n Interpretace, integrace myšlenek a informací 32% n Zkoumání a vyhodnocování obsahu, jazyka a prvků textu 15% n Získávání informací 30% n Vytvoření interpretace 50% n Posouzení textu (obsah, forma) 20% Obsah (PIRLS, PISA) Čtenářské záměry (PIRLS) / Situace (PISA) n Čtení pro literární zkušenost 52% n Čtení pro získávání informací 48% n Osobní 28% n Veřejné 28% n Pracovní 16% n Vzdělávací 28% PISA x PIRLS n Čeští žáci si vedli nejlépe v oblasti interpretace textu n Nejhůře v oblasti posuzování textu n Průměrně v oblasti získávání informací n Lepší výsledek na škále získávání informací a vyvozování přímých závěrů Účastníci výzkumu PIRLS 2001 n Evropa – Anglie, Bulharsko, ČR, Francie, Island, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Moldavsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Skotsko, SR, Slovinsko, Švédsko n Asie – Honkong, Irán, Izrael, Kuvajt, Singapur, Turecko n Austrálie a Oceánie – Nový Zéland n Jižní Amerika – Argentina, Belize, Kolumbie n Severní Amerika – Kanada, USA n Afrika – Maroko Škály pro prezentaci výsledků • Celková škála • Škála čtení pro literární účely • Škála čtení pro informační účely • Škála získávání informací a vyvozování přímých závěrů • Škála interpretace, integrace a hodnocení Výsledky pro ČR - zajímavosti n ČR skončila na 12. místě n v obou sledovaných oblastech jsme si vedly stejně n Dívky si vedly výrazně lépe než chlapci n ČR je země s 5. nejmenším rozdílem mezi výsledky nejlepších a nejhorších žáků n 93% žáků v ČR navštěvuje školy, které mají vlastní školní knihovnu… ale 13% ji nikdy nenavštěvuje Materiály pro výuku ČR n v 90% učebnice n v 85% pracovní sešity n ve 4% dětské knihy – hlavní materiál n 90 % dětské knihy - doplňkový materiál n 62 % dostává týdně domácí úkoly spojené se čtením Mezinárodní průměr n 85% n 49% n 48% Anglie n 69% n 82% Průměrné výsledky dívek a chlapců v pěti škálách RL Působící faktory - vnější n komunikační jazyk v rodině n sociální postavení rodičů n zaměstnání rodičů n navštěvování knihovny, knihkupectví n městské x venkovské školy n dostupnost SŠ, VŠ n dostupnost institucí n městské, obecní, školní, třídní knihovny Působící faktory - vnitřní n obliba čtení – ČR nejnižší (45%, průměr 60%) n čtení ve volném čase (naučná lit, časopisy x příběhy, romány) Způsoby výuky čtení (ČR x průměr) n učebnice n materiály z jiných předmětů n dětské knihy n software n internetové materiály n pracovní listy n časopisy n učebnice n pracovní listy n dětské knihy n materiály z jiných předmětů n časopisy n software n internetové materiály Četnost využívání typů textů (ČR x průměr) n hry n pohádky n delší knihy n návody n básně n literatura faktu n příběhy n grafy n příběhy n delší knihy n literatura faktu n pohádky n básně n grafy n návody n hry Četnost činností s textem po jeho přečtení (ČR x průměr) n povídání nad textem n skupinová práce n kreslení n hra n otázky k textu n test n pracovní list (N) n psaní (N) n otázky k textu n pracovní list n povídání nad textem n psaní n kreslení n test n hra n skupinová práce Programme for International Student Assessment - PISA n Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) n 2000 – 2003 – 2006 – 2009 n ČG, MG, PřG n Respondenti: 15ti letí žáci, studenti, ředitelé škol n 1. Fáze (2000) – 32 zemí (28 OECD, 4 nečlenské) n Písemné testy (120 min.) + dotazníky žákovské (20-30 min.), ředitelské (30 min.) PISA 2003 matematická gramotnost n 41 zemí, více než 250 tis. žáků n ČR 260 škol, 9 919 žáků n písemný test, po jeho skončení dotazník n Sledované oblasti – Matematická gramotnost – Čtenářská gramotnost – Přírodovědná gramotnost – Řešení problémů PISA 2003 n MG – průměrný výsledek českých žáků je nad průměrem zemí OECD, významně lepšího výsledku dosáhlo 7 zemí. n ČG – průměrný výsledek českých žáků v oblasti čtení je nižší než průměr zemí OECD, rozdíl není statisticky významný n PřG – výsledky českých zemí jsou nad průměrem zemí OECD, statisticky významně lepší jsou pouze výsledky žáků Finska a Japonska n Řeš. prob. – výsledky českých žáků v oblasti řešení problémů jsou nad průměrem zemí OECD, statisticky významně lepší jsou výsledky žáků osmi zemí PISA 2006 přírodovědná gramotnost n 57 zemí, více než 250 tis. žáků n ČR 245 škol, 9 016 žáků n písemný test, po jeho skončení dotazník n Sledované oblasti – Matematická gramotnost – Čtenářská gramotnost – Přírodovědná gramotnost PISA 2006 n PřG – průměrný výsledek českých žáků je nadprůměrný, pouze 9 zemí mělo lepší výsledky n MG – průměrný výsledek českých žáků je nad průměrem, významně lepšího výsledku dosáhlo 13 zemí n ČG – výsledky v oblasti čtení jsou podprůměrné, statisticky významně lepší výsledky měli žáci 21 zemí Jak čtou české děti? n fa Investorsko inženýrská a.s., Gabal Analysis & Consulting n Respondenti: 10-14leté děti (ZŠ - víceletá gymnázia) n 1.-15.12.2002 n Způsob realizace: řízené rozhovory n analýza dětského čtenářství v kontextu rodiny n cíl: zmapování čtenářských motivací a návyků n 1092 respondentů, stejný počet rodičů Předmět výzkumu • čtenářské zájmy a návyky dětí ve věku 10-14 let • význam školy a rodiny v životě malých čtenářů • vliv médií na vztah dítěte ke knize • role knihoven v podpoře dětského čtenářství Hlavní výsledky n 7% dětí čte knihy i několik hodin denně, 21% denně aspoň chvilku, 24% čte 1-2x týdně n „čtenář“ – aspoň 1 kniha měsíčně, pro zábavu i pro poučení, pravidelně 1-2x týdně n 54% dětí čtení baví n 35% více než 1 kniha měsíčně, 50% přibližně 1, 15% nepřečte ani jednu měsíčně n více dívky než chlapci, žáci víceletých gymnázií Působící faktory n společně strávený čas s rodiči n hovory o četbě n vyšší vzdělání rodičů n společná četba v dětství n umělecké zájmy a aktivity n výuka cizích jazyků mimo školu n domácí práce n počítač n práce s četbou v hodinách n domácí úkoly n samostatná četba ve výuce n chybí dostatek podnětů ze školy Nejoblíbenější žánry n 35% dobrodružná literatura n 34% fantasy literatura n 20% dívčí literatura n 19% pohádky, pověsti n 50% čeští autoři Nikdy není pozdě začít číst, ať jste kýmkoliv.