Futurum
Derivační schéma:
-iu -ime
Kmen infinitivu - ti + -s- +   -i -ite ____-(0)
kalbéti, kaíba, kalbéjo — kalbé- ti + -s- + # — kalbésiu, kalbési, kalběs (...) sédéti, sédi, sédéjo — sédé- ti + -s- + # — sédésiu, sédési séděs (...) rašýti, räšo, räšé — rašy- ti + -s- + # — rašýsiu, rašýsi rašýs (...)
Komentář
1. Třetí osoba (resp. neosoba) končí na sufix, nemá žádnou koncovku.
2. Pokud infinitivní kmen končí na souhlásky s, z, š, ž, dochází k interakci se sufixem -s- :
-s- + s — s
městi — meS -S—> aš měsiu, tu měsi, ... [hodit]
-z- + s — s
měgzti — měgz -S—► aš měgsiu, tu měgsi, ... [plést]
-s- + s — s
něšti — něš -S—► aš něSiu, tu něSi, ... [nést]
-Z- + s — S
grjžti — grjž -S—► aš grjšiu, tu grjši (...) [vrátit se]
3 a) slovesa o jednoslabičném infinitivním kmeni (předponu nepočítáme) na -úti, -yti v třetí osobě (resp. neosobě) futura mají krátké -u-, -i-:
bŮtí — DUS [být]
griŮtí — gríUS [padat; chátrat]
lytí — l/S [pršet]
gytí — g/s [hojit se]
Poznámka. Tento proces postihuje uzavřenou skupinu sloves:
búti, yra; buvo [být]; žúti, žúva, žuvo [zahynout]; griúti, griúva, griuvo [padat; chátrat];púti, púva, puvo [hnít]; kliúti, kliúva, kliuvo [zachytit se, zavadit za něco]; lyti, lyja, lijo [pršet]; gyti, gyja, gijo [hojit se]; ryti, ryja, rijo [polykat].
3 b) v třetí osobě (resp. neosobě) futura dochází k metatonii (proměně intonace): klesavá intonace (akut) se mění na stoupavou (cirkumflex). Ostatní gramatické osoby zachovají prozodické charakteristiky infinitivu:
kláusti — kláusiu, kláusi, klaůs [ptát se] sakýti — sakýsiu, sakýsi, sakýs [říkat];
Poznámka. Metatonie v tomto případě funguje pouze v případě klesavé intonace, infinitivní cirkumflex (stoupavá intonce) zůstává beze změn:
šáuti — šaůs [střílet] ale
šaůkti — šaůks [kříčet]
Také musíme pamatovat, že metatonie nepostihuje tvary s krátkou přízvučnou slabikou, na které se intonace vůbec nemůže projevit. To platí např. pro futur sloves, vyjmenovaných pod bodem 3a).
Cvičení. Vyčasujte ve futuru:
láukti, láukia, láuké [čekat]; ródyti, ródo, ródé [ukazovat]; válgyti, válgo,válgé [jíst]; búti, yrá, búvo [být]; věžti, věža, věžé [vézt]; pěšti, pěša, pěšé [škubat]; dainúoti, dainúoja, dainávo [zpívat]; lýti, lýja, líjo [pršet]; ziřzti, ziřzia, ziřzé [bzučet]; gýti, gýja, gíjo [hojit se]