Astmevaheldus


= proměna kmene, s jejíž pomocí od sebe odlišíme např. gramatické pády (riigi GEN x riiki PART,
venna GEN x venda PART, õe GEN x õde PART)

projevuje se pouze v přízvučné slabice (takže většinou v první slabice) a často se týká konsonantů
po přízvučné slabice

týká se i sloves (srov. lugema : loen, õppima : õpin, rääkima : räägin)


slovo, které prochází touto proměnou, má tak 2 varianty kmene (silnou a slabou)


Možné kombinace jsou tyto:


1. Vältevaheldus

na prosodické (suprasegmentální) úrovni


dlouhá důrazná slabika : dlouhá nedůrazná (välte II : välte III)

kass : kassi : kassi

laul : laulu : laulu

lill : lille : lille


v písmu se projeví u k, p, t

kk : k  tükk : tüki : tükki

pp: p   lõpp : lõpu : lõppu

tt : t     kott : koti : kotti


2. Pikkusvaheldus (střídání délek ~ kvantitativní střídání)

střídání gemináty (k, p, t, ss) a jednoduchého konsonantu (g, b, d, s)

k : g    riik : riigi : riiki

p : b    seep : seebi : seepi

t : d     paat : paadi : paati

ss : s   poiss : poisi : poissi

(zároveň je přízvučná slabika ve tvarech riik, riiki, seep, seepi, paat, paati důrazná, kdežto ve
tvarech riigi, seebi, paadi nedůrazná)

V silném stupni je tak gemináta (k, p, t, ss) a důrazná intonace, ve slabém stupni jednoduchý
konsonant (g, b, d, s) a nedůrazná intonace. Taková alternace je možná jen když před geminátou (k,
p, t, ss) je dlouhá slabika (dlouhý vokál, diftong, uzavřená slabika).  Srov. kass : kassi, ale
poiss : poisi.


3. Laadivaheldus (kvalitativní alternace, změna na jiný konsonant nebo odpadnutí konsonantu)

g : Ø   jõgi : jõe

b : Ø   tuba : toa

d : Ø   ladu : lao

při odpadnutí g, b, d se snižují vokály (pokud to jde): z vysokých u, i, ü na střední o, e, ö

u > o nuga : noa

i > e  viga : vea

ü > ö  süsi : söe


b : v

leib : leiva, tiib : tiiva, halb : halva

Po dlouhém vokálu, diftongu nebo znělém konsonantu.


d : j

sada : saja

Mezi dvěma vokály.


Kombinace likvida a okluziva

lg : lj   nälg : nälja

lg : l     jalg : jala

rg : rj  märg : mära

rg : r   arg : ara


lg : lj, rg : rj  pokud je v první slabice přední vokál

lg : l, rg : r pokud je v první slabice zadní vokál



Znělý konsonant a d

ld : ll     sild : silla

ld : l      keeld : keelu

nd : nn  tund : tunni

nd : n    suund : suuna

rd : rr   kord : korra

rd : r     pööre : pöörde


ld : ll, nd : nn, rd : rr pokud je v první slabice krátký vokál

ld : l, nd : n, rd : r pokud je v první slabice dlouhý vokál


Další:

ht : h   oht : ohu

hk : h  õhk : õhu

sk : s kuusk : kuuse (jde vlastně o stejné případy jako d : Ø, g : Ø, jen je jiný ortografický
zápis d/t, g/k)

s : Ø   vesi : vee, käsi : käe

s : n    kaas : kaane

rs : rr vars : varre


Všechny změny třetí skupiny (kvalitativní) jsou neproduktivní = týkají se jen omezené skupiny slov,
která může být i docela malá (např změna s : n se netýká ani deseti slov současné estonštiny).
Takovou změnu lze považovat za vlastnost konkrétního slova.

Protože jsou tyto alternace neproduktivní, mohou existovat slova, kterých se alternace ze třetí
skupiny (kvalitativní) netýká: např. tädi : tädi : tädi, vaba : vaba : vaba, ida : ida : ida, aj.