Estonština I
výslovnost


Vokály (samohlásky)
a, e, i, o, u, ä, ö, ü, õ
Všechny mohou být krátké i dlouhé
a: kala, vana, saar,
e: tema, ema, teema, keel
i: liha, liiv, silm, kiirus
o: poja, looma
u: kuhu, suu, puu

ä: ära, äär, kääred, kära, särk, käsi
ö: mörin, öö, töö, sööma
ü: küla, üür, müük, üks
õ: kõne, mõtle, õhtu, võõras, rõõm, lõhn, põõsas, õli, õlu, õde, õpik, põsk, mõõtma
http://www.yle.fi/naelkummi/aantaminen/index.html

Diftongy:
laev, laul, käima, saun, sein, taevas, taim, kuiv, kiunuma, päike, päev, poeg, koer, sai, lai, soe,
teos, näite, toit, naer, köis, öelda, nõu, jõe, mõista, lõi, õis, jõudma, sõid
Delší kombinace vokálů:
iial, laiad, luuad, hoius, haua, jõuan
müüa, süüa (výslovuje se vždy s -j-)

Konsonanty (souhlásky)
p, m, v, (f), s, t, n, l, r, (š), k, h, j
Mohou být jednoduché a gemináty (krátké a dlouhé)
käsi, kassa
kava, kavva
tema, homme
kala, mulla
kana, konna
paari, surra
keha, kehha
maja, majja

Konsonanty cizího původu:
šokolaad, tšehh, garaaž, želee, faas, šeff


Konsonanty p, t, k mají 3 způsoby zápisu:
b, p, pp
g, k, kk
d, t, tt
b, d, g se vyslovují nezněle
tuba, õpik,
ligi, rikas
kaduma, natuke
Při zdvojeném zápisu (pp, tt, kk) se vyslovuje celá slabika se zvláštním důrazem:
tuppa, rikka, lattu

I když jsou b, d, g ve slovech cizího původu, nevyslovují se zněle:
gümnaasium, giid, buss, büroo, diivan, direktor
Proto se stejně vyslovují slova:
dušš a tušš
ball a pall
gaas a kaas

Před –i jsou konsonanty s, t, n, l palatalizované (změkčené)
kass : kassi, buss, bussi
kott : kotti
kann : kanni        x      kann : kannu
hall : halli           x      hall : halla

Na procvičení:
sööma, sõi, süüa, sõber, võin, võõras, võidukas, võidurõõm, võie, võigas, läti, lõigata, kübar,
sõita, taganeda, tüdruk, vabiseda, vedelda, õppida, hüppama, sadam, sageneda, tõttu, nokk,
hakkasin, nõmm, buss, lõpp

Přízvuk a délka slabik
Dlouhé vokály, konsonanty, diftongy
jsou v estonštině jen v 1. slabice
mööduda, liigutama
V neprvní slabice bývají (v domácích slovech) jen krátké i, u, a, e
Přízvuk je na 1. slabice.
võidurõõm, neljapäev, õunapuu
-slova složená ze 2 slov

V přejatých slovech, která mají pro estonštinu netypické dlouhé neprvní slabiky
např. garaaž, šokolaad, želee, büroo, banaan
bývá přízvuk na této neprvní dlouhé slabice:
Garaaž, šokolaad, želee, büroo, banaan

Dlouhé přízvučné slabiky jsou v estonštině dvojího druhu: důrazné a nedůrazné (tzv. 2. a 3. délka,
dlouhé a předlouhé)
koti : kotti          důraznost dlouhé přízvučné slabiky
paki : pakki        se zapisuje zdvojeným kk, pp, tt
sepa : seppa
linna : linna           ale v jiných případech ji z písma
laulu : laulu           nepoznáme
kassi : kassi