Handout CJA006 3.11. / 5.11. 2002 dr. Osolsobě Variantní a dubletní koncovky substantiv v češtině K vyjádření gramatických významu (rodu) + čísla + pádu v čej. flektivní / pádové koncovky (+ předložky – lokál – bimorf). Jedna forma (ohebný tvar) – více významů (pádový synkretismus/ homonymie). Příklad ? Jeden význam (jeden soubor významů) – více forem. Příklad ? Varianta – liší se stylová, kontextová, oblastní, … (obecně české) Dubleta – varianta, která je v rámci kodifikace zaváděna jako rovnocenná varianta (balíčcích/balíčkách, myji/myju). Korpus – zdroj dat pro zkoumání variant a dublet Kolik vzorů subst. v českých gramatikách najdeme? Jaké podvzory? Jak jsou zaznamenány tzv. výjimky? Kde se můžeme dozvědět něco o frekvenci podvzorů a pohybu ve výjimkách ? Který typ má nejméně variant popř. var. nemá? stavení, soudce, Který typ má nejvíce variant ? hrad, píseň/kost, M – pán, muž, předseda PÁN MUŽ PŘEDSEDA SOUDCE D/L sg. -u/-ovi -i/-ovi -ovi -i/-ovi V sg. -e/-u -i/-e N pl. -i/-ové/-é -i/-ové/-é -i/-ové/-é -i/-ové G pl. -ů/(-í) -ů/-0/-í L pl. -ích/-ech/-ách pane doktore Petře Ašere, mistře Ingmare Bergmane, pane ministře Vladimíre Mečiare, ? Vladimír Caldr, Saifr, Šlégr, Šimr, Vimr, Richtr, Puchmeltr, Vintr, Wintr, Ezr, nešťastníče, nešťastníče, jak se můžeš opovážit bože, člověče, synu lidí hostí, bratří, koní, kněží (ne)přátel, obyvatel HRAD STROJ G sg. -u/-a V sg. -e/-u L sg. -e(ě)/-u G pl. -ů/-0 (-í) -ů/-0 L pl. -ích/-ech/-ách dní lesích/ech (1301:4 SYN2000, 1432:3 SYN2005), kostelích/ech (201:47 SYN2000, 173:100 SYN2005), hotelích/ech (264:180 SYN2000, 213:199 SYN2005), klášterech/řích (138:11 SYN2005, 90:13 SYN2000) sudet, Poděbrad, Drážďan, Říčan, Loun, Klatov, Rokycan, Flander, Hradčan, Lán, Vysočan, Loun, dní peněz (Řeporyje v korpusech je G. pl. doložen –í/-0, přičemž -0 je označen jako I, ostatní jako F) ŽENA RŮŽE PÍSEŇ KOST G pl. -í/-0 míle, milice, chvíle, košile, neděle, svíce, brýle, sáně, ... -ice, (Babic, krabic,exhibic/ - icí, Liblic, přílbic, trubic, holubic, dračic, vačic, Ostrovačic, Hrobčic, Žabčic, hadic, velbloudic, koalicí, samic, škrábanic, Šumic, Ždánic, Nechanic, Kanic, klekánic, míchanic, tkanic, Hranic, Heřmanic, tkanic, kajícnic, lazebnic, stavebnic, tanečnic, ručnic, studnic, zadnic, polednic, obchodnic, výslednic, vinic, dřevěnic, Bohnic, -yně (kuchyně, tchyně (ob. tchýně), jeskyně, svatyně) ve slovníku jsou u všech kromě tchyně dubl., v korpusu gen. pl. kuchyň nedoložen. MĚSTO MOŘE KUŘE STAVENÍ L sg. -e(ě)/-u G pl. -í/-0 L pl. -ích/-ech/-ách vajec, -išť podtyp historický vývoj zakončení kmenová finála životnost okolí (střídání) Samohláskové alternace KoS ? pravidla ? KDE mráz, sníh, vítr, stůl, kůl, hůl, sůl, moucha, dýka, brána, síla, vejce, farma, cihla, královna, plachta, stavba, barva, břitva, družstvo, jádro, bělmo, okno, M/I pán muž předsed-a soudc-e hrad stroj N.sg. X X X X X X G.sg. X X X X -a/-u (-e) X D.sg. -u/-ovi -i/-ovi X -i/-ovi X (-i) X A.sg. X X X X X X V.sg. -e/-u -i/-e X X -e/-u -e/-i L.sg. -u/-ovi -i/-ovi X -i/-ovi -u/-e(-ě) (-i) X I.sg. X X X X X X N.pl. -i/-ové/-é -i/-ové/-é (-í) -i/-ové/-é -i/-ové X X G.pl. -ů/ (-í) -ů/-0 (-í) X X -ů/-0 -í/-0 D.pl. X -ům/(-ím) X X X X A.pl. -y/ (-i) X X X X X V.pl. -i/-ové/-é -i/-ové/-é (-í) -i/-ové/-é -i/-ové X X L.pl. -ech/-ích/-ách X X X -ech/-ích/-ách X I.pl. -y/-mi -i/-ími /-mi X X X X F žen-a růž-e píseň kost N.sg. X X X X G.sg. X X -e(-ě)/-i -i/-e(-ě) D.sg. X X X X A.sg. X X X X V.sg. X X X X L.sg. X X X X I.sg. X X X X N.pl. -y(-i) X -e(-ě)/-i -i/-e(-ě) G.pl. X -í/-0 -ím/-em(-ěm) -em(-ěm)/-ím D.pl. X X X X A.pl. -y(-i) X -e/-i -i/-e V.pl. X X -e/-i -i/-e L.pl. X X -ích/-ech(-ěch) -ech(-ěch)/-ích I.pl. X X -emi(-ěmi)/-mi -mi/-emi(-ěmi) N měst-o moř-e kuř-e staven-í N.sg. X X X X G.sg. X X X X D.sg. X X X X A.sg. X X X X V.sg. X X X X L.sg. X X X X I.sg. X X X X N.pl. X X X X G.pl. X -í/-0 X X D.pl. X X X X A.pl. X X X X V.pl. X X X X L.pl. -ech/-ích/-ách X X X I.pl. X X X X Úkol: Cvrček, V. a kol. (2010) Mluvnice současné češtiny je mluvnice deklarativně vycházející z korpusů. Na s. 188 a 189 najdeme formulaci: Substantiva vzoru moře/kuře mají v N/A sg. (končí v N/A/V sg.) koncovku –e někdy psané -ě. NĚKDY Jsme schopni „někdy“ definovat určitěji ? Existují nějaká pravidla vymezení/omezení distribuce grafému e/ě v češtině ? Jaká ?