Slovesa – varianty a dublety Podle slovesné třídy slovesná paradigmata soustavy tvarů - jednoduché •indikativ prézentu (futura) aktiva (prézens/futurum/neaktuální přítomnost) •imperativ •jmenné tvary: příčestí (činné – l-ové, trpné, přechodník přítomný, př. minulý) •infinitiv formy •jednotná soustava koncovek •zachování tématického/kmenového vokálu (kons.) •rozdíly: tematický vokál, koncovky, tvrdost/měkkost, Varianty Kde ? •1. sg. ind. préz. akt. •3. pl. ind. préz. akt. •imperativ •l-ové příčestí •pas. příčestí •přechodníky •infinitiv ind. préz. akt. volba variant je dána třídou, dublety se vyskytují pouze u některých vzorů a liší se většinou na rovině stylistické •-u/-i|-m •-š •-0 •-me/(-m) •-te •-ou|-0/-í 1. sg. Ind. Préz. Akt. -i/-u 3. pl. Ind. Préz. Akt. -í/-ou •mazat (píši/u/í/ou, káži/u/í/ou, pláči/u/í/ou) ALE: lížu/ou, ořu/ou, stůňu/ou, pošlu/ou, lžu/ou, kloužu/ou, koušu/ou, hryžu/ou, … •krýt (kryji/u/í/ou) •kupovat (kupuji/u/í/ou) Alternace finály a KoV ve tvarech od prézentního kmene •k-c-č, h-z-ž péct (peku/peču/pec/peč) •ALE pomohu/pomůžu/pomoz/pomož •ř-r (tru/třu) ALE pouze dřu, přu •r-ř (beru/béřu) imperativ volba variant je dána zakončením základu (většinou bez KmV) •-0/-’/-i •-me/-e-me/-ě-me •-te/-e-te/-ě-te • alternace/varianty/dublety •I. třída péct : peč/pec ALE pomoz •ALE IV. třída prosit (chval!, namiř, nabrus, prohyř, neubliž, ...) +dubl. bluď/bloudi, prohlub/prohloubi, nebuř/nebouři,... (koncová souhláska v základu se obvykle nemění) V současné češtině však i zde měkčené souhlásky pronikají (od trpného příčestí): nejprve se ohlaš, nevraž do Petra. Změkčené varianty však obvykle nebývají plně spisovné. •I. třída mazat/brát (važ! lam!) •III. třída hraj /hrej •II. třída tiskni, miň, začni •IV. (sázet) a V. třída sázej, dělej • Imperativ a posuny v kodifikaci •pec/peč! ALE pomoz! NE pomož •trp! pros! ohlas! NE ohlaš! sázej! (tendence >trpět: nezdivoč/nezdivočej: bolet, duřet, hovět, náležet, souviset, šumět, večeřet, záviset, zmizet, čumět, cepenět) kolísání prosit/sázet: stavěj/stav (významově odlišené dvojice: znehybni (učiň nehybným) X znehybněj (přestaň se hýbat). • participia volba variant je dána třídou, vzorem, zakončením základu, dublety se rozlišují na rovině stylistické •-l-|-0-,-l-a,-l-o,-l-i,-l-y •-n-0, -n-a,-n-o, -n-i, -n-y / -t-0, -t-a,-t-o,-t-i,-t-y •(-a/-e/-ě)-0,(-ou/-í)-c, (-ou/-í)-ce •(-0/-v)-0, (-0/-v)-ši, (-0/-v)-še L-ové příčestí: K-l/-nu-l -a-l/-(m|n)u-l •tisknout : tisk-0-l/(tisk-nu-l) (sch-nu-l, tk-nu-l, nadch-nu-l, smls-nu-l, blb-nu-l, čmár-nu-l, ...) •začít : zač-a-l, ť-a-l, ž-a-l, napj-a-l, vz-a-l, j-a-l, .*ň-a-l,proj-mu-l, d-mu-l •-0- pouze vzory nést (nes), péci (pek), tisknout (řek, zabřed, stisk, ...) • alternace KoV a FC •bříst – bředl, klást – kladl, houst – hudl, příst – předl, vést – vedl, hníst – hnětl, kvést – kvetl, mést – metl, růst – rostl, číst/četl /č(e)tla, ... ... ALE mást – mátl, třást – třásl, pást –pásl, zábst – zábl •péct – pekl, téct – tekl, stříci(t) – střehl, ... ALE moci – mohl, tlouci – tloukl, *vrci (vrhnout) - vrhl •krýt – kryl, bít – bil, dít –děl, plout –plul, ... ALE smát – smál, hrát – hrál, vát –vál, ... Pasivní příčestí: -nu-t/-0-(e|ě)n , -(n|m)u-t/-0-a-t a -0-n/-0-t •tisknout- tištěn/tisknut •minout - minut •začít : začat /projmut /sňat •krýt : kryt / hrán, oděn, přán, vlán ALE rozevlátý, pookřání I pookřátí, setí ALE osení •třít : třen ALE mlít : mlet Alternace KoV a FC •II. třída tisknout : tišt-ě-n, nadš-e-n, dotč-en, staž-en, •IV. třída prosit : mísen/míšen, probuzen, chycen, zpožděn, promyšlen, časté kolísání •III. třída krýt : krýt – kryt, bít – bit, obout – obut, ... ALE hrát – hrán, ... • alternace KmV: inf. |l-part.| n/t-part. •brát/mazat/dělat: -a/á- (délka – počet slabik tvaru) -a- –á- •dřít/mlít -í- -e/ě- -e/ě- •prosit/ctít -i/í- -i- -e/ě- •trpět/bdít –e-/ě/í- -e/ě- -e/ě- • přechodníky •PRÉZ. : od 3. os. pl. ind. préz. akt. (má dubl.) •MIN.: od l-ového příčestí (má dubl.) Tvoření přechodníků a posuny v kodifikaci •nést – nesa, -ouc/ouce •péct – peka, -ouc/ouce peče-íc/íce •třít – tra, -ouce/ouce i tře, -íc/-íce •sázet – sázeje/ - ejíc/-ejíce •vtisk-nu-v •napj-a-v /nap-nu-v • infinitiv volba variant je dána třídou + vzorem, dublety jsou rozlišeny stylisticky •-t/-ti | -i/-t infinitiv •I. třída vzor péci : ci/ct : péci/péct •IV. třída itˇ(i)/(e/ě)t(i) : myslit/myslet ALTERNACE KmV • •I. třída br-á-t, ps-á-t X nabr-a-t, pops-a-t •V. třída tk-á-t, db-á-t X netk-a-t, nedb-a-t • Tendence •neměnnost kmene (tvarů od téhož kmene : 5 kmenů podle tématu) NAPŘ.: peču(peku), třu(tru), pomůžu (pomohu) •unifikace tvarů (KMP) od kmene minulého (2 tř.) – odstranění souhláskových alternací NAPŘ.: tištěn/tisknut •samohláskové alternace KoS a KmS zachovány (podpořeny deverbativy - slovotvorba) • • • dějová jména na –ní / -tí •distribuce –n/-t analogická jako u tvoření tvarů pas. part. •alternace KmS u začít se a>e (počat:početí, dojat:dojetí, zajat:zajetí, vzat:vzetí, ...) nepravidelná slovesa •uvádí se různý počet •historické hledisko : atematická slovesa •synchronní hledisko : vysoká míra nejrůznějších nepravidelností, obtížně zařaditelná do systému vzorů a tříd, supletivní kmeny, hláskové alternace • • nepravidelná slovesa vně systému tříd a uvnitř jedn. tříd •být, mít jíst, vědět •vidět, chtít, jít •jet •spát, bát se, stát •říct, bříst, ... •mlít • složené (analytické) tvary •opisné futurum (ind. akt.) •minulý čas (ind. akt.) •pasivum (všechny tři časové formy určité indikativu, imperativ) •neurčité tvary pasivní (být chválen, jsa chválen, byv pochválen) •kondicionál (přítomný, minulý) •