DU 1252 Gotické sochařství Proměny sochařství 13. století 11. 11. 2010 Literatura: •Paul Wiliamson, Gothic Sculpture 1140-1300, New Haven – London, 1995. •Xavier Barral i Altet, „The expansion of Gothic (1150-1280), in: Georges Duby, Jean-Luc Daval (eds.), Sculpture. From Antiquity to the Middle Ages, Köln 2006, s. 345-397. • Interiér a exteriér chrámu •Na výzdobu kostelů měl významný vliv liturgický provoz, ale i soudní pravomoc biskupů a myšlenka „memorie“ •Ve 13. století se objevuje řada nových forem výzdoby a členění chrámového interiéru a exteriéru, nebo se užívané formy zásadním způsobem proměňují, což se týká nejzákladnějších ikonografických typů zobrazení Krista, Panny Marie a svatých. Zcela nově se v chrámu setkáváme s: • chórovou přepážkou/lettnerem • náhrobky v interiéru chrámu ozdobené plnoplastickými gisanty • • • Štrasburk – portál jižního transeptu strasbourg- jižní transept Katedrála ve Štrasburku, Ecclesie a synagoga jižní transept a „Andělský sloup“ 1225-1235 ecclesia_synagoga andělský pilíř-celek Ludvík IX. Svatý 1226 zvolen králem Francie (+1270) •Velkou část života věnoval myšlenkám a uskutečnění křížových výprav do Svaté země •Za jeho vlády probíhala stavba katedrály v Amiens a korunovační katedrály v Remeši. •Roku 1239 koupil od byzantského císaře Balduina II. trnovou korunu a část dřeva Svatého kříže. Pro jejich umístění nechal vystavět Sainte Chapelle v Paříži (dokončena r. 1248). Styl pařížského umění v této době (Sainte Chapelle, Nottre Dame) je napodobován po následujících více než padesát let •Byl prvním králem, který se aktivně přihlásil k myšlence pokory propagované zejména žebravými řády •Roku 1290 byl prohlášen za svatého mistr teodorik Ludvík IX ludvík IX architekt Pierre de Montreuil (?) Sainte Chapelle, dokončena 1248 pohled zvnějšku, spodní a horní patro Sainte_Chapelle_-spodní_level_1 Sainte_Chapelle_-_Upper_level_1 St_Chapelle_exterior Sainte Chapelle, sv. Jakub před r. 1248 sainte chapell - apoštol 399px-Sainte_Chapelle_-_Detail_Sculpture_Mur_Nord Proměna ikonografie zobrazení Panny Marie •V sochařství (až do 13. století výlučně) se vyskytují pouze Trůnící madony. Jejich základní typy lze odvodit z byzantského umění, ačkoli vykazují celou řadu odchylek: 1.Hodegetria (Ukazatelka cesty) – rukou ukazuje ke Kristu sedícím na jejím levém koleně, který je zobrazen jako filozof se svitkem v ruce. Jedná se o jednu z nejslavnějších ikon z kláštera Athos. V západním sochařství Kristus drží místo svitku knihu, Marie žezlo 2.Kyriotissa ( vládnoucí, velmi podobná i Nikopeia - vítězná) Trůnící majestátní Marie s žehnajícím Kristem sedícím na obou kolenou, nejčastější typ, s nímž se setkáváme na portálech 3.Glykophilousa, Eleousa (něžná, milující) – Kristus a Marie ve vzájemném vztahu. V sochařském ztvárnění se Kristus dotýká většinou Mariiny brady pravou rukou Hodegetria hodegetria madona brindisi, polychromie 13 Kyriotissa (Nikopoia) (Goldene Pforte, Freiberg) theotokos_of_nicopeia2 Eleusa (Trůnící madona, NG Praha) bulgarianicon~virginbogorod ka 004 Stojící madony •Existuje přibližně dvanáct základních typů stojících madon •Tyto typy vznikaly v průběhu 13. století především ve francouzském sochařství •Představují základní kompoziční vzory, od nichž se odvíjí naprostá většina gotických stojících soch až do sklonku středověku Stojící madona amiens-vierge dorée viergelenfantstechapellcq0 a015 Ukřižování Braunschweiger_Dom_Imervard-Kreuz 14 Chórová přepážka - lettner •Vyvinul se zřejmě z byzantského ikonostasu, na jehož horním okraji byla skupina Deesis – Ukřižovaný s přímluvci Pannou Marií a sv. Janem Křtitelem, nahrazený u lettneru sv. Janem Evangelistou •Lettner sloužil: • k oddělení laiků a kanovníků či mnichů •ke čtení z Písma ( lectorium) •Později odstraňován, často dochovány jen kalvárie přesunuté na břevno •u triumfálního oblouku •vždy před ním umístěn oltář sv. Kříže Bamberský dóm – chórová přepážka, 2. čtvrtina 13. století 800px-Ostchorschranke_Bamberger_Dom.JPG Dom, Chorschranken, Propheten 2006-03-10.JPG Kalvárie v Halberstadt a Wechselburgu,kolem 1220 a 1235 • wechselburg-kalvárie zh336 Lettner v Mohuči a Naumburgu 2. třetina 13. století • mohuč- lettner-blažení halberstadt-lettner Rozvoj figurálních náhrobků ve 13. století Náhrobek Typy náhrobků ve 13. století: - Mrtvé tělo vystavené na lůžku - Ležící modlící se postava - Ležící postava ozvláštněná gestem - Aktivní ležící postava Fontevrault, klášterní kostel,Náhrobek Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské, 1230-1240 / Braunschweig – klášterní kostel, Jindřich Lev a Matylda Anglická, kolem 1230, Fontevrault 800px-Fontevraud06 náhrobek jindřicha lva Mohuč, dóm, náhrobek Siegfrieda III. von Epstein, po roce 1249 • a009 Katedrála v Gloucesteru náhrobek Roberta Curthose konec 13. století AA98_05068 Opatský chrám St. Denis náhrobky francouzských králů 2. pol. 13 - 14. století st Dagobert_01 Zobrazení profánních osob •Typ memoriálního či donátorského obrazu se vyhradil ve 13. století •Sochy představují neživé osoby, ale vždy mají aktuální politický, či morální význam • • •Capua,Naumburg, Míšeň, Burgos Fridrich II. (1194-1250) „Porta Romana“ v Capui dok. r. 1239 • busta Fridricha II tadeo da sessa z porta roman Fridricha Ii Naumburský dóm, postavy zakladatelů dómu, kolem r.1250 i033 400px-Hermann_von_Meißen_und_Reglindis Míšeňský dóm, postavy zakladatelů (Ota I a Adelheid), 1255-1260/ Alfonso X. a Violanta kolem r. 1270 • míšeň - katedrála ka 003 N. Pisano, G. Pisano, Arnolfo di Cambio Perugia – Fontana Maggiore, 1275-1277 • Fontana-Maggiore-May04-D9818sAR800 Bamberský dóm – Bamberský jezdec (sv. Štěpán ?), kolem r.1250 401px-Bamberger_Reiter_BW_2.JPG P9270032.JPG Reiter_Reko.jpg Magdeburský jezdec – Otto I. (?), kolem r. 1240 0028.jpg 300px-Magdeburger_Reiter.jpg Italské sochařství - Kazatelna • •Italské prostředí přejímá jen některé prvky francouzské gotiky •Jako nový typ se v Itálii po polovině 13. století objevuje samostatná kazatelna – vychází z nových postupů při kázání zejména u františkánských mnichů (názornost kázání, ukazování na obrazy) • Vytváří je především Nicola a Giovanni Pisanové • • • • • •Parma, Siena, Pistoia, Nicolo Pisano Kazatelna v Pise, dok. r. 1258 • pisano NPisano Nicolo a Giovanni Pisano kazatelna dómu v Sieně, 1265-1286 • siena kazatelna siena detail Děkuji za pozornost.