HEIMATFILM & ARBEITERFILM Heimatfilm Původ • Význam pojmu „heimat“ (domov) spojený s 19. stoletím – doba převratných změn, které mění charakter společnosti. • Venkovský prostor slouží jako základ pro idealizované představy, oslavující jednoduchost a stabilitu. • Tento koncept přechází i do literatury a filmu. Heimatfilm Heimat v literatuře • Dorfgeschichte (venkovské lidové příběhy) • Volksschauspiel (venkovské drama) • Jeremias Gotthelf, Ludwig Ganghofer, Berthold Auerbach nebo Josef Rank • Venkov jako nezkažený prostor, alternativa k povrchnímu velkoměstu, sentimentální reprezentace venkova a jeho obyvatel, chybí reálný popis situací. Heimatfilm Heimat ve filmu • literární schémata přecházejí i do filmů • heimatfilme, bergfilme • Peter Ostermayr, Weiner Kunstfilmgesellschaft • po roce 1945 – návrat k osvědčeným žánrům, mezi jinými i heimatfilm jako forma eskapismu– návrat k dávnému Německu, nedotčené přírodě, harmonické realitě mimo čas Heimatfilm Heimatfilm • Dívka z černého lesa (Schwarzwaldmädel / Hans Deppe, 1950) • Zelená je louka (Grün ist die Heide / Hans Deppe, 1951) • Rybářka od jezera (Die Fischerin vom Bodensee / Harald Reinl, 1956) • Zámek Hubertus (Schloss Hubertus / Helmut Weiss, 1954) Heimatfilm Kritický heimatfilm (antiheimatfilm) • Druhá polovina 60. let: sex-komedie (porno na bavorském venkově): • Naháč v Horním Bavorsku (Pudelnackt in Oberbayern / Hans Albin, 1968), Pozdravy z dovolené z kalhotek (Urlaubsgrüsse aus dem Unterhöschen / Walter Boos, 1973), Někdo jódluje pod mým dirndlem (Unterm Dirndl wird gejodelt / Alois Brummer, 1973) aj. Heimatfilm Heimatfilm Kritický heimatfilm (antiheimatfilm) • od konce 60. let – různorodé filmy s ústředním motivem venkova a kritickým či levicovým přístupem k tématu, revizionistický pohled na historii heimatfilmu: • Lovecké výjevy z Dolních Bavor (Jagdszenen aus Niederbayern / P. Fleischmann, 1969), Mathias Kneissl (R. Hauff, 1970), Náhlé bohatství chudáků z Kombachu (Der plötzliche Reichtum der armen Leute von Kombach / V. Schlöndorff, 1971), Miluju tě, zabiju tě (Ich liebe dich, Ich töte dich / U. Brandner, 1971), Jaider, osamělý lovec (Jaider, der einsame Jäger / V. Vogeler, 1971), Pozor, zvěř! (Wildwechsel / R. W. Fassbinder, 1973), Srdce ze skla (Herz aus Glas / W. Herzog, 1976), Alberte – proč? (Albert – warum? / J. Rödl, 1978), Heimat (Heimat - Eine deutsche Chronik / E. Reitz, 1984) • příběhy o autoritativních feudálních pánech, justičních omylech, vykořisťování rolníků, revolty proti společenskému řádu apod. Heimatfilm Podněty pro antiheimatfilm Volksstück • rozvoj za Výmarské republiky • kritická odezva na konzervatismus heimatliteratury • realističtější pohled na venkov, témata emočního násilí, sexuálního útisku, alkoholismu apod. (autoři Ödön von Horváth, Marieluise Fleißer, Ferdinand Bruckner) • oživení v 60. letech: Martin Sperr, Franz Xaver Kroetz Heimatfilm Podněty pro antiheimatfilm: Spaghetti western • filmová dekonstrukce kovbojské epiky (Itálie, Španělsko), v Německu slaví úspěch • nekonvenční hrdinové – vyhoštěnci a outsideři, pohrdající tradičními hodnotami (podobně heimatfilm – oběti, pytláci, zloději, bouřící se proti společnosti, která jim neumožňuje alternativy) Heimatfilm Podněty pro antiheimatfilm • vědomí nových filmařů o vlastních filmových tradicích • přehodnocování momentů z minulosti, které by umožňovaly kulturní kontinuitu • snaha zaujmout publikum skrze populární žánr Heimatfilm Starý heimatfilm • Heimat versus Fremde • Sentimentální oslava idealizovaného světa a nevinnosti, „pohlednicová“ estetika • Problémy jsou vyřešeny potvrzením platnosti tradic a smyslu domova • Manifestace konzervativních, patriarchálních struktur Nový heimatfilm • Fremde jako naděje, domov je bída a hlad • Nebezpečný a nepřátelský prostor, proti stylizaci a zkreslování reality • Film končí otázkami, nikoliv potvrzením původní ideologie • Analýza despotického patriarchálního řádu a vlivu na ty, kteří v něm musejí žít Heimatfilm Redefinice a rozšíření heimatfilmu • Kritický heimatfilm se neomezuje jen na minulost a prostor venkova – snaha vypořádat se s obrazy vlastní země. • Německo na podzim (Deutschland im Herbst, 1978) Heimatfilm Heimatfilm Herbert Achternbusch (*23. 11. 1938) • Heimat využívá k subverzi tradiční filmové reprezentace historie a kultury Bavorska. • postavy komických outsiderů, působících autentickým dojmem (primitivní realismus, všední provinční prostředí, dialekt) • filmy označované za komedie, ve výsledku spíš satirické nebo metaforické vyznění • subverzivnost a reformulace kódů heimatfilmu se stala jeho autorskou značkou • Andechský pocit (Das Andechser Gefühl, 1975), Bierkampf (1977), Servus Bayern (1977), Poslední díra (Das letzte Loch, 1981), Strašidlo (Das Gespenst, 1982) aj. Arbeiterfilm • krátkodobý, ale historicky důležitý experiment (1968–1976) • žánr zastupující politicky nejangažovanější tvorbu Nového německého filmu • produkce nebo koprodukce s televizní stanicí WDR Arbeiterfilm Základní charakteristika arbeiterfilmu: • reprezentace života dělníků a pracovního prostředí • střet různých třídních nebo pracovních prostředí, organizované a neorganizované práce, dělníků a jejich vedoucích nebo zaměstnavatelů • předpoklad pozitivního hrdiny v realistickém zpracování tématu • nejisté hranice mezi fikcí a nonfikcí, mezi objektivní informací a osobním postojem tvůrců • Cílovým publikem je pracující třída nebo publikum s omezenými představami o dopadu politiky a pracovních podmínek na život pracujících. • arbeiterfilmy z přelomu 20. a 30. let: Cesta matky Krausenové ke štěstí (Mutter Krausens Fahrt ins Glück / Phil Jutzi, 1929), Hlad ve Waldenburgu (Hunger in Waldenburg / Phil Jutzi, 1929), Kuhle Wampe (Slatan Dudow, 1932) Arbeiterfilm Podněty pro arbeiterfilm • vliv studentského levicového hnutí koncem 60. let (tvůrci arbeiterfilmů pocházeli z větší části z berlínské filmové akademie) • politická podpora levice, konec hospodářského zázraku a nátlak na mediální reflexi aktuálních problémů • programová koncepce WDR (silný segment dělnického publika) Arbeiterfilm Spoje s literaturou • V 60. letech se objevují pokusy oživit tradice dělnické poezie z 20. a počátku 30. let: Dortmunder Gruppe 61, Werkkreis Literatur der Arbeitswelt – dělníci se mají zapojit do umělecké tvorby. • Skupiny upozornily na způsob reprezentace pracující třídy v médiích. Arbeiterfilm Fenomén gastarbeiterů: přítomnost zahraničních dělníků v Západním Německu v éře po ekonomickém zázraku • Helma Sanders–Brahms Rezervní armáda práce (Die industrielle Reservearmee, 1971), Násilí (Gewalt, 1971), Shirinina svatba (Shirins Hochzeit, 1976) • Rainer Werner Fassbinder Katzelmacher (1969), Strach jíst duše (Angst essen Seele auf, 1974), televizní seriál Den netrvá osm hodin (Acht Stunden sind kein Tag, 1972) Arbeiterfilm • Christian Ziewer Průzkum objektivních faktorů, které vyvolávají konflikty v pracující třídě. Milá matko, mám se dobře (Liebe Mutter, mir geht es gut, 1971), V září kvetou sněženky (Schneeglöckchen blühn im September, 1974), Vzpřímená chůze (Der aufrechte gang, 1976) • Erika Runge • Ingo Kratisch • Marianne Lüdcke Arbeiterfilm Konec arbeiterfilmu Zastavení výroby arbeiterfilmů v polovině 70. let souviselo se změnami v politice regionální vlády, s tiskovými kampaněmi proti některým filmům nebo se změnami ve vedení WDR.