Raný středověk žánr_obr Periodizace •Časně slovanské období (2./2 6. stol. – pol. 7. stol.) –keramika pražského typu –Sámova říše – •Starohradištní období (pol. 7. stol. – konec 8. stol.) –keramika středodunajské kulturní tradice –vznik prvních hradisek – •Středohradištní (800 - 950) –Velká Morava –výrazný rozvoj řemesel a obchodu viditelný v hmotné kultuře –křesťanství – •Mladohradištní (950 – 1200) • •Pozdněhradištní (1200 – 1250) –přechod k vrcholnému středověku Prameny k počátkům Slovanů na našem území •Prokopios z Kaisareie (spojenectví Gepidů se Slovany, pobyt langobardského následníka trůnu Helgidise u Slovanů, odchod Herulů přes slovanská území) • •Jordanes (národ Venetů s kmeny např. Sklavínů a Antů) • •Náhrobek Martina z Thurn (†480) – jmenovány národy v oblasti Panonie a Norica (Rugiové, Sklavíni, ale ještě(?) ne Langobardi) Časně slovanské období •Keramika pražského typu (v ruce robené nezdobené hrnce s max. výdutí v horní 1/3 výšky a krátkým okrajem) • Kámen •brousky a žernovy • Kov •železné nože, nástroje a nářadí •bronzový šperk KPT prazsky_typ1 Přítluky-_inventář Přítluky http://cea.livinghistory.cz/zivotvm/remesla/kamen/image006.jpg Velkomoravský žernov. Mikulčice. http://www.keltove.cz/gallery/keltove/3/02/0106_101.jpg http://www.keltove.cz/gallery/keltove/3/02/054_146_23.jpg http://www.ckmacek.cz/obr/dalsi/exp_pr_tech_2.jpg Mletí (nejen) obilí http://www.sweb.cz/mlcen/slozeni.jpg běhoun ležák Textilní výroba obr1 http://www.skjaldborg.cz/Foto/Remesla/Tkani/stavv.jpg http://www.skjaldborg.cz/Foto/Remesla/Tkani/tkani.jpg Horizontální stav přeslice vřeteno přeslen dřík Časně slovanské období •Sídliště •nížinná neopevněná •na terasách řek, ve špatně přístupném terénu •čtvercové zahloubené domy s kůlovou konstrukcí a kamennou pecí v rohu •vesnice shlukové, okrouhlice, řadové •např. Březno u Loun, Pohansko u Břeclavi • zemnice2 polozemnice Pohřebiště plochá žárová v popelnicích (urna – nádoba KPT), milodary přepálené pohřebiště: Břeclav-Pohansko popelnice Sámova říše •Sámo kupec ze senonského kraje Franské říše (Fredegardova kronika) •623 – vzniká Sámův kmenový svaz (1. historický mocenský útvar západních Slovanů vznikl z odporu proti útlaku ze strany Avarů a Francké říše ) •Centrum na J Moravě (?) •631/632 – bitva u Wogastisburgu („trestná výprava“ franského krále Dagoberta I.; Austrasijci, Alamani a Langobardi proti Sámově říši) • •„Sámo zemřel roku 658 • přirozenou smrtí jako všemi • oplakávaný a milovaný • státník a jeho říše zanikla. • Zbylo po něm 22 synů a • 15 dcer, které měl • s 12 ženami.“ • (Sahula, J. 1934: Dějiny naší vlasti, díl I.) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/Samovo_kraljevstvo.png/220px-Samovo_kralje vstvo.png Předpokládaná rozloha Sámovy říše Wogastisburg Rubín Nálezy slovansko-avarského chrakteruz Rubínu u Podbořan Wogastisburg přesná lokalizace hradiště je dnes zřejmě nemožná castrum - trvale opevněné místo „Vojsko postupuje na Vinidy třemi šiky, ba rovněž Langobardi, najatí Dagobertem, vytáhli vojensky na Slovany. Zatímco na druhé straně se Slované na těch a jiných místech připravovali, vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem dosáhlo vítězství v území, kam vtáhlo. Taktéž Langobardi získali vítězství a Alamani i Langobardi odvedli s sebou větší počet zajatců. Avšak Austrasijci, když oblehli hrad Vogastisburg, kde se opevnila větší část sil Vinidů, bojovali po tři dny. Tam byli mnozí z Dagobertova vojska pobiti mečem. Potom se [ostatní] dali na útěk zanechali tam všechny stany a věci, jež měli, a navrátili se do svých domovů.“ (Fredegardova kronika) Starohradištní období •pohřebiště •plochá žárová •mohylová (hlavně v J, Z a SV Čechách, ale i Morava) – v Čechách mohylové pohřbívání přežívá do 10. století •kostrový pohř. ritus – na Moravě od 2./2 8. století (vliv kaganátu, křesťanství, společenské změny) •Slovansko – avarská pohřebiště (Dolní Dunajovice) •Prušánky („Bavorské děvče“, 1./2 8. st., kruhová spona, bubínkové náušnice) • •sídliště •průběhu 8. století vznikají první hradiště (Mikulčice, Brno Líšeň – Staré Zámky, Olomouc, Klučov, Nitra) – litá kování, ostruhy s háčky mohyla_Kozli_uOrlika žár_pohřeb Starohradištní období •Keramika podunajské kulturní tradice (posun výduti, S profilace, rytá výzdoba - vlnice, postupně dotáčená) •Kovy (pracovní nástroje, ostruhy, třmeny, kování koňských postrojů, naušnice) •Avarské vlivy (litá kování; Mikulčice) •Importy • Byzanc (mince, šperk) • Franská říše (zbraně) naušnice_8st_b naušnice_8st ker_podunaj_typu brankovice Brankovice ostruhy http://www.cassovia.sk/vsmuzeum/new/iP0000502.jpg Zemiansky Vrbovok •tzv. poklad byzantského kovotepce/kupce ze 2./2 7. st.) • •Ag nádoby •náramky s trumpetovitými konci •lunicové závěsky •Ag mince (17 miliarens Constansa II. (641 - 688) a hexagram Constantina IV. Pogonata (668 - 685)) • Avaři •Avarský kaganát •Avaři – směs turkických, mongolských a dalších kočovných národů x kmeny mongolského původu známé v Číně jako Žoužan (kmeny Var a Chuon), které byly Čínou poraženy r. 555. Pro toto spojení nejsou přímé důkazy. •kaganát – nejednotná etnicita (Kutriguři, Gepidové, romanizované obyvatelstvo) • •463 - první písemná zmínka •560 - zmíňka o prvním kaganovi Bajanovi •Byzanc ročně platí 80 tis. solidů jako ochranu • před nájezdy Avarů •567 - spojenci Langobardů proti Gepidům •623 - povstání Slovanů •626 - Konstantinopol (Avaři a Slovani poraženi) • => krize kaganátu •680 - Asparuch založil Bulharskou říši •V 8. st. málo zpráv, obrací pozornost na Z •791 - války s Karlem Velikým a pád avarského • kaganátu •• 803 – potlačeno avarské povstání (konečné • podmanění Avarů Karlem Velikým) Avar Periodizace avarského kaganátu (Falko Daim) 1)Raně-avarské období (frühawarische): I (568 – 620) • II (620 – 665) •2) Středo-avarské období (mittelawarische): I (665 – 690) • II (690 – 710) 3)Pozdně-avarské období (spätawarische): I (710 – 725) • II (725 – 760) • III (760 – 800) Avaři •Pohřebiště: –kostrová (až 6000 hrobů) –ve starším období bohaté „knížecí“ pohřby –jezdecké pohřby –birituální pohřebiště (slovanská složka), – Dolní Dunajovice – kostrový hrob s litými garniturami (SA) – •Sídliště: • málo známé • kůlové domy s pecí v rohu (např. Zillingtal) hrob_s_konem Avaři •keramika šedá na kruhu vytáčená a zdobená kolky •kovolitectví, kovotepectví – vysoká úroveň (opaskové garnitury – st. lisované, ml. lité) •náušnice s pyramidálním či hvězdicovitým závěskem •náramky s trumpetovitými konci •sponky do vlasů ( i v muž. hrobech) •třmeny •západní „importy“ – sax, spatha, kopí (válečná • kořist) naušnice_8st_b opask3 opask1 zilingtal_D3_perly zilingtal_D3_luk naušnice_8st avar_opasek Zillingtal_D271_kostra_garnitura Zillingtal_D271_garnitura Avarské pásové garnitury Středohradištní období (Velká Morava, Mojmírovci) •Písemné prameny k dějinám: • Magnae Moraviae fontes historici (MMFH) I-V, ed. L. E. Havlík et alii, Praha-Brno 1966-1977 (http://www.cormier.cz/mmfh.htm) • http://www.moraviamagna.cz • •Hradiště – centra moci, obchodu, křesťanství •Mikulčice, Pohansko u Břeclavi, Staré Město u Uherského Hradiště, Staré Zámky – Brno Líšeň, Olomouc •opevnění •dvorce • (obydlí, výrobní objekty) •církevní architektura • (kamenná) •hřbitovy (u kostelů) • •Pohřební ritus •kostrový •rakve •pohřebiště plochá (řadová; hřbitovy v okolí kostelů) •v Čechách přežívá žárový pohřební ritus ještě v 9. století a ojediněle se • objeví mohyla (bohatý knížecí hrob ženy ze Želének) Svatoplukova Velká Morava Pohansko u Břeclavi - vznik na počátku 9. st. - opevněno skořepinovou hradbou (poničeno požárem v pol. 9. st.) - velmožský dvorec (kamenné maltové podezdívky) - kostel se hřbitovem - zpracování dřeva, kůže a kožešin, kosťařství, zpracování barevných kovů, kovářství, šperkařství či výroba textilu Mikulčice Mikulčické kostely •Projev křesťanství a vzdělanosti •Pravděpodobně v roce 831 byl Mojmír spolu „se všemi Moravany“ pokřtěn pasovským biskupem Reginharem •křížky •církevní architektura •vzdělanost – stilus, kování v podobě knih stilus krizek Sv. Margita Stily http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:9SMi-n3bHHW3dM:http://www.fp.vslib.cz/kad/materialy/nastenka/Pro _studujici/Stredovek-CD/images/02_morava/as332.jpg&t=1 kovani Soubor:Letter svatopluk.jpg Sady u Uherského Hradiště Bula Industriae tuae (880) Hrob Metodějův •„v největším kostele Moravanů na levé straně za oltářem bohorodičky“ (Život Metoděje, Život Konstantina) • •Sady u Uherského Hradiště: • významné náboženské centrum, doklady působení byzantské misie, snad i hrob Svatopluka (v kapli při kostele, kající se mnich, pouze gombíky) • •Mikulčice (3 loďní bazilika): • největší zatím objevený • kostel na Moravě; hrobka označená • červenou zídkou, na meči • znak liliovitého kříže = Metodějův • znak – duchovní smí • x nesmí nosit meč Soubor:San clemente fresco.jpg Cyril a Metoděj v Římě (Basilika sv. Klimenta (Řím, 11. st.)) Středohradištní období •Inzulární styl (ostrovní; ovlivnění iro-skotskými, příp. • anglo-saskými misiemi, upadá za Karla Velikého) • • •Blatnicko-mikulčický horizont (karolínské památky a slovanské • památky ovlivněné karolínskými; konec 8. – 843; tažení Karla Velikého proti Avarům; tauzování, email, vrubořez) • • • • • • • • • • •Poté vlastní produkce na vysoké úrovni (ovlivnění Franskou říší a Byzancí) Tassilův kalich (Kremsmünster, kolem 770) Středohradištní období •Keramika • •pomoravský typ hrncovitých tvarů s jednoduchým zaobleným/seříznutým okrajem, sporadická výzdoba) • •blučinský typ(strmé vlnovky v kombinaci s vodorovnými rýhami) • •antických tvarů (jemně plavená hlína) – láhve, čutory, amfory • •stavební: střešní krytina (Uherské Hradiště – velké tašky, prejzy, zdobené hřebenáče) antic_ker keramika_9st Nákončí opasků Přezky zavesky zavesek gombík Lunicové závěsky, náhrdelníky Gombíky bubínkové sloupkovité košíčková lunicové se závěsky Hrozníčková a bubínková náušnice Prsteny zdobené filigránem, granulací a sklíčky •Výkladový slovník • •email • vrstva sklovité hmoty nanášená na keramický nebo kovový podklad. Po vypálení se dosáhlo barevného efektu. •filigrán • zlatnická technika užívající různě splétané jemné stříbrné nebo zlaté drátky ve volných tvarech nebo letované na podklad. •granulace • obdobná technika, na podklad jsou letovány drobné kuličky. •kaptorga • schránka na ostatky a amulety •lunice • závěsek v podobě části měsíce •tausie • vkládání ušlechtilého kovu do méně kvalitního spojené s vytvářením různých ornamentů či nápisů. •vrubořez • hluboké vrypy do podložky, vyvolávající kontrast světla s stínu. • •http://uhm-prednasky.fpf.slu.cz/index.php?page=vykladovy-slovnik-2 •https://pf.ujep.cz/~velimskyt/Dejiny_umeni/Dejum07/DEJUM07.htm sekerovitá hřivna pražnice pražnice sekerovitá hřivna vědro a naběračka kostěné předměty Středohradištní období •Výzbroj a výstroj •meče (typologie Petersena: X,Y, K, M, H) •kopí •sekery •brnění (kroužkové) •přilba (Hradsko u Kaniny) •ostruhy • s očky (8./9. st.) • s ploténkami (9. st.) •třmeny, kování koňského postroje • bradatice třmen_SvatyJur_9st8 meče_9st meč_Krásná_naHornádom Maďaři a zánik Velké Moravy •kočovný národ patřící mezi uralské a ugrofinské národy •896 pod vedením vůdce Arpáda (byli tlačeni z východu Pečeněhy); usadili se v uherské kotlině, kde roku 1001 založil Štěpán I. samostatný stát • •Zánik Velké Moravy (D. Třeštík) • - na sněmu v Regensburgu (901) se Mojmír II. a markrabě východní marky Isanrik, usmířili s Ludvíkem IV. Dítětem => dostali se do protimaďarského tábora (do té doby Maďary ušetřeni) • - 902 byli napadeni nejprve Moravané a později i Bavoři • - 906 Moravané poraženi • •Svatoplukovi synové vládli v "regnum" svého otce jen krátce…Maďaři "vše až do základů zpustošili" (Reginon z Prümu) • •Postupný úpadek státu po smrti Svatopluka I., završený nájezdem Maďarů •(L. E. Havlík) Maďarské památky na našem území •Morava: –hroty šípů (hradiště: Mikulčice, Brno – Líšeň, Pohansko, Znojmo – Hradiště) –keramika (Olomouc- Nemilany, Olomouc- Slavonín) –šavle (Olomouc-Nemilany) – •Čechy: –kost. obložení reflex.luku – (Libice nad Cidlinou) –garnitury a koňský postroj – (Litoměřicko) –zlomek kotle (Libětice) –hroty šípů (Hradiště u Nemětic) maďaři mad_kotle_keramika_a mad_kotle_keramika madar_taska madar_sedlo mad_třmeny mad_collar_ magyar_naušnice_9st_Tokaj madar_šavle Keramické kotle Kování tarsoly Mad_íst_Szolnok_Strazsaholm Mladohradištní období •Přesun vývoje do Čech a na sever Moravy (Olomouc) •Na Moravě dožívá velkomoravská tradice (na hradiscích kolem kostelů) •2. pol. 10. st. orientace Moravy na Slezsko •Za Oldřicha připojena Morava natrvalo k českému státu (do r. 1031) • •1. pol. 10. st.: košíčkové náušnice, ostruhy s ploténkami, polohruškovité závěsky (kultura belobrdo), keramika zdobená radélkem (přežívá do 11. st.) •po polovině 10. st.: S záušnice, tuhovaná keramika vejčitých tvarů a ostrým odsazením hrdla od plecí, zdobená horizontálními žlábky, šikmými vrypy, příp. plastické pásky, jemná keramika z plavené hlíny (slezská) libočanský zabrušany esovite_zaušnice Zábrušanský typ Libočanský typ esovité zaušnice Čechy •Hradiska •Levý Hradec, Pražský hrad, Budeč, Tetín, Libušín, Stará Boleslav, Mělník, Libice nad Cidlinou, Stará Kouřim, Zabrušany, Litoměřice, Netolice, aj. •církevní architektura •velkomoravské nálezy • •Pohřebiště •kostrový •plochá pohřebiště, hřbitovy •výbava: esovité záušnice, keramika, české, moravské a uherské denáry, nože, různé druhy korálů, prsteny • •Literatura: • Žemlička, J. 2002: Čechy v době knížecí. mapa_hradska_centra Dvojhrob z Kolína Kontakt s Porýním, severem, Velkou Moravou 9. století Čechy •Keramika •Libočanský typ (s hrdlem zdobeným vlnicí) •Litoměřický typ (hrncovité nádoby s prožlabeným okrajem, dva ryté hřebenové pásy) •Zabrušanský typ (kolek – esovitý, šikmé linie, větvičky a 2 vodorovné rýhy) • •Importy • ze severu (náramek, přilba) • Byzance (hedvábí – hrob sv. Ludmily) Franské říše (sklo) • Arábie (mince; prameny: Ibrahim • Ibn Jakub) • Rus (písanky) • • pisanka mince_11st novy_knin http://www.phil.muni.cz/archeo/moravskaarcheologie/vyzkumy/rany_stredovek/breclav-libiva/img/20_3-5 .jpg prsteny_10_11st svatovaclavska_helma Obchod s otroky •zdrojem byl i obchod s otroky, jednalo se o otroky převážně pohanské, avšak později začal Boleslav II. (972-999) zotročovat i křesťany, což následně kritizoval např. biskup Vojtěch. otroci_a otroci Pražský hrad •pohřebiště na III. nádvoří ze 2. poloviny 9. století (hrob bojovníka s bohatou výbavou - železný meč, sekera, dýka, nůž, křesací souprava, železná břitva, dřevěné vědro) •Bořivoj zde založil kostel pany Marie (I. nádvoří) •Spytihněv I. zahájil stavbu vlastního hradu s dřevohlinitou hradbou •Vratislav I. (postaven druhý kostel sv. Jiří) •Václav zde nechal vystavět rotundu sv. Víta, do níž uložil ostatky světce, které získal darem od východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Po založení biskupství roku 973 se rotunda stala metropolitním biskupským kostelem •církevní stavby byly v této době budovány z kamene, zatímco knížecí palác a sruby pro služebnictvo byly ještě dřevěné. •Vratislava II. přesídlil na Vyšehrad, přesto na Pražském hradě prováděl stavební úpravy (dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní. • •Frolík, J. – Smetánka, Z. 1997 : Archeologie na Pražském hradě. Praha, Litomyšl. •Výstava Příběh Pražského hradu.