Úvod do archeologie
Ondřej Mlejnek


Archeologie
§Historická věda, která zkoumá zejména prameny hmotné kultury, ale využívá i poznatků jiných věd
§Chronologické rozdělení: pleistocénní, pravěká, klasická, středověká, postmedievální
§Tématické rozdělení: letecká, ae krajiny, industriální, montánní…

Periodizace dějin
§Pravěk (-2 000 000 - -400)
§Raná doba dějinná (-400 – 568)
§Středověk (568 – 1492)
§Novověk (1492 – 2008)

Periodizace pravěku
§Paleolit (-2mil - -8 000)
§Mezolit (-8 000 – 5 500)
§Neolit (-5 500 - -3 700)
§Eneolit (-3 700 - -2 000)
§Doba bronzová (-2 000 - -750)
§Doba halštatská (-750 – -400)

Raná doba dějinná
§Doba laténská (-400 – 0)
§Doba římská (0 – 375)
§Doba stěhování národů (375 – 568)

Příbuzné obory
§Historie (prehistorie)
§Pomocné vědy historické (numismatika, heraldika, epigrafika, chronologie, metrologie,
sfragistika…)
§Klasická archeologie
§Dějiny umění
§Archivnictví
§Muzeologie
§Kulturní antropologie

Spolupracující obory
§Geologie (paleontologie, kvartérní geologie, regionální geologie)
§Biologie (palynologie, malakozoologie, botanika)
§Ekologie (enviromentalistika)
§Geografie (meteorologie, regionální geografie, geodézie)
§Chemie (chemické analýzy)
§Fyzika (datovací metody, geofyzika)
§Fyzická antropologie

Metody archeologického výzkumu
§1.) Prospekce
§2.) Exkavace
§3.) Zpracování

Prospekční metody
§Povrchový sběr
§Letecká archeologie
§Sondáže
§Geofyzika
§Průzkum detektorem kovů

Povrchový sběr









Letecká archeologie
[USEMAP]





Sondáže



Geofyzika



Detektor kovů



Exkavace
§Odkrytí archeologických situací (objektů, vrstev)
§Proplavování sedimentu
§Dokumentace (fotografie, plány)
§Vyjmutí nálezů
§Odebrání vzorků (na datování, na zjištění složení sedimentu …)

Plošný odkryv v sektorech



Proplavování sedimentu



Archeolog. dokumentace



Zpracování výzkumu
§Konzervace nálezů
§Vyhodnocení nálezů a nálezových okolností
§Publikace výsledků výzkumu
§Diskuze nad výsledky výzkumu
§Vydávání syntéz

Konzervace nálezů



Publikace výsledků



Metody datování
§Relativní (typologie, stratigrafie, rostlinná a živočišná společenstva – paleontologie,
malakozoologie, paleobotanika, palynologie)
§Absolutní (C14, dendrochronologie, termoluminiscence, OSL…)

Typologie



Stratigrafie



Harrisova metoda



Palynologie



Radiokarbonová metoda



Dendrochronologie



Další metody
§Analogie
§Experiment
§Antropologické metody
§Obraz ae hmotné kultury je asi jen 5 - 15% původní živé kultury, přičemž některé složky mohou
chybět úplně!

Archeologická památková péče
§Památkový zákon: 20/1987Sb Zákon o státní památkové péči
§Archeologické výzkumy mohou provádět jen oprávněné organizace
§Archeologické nálezy jsou majetkem státu (krajů)
§Investor stavby je povinen stavbu ohlásit, případně nechat provést záchranný ae výzkum
§Pokud dochází k ničení ae situací z komerčních důvodů je investor povinnen hradit ae výzkum
§Záchranné ae výzkumy přiděluje Archeologický ústav oprávněným institucím

Dějiny moravské archeologie
§Jindřich Wankel (1821-1897) – otec moravské archeologie, lékař v Blansku, na odpočinku v Olomouci,
zkoumal Moravský kras, výzkum v Býčí skále, Pekárně, ale také v Předmostí. Bilder aus der
Mährischen Schweiz

§Martin Kříž (1841-1916) – líšeňský rodák, notář ve Ždánicích, zkoumal Staré Zámky, jeskyně
Moravského krasu, Pekárnu (1883), Předmostí, Kůlnu, na výzkumy dohlížel Jiří Galgoczy, který
nadsazoval počet prozkoumaných metrů, paleolntolog – srovnávací sbírka, Kůlna a Kostelík

§Karel Jaroslav Maška (1851-1916) – učitel na reálce v Novém Jičíně, ředitel reálky v Telči,
objevitel neandrtálské čelisti v Šipce u Štramberka, hromadného hrobu v Předmostí, mohyly Hlásnica
u Horákova, spory s M. Křížem, Der diluviale Mensch in Mähren

§Jan Knies (1860-1937) – rodák z Tasova, učitel v Blansku, Krasové, Sloupu a jinde, 1880 kope v
Pekárně, dále v Býčí skále, Kolíbkách a jinde. 1906 zakládá Muzeum Moravského krasu ve Sloupu,
autor mnoha drobnějších studií, umírá v Brně

§Karel Absolon (1877-1960) – zoolog (jeskynní fauna), speleolog a archeolog, vnuk J. Wankela,
zdatný manažér, kopal v Předmostí, Býčí skále, ale hlavně v Dolních Věstonicích (zastupován E.
Daniou) a Pekárně (1925-1930) – zastupován R. Czižekem, zkoumal také Ondratice a Otaslavice, profil
v Pekárně prohlásil za klasický

§Emanuel Šimek (1883 – 1963): Narozen ve Vatěticích u Sušice; sloužil u námořnictva, poté
vystudoval archeologii, zakladatel katedry archeologie v Brně, zajímal se hlavně o dobu římskou –
Velká Germánie Klaudia Ptolemaia
§Inocenc Ladislav Červinka (1869 – 1952): Narozen v Břestu; geodet; časopis Pravěk, zakladatel
MAKu; kustod sbírek MZM; konzervátor státní památkové péče; Morava za pravěku, Pravěk zemí českých;
Slované na Moravě a říše Velkomoravská

§Josef Skutil (1904-1965) – rodák ze Zbýšova, první profesionální moravský archeolog, přednosta
pravěkého oddělení MZM, profesor bratiskavské university, po válce obviňován z kolaborace, poté
rehabilitován, autor mnoha drobných statí, Paleolitikum v Československu

§Bohuslav Klíma (1925-2000) – vedoucí poválečných výzkumů v Dolních Věstonicích a Pavlově, Ostravě
– Petřkovicích, výzkum prostranství před jeskyní Pekárnou, kde nalezl žebro s rytinou pasoucích se
koní, Archeologický výzkum plošiny před jeskyní Pekárnou

§Josef Poulík (1910 – 1998) narozen v Jiříkovicích; slovanský archeolog, manager a popularizátor;
ředitel AÚ v Brně a v Praze, místopředseda ČSAV, zkoumal Mikulčice, Žuráň atd.; Jižní Morava, země
dávných Slovanů; Mikulčice