má sľ zena k muži jako pbJroda kb kultúre? s li i: kio h. OřTNSŘ SHERRY B . 0 R T \ E K (1941) Sherry Ortncr získala ílokturát na University of Chicago. Vyučovala na Sarah Lawrence College a působila na prestižním iiistitiili- for Advanced Šimly v ľi incctonii. přednášela antropologii na Inlui-i-ly of California v Berkeley a na University of Mi. In:;.m V miik'.imw MM přednáší antropologii na Columbia University. púvoiim badatelská práce zahrnuje ine/i jinými výzkum nepálskych Serpů zpracovaný v knihách Scr/tont n jejich rituály (>hci pa* through Their ľtiluals: 1978) a / woAc nál>oien\tci: kulturní a iiiilitnl.il Install. - šerpského biiddhisinu (Ilipli Religion: A Cultural anil Political History of Shcrpa Buddhism; 1989) a v řadě statí. Mezi jinými se dále zabývá symbolickou antropologii, genderem, strukluralismem a poststrukturalismcm. Spolu I Harriet Whitehead editovala sborník Sexuální významy: kulturní konstrukte gen-deru u sexuality (Sexual Meanings: The Cultural Construction of Ccniler anil Sexuality; 1981) a vydala knihu Konstrukt e genderu: politiku u erotika kultury (Making Gender: The Politics and Erotics of Culture; 1996) Stať „Má se žena k muži jako příroda ke kultuře?'' je průkopnickou prací feministické antropologie. Ortncr v ní předkládá názor, že kulturně všeobecná druhořadosl ženy vyplývá z jejího spojování s přírodou, která je vzhledem ke kultuře považována za podřadnou. Muž je naopak symbolem kultury a civilizace, která přírodu ovládá. 9 0 ......... i .i-i ľ. m. n li aktivit antropologie vyplývá z na|iětí mezi dvěma soubory požadavků: objasnit lidské iiniver/.álie a objasnit kultúrni specifika. Z tohoto hlediska představuje žena jeden z ncjnaléhavéjších problémů výzkumu. Druhořadé postaveni ženy ve společnosti takovou univerzálií skutečně jc; je to pankiilturní fakt. V rámci tohoto univerzálního faktu jsou však specifická kulturní pojetí a symbolika ženy iicol>\iVjnř různorodé a dokonce si vzájemné odporují, liovuěž to. jak se s ženami skutečně zachází, i jejich relativní moc a přínos se od kultur) ke kultuře a v různých historických údobích jednotlivých kulturních tradic nesmírně mění. Obé stránky - univerzální fakt a kulturní různorodost - nastoluji otázky, které je třeba objasnit Můj zájem o tuto |>rolileinatiku_jc_vícc než akademický: chci sc dočkat skutečné změny, příchodu sociálního a kulturního řádu, v němž bude ženám dostupná stejně velká část lidského potenciálu jako mužům. Univerzalita ženské podřízenosti, která existuje v každém sociálně-ekonoiuickém systému a ve společnostech všech vývojových stupňů, je pro mne důkazem toho. že stojíme tváří v tvář něčemu nesmírné z.i\a/iiému. úpornému, něčemu, čeho sc nezbavíme pouhou reorganizací několika povinností a rolí v sociálním svsléinu, dokonce ani reorganizací celé ekonomické struktury. V tomto příspěvku sc pokouším odhalit logiku kulturně podmíněného mys- i'i mu verze létu sluli byla |Hin/.il.i v říjnu l*)72 jako přednáška v kurzu „Zeny: Mýtus .i lea-lita" na uimcrzité S.irah Lmicmr. Zde jx-in /.i-k.il.i ceiiiié krilik\ imI -liiib-ntů .1 stých kolegů - učitelů: Juan Kelly Gadol, Evy Kullisrli a Crrtiy (.rriier. Zkrácenou \crzi jsem přrd-nc-l.i na Setkání aiilro|Milogické asociace v Tumulu, v listopadu Mi/iliin jsem nbdržc- la Wllik.ljící krilii ké kolllt'lll.üi- imI K.llrn Itlli, I - ■. I»- il.i ľ.illl.l, Miľllt'llr I'.. 1.li. I1 .vnl.i Schneidera .1 Icrrnrc 'lurui-ra a nynější ver/.i Irxtu. v niž jsem \\Ihijc |M»l<*iuiky významnou mému po/méuil.i. jM-iii 11.1J1-.1I.1 j.ikn im1jmi\«