MÁ SF. 2ENA K MUŽI JAKO PftlRODA KE KULTUÍE? Siu:nn) II. Oium i; ně prestiže než mužům a mužským aktivitám; (2) symbolické znak)', např. ženám přisuzované poskvrněni, které lze interpretovat jako implicitní vyjádřeni méněcennosti; (3) sociostrukturalni uspořádání, která ženy vylučují z činnosti ve sférách považovaných za sídla nejvyšší moci sj>olečnostr nebo jim upírají možnost kontaktu > nimi. I'vedené tri typy údajů samozřejmě mohou, ale také nemusejí být v kterémkoliv jednotlivém systému vzájemné propojeny. A rovněž kterýkoliv z nich obvykle postačí k názorné demonstraci podřadného postaveni ženy v dané kultuře. Vyřazení ženy z účasti na nej-p<■ t<■ ~íI\ \elké úctě; někdy hrály úlohu hostitelky v den svátku Vařeného masa. mohlv se stát vůdkyněmi při Tabákovém obřadu a nesporně v něm měly nápadnější role než muži; nikdo jim nebránil, aby sc účastnily obřadu pocení, aby se staly léčitelkami nebo vyhledávaly vidění" (str. 61). Navzdory tomu však ..(menstruující] ženy tehdy jezdily na podřadnějších koních: menstruace zřejmě prízračné hrozila jako možný zdroj nákazy, protože menstruujícím ženám nebylo dovoleno, aby se přiblížily k muži, který byl zraněn nelni w rážel na válečnou stezku. Zákaz přibližovat se v tomto období k posvátným předmětům pro ženy st.de ještě platí" (str. 41). Těsně před tím. než l-ovvic vyjmenovává práva žen na účast v různých výše uvedených rituálech, zini- : Někteří antropologově by mohli takový důkaz (socioslrukturáliiich mfUájmá, kleti explicitní nebo dc facto wlučuji icny z určitých skupin, rolí nebo statunu) povaloval za siibtyp druhého díika/u (-viiil.olukN.li formulaci jejich méněcennosti). Proti tomuto názoru nemám vážných námitek, ačkoliv většina sociálních antropolog* b>' uuki".v l>™dě|io-ilobné rozdělila na dva typy. 9 I ňuje se také o strojení zvláštní panenky Slunečního tance, kterou nesměla odstrojovat žena (str. 60). Jdcine-li po této stopě, zjistíme, žc: „Podle všech informátorů Lodgc Grasse a většiny dalších, měla panenka, jejímž majitelem bvl Vrásčitá tvář, přednostní postavení nejen před ostatniini panenkami, ale i před všemi ostatniini léčebnými prostředky kmene Crow... Této zvláštní panenkv se žena nesměla dotknout" (str. 229)J. Kmen Oovv jc tedy pravděpodobně přímo typickým příkladem. Ano. ženy měly jisté pravomoci' a jistá práva, v tomto případě i taková, která jim umožňovala zaujmout místo ve značně vysokém postaveni. Hranice však je jasně vymezena: menstruace ohrožuje válčeni, jednu z nejvíce ceněných zvyklostí kmene, která je nejpodstatněji pro jeho sebcurčení; a ženy sc na nej posvátnější objekt kmene nesměji přímo podívat a nesměji se jej ani dotknout. 1'odnhné příklady bych mohla uvádět donekonečna, ale myslím si, že na nás už nespočívá povinnost demonstroval, že podřízené postaveni ženy je kulturní univerzálu; pouze ti, kteří by s tímto tvrzením nesouhlasili, by museli uvést příklady svědčící proti němu. ľnivcrzálnč druhořadý status žen budu považovat za d.in\ l.ikt a /. něho budu vycházet. PŘÍRODA A K ť L T ľ K A Jak si máme univerzálni devalvování žen vysvětlit'/ Mohli bychom to samozřejmé vysvětlil jako důsledek biologického determinismu. Jeho zastanci budou tvrdit, že u lidského jedince mužského pohlaví je něco geneticky inherentního, díky čemuž jsou muži přirozené dominantním pohlavím; žc to „něco'*, co je činí muži. ženám chybí a díky tomu jsou ženy nejen přirozeně podřízené, ale většinou jsou s takovým postavením i do značné míry spokojené, protože jim skýtá ochranu a možnost vystupňovat na nejvyšší míru mateřské radosti, které j>ou pro ně maximálně uspokojujícími životními pružitkv. Aniž bvch se detailně zabývala zamítnutím tohoto postoje, 1 Kdy/, už jsme u iicjrúziiějších druhů nespravedlnosti, můžeme |N>ziiaiiienat. žc lamie lajně koupil Hilu panenku. nej|ios\átuěj9í objekt kmenového vlastnictví, od její opatrovnice, vdovy po Vrásčité tváři. Ta za ni žádala 400 dolarů, nic cena byla _dalcko za hranicemi možnom" Kolicrta II. Lowielio; nakonec ji získal za 80 dolarů (sir. 300). •S veškerou náležitou úctou ke Claude la-vi Mraussovi (1009 a.b a různě). 9 ô