Daniela TINKOVÁ
Summary
„Woman"- an Empty Category? From (Wo)men's History to Gender History in the Western European Historiography of the Last Decades of 20th Century
The aim of the paper is' to present a general introduction into the topics of women's and gender history. In a form of survey, it maps the main thematic and methodological treats of those trends, mainly in the Anglo-Saxon, German and French historiography during the last ca. 30 years. First of all, we will focus on the ..classical" women's history in its pivotal period (70's and 80's); then, we will try to resume the critics and the new theoretical and conceptual starting-points on which the trends endorsing the poststructuralist „gender" perspectives bear in the following decades. The paper is also to outline a comparison between the three linguistic — and cultural - domains (USA/Britain - Germany - France) and to explain some difficulties with the reception of such methodological innovations.
Translated by author
Dějiny %en aneb Evropská %ena od středověku do 20. století v sgjetí histoňografi (TV. pardubické bienále, 27.-28. dubna 2006), Pardubice 2006.
Jana RATAJOVA
Gender history \ako alternativní koncept dějin
Jestliže příspěvek Daniely Tinkové je zaměřen obecně na proble tiku gender history a womens history ve vybraných historiografiích posledi tří desetiletí, já bych ve svém příspěvku chtěla blíže přiblížit jeden ze zmi váných proudů. A tím je myšlenkový proud inspirovaný evropským postst turalismem (nejvíce asi dílem Michela Foucaulta) a vycházející z pozic, pro k se vžil obecný název postfeminismus.1 Vzhledem k tomu, že je tato otá sama o sobě značně komplikovaná a fundovaný rozbor by si vyžádal n< více prostoru, ale také přednášející spíše filozofického než historického za ření, rozhodla jsem se příspěvek ještě zúžit na problematiku pojmu „gene a jeho pozici ve výzkumech výše zmíněného zaměření a konkrétně na pc genderu v díle historicky Joan Scottové2, jejíž teoretické studie týkající problematiky gender history a women 's history inspirovaly na přelomu 20. a 21. letí celou řadu badatelů a badatelek3 a staly se také předmětem mni odborných diskusí.
Nejprve bych zrekapitulovala důvody zavedení termínu gender, jak je uvádí Scottová ve své klasické studii Gender: a use/u/ category of histoi analysis* pokusím se ukázat, jaký tato autorka viděla ve své době (v osmdť tých letech 20. století) potenciál kategorie gender, z jakých zdrojů předev:
1 K postrukturalistickému feminismu srov. Pavel BARŠA, Panství člověka a touha \ Feminismus mni psychoanatj^ou a poststrukluralismem, Praha 2003, s. 255-290. K po; postfeminismus srov. nepublikovanou diplomovou práci Šelma SMAILAGIČ, Postím feminismus: epistemologická emancipace, diplomová práce FSV UK, Praha 2005.
2 Vycházím z aktualizovaného vydání jejích studií: Joan W. SCOTT, Gender and the po, of history, New York 1999.
3 Z novějších srov. např. Andrea GRIESEBNER, Konkurrierende Wahrheiten. hiaUfi^pro: vor dem Landgericht Perchtoldsdorf im 18. Jahrhundert', Wien-Köln-Weimar 2000.
4 Poprvé vyšla tato studie roku 1986 (American historical review, sv. 91, č. 5, s. 1053-10'