Daniela TIN KOVÁ
„Žena " - prázdná kategorie?
se však začaly nabízet i nové alternativy vůči konceptu „agrese" 3 „podřízeni". Mezi hlavní rysy ivomen s history 70. let patřilo především hledáni „autentické" ženské zkušenosu a kultury, tedy forem samostatného žens kého jednání, pro něž se otevíraly skuliny i v dominantní patriarchální moci, ať už v doméně politické či ekonomické, nebo v manželství a rodině. Dura/ byl kladen na „odkrývání" toho a těch, o kterých dějiny dosud mlčely, resp. ani jim nedaly prostor promluvit. Proto řada prací z anglosaského světa nese název s metaforou skrytého, resp. naopak viditelnosti - jako Becoming visible, Hidden from history} K rysům tohoto období patří i snahy o velké generalizace, o vytvoření nové periodizace a chronologizace dějin v ohledu k ženám; vznikají také první série typu „Zena v době....", nemluvě o slavné kolekci vzniklé pod vedením Georgese Dubyho a Michelle Perrotové „Dějiny žen", která byla přeložena do několika evropských jazyků.4
V anglosaských zemích, Německu, Francii i Italu se tak řada badatelů zaměřovala na sféry specificky ženské činnosti a ženské práce se záměrem upozornit na formy jakési „ženské subkultury" existující v rámci kultury dominantní - ať už šlo o zdánlivě „přirozené" role jako mateřství, o formy ženské sociability a příbuzenství nebo profese pečovatelské, zdravotnické či služebné (včetně prostituce). Velkým tématem 70. a 80. let byly „oddělené sféry",5 zejména v té podobě, kterou jim dal nástup kapitalismu a průmyslová revoluce v souvislosti s oddělením oblasti nejen státu, ale i výdělečné činnosti — od sféry domácnosti, která již přestala plnit roli výrobní jednotky jako v preindustriálním světě. Klíčové práce z anglosaské oblasti se soustřeďovaly na období modernizace. Zatímco však některé studie akcentovaly především problém devalorizace ženské práce v období nástupu kapitalismu a „konfinad" středostavovských dam,6 jiné práce se zaměřily především
5 Sheila ROWBOTHAM, Hidden from history. Rediscovering Women in Historyfrom the 17th Century to the Present, London 1973, New York 1974.
4 Orig. Georges DUBY - Michelle PERROT (edd.), Histoire des Femmes en Occident, dil I.-V., Paris 1991-1997.
5 Ke kritickým reflexím debat o oddělených sférách z obd. 70.-80. let viz například Linda KERBER, Separate Splxres. Female Worlds, Women's Place: The Rhetoric of Women's History, in: Journal of American History, vol. 75/1, June 1988, s. 9-39, ke kritice zvi. s. 26-28 a s. 39; Amanda V1CKERY, Golden Age to Separate Spheres? A review of the Categories and Chronology of English Women's History, in: Historical Journal 36/2, 1994, s. 383-414, zde zejm. s. 411-412; Lawrence KLEIN, Gender and the Public/Přimte Distinction in the 18th Century: Some Questions about Evidence and Analytic Procedure, in: Eighteenth-Century Studies, vol. 29, No 1, 1995, s. 97-109.
6 Zejména klasická práce Louise TILLY - Joan W. SCOTT, Women, Work and Family, New York-Atlanta-Dallas-London 1978.
na pozitivní roli domácí sféry jako morální alternativy ke kapitalistickým hodnotám - a na její píevalu do sfér) veřejné.
Ve Francii v 70. letech, tedy v období velkého rozkvětu šťastné insti-tucionalizované „Nové historie" vzešlé z Amulet, se zájem o ženskou problematiku formoval zejména v souvislosti s tehdejším rozvojem historické demografie a antropologie, tedy především v rámci studia dějin rodiny, životních cyklů, sexualit;, sociálních a mentálních struktur i výchovy - a to spíše ve společnosti starého režimu, v rurálním světě, než v procesech modernizace spjatých s urbanizací. Velkým tématem tohoto období bylo pro Francii tělo, zejména tělo ženské, a jeho interpretace v materiálech normativní povahy.8 Je zajímavé, že následující generace právě tuto problematiku pohrdavě odsunula s tim, že pouze napomáhá k utvrzeni starého stereotypu, že femi-nita prochází především télcm.'1 Důležitý rozdíl tkvěl i mezi „relačním" feminismem evropským (resp. francouzským) a „individualistickým" feminismem angloamerickým. Pro Francii je příznačné i to, že se této problematice otevíraly nejprve časopisy antropologické, zatímco historická disciplína zůstávala uzavřenější a obezřetnější — a že paradigmatickými pracemi pro historiky byly spíše práce antropologické věnované například rozdělení ženského a mužského prostoru v tradiční preindustriální společnosti.10
Také v Německu se dostala do popředí problematika oddělených sfér a zejména jejich ideologického zakotvení na přelomu 18. a 19. století —
7 Viz např. Catherine HALL — Leonore DAVIDOFF, Family Fortunes. Alen and Women of The English Middle Class 1780-1850, London 1987; Catherine HALL, White, Male and Middle Class. Explorations in Feminism and History, Oxford-Cambridge 1992; nebo slavný a vlivný článek o ženském přátelství od Caroll SMITH ROSENBERG, The Female World of Love and Ritual, in: Signs, 1, Autumn 1975, s. 9-29.
8 Viz zejm. Yvonne KNIEBIEHLER - Catherine FOUQUET, La femme et les médecins, analyse, historique, Paris 1983; TAŽ, Les médecins et la „nature feminine" an temps du Code civil, in: Annales, 31/ 1976, s. 824-845; dále Jean-Pierre PETER Entre femmes et médecins: Violence et singiilarités dans le discours du corps et sur le corps ďapres les manuscrits médicaux de la fin du Xl-Tlle siicle, in: Ethnologie francaise, 1976.
• J. REVEL, Masculini'Feminin, in: Michelle Perrot (ed.), Une histoire des femmes est-elle possible? Paris 1984, s. 129-130.
10 Viz zejména Agněs FINE, Actualité de la recherche. Histoire des femmes et anthropologie des sexes, in: Clio. Histoire, femmes et Sociétés, 2002, s. 145-166; Cecile DAUPHIN - Arlette FARGE - Genevieve FRAISSE - Michelle PERROT - Christiane KLAPISCH-ZUBER a další., Women 's Culture et Women 's Poaer, in: Journal of Women 's History 1 /1 Spring 1989, s. 568—601, s. 569. (Původně otištěno jako Culture et pouvoir des femmes, in: Annales. Economies, Sociétés, Civilisations, 2, Mars—Avril 1986); Francoise THEBAUD, Ecrire/'histoire des femmes, Fontenay-aux-Roses 1998.
20
21