lewis Shiner
Následující text vyset ve sborníku Fiction 2000 (sest. George Siusser a Thomas Shippey, 1992) shrnujícím materiály z konference, která se zabývala bilančním hodnocením kyberpunku na přelomu 80. a 90. let a budoucnosti spekulativní ľiťératury obecně. ■ Na rozdíl od akademiků přispěl Lewís'Shiher tímto esejem, který byl napsán „z druhé strany barikády", praktikem, jenž stál u kyber-punkového hnutí od samého počátku, I když bychom mohli polemizovat s autorovým elitářským ošklíbánfm se nad populární kulturou, jeho příspěvek je nejen cenným „historickým" svědectvím, ale i vítaným polemickým a alternativním názorem k zažitému vnímáníkyberpunku. — /. A;
S tímhle esejem se mi těžko začínalo. Na jedné straně nerad píšu čistě akademická pojednání. Přemíra analýzy nesvědčí mému druhému povolání, psaní prózy. Přesto je pro mě otázka směřování literatury v dalších deseti letech přirozeně-důležitá a mám na ni svůj názor.
. Pokud to půjde, budu se vyhýbat slovu kyberpunk-což znamená, že ho budu používat častěji, než ml je milé. Potíž je v tom, že se z uvedeného termínu stala „komodita", pokud mám použít postmoderní nálepku. Označení kyberpunk se stalo reklamou na cokoli od komiksu přes deskové hry až po specializované časopisy: pro, hráče, na: syn-tezátory. V science fiction evokuje velice; omezené pole; totiž romány o boji násilníckych narkomanů v černé kůži,: vylepšených implantáty s obrovskými: korporacemi. Pro tento postup se - na sjezdu spisovatelů ^ v anglickém Milíordu uchytil • termín sci-fiber-punk, Klasickým příkladem' jsou Vacuum Flowers (Vakuové květiny) \ Michaela Swanwicka, kde se hrdina jmenuje Rebel a ceíou knihu zamořilo slovo wetware. Sci-fiberpunk můžeme snadno vymezit a zařadit do něj spoustu literatury dnes ■ nazývané kyberpunk. Rád bych vám dokázal, že takový „zkomodjtoyaný^kyberpunk* není:tím, o co by se mela spekulativní literatura snažit v budoucím tisícletí. .
Termín kyberpunk se zřejmě poprvé objevil ve stejnojmenné povídce Bruče Bethkeho, poprvé otištěné v prosincových Amazing Stories, ročník 19B3 (česky v časopisu Živel č. 79, pozn.red.J. Do obecného slovníku vstoupil s -článkem Gardnera : Dozoise pra Washington Past z 30, prosince 1984 - tehdy ml bylo na den třicet čtyři let -nazvaným SF v osmdesátých : letech.
Příslušné části své úvahy později začlenil do předmluvy k sborníku Nejlepší SF roku 2 (1985). Gardner pod'kyberpunk* zahrnul Bruče Steríinga, Wilíiama Gibsona, mou maličkost, Pat Cadiganovou a Grega Beara Označil nás za „dvorní dodavatele bizamlho.-drsného, techjrokéjic^zripií'',    " ^ ^Těh3yse Tia světě poprvé objevilo cosi, čemu nejraději říkám podle-Johna Shirleyho Jjnutj^jšsni radikálními názvuky, jež toto_ "^lô^ľínese^-od—šedesátých:,. rfleŕíMôfa;.. ' bezprostřední reakce na článekľ^lä^obeckái.: v-Mrcelo,írněr;žB-:.Gardner,:,nereDenzoval-^mů]-! román Frontera (i když se mu líbil), ani se o něm nezmínil v odstavci věnovanémiostát-s ním význačným knihám počátku dekády: Neuromancerovl W. Gibsona, Wild Shore (Divokému pobřeží) K. S. Robinsona, Green Eyes (Zeleným očím) L. Sheparda á Startide Rlsing (Hvězdnému přílivu) D. Brlna.
i když pominu sobecké zklamání, měl jsem spíše smíšené pocity. Byl jsem rád, že mě označil za „úžasně nadějného mladíka". Když to napsal Gardner, muselo se to splnit. Překvapilo mě, že zařadil Cadiganovou a Beara mezi „kyberpunkery", Nechápal/jsem, kam se ztratil John Shlrley a Rudy Rucker.. . Měljsemlzásadnější výh[ady;::Fronferase: zabývala mimo jiné technlkoumzřejmě proto, jsem stanul mezi kyberpunkery. Proto a pro sVouzeměpisnoublízkost:Sterlingovi:i:pro:mé. články v jeho radikálním polemickém plátku Cheap Truth (Laciná pravda). Pro mě ale byla hard science ve Frontera 'jen ideologickým systémem, s nímž jsem si hrál stejně jako s brujeríou (mexickým čarodějnictvím) aufony ve starších povídkách. Jinými slovy, už tehdy
mi .nesedělo, jak se vyznačuje bitevní pole. Proč jsem na opačné straně barikády než .John Kessel? John je můj přítel, ale hlavně obdivuji jeho práci a jeho literární estetika je mi bližší než Sterlingova. Jeden jeho citát -právě o/této estetice-Johna docela'trápí, že jedna větička je slavnější; než všechna jeho próza - se objevil ve Fantasy Review a-později i v Swanwickovó:Návodu k použití -postmodernistů {Isaac Asimov's Science ^Fiction Magazíne, srpen 1986): „Mnohá z děl, sježiv oboru považujeme za nejlepší.senemo-hou rovnat nejlepší angloamerické;4Íteratuře .posledních pár set let... Pokud se chceme dostat:do první íigy, musíme spinilprvoligové požadavky."; Nejsermobdivovatel Melvilla jako John, ale souhlasím s ním. John čte a::před-náší mainstreamovou literaturu; Bruče na :druhé:'Straně: prózu; prakticky. ínečte.Stejně spřízněný se: cítím s LuciemShepardem, Pat Murphyovou,  Jimem  Kellym  a Leigh Kennedyovou, nemluvě o spisovatelích, jež ŕ':ľ:Gardnerzcelapominul:;s Jimem Blaylockem, Nancy Kressovou a Russelem M. Griffinem. - To nejsou moji nepřáteléJMud mám nějaké__ nepřátele, pak za ně považuji pisálky, kteří přež^kupOTletá^ v která spojkjjj^avíjáke^^ Wike" Resnick,:Spider'Robinsoninebo David Brin. -Spisovatele, kteří .stáje_^ěřj_.v.-9alaktická..
pfěj^ pohlaví.
naJechnikiL jejínad technika jediným :,"ípó^u^lí^m^matimíibizarníidrsné prózy"? Rád bych na tomto místě zdůraznil, že ; nejsemžádnýrozblječstrojů.Věřfm,žetech-■ njka je nutnou součástí světa moderní science fiction. Nebrat na ni zřeteí by .bylo přinejmenším blahové, nevyužívat ji v vysloveně hloupé. Otázkou však zůstává, zda je technika sama o sobě jediným příhodným :•: tématemíSP,:inebotještě:důrazněji,'zda.múže . literatura zaměřená primárně na techniku uspokojit čtenáře.
Mé obavy ohledně tohoto eseje nebyly neopodstatněné. Kyberpunk přerostl ve Frankensteinovo monstrum. V poslednírri-roce jsem si všiml, že New Yójkjimes terr mlrärdoJffiincB _použfvají místo„s|ova„(!aG&er "Videi jsem seznamy „tvrdých-kyberpunkových autorů", jež zahrnovaly ta nejnepravděpodob-nější jména: Lucla "Sheparda, Michaela Swanwicka, Grega Benforda, dokonce Klrria Stanleyho Robinsona. Pak' je tu již zmíněné Jyberpunkovélčfslo časopisu Keyboard, plné
'v
i
blicistika
rozhovor ú s chlapíky v černé kůži, kteřf se živ/_ ^péTátorjr,'Mipí a_šj^ jsou rkojíiiksy,. Jíry,,„časopisecké ,člankyr rozhořčené.dopisy._ .
Avšak" chápu sám sebe jako součást literárního hnutí, jež se pokusím popsat, vylíčit, jak působilo zevnitř, jak rostlo a kam by mohlo směrovat.
S Bmcem Sterlingem jsem se poprvé setkal na oblastním conu na texaské zemědělsko-veterinářské škole. Psal se rok 1976 a Brucovi bylo sotva dvacet jedna. Vzpomínám si, jak zašel za čestným hostem Anne McCaffreyovou a prohlásil: „Nazdar, jsem Bruče Sterling, nejlepší mladej spisovatel v Texasu." Kristova noho, pomyslel jsem si, to je ale arogantní hovado. (Bruče dnes samozřejmě tvrdí, že. Äob nemyslel vážně.' V každém přfpadé jsem ve svém fanzinu hned uveřejnil seznam Sterlingových nepublikovaných děl - bílý sloupec bez textu na : konci s poděkováním všem nadšencům za skvělou průzkumnou práci.}
Roku 1979 jsem se odstěhoval do Austinu, rozhodnut začít, pořádně-psát. Znal jsem tam spoustu spisovatelů a hned se. zapojil do místního workshopu pro SF autory. S Brucem, jsme tu byli nejvášnivější a nejvýřečnější kritici. Venovali.jsme se každý svému oboru: Bruče nápadům, já stylu. Oba jsme měli dobře připravené pozice a pěkně nabroušený jazyk ufápnutých středoškolských chudáčků, takže jsme méně agresivní frekventanty kursu zadupall do země. ;-';.r
Vzpomínám si zvláště na jedno setkání v prosinci 1981. Schůzovalo se u mě v bytě -prkenná podlaha, vysoké stropy, plynové topení na stěně stěží zmáhalo průvan. Vytáhl jsem kousek rozpracovaného hororového
■ románu. Už pár let jsem nepsal sci-íi; lezla mi krkem. Potácela se blátem někde mezi analo-govskými space operami a ponurou umělec-kostí Michaela Bishopa. Bruče si přinesl jeden rukopis navíc pro případ, že ■. nám zbude trocha času. Byla to nová povídka Williama Gibsona Burning Chromé. '■
Jak se Sterling a Gibson seznámili, to je : na dlouhé povídání, ale pro neukojitelné zvědavce uvedu pár nejdůíežitějších bodů. Klíčem je chlapík jménem Slevě Brown, v současné době šéfredaktor kritického časopisu. Science Fiction Eye. Roku 1970 Brown narazil v oregonském Portlandu na Johna Shirleyho, což později popsal v předmluvě k Shirleyho sbírce Heaíseeker (Termotrop). O dva roky později se Brown ukázal na spisovatelské dílně Clarion, kde byl I mladý Bruče Sterling. A Shirley dal Sterlinga s Gibsonem dohromady prostřednictvím ;dopisů poté, co ses:Gibsonem seznámil na '■■ nějakém severozápadním oblastním conu.
■ O Gibsonovi jsem se doslechl šeptandou. Prodal román do edice Ace Specials Terryho
Carra a říkalo se, že je skvělý. Tak jsem vzal rukopis a pustil se'dó čtení. H ned jsem se chytil; První.odstavec byľplný žáru, neonů,
. krvavě červeně, katodové zelené._B.ylyjarri_
:. obcliojjákyjfflem
je a ob^hodnLz.Pač|<;y..J/šechno...v..prvním ddstayci...Nad hlavu 'mi skočila žárovka
: z kreslených .vtipů. Science fiction dokáže být plná energie, moderní, elegantní a hlavně
'• realistická. Dokáže být plná.skutečných věcí a skutečných lidí. Všechno .ostatní-v.dílně působilo prostince a staromódne, hlavně můj román (rychle jsem s ním přestal). ' . . V následujících měsících jsem' se, zase pustil do sci-ří. Nine Hard Questions About the Nature of the Universe (Devět těžkých otázek na podstatu vesmírný jsem prodal do
-Magazíne of Fantasy and Science Fiction, povídkovou verzi Deserted Citiesofthé Heart (Opuštěných měst srdce) do Omnia Dancers (Tanečnice), plné módy, rocku,; strojové inteligence, videoklubů, kultů a drog, mi odmítli všichni redaktoři v oboru. (Dancers šly do tisku až o devět let později: v časopisu NightCry.)
V říjnu 1982 k nám Gibson přijel na ArmadilloCon. Hnutí už nabíralo obrysy. V díle Shirleyho, Gibsona a Sterlinga se-něco dělo. Na conu se dokonce odehrála diskuse pod heslem Zpoza zrcadlových brýlí: pohled na punkovou SF. Hlásím se k termínu hnutí zrcadlovek-, v té dób~ě"to~pro me~b7rje0.ny.ed-
ngtičí pjyek^áčenmenovanýcíQLautQľu,__
■ - ~~Při zpětném pohledu je snadné najít další. Spojnicí j_e samozřejmé také hackerský_přL Ětupisk .tecRníSe^^s tfetf>,Vln&"..
Duležitě)ší~pro~mě'jěf co Gibson napsal v předmluvě k Heatseekeru: „Když čtu Shirleyho, občas slyším kytary." H nutí pro mě symbolizoval právě tenhle rokenrolový rys; -. mladý' frajerský hrdina, anWtuj^pJsU^
mir^akazy^na-hudbrrTatňacríet jsem" hrál V rockových. RäpéläcT a jejich vnímání mi sedělo. Jistě jste si všimli, že sotva co z toho
má něco společného s korporačnímlžoldáky, ImpTántátynebo koloniemi na oběžná dráze. ~~~"Toho víkendu jsme strávili spoustu casu : pohromadě - Bruče a jeho žena Nancy, moje ' manželka a já, Bili Gibson' a pár dalších přátel, většinou u Sterlingů v: garážovém bytě, píném japonského ■ popu a Brucových masožravek. Trochu jsme si povídali o literatuře - Lenu Deightonovi, Nelsonu Algrenovi, Burroughsovi a Ballardovi - ale většinou jsme rozebírali rock'n'roll, MTV, Japonsko, • módu, drogy a politiku. Když Bili nasedal do letadla, do Vancouveru, jen napůl z legrace řekl: „Zformovala se nová osa."
Já to rozhodně bral vážně. Zčásti to bylo BJ^
Jednoznačně ho čekaly velké věci. Na conu četl-• první kapitoly. rozepsaného Neuro-mancera a já měl dojem, že poslouchám budoucnostsci-fl:styjp^ýnajuralismus nabitý
■ ene.cgií-00 prosince jsem byl rozliôTlnutýrže~~ odložím rozdělané projekty a napíšu science fiction román. Hrubý materiál jsme měl v povídce' z roku 1976* nazvané Soldier, Sailor. Už povídka byla jen: ballardovskou zhuštěninou románu, který jsem napsal na škole, ukecaného a slabého převyprávění legendy o "Svatém Grálu. Tentokrát jsem to chtěl zkusit bez keců. V NASA jsem se zeptal na podrobnosti skutečných plánů mise na
'Mars a Sterlinga jsem požádal o nápady, jak ztvárnit společnost roku 2020. Bruče mi dal Třetí vlnuoá AlvinaTofflera ä já se dal do díla.
v;; Článek Normana Spinrada Kyberpunk Revisited (Návrat ke kyberpunku, Asimov's, březen 1989) pojednává o ■ pěti knihách: Gibšonově V Mona Lisa Overdrive, Sterlingových Islanrís in the Net, Shirleyho A Splendid Chaos, Ruckerově Wetwarc a mých Deserted Citiesofthé; Heart. Článek je nesmírně pochvalný, ale Spinrad tu nepochopil jeden základní bod. Romány mu připadají „překvapivě různorodé, až neskutečně," a „značně odlišné od všeho, co jejich autoři napsali-dříve.".Ve skutečností všech pět knih spojuje ono antlkulturní roken-rolové vnímání, o němž jsem psal výše. Jak píše sám Spinrad - o všem jinými slovy -;■ jen Ruckerova a Gibsonova kniha mají. něco společné: se scl-fiberpunkovým zbožím, jaké produkuje Swanwick, W. T. Quick a jim podobní. Mám dojem, že rozdělení Hnutí a'..-sd-fiberpunku přišlo 'nevyhnutelně; od začátku jsem měl neblahé tušení. Kjxoltobenf propasti přispělo několik fak: tôrQľTTvňľffTžn
P^kytllííaptrvšem,. KJochtěl. jít ve stopách Rríúti. BylrjasnéVTé-SteřirrigTDude mluvčím Hňutf;7kdo;;'jřný? Jeho'osobnFsfyľ - zájem o technikuT necfiut k hlubší charakterizaci postav a soudržným zápletkám, nezájem o mainstreamové techniky a styly - začal být považován za určující rys Hnutí. Ala.Bruca.v_a_ mapa nezahrnuje celé území. I já psal do
47
iblicištika
Cheap Truth a snažil jsem se analyzovat ylastnf styl, nedosáhl jsem však Bručavý ■ okázalosti a chytlavosl
Druhým faktorem je srozumitelnost pro čtenáře. K dnešnímu čtenáři se;lze. doslat jen přes slogany. Abstraktní přednáška^ rigorózní extrapolaci, pouliční, energii a globálních problémech zaujme jen málokoho. Je daleko jednodušší ukázat na Neuromancera a říci „něco takovýho". (Proto Ed Bryant kousavé označil díla Hnutí za.NOGS - Novels Of Glbsontan Sensibility, Romány gibsonovského vnímání.) JeštěJednodušší je říci: nNo^jo. ttyJ^rpjJnkTL^^
porozumí každý idiot. MúžeJojio televize, . XíteTámf: hnutí nemůžete ...vtěsnat .do. sloganu o:nlcJépa:než Vojnuamírúoshrnutí.ze ■ J[,,yáJtaJe..vX^^ všem umírnění," Dokud nějaké hnut? žije, vzpfrá sb podobným.soudům. .
Na druhou stranu s^-fibjrpjJji|iUTiúžete, ztomjodltovj^Mírn^^^
vät na základní vzorec, A proto tvrdím. že;scľ fiberpůnk není literaturou roku 2000.Proč ne? Zeptáte.se.Počítače budou mít na našeiiyo-ty stále větší vliv. Sci-fiberpunku rozumí masové čtenářstvo, jak dokázal TV seriál Max Headroom. Hergot, vypadá to ■ docela jako budoucnost, ne?
Ne, nevypadá. Alespoň mně tak nepři-' padá. Už ted je. sci-fiberpunk ve své nevinnosti stejně zastaralý jako kondomuprosté porno sedmdesátých let. Není divu, že šablona „kovboje od konzole" tvůrce scl-ilber-punku ;tak přitahuje. Konzolový kovboj je p_o meči přímý potomek protagonistů^a^oníhg literárního braku. Jako ztělesnění chlapec-kých fantazií se svobodně prohání matrixem, - projde^rešiřeto
sluncejarvy^mrtv^ -.■ Kritici s|.ú'sci-f1berpuiiku.rovB§z'^d.v.sirn-li zjevného vlivu Raymonda Ghandlera a daiších-autorů drsné školy; Stejně-jako • westerny"a'fŕädlčnľŠF se detektJvky^a^šcI-f i ^|3gn)Crp(SCpro^o¥páďí^yr- - samotáře a rebely.
To nás "přivádí k jádru literární problematiky, jíž- se tu chci zabývat. Tradice spotřeMhg_čJ Ya4e_ tradicLseb.e.s.tř.e.dný.ch... Pó$ÍŠ$S-\l^M$ů. -Myslím, .že ■ je načase dospět.
Hrdna severoamerictó jež Bohužel vnutila svou kazajku většině západní civilizace - je^dosliZvenčJ,_;ystpjjpí_.i do děie^všechno :nairovľFlčl^crálivP[pbléiii^.. vltšlhou--zahŕnú]e-konfrah^ opačného názoru, kteří, jsou .odlidštěpi (aby vypadali zlí) a p.ak odvrhnuti. Toto paradigma vzešlo z politické historie Spojených států, z filosofie nedotknutelnosti a nezávislosti za ■ každou cenu.
: Pro takové paradigma není v jednadvacátém století místo. Popularita filmů jako Rambo nebo seriálu Death Wishd Robocopa
jasné pramení ze současných frustrací -ucpaných silnic, neúčinných zákonů, nezodpovědných politiků, ubývání přírodních zdrojů, rostoucí inflace. Tyto frustrace se mohou:-v nejbllžšf době jedině zhoršit Násilí není produktivní odpovědí a s nejvétší pravděpodobností spustí řetězovou reakci: brutality (pouličního násilO. Po Bohu, KrálLaJtácLnám. zbylo jen duchovní vakuum. Sci-fiberpunk :;riam .chl^
Stačí se "ale podívat na svět na prahu.
.devadesátých let, abychom zjistili, že to není možné, Mystika New Age, náboženský funda-mentalismus, horečný konzum, drogy a alko-
: holismus - všechno nabírá rychlost. V nich
:." všech vidím reakci na techniku, důkaz, že sama technika nestačí. Naše potíže jsou stejné tak sociologického, duchovního a dokonce
. mravního rázu. Právě na ně by se měla . zaměřit literatura roku 2000. ■
Představuji si, jak by taková próza
"'vypadala. Není ji možné.sežvýkat na slogan. Je to. próza, jež připomíná spíše main-streamovou tvorbu Philipa K. Dicka než jeho science fiction. Má blíž k country blues Johna Hiatta než k bezkrevným syntezáiorům Phifa Glasse •.či::ř:teatrálním^-,výstupům.:-Davida
..:BoWieho.:RFípomínáspľš;ÄS/reeŕfl/íjes než Maxe Headrooma. Dává lidem naději, ne : však jednoduché odpovědi. Rozebírádospělé , íproblémy a složité vztahýřnepředstírá, že. je můžeme prostě obejít.
Zmíněná 'práce už začala. Ač si Sterlingovy Islands in the Net. vysloužily chválu za uvěřltelnou vizi. budoucnosti, odvázanou techniku a šťavnaté politické dialogy, nic z toho není doopravdy převratné, . Revoluční je kniha v tom, jak Sterling vplétl:
„postavy do „přediva každodennosti" podle Donnovy poučky, že.nikdo z nás.není ostrov. Ukazuje nám, jak je konkrétní žena.spojená se svým. manželem, s dítětem, se zaměstnavatelem a nakonec se světovým politickým systémem. Nedokáže ze sítě uniknout, ani kdyby chtěla. Je to základní existenční fakt jednadvacátého století.
Ve zbylé próze dnešního hnutí také nenajdete žádné technofilské kovboje. Všimnete
,_si, jak se optimistická záře Matrixu - toho
; technologického zrcadla skutečnosti -z Neuromancera změnila v . znepokojivé . Sllckoyy stroje v. Mana UsaiOverdrtve .. (založené na ještě znepokojivějších strojích . ze. Survival Research.Laboratories Marka
. Paulina). V Moně Lise rovněž nacházíme Mollyiny vzpomínky na děj předchozích románů. Spolu s Gibsonem se jí asi stýská po těch starých prostých časech, kdy byl Matrlx plný odpovědí a úžasu. Ve třetím románu se ale postavy do matrixu téměř nevydávají, zásadnrdůležitost.ma žensky pohled, nejvétší význam získává"umění (Slickovy stroje a Cornellovy krabice), postavy jsou svázány
. s rodiči, přáteli, snoubenci a milenci.
John Shirley nechal sci-fi a píše horory, j nichž sfla vychází právě a jedině z mezilidských vztahů. .
■ Jak úž jsem řekl, moje vlastní knihy nikdy nebyly v první řadě o technice. Má představa . patřičného místa pro techniku je jasně vidět . v Opuštěných městech, v ekologickém projektu, na němž pracuje Thomas. Počítače tu slouží stejně jako organické- manipulace v zahradě k řešení, lidských problémů. Mezitím jsem napsal román Slam o líné společnosti, již vytváří technika. Jaké má v takové společnosti místo jednotlivec a jaké naopak vláda? Vtip je v, tom, že se román odehrává roku 1988 v Texasu a není v něm vůbec nic fantastického.
■ V příštím románu se chci dostat za žánrového osamělého hrdinu k dospělým vztahům a jejich důsledkům. Chci se přímo zabývat prázdnotou, :již nedokáže zaplnit technika, kapitalismus ani televize.      .'■:
V boji stále volím jako zbraň román, možná mainstreamový, i když už málokdo věří v jeho budoucnost. Útočí na něj televize a film, k nim navíc přibyl komiks, rockové klipy, performance připomínající souboje Paulínových strojů, .■: stále živější počítačové hry. Nejvétší nebezpečí mohou nakonec představovat televizní reklamy, často nabitá vyspělou technikou, energií, informacemi, vizuální nádherou a vždy naprostou od-duševnělostí. Dokážete si představit větší sci-fiberpunk? .^ví'o. ■ .'•
Aby román přežil, musí čelit budoucnosti. Nemluvím o sci-fiberpunkovém románu, který nabízí únik do .tečhno-chlapácké.necitlivosti. Mluvím o románu, který předestře nová para-digmata, zapracuje proti předsudkům a omezenosti. Nesmí si dovolit ignorovat skutečný svět: AIDS, terorismus, hlad, studenou fúzi, konzum, glasnosf, MTV, skate-boardy, crack a všechno ostatní. Nesmí podlehnout lákadlu snadných odpovědí: hrdinové proti padouchům, moc má pravdu, bohatství: rovná se úspěch, technika 'jako všelék nebo obětní jehně.. V první řadě ale musí najít hlas dostatečně energický, moudrý a vtipný, aby oslovil dnešní dobu. -
Bruče Sterling do těchto vod zamířil s Islands in the Net (Ostrovy v Síti). Stejně tak Don DeLillo s White Noise (Bílý šum - česky vydala Votobia, pozn. red.ja značně nedoceněný Dan McCail v Bluebird Ganyon (Údolí ledňáčků). Přesné do noty mi padl román Emma Who Saved My Life (Emma, co mi zachránila život) od Wiltona Barnhardta. ■;
Je životně důležité bojovat, růst a měnit se. Právě to pro mne znamená Hnutí. Proto snad budou knihy z něj vzešlé nadále"'„překvapivě různorodé" a budou se dál vyhýbat zaškatulkování a snadnému popisu, ted i v příštím století,
■:\ ■ přeložil Robert Tschorn