1. TRANSFORMACE ARCHAICKÉHO FÉNICKÉHO PÍSMA V ŘECKOU _ALFABETU_
archaické fénické		heb. kv.	západo-semitské jméno	archaické řecké		východní řecké			západní řecké				klasické řecké	
znak	tr.	znak		Pith.	Théra	Ath4.	Mil.	Kor.	Boi.	Lak.	Ark.	tr.	znak	jméno
* k	í		'alp- býk	Ad	ÁA	<A	AA	AA	AA	A A	AA		A, a	alfa
b	b	3	feayt- dům	a	=py	B B			B B	B		b	B, b	bfjta
g	g		gaml-vrhací hůl	A	r i	A		< C	ý*		< C	g	r, g	gamma
	d	1	dalt- dveře	d D	d	A D	A	AD	DDD	A D	DAD	d	A, 8	delta
h	h	n	hay- ?	e	I E	E I	I	E b	I	i e	E e	e	E, e	eí, e yilóv
Y	w	i	wôw- hák	v				U F	F 4	u	U	w	F	#ao
I Z	z	T	zayn- zbraň	i	I	I	I	I	I			z	Z, Z	
B S		n	ayt- plot	H	B H	H B	H B	B	BH	B	B	h	H, h	■nta
+ O	t	a	toyt- klubko	6	qo	q®	q®		qe L	®q	q	th	q, e	efjta
y	j		yad- ruka	1	n n i	S 1	i	S s	1	i	i	i	i, t	irota
	k		kapp- dlaň	k			k	K	K	K	K	k	K, k	kappa
	l		lamd- bodec	1	© A	6 ©	A	©	6	A	A	l	A, l	lambda
m s	m	□	mayim- voda	mM	7 M	7M	M		7 M	M	M	m	m, m	(irô, uô
n n	n	1	min-ryba	n n	N n		nn		rN	r N	N	n	N, v	vo
s	s	D	samk- ryba				i	i				ks	x, X	
o	C		cayn- oko	O	o C	o	o	o	oo □	o	o	o	O, o	ot>, 0 mikpóv
P	p		pu- ústa	m	ľ r		r n	r	r 9	rn	rn	p	n, p	pel5
c			saday-srp, motyka		M			M				s		tráv2
q p	q	P	qawp-ouško jehly		Q f	Q	(Q)	Q			Q	q		%óppa
r r	r		ra'š- hlava	r	ŕPR			rPP		rpp	P	r	p, p	pro
$	š		šinn- zub	s s			S s			§ S S	§ Z	s	S, o/-s	oígma3
x +	t		tôw- značka	T	T	TT	T	T	TT	T	T	t	T, t	tao
Y	w			0	YľV	VY	V	VY	vrr	Yrv	V	u	Y, u	v yilóv
				f		Ff		ff	fF	f		ph	F, f	fei
				x /ks/		X+ /kh/	X / kh/	XC /kh/	C / ks/	X /ks/	C / ks/	kh/ks	C, c	cei
				ww /kh/	/ks/		YW /ps/	/ps/	/kh/	yw /kh/	x /ps/ W /kh/		Y, y	yei
					Q							ö	n, w	ro mšga
Poznámky: Řecká jména písmen jsou v některých případech zřejmě inspirována jinými západosemitskými slovy, než jsou názvy odpovídajících znaků: 1) Předlohou může být zsem. *zayit- "oliva" (Lewy 1895, 170); 2) Snad adaptace zsem. *šinn- "zub" (Jensen 1969, 451); 3) Snad adaptace zsem. *samk- > fén. *semk- "ryba" (Jensen 1969, 451) nebo *tikm- > fén.* šikm- "rameno" (Lewy 1895, 171: heb. šikmá). 4) Athény (před r. 403 př. Kr.). 5) Pojmenování znaku "p" v podobě peí a podle něj též cpeí, ceí, yeí, je starší než pí, cpi, c<, V<. Za nejstarší se pokládá podoba I1E (Jensen 1969, 442, pozn. 13).