Fundraising Sbírka na Národní divadlo český ekvivalent - profesionální žebrák, somrák ? Fundraising nNauka o tom, jak úspěšně přesvědčit druhé, že by měli přispět právě Vaší organizaci n nzahrnuje různé metody a postupy, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskovým organizací. n Základním kamenem fundraisingu je pozitivní myšlení, protože: Na naši činnost nikdo nepřispěje. Kdybychom byli sportovní klub, nebo se starali o zdravotně postižené, to by se nám získávaly peníze. Sponzoři by se jenom hrnuli. Nikdo nám nechce dát peníze. Nikdo se nezajímá. Každý se stará jen o sebe. V dnešní době nikdo nemá na to, dělat dobré skutky. Každý je rád, že si vydělá na chleba. Podnikatelé nemají dost peněz na sponzoring. Daňové úlevy jsou pro ně symbolické. Nevyplatí se jim, dát nám peníze. Je snadné získávat peníze ve velkém městě. Ale jak to máme dělat na vesnicích a v malých městech? Kdo podpoří vaší organizaci? 1. Krok v nás samotných nZásady: n 1.Přesvědčit druhé může jen ten, kdo je sám přesvědčený. 2. 2.Vytvořit pocit důvěry v to, že pracujeme efektivně. 3. 3. Zkuste si zodpovědět otázku „Proč by vám měl někdo dávat?“ nKdy a co jste darovali vaší organizaci? Byla to osobní pomoc, čas, nějaká věc a nebo také peníze? Když peníze, tak kolik? nUveďte příklady vašich darů jiným NO. Vzpomeňte si, kdo vás žádal a jakým způsobem jste jej podpořili. nKdy jste řekl(a) jiné organizaci NE a proč? nVyjmenujte několik důvodů, proč právě vám a vaší organizaci by měl někdo něco dát. nZeptejte se svých přátel, jestli by podpořili vaši organizaci a nebo ne a proč. Dobře si zapamatujte jejich důvody. n Podpora neziskovým organizacím vychází z hodnotového žebříčku jednotlivce. Některé nezoskovky mají pocit své vlastní důležitosti tak silný, že se domnívají, že je musí podpořit každý. Ne každá však sdílí stejné hodnoty, a pokud ano, nemusí nutně sdílet přesvědčení o správnosti našich metod. Hledámer tedy lidi s podobným hodnotovým žebříčkem a postoji - foundraising vychází z toho, že nezískáváme peníze, ale člověka Hledání podpory nZásady: 1.Pokud chceme někoho přesvědčit, aby nás podpořil, měli bychom na jeho žebříčku hodnot figurovat na předních místech. 2.Nezískáváme tedy (v prvním plánu) peníze, ale člověka. n Co si drizí myslí,a co my si myslíme, žýe si myslí, může být velmi rozdílné - dát jim rozšířenou tabulku a posléze výzkum zpracovat. (+ referenční skupina) Potřeby a hodnoty nŽebříček hodnot: nJaký je váš žebříček hodnot? Které činnosti NO považujete za důležité a které za zbytečné? nJaký je žebříček hodnot lidí ve vašem okolí? Které činnosti považují oni za důležité a které za zbytečné? nMáte-li peníze a čas, můžete na toto téma udělat průzkum veřejného mínění. n n Hodnoty n1 – jednoznačná priorita, rozhodně potřebná činnost, je třeba na ni vynaložit dostatek prostředků n2 – činnost potřebná, ale ne prioritní, zaslouží si průběžnou podporu, aby nezanikla n3 – činnost potřebná, realizovatelná, až na ni bude dostatek prostředků n4 – činnost, která není důležitá, není třeba ji podporovat n5 – činnost nepotřebná, v žádném případě nepodporovat n Vy Vaše okolí podle Vás 1. pomoc člověku v nouzi zdravý životní styl 2. náplň volného času mládeže AIDS 3. péče ostaré a nemohoucí pomoc člověku v nouzi 4. ochrana přírody péče o tělesně postižené 5. náprava mladých kriminálníků péče ostaré a nemohoucí 6. pomoc duševně postiženým náplň volného času mládeže 7. péče o životní prostředí člověka náprava mladých kriminálníků 8. péče o tělesně postižené ochrana přírody 9. AIDS ochrana památek 10. ochrana zvířat rozvoj kultury českého národa 11. sexuální výchova pomoc duševně postiženým 12. ekologická výchova a osvěta péče o životní prostředí člověka 13. rozvoj škol ochrana zvířat 14. práce s národnostními menšinami rozvoj škol 15. zdravý životní styl pomoc uprchlíkům 16. ochrana památek sexuální výchova 17. rozvoj kultury českého národa alternativní metody výuky 18. pomoc uprchlíkům rozvoj dětských hřišť 19. rozvoj dětských hřišť práce s národnostními menšinami 20. alternativní metody výuky ekologická výchova a osvěta 21. alternativní zemědělství pomoc mladým sportovcům 22. biopotraviny tenis a lyžování 23. pomoc mladým sportovcům biopotraviny 24. tenis a lyžování vegeteriánství 25. vegeteriánství alternativní zemědělství Relativní rozdělení darů Chutě se mění Dary na náboženské účely rostou každoročně, protože se však celkový objem darů zvyšuje, jejich relativní podíl na celkovém objemu klesá. Významně rostou odkyzy nadacím Položit otázku, proč lidé dávají? (pocit užitečnosti, radost z dávání, naplnění společných cílů, osobní uspokojení, snaha vyřešit problém) Dávání je radost. Lidé to dělají proto, že jim to dává dobrý pocit, společenskou vážnost nebo jim to ulehčuje svědomí (nějaké útlocitné povahy). Nebo - důležité - jim to umožňuje vyjádřit jejich morální hodnoty a přesvědčení. Chceme-li od někoho něco získat, musíme vycházet z jeho potřeb. Lidé rádi dávají peníze na : - něco konkrétního a důležitého - něco, co cítí, že je také jejich - rádi (bohužel) vidí výsledky co nejdříve - jsou potěšení, když jsou oceněni Rozdělení příjmů neziskového sektoru v USA (2004) Religion Gifts to foundations Environment/animals International affairs Health Human services Public-society benefit Arts, culture, & humanities Education Motivace dárců podle pracovníků neziskovek: Nemají o nich pěkné mínění. Marketingové účely (reklama dárce nebo jeho produktu, apod.) Širší podnikové cíle (zlepšení postoje veřejnosti, distribuce jinak těžko použitelných výrobků, získání loajálního postoje ze strany NNO, snížení daňového základu, apod.) Negativní motivy (osobní prospěch a sláva, pocit moci,praní špinavých peněz) Atmosféra altruismu Členové NNO uvádějí nejčastěji jako svou motivaci k dávání: nradost z dávání, npocit užitečnosti, nvyjádření postojů, morálních hodnot a přesvědčení nosobní uspokojení, nchuť pomoci jiným, nsnahu vyřešit problém. n Obecně lidé dávají peníze: njestliže k tomu mají významný a neodkladný důvod, njsou osobně zainteresovaní na výsledku podpořené činnosti, nvidí ostatní, jak přispívají na tutéž činnost svým časem a penězi, nvědí, že jim bude neodkladně poděkováno nže budou viditelně spojováni s úspěchem projektu, nže budou pravidelně informováni o rozvoji organizace, nvědí přesně, na co budou jejich peníze použity a že budou využity rozumně a šetrně, nnaplnění společných cílů, nže podpořená organizace je prosycená nadšením a optimismem a že jistě získá potřebné finance i od ostatních. n Co víme o individuálních dárcích? nPrůměrný roční dar se pohybuje kolem 2 % ročního příjmu dárce. nToto procento se snižuje s narůstajícím příjmem dárce. nRelativní roční výše daru se naopak zvyšuje s věkem dárce. nLidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní. nČlenové různých NO a lidé věřící dávají v průměru více nežli lidé, kteří nejsou členy nějaké NO nebo jsou bez vyznání. nLidé, kteří někdy dobrovolně pomáhali v nějaké NO, dávají více než ti, kteří dobrovolných prací neúčastní. n Co víme o firemních dárcích? n n Hledáme své dárce n nAč se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to, je správně vytipovat, oslovit a následně s nimi dále komunikovat. Proto: n Tradiční okruhy dárců: nmají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím - nadace, orgány veřejné správy, případně některé podniky. nnemají vymezené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je - podnikatelé a podniky, obchodní společnosti, banky, individuální dárci, příznivci, členové, veřejnost. n Tři stupně ve vztahu žádosti neziskové organizace k dárci (sponzorovi): nnezisková organizace mu nemůže nabídnout nic – volí tedy formu prosby, protože očekává čistý dar, n nmůže nabídnout určitou protihodnotu, ale podstatně nižší – volí proto vztah „kvazipartnerství“, kdy např. prodává lístek na dobročinný koncert za přemrštěnou cenu, přičemž to ví i kupující, který se na koncert možná ani nedostaví, n nnabízí srovnatelnou protihodnotu – vede tedy obchodní jednání, aby získala např. placený inzerát do sponzorované knihy. Zdroje financování neziskových organizací můžeme dělit na následující skupiny: nčlenské příspěvky, npříspěvky státního a obecního rozpočtu, fondů (většinou v podobě dotací), nnadace (podoba grantů) ndary od občanů a firem, či jiných NNO (církve, občanská sdružení) ntržby z vlastní činnosti. Metody fundraisingu I. 1.Inzerce = nejméně účinná metoda, protože kontakt mezi dárcem a organizací či námi je anonymní. Osobu, kterou žádáme o podporu, nevidíme. Výhodou této metody však je, že oslovíme velký počet potencionálních dárců. 2.Direct mail, tj. přímý poštovní styk = hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, někdy s vloženou obálkou pro odpověď a/nebo s poštovní poukázkou. 3.Vyhlášení veřejné sbírky (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) sdělovacími prostředky (včetně plakátů a letáků) – vyžadují dobrou organizační přípravu, využití více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce, svědomité pracovníky, dostatek fin. pr. a bezúhonnost organizace; Metody fundraisingu II. 4.Kampaň = má všechny atributy veřejné sbírky, jen má větší rozsah. Lze u ní nalézt i rysy benefice: 5.Benefiční akce (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) – vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, min. jednu známou osobnost v programu, bezchybný průběh akce a dostatečnou prezentaci dobročinného účelu celé akce, viz. dále. 6.fundraising „od dveří ke dveřím“ = nevýhoda vstupování do soukromí potencionálních dárců. 7. Metody fundraisingu III. 7.Osobní dopis či telefonický rozhovor (tzv. telefonní fundraising) = předpokladem úspěchu je předcházející znalost dárce, který už dar poskytl a nyní žádáme o obnovení daru. Někdy se však podaří prolomit "ledy" a získat příslib finanční podpory i od nově oslovených dárců. 8.Písemná žádost o grant = velmi byrokratický postup, který však přinese vysoké finanční sumy, možnost dlouhodobé spolupráce 9.Osobní setkání, resp. návštěva předem vytipovaných možných dárců = spolu s žádostí o grant nejúčinnější způsob, Metody vytváření vlastního zisku Metody vytváření vlastního zisku by se daly rozdělit do následujících kategorií: (Messing, 2003) A. soustavné podnikání: • prodej výrobků (případně výroba na zakázku pro odběratele) • zpoplatnění služeb • využívání materiálních statků • využívání nemateriálních statků • příjmy z investic B. příjmy z jednorázových fundraisingových akcí: • benefiční akce • veřejné sbírky Podnikání s sebou přináší nutnost pořídit si zákonné oprávnění, což většinou znamená živnostenský list. Metody fundraisingu IV. 10.Členství = má velkou výhodu dlouhodobého vztahu mezi dárcem a naší organizací. Je velmi užitečné s našimi členy udržovat pravidelný kontakt, setkávat se s nimi, napsat jim občas dopis nebo zatelefonovat. 11.Vlastní příjmy, tzv. samofinancování = cesty k dlouhodobé stabilitě NNO 12.„Testament-fundraising" = odkaz majetku, tj. získávání příslibu odkazu majetku. Vybrané odkazy nhttp://www.fundraising.cz/ n nhttp://www.fundraiserhelp.com/ n nhttp://www.fundsnetservices.com/fundrais.htm n Plánování fundraisingu: 1.definovat poslání organizace – stručně, jasně, výstižně, aby s ním byl srozuměn každý člen organizace a uměl ho reprodukovat, 2.určit konkrétní a měřitelné cíle – dárci bude jasné, že jsou dosažitelné, 3.vypracovat realizačního a časového plánu aktivit, na základě čehož se zpracuje roční rozpočet, 4.ověřit, zda naše organizace skutečně reaguje na potřeby ve společnosti, Plánování fundraisingu: 5.uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí, 6.vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundraisingové metody, 7.sestavit seznamu možných zdrojů, 8.specifikovat okruh dárců, 9.požádat o dar, 10.informovat dárce o použití jeho daru, 11.snažit se o obnovení a/nebo zvýšení daru. n