IV. 1. Představení postavy tohoto dějství – děj/popis Na scéně je Elizabeth. Tj.: Po odchodu Naturála s Heloisou začnou duchové měnit scénu, přičemž tam vejde i E. Posadí se, připraví se k práci – rozloží si papíry, inkoust... Pak vstane a vojenským krokem zamyšleně pochoduje sem a tam. Tváří se u toho jako někdo, kdo prohrává svou válku s nepříčetností. Občas si v náhlém osvícení sedne za stůl a něco si poznamená. Pak vstane a opět pochoduje. Na scénu přichází Kamil doprovázen Relátami. Přicházejí v okamžiku, kdy E. směřuje od levého kraje zpět ke svému stolu. Když se pak otočí a opět zamíří k nim, Reláty se jí obloukem vyhnou, a to Černá zadem, Bílá předem. Když se pak Elizabeth znovu usadí, aby si zapsala novou myšlenku, Kamil zůstává stát. IV. 2. Naznačení teórie Relát a tajuplné osvětlení situace – popis (/děj) Sejdou se zase na jedno místě – vpravo vpředu, stojí v šikmé řadě (zprava Černá, Bílá – při příchodu se tedy „překříží“, Kamil) napůl natočeni k E. Asi 5 s. sledují E. Pasáž se odehrává v komorním, důstojném duchu a s respektem vůči E. Proto se všechny postavy chovají ohleduplně, jakoby šeptají a snaží se nerušit. Kamil ukazuje na E., trochu nespokojeně, zmateně: „Co má tohle znamenat?“ Bílá Reláta pravou rukou pokyne směrem ke Kamilovi: „Jsi svědkem významné události.“ Černá Reláta levou rukou pokyne směrem ke Kamilovi: „Právě se zde přepisuje historie.“ Kamil překvapeně, ale i nedůvěřivě: „Vážně?“ Kamil přistoupí k Elizabeth, která je momentálně zahleděná do nikam. Zamává jí rukou před obličejem. Kamil otočí se k Relátám, tedy zády k E.: „Ví vůbec, že jsme tady?“ Bílá Reláta: „Naši přítomnost tuší, i když si jí není jistá. Důraz: O tobě dozajista ví –“ Černá Reláta ihned naváže: „– jen jsi jí naprosto ukradený.“ Kamil (k Elizabeth – odhodlává se, pak opatrně – je to přece v zásadě slušný hoch): „Paní? Haló?“ Elizabeth (překvapeně zvedne hlavu a štěkne): „Co je? Co chceš?“ Kamil (prvně k Relátám, ovšem v té chvíli už přestane E. zajímat a ta se vrátí k papírům): „Vidí mě, sláva.“ podává Elizabeth ruku „Jmenuji se Kamil.“ Elizabeth (nezaujatě, ruku nepřijímá): „To se máš.“ vrací se zpět mezi myšlenky, tj. skloní hlavu a zvedne papír Kamil zklamaně – ale pomalu! – odchází směrem k R.: „S tou nic nebude. Jdeme dál!“ Reláty každá opačnou rukou jej na dálku zastavují a naléhavě: „Počkej.“ Kamil zastaví se, ale snaží se hrát drsného: „Nečekám, hodinky tikají!“ ukazuje na hodinky, které nemá. Ukáže hlavou přes rameno, intonace typu „netřeba s ní ztrácet čas“. „Tahle žádné dobrodiní nepotřebuje.“ Černá Reláta spustí ruku: „Ale o to přece nejde.“ Kamil netrpělivě rozhodí rukama, otáčí se na E. a zpět k R.: „Tak o co jde?“ Bílá Reláta spustí ruku: „O to, abys pochopil lekci o dobru.“ Černá Reláta přistoupí k němu a položí mu ruku na jeho pravé rameno: „Frau Elizabeth ti v tom může být náramně nápomocná.“ Kamil trochu pohrdavě: „Elizabeth, jo? Ohlédne se přes rameno na E., zpět k R. a ukáže palcem přes rameno dozadu. Co je vlastně zač?“ Bílá Reláta přistoupí k němu z druhé strany a položí mu ruku na druhé – levé – rameno: „Sestra svého bratra.“ Elizabeth se náhle prudce postaví, Kamil sebou trhne, Reláty klidně odstoupí tak, aby s Kamilem stále v jedné přímce, ovšem dále od sebe. Chvíli se nejistě rozhlíží jako učitelka, která hledá, kdo po ní hodil vlaštovku. Pak stejně prudce usedá a dál píše, jako by se nic nestalo. Kamil (posměšně): „I propána. A jakou lekci mám chápat?“ Poučení o dobru pronášejí Reláty obzvláště důstojně a důrazně. Při prvním přednesu se obě otočí přímo k divákům. Bílá Reláta (současně s černou; kvůli srozumitelnosti možná těsně po sobě, třeba s překrytím posledního a prvního slova): „Žádné dobro není.“ Černá Reláta (současně s bílou): „Všechno je dobré.“ Kamil otáčí se od jedné ke druhé: „Cože?!“ Teď se natočí ke Kamilovi. Bílá Reláta (současně s černou): „Všechno je dobré.“ Černá Reláta (současně s bílou): „Žádné dobro není.“ Chvilka zaraženého ticha, Kamil se jen tak po očku podívá podezřívavě na obě R. Kamil zakroutí hlavou: „Víte, ---- tohle asi rovnou skočíme.“ poodchází směrem pryč ze scény, rozhlíží se po Pragmálovi „Kde je ten poslední šašek?“ Reláty se v očekávání následujícího natočí k E.