VI. 6. Dohra + děkovačka

            Ďábel odchází z jeviště, z druhé strany – ovšem ihned s koncem Ďáblovy repliky, jinak
by to diváci pochopili jako konec přichází Asklépios. Nejistě se rozhlíží kolem sebe.


            Asklépios (s nadějí k divákům): „Jsou tohle Elysejská pole?“


            Na scénu vtrhne Kohout se sekerou v ruce. Postaví se šikmo dozadu za A.


            Kohout (potěžká sekyru a krvechtivě): „Hádej znova!“


            Asklépios v panice utíká pryč. Kohout jde pomalu k divákům a stále výhružně potěžkává
sekyru. Na pódia (uprostřed šířky) náhle spustí sekyru na zem tak, aby to bylo slyšet a mírně se
hlavou ukloní divákům.

Diváci asi začnou tleskat nebo pískat. Úder sekery zároveň bude pokynem pro ostatní aktéry, aby se
šli poklonit či se zabarikádovali v C32. V tomto druhém případě by se před pískající dav odvážně
vrhnul Naturál a vášnivě by kohouta unesl do bezpečí. (Nezapomenout sekyru – bude se v této
variantě hodit na barikádě!)


1.      V prvním případě kohout stále stojí a před tleskající diváky přicházejí filosofové a vedou
mezi sebou (tj. F3+F4, Kamil, F1+F2) nešťastného Kamila. Postaví se po kohoutově levé ruce.

2.      Vzápětí za nimi přijde ďábel, postaví se po kohoutově pravé ruce – a možná si udělá nějakou
poznámku.

3.      Svým charakteristickým způsobem se přihrnou duchové kromě Naturála a postaví se vedle
filosofů.

4.      Vedle ďábla se seřadí všichni smrtelníci, tj. Inkvizitor, Elizabeth, Asklépios, Eluáz a
sluhové.

5.      Přichází Naturál, zezadu si k sobě přitáhne kohouta a dlouze a vášnivě jej políbí (to je
Martinino přání).
sluhové – Elu. - Askl. - Eli. - Ink. - Ďábel – Koh.+Nat. - F1+F2 – Kamil – F3+F4 - duchové

6.      To bude signál pro ostatní, aby se uklonili, začne to tedy od středu k okrajům.

7.      V úkloně zůstanou, dokud Naturál nepustí zcela omámeného kohouta, který padne k zemi (ovšem
ve skutečnosti musí být při vědomí, aby nepadl na sekyru).

8.      Pokud budou diváci ještě tleskat, Naturál s pokrčením ramenou („no jak chcete“) pomůže
kohoutovi na nohy a opět jej dlouze políbí, tentokrát z druhé strany.

9.      Znovu úklona.

10.  Znovu pád kohouta.

11.  Tentokrát ale všichni odejdou.

12.  Naturál pak kohouta odnese.

13.  A kdyby nedej bože pořád tleskali, Naturál opět kohouta přinese, tentokrát ale až na pravý
kraj, ihned za nimi přicházejí všichni ostatní a seřadí se stejně jako předtím.

14.  Jakmile přijdou jako poslední sluhové, spustí zleva vlnu úklony.

15.  A opět oni spustí vlnu napřímení, tj. dokud se nezvednou sluhové, všichni jsou v úklonu.

16.  To už bude stačit a všichni odcházejí. Kohout, Reláty a Eluáz půjdou vybírat výstupné.
(Ostatní dopijí a začnou vše uklízet.)