Upřesněný sylabus


VYUČUJÍCÍ

Mgr. Michal Vavřík

turold@mail.muni.cz



STRUKTURA KURSU


1. přednáška (5.10.)

Úvodní hodina

Organizace kursu a způsob ukončení. Doporučená literatura. Úvod k Hegelově politické a sociální
filosofii: proč číst Hegela dnes. Texty a zdroje.



2. přednáška (12.10.)

Hegelovské bádání ve dvacátém století

Přehled hegelovských interpretací s ohledem na politickou filosofii: britský idealismus; Benedetto
Croce; Kojève, Lukács a Marcuse; anglosaská recepce Hegela (nemetafyzické vs. metafyzické čtení).



3. přednáška (19.10.)

Sociologická perspektiva

„Ideologie a utopie“ a sociologie vědění. Německo na konci 18. a začátkem 19. století. Politický
program osvícenství a revoluce ve Francii. Stein – Hardenbergovy reformy. Hegel, byrokracie a
Bildungsbürgertum. Restaurace a „progresívní restaurace“ (G. Grass a P. Bourdieu).


Bourdieu, P. – Grass, G. 2002. The Progressive Restoration. New Left Review, č. 14, s. 63 – 77.
Dostupné na internetu: http://www.newleftreview.org/?view=2379.

Mannheim, K. (1991) Ideologie a utopie: přednášky a eseje. Bratislava: Archa.

Pešek, J. 1994. Německá diskuse let 1985 – 1992 o tématu: Bürgertum – Bildungsbürgertum konce 18.
až počátku 20. století. Český časopis historický, roč. 92, s. 104–121.



4. přednáška (26.10.)

Základní nárys Hegelovy sociální a politické filosofie

Přehled principů Hegelovy politické a sociální filosofie: filosofie jako Minervina sova; kategorie
sociální filosofie: rodina, občanská společnost, stát; rozumný stát a jeho konstituční uspořádání:
panovník, stavovské shromáždění, byrokracie.


Bourdieu, P. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum.

Habermas, J. 2000. Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: OIKOYMENH.

Hegel, G.W.F. Základy filosofie práva (různá vydání), „Předmluva“ a §§ 142–330.

Major, L. – Sobotka, M. (1979) G.W.F. Hegel: život a dílo. Praha: Mladá fronta.



5. přednáška (2.11)

Roznětka hegelovské debaty: spor o totalitarismus

Popperova kniha „Otevřená společnost a její nepřátelé“ byla impulsem pro sérii explicitně či
implicitně polemických reakcí, které odmítaly jeho charakteristiku Hegela jako totalitaristy a
služebníka pruského krále. V tomto tématu představíme Popperovu práci i následnou kritiku.


Parusniková, Z. (2002) Jak čte Popper Hegela. Filosofický časopis, roč. 50, č. 4, s. 647–661.

Popper, K.R. Otevřená společnost a její nepřátelé. II. Vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo
(různá vydání), kapitola o Hegelovi.



6. přednáška (9.11.)

Hegel a francouzská revoluce

„První kolo“ sporu o francouzskou revoluci (E. Burke vs. M. Wollstonecraftová a T. Paine) a
základní argumenty obou stran. „Myslitelská sdružení“ u A. Cochina, intelektuálové u R. Arona a
totalitární demokracie u J. Talmona. Hegelova kritika jakobínského teroru (ve Fenomenologii ducha)
i uznání francouzské předrevoluční filosofie (v Dějinách filosofie III).


Burke, E. Úvahy o revoluci ve Francii (různá vydání).

Furet, F. Promýšlet francouzskou revoluci (různá vydání), kapitola o A. Cochinovi.

Hegel, G.W.F. Fenomenologie ducha (různá vydání), podkapitola „Absolutní svoboda a teror“.

Hegel, G.W.F. Dějiny filosofie III (různá vydání), kapitola „C. Francouzská filosofie“.

Paine, T. Rights of Man/Práva člověka (různá vydání).




7. Čtecí týden (16.11)



8. přednáška (23.11.)

Anglosaské interpretace státu jako politické komunity


Taylor, Ch. (1998) Hegel and Modern Society. Cambridge: Cambridge University Press.



9. přednáška (30.11.)

Hegel a konec dějin

Filosofický dějepis. Rozum a dialektika svobody v dějinách. Hegel jako filosof na konci dějin;
lidské dějiny a negativita (Kojève).


Hegel, G.W.F. 1957. Filozofia dejín. Bratislava: Slovenské vydavatelstvo politickej literatury
(nebo jiné adekvátní vydání), „Úvod“.


Zadání pozičního eseje (pokud bude – viz upřesnění níže)

Hegel, G.W.F. 1957. Filozofia dejín. Bratislava: Slovenské vydavatelstvo politickej literatury
(nebo jiné adekvátní vydání), s. 120–141.

Weber, M. 2009. Metodologie, sociologie, politika. Praha: OIKOYMENH.

+ nezapomeňte využívat elektronické zdroje, například databázi JSTOR.



10. přednáška (7.12.) (U této hodiny reálně hrozí, že odpadne. V takovém případě nebude její obsah
součástí testu.)

Hegelova interpretace Antigony a feministická kritika

Hegelova interpretace Antigony ve „Fenomenologii ducha“. Feministická recepce Hegela (Butler,
Mills, Pateman). Pruský feminismus? (von Hippel a jeho vliv na Hegela)


Hegel, G.W.F. Fenomenologie ducha (různá vydání), §§ 446 a násl.

Sofokles: Antigona (různá vydání)



11. přednáška – seminář (14.12.)

Prezentace pozičního eseje.







UKONČENÍ KURSU

Přiměřená účast.

Zápočet formou písemného testu s otevřenými otázkami.


TZV. POZIČNÍ ESEJ

Vypracování pozičního eseje a jeho prezentace na poslední hodině – semináři jsou dobrovolné.

(Pro ty, kdo přesto čtou ještě dál:)

Tématem pozičního eseje by měla být hříčka. Řada autorů si povšimla, že Hegelovo pojetí byrokracie
je v řadě rysů blízké později vlivnému ideálnímu typu byrokracie u německého sociologa Maxe Webera.
Oba předpokládali, z různých důvodů ovšem, že byrokracie s podobnými rysy je moderní výdobytek. Jak
by se Hegel vypořádal s námitkou, že byrokracie se silně hegelovskými rysy se vyvinula ve
staré Číně, tedy v civilizaci, která podle Hegela ustrnula na předmoderním stupni vývoje?

Na závěrečném semináři mohou zájemci své názory prezentovat a budeme o nich diskutovat.