1. téma
Teorie poznání - gnoseologie, epistemologie
Jak je to s poznatelností světa? (populárně pro rozhlas)
co je poznatek, disciplíny zabývající poznáním - osnova
gnoseologické postoje
Ivana Holzbachová: Problém relativismu v moderní vědě
2. téma
Ontologie a gnoseologie
Otázka hranic poznání
Ontologické základy poznatelnosti
3. téma
Subjekt a objekt
Descartes – Husserl – Merleau-Ponty (jejich kritikové)
Descartova substancializace subjektu
Konec řádu bytí jako společného východiska pro celou skutečnost. Dochází k zásadnímu rozpolcení mezi objeveným duchovním subjektem, který není přístupné z druhého břehu, tj. materiálního světa.
subjekt – poznatelný pouze ze seba sama, zevnitř
objekt – svět, poznatelný zvenčí
Husserlovo odmítnutí substanciality ega, její nahrazení intencionalitou, tj. podmíněností subjektu jeho zaměřeností na mimo-subjektový svět
(J. P. S.) M.-P. – jak D., tak i H. snaha po čistém cogito je nenaplnitelná, neexistuje žádná "vnitřní osoba", nelze přemýšlet o sobě a nemyslet sebe ve světě. Vnímání je totožné se světem = intencionalita vědomí neumožňuje redukovat subjekt na pouhou existenci bez zaměření mimo sebe. A navíc je tu jazyk: nelze říci "cogito" a vynechat celou kulturní zkušenost a rozumění, vyplývající z kontaktu s ostatními lidmi a jejich historické zkušenosti. (Heideggerovo bytí-ve-světě)
Dvě možné linie ke sledování:
1. Hledání evidentnosti "já" a "světa"
Problém reálnosti světa, solipsismu
2. Hledání vzájemného vztahu a působení subjektu a objektu, uznáme-li jejich existenci
Otázka možnosti pravdivého (adekvátního) poznání vnějšího světa
a. způsoby získávání dat z vnějšího světa
b. otázka pravdivosti – adekvátnosti – takto získaných poznatků
c. subjektivizace vnějšího světa je akceptací – objektivizace představ jejich realizací
Otázky spojené s moderní fyzikou a rolí pozorovatele (subjektu). princip neurčitosti a možnosti ovlivnění poznání subjektem.