Komparace literárního díla s jeho komiksovým ztvárněním (osnova zápočtové práce) Ø Termín odevzdání pracovní verze: 31. 12. 2010. Ø Rozsah: minimálně 7 stran A 4 (standardní formát, řádkování 1,5). I. Úvodní kapitola Úvodní kapitola bude obsahovat: Ø informace o autorce/autorovi literární předlohy (zasazení tvorby do širšího literárního a společenského kontextu, informace o případných literárních oceněních autora/autorky apod.), Ø žánrové zařazení literární předlohy, Ø informace o tvorbě a odborném zaměření autorky/autora komiksového ztvárnění, Ø ukázka a krátké okomentování dalších prací autora/autorky komiksových kreseb. II. Naratologická analýza literární předlohy Pro vypracování této kapitoly by měly být prostudovány níže uvedené tituly. Pozornost bude zaměřena na: Ø charakteristiku vypravěčské perspektivy (např. dle knih Stanzel, F.: Teorie vyprávění. Praha 1988; Chatman S.: Příběh a diskurz. Brno 2008, s. 112-151; Kubíček, T.: Vypravěč: kategorie narativní analýzy. Brno: 2007); Ø charakteristiku ústředních postav díla (např. dle knih Chatman S.: Příběh a diskurz. Brno 2008, s. 112-151; Fořt, B.: Literární postava: vývoj a aspekty naratologických zkoumání. Praha 2008; Scholes, R., Kellogg, R.: Povaha vyprávění. Brno 2002, s. 158-202); Ø charakteristiku a funkci prostředí v literární předloze (možno opět dle knihy Chatman S.: Příběh a diskurz. Brno 2008, s. 112-151, s. 105-112). III. Analýza vybraných složek komiksové teorie Zde půjde o rozbor a okomentování vybraných okruhů z teorie komiksu (viz poznámky ze seminářů + doporučená literatura o teorii komiksu). Zaměřte se zejména na analýzu následujících složek: Ø poloha a tvar komiksových vinět/panelů, Ø způsob rozmístění na vinět/panelů na stránce Ø typy přechodů mezi komiksovými panely. IV. Analýza míry využití tzv. komiksové ekonomie (jedinečných grafických možností komiksu) V tomto oddíle se zaměřte na popis a okomentování následujících aspektů: a) ne/zdařilost vykreslení mimiky postav, b) míra využití prostředků pro obrazové ztvárnění zvuků (citoslovce apod.), c) způsob práce s barevným rozlišením různých denních dob (zejména jde o vykreslení „dějové atmosféry“), d) způsob grafického odlišení přímé řeči, vnitřního monologu, nahlas vyřčených myšlenek, hlasu vypravěče apod., e) provázanost a neoddělitelnost textové a verbální složky (komiks by měl dbát na to, aby mezi slovem a obrazem byla symetrie a aby textová a grafická složka tvořily neoddělitelný celek). V. Hlavní část zápočtové práce: komparace literární předlohy s komiksovou adaptací V.1. Míra zachování jazykové charakteristiky postav (přímé řeči) Z hlediska přenosu struktury vyprávění v literární předloze do komiksového ztvárnění představuje ne/zachování přímé řeči postav jedno z rozhodujících kritérií pro posouzení komiksové adaptace (zachování stylu promluvy postav může být jediným, tudíž nejdůležitějším prostředkem pro přiblížení, „rekonstrukci“ původního literárního textu). V. 2 Míra zachování vypravěčského stylu a postoje vypravěče k ději Hlas vypravěče, který v komiksech bývá zpravidla umístěn v horní části viněty, by měl být v komiksové transformaci omezen na minimum. Přesto by však – v případě nutnosti jeho užití – měl být vypravěčský styl literární předlohy (er-forma – ich forma, objektivnost – subjektivnost vypravěče, střídání vypravěčské perspektivy atd.) identický s hlasem vypravěče v komiksu. Smyslem tohoto kritéria je základní požadavek na kvalitní zpracování literárního díla do komiksové podoby – respektování pravidla přenosu nezměněného, autentického textu literární předlohy pro možnost vyvolat v recipientovi představu o původní narativní a stylistické struktuře literárního díla. V.3 Zachování syžetu, dějové posloupnosti v komiksovém ztvárnění Přestože zejména v případě rozsáhlých děl komiks většinou nezachovává veškeré dějové linie a stěží se může „doslovně“ držet literární předlohy, události, které jsou v komiksu zobrazovány, by měly být zobrazeny takovým způsobem, aby se co nejvíce přibližovaly literární předloze. VI. Závěr V závěrečné části práce uveďte celkové zhodnocení (ne/zdařilost komiksové adaptace, míra odklonu od literární předlohy apod.), přičemž veškerá tvrzení by měla být vždy podepřena konkrétními úryvky. ___________________________________________________________________________ Příklad možného postupu v hlavní části zápočtové práce: Komparace textového a komiksového ztvárnění Erbenovy pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký (úryvek) První strip – princův příchod ke králi Komiksové ztvárnění Literární předloha „Byl jeden král, a byl už starý a neměl než jednoho syna. Jednou toho syna k sobě povolal a řekl mu:“… (Erben, 1970:13) (Lomová, 2008:6) Druhý strip – králova prosba Komiksové ztvárnění Literární předloha „Můj milý synu, víš dobře, že zralé ovoce opadává, aby udělalo místo jinému. Má hlava už taky dozrává a snad už brzy na ni slunce svítit nebude; ale prve než mne pochováš, přece bych ještě rád viděl svou budoucí dceru, tvou manželku. Ožeň se, synu můj! – A kralevic řekl: „Rád bych, otče, po vůli ti byl, ale nemám nevěsty, neznám žádné.“ – (Erben, 1970:13) (Lomová, 2008:6) Třetí strip – králova rada Komiksové ztvárnění Literární předloha „I sáhl starý král do kapsy, vytáhl zlatý klíč a podal ho synovi: „Jdi nahoru na věž, na nejvyšší patro, podívej se tam kolem, a pak mi pověz, kterou bys rád.“ Kralevic nemeškal a šel. Jakživ tam nahoře ještě nebyl a také nikdy neslyšel, co by tam bylo.“ (Erben, 1970:13) (Lomová, 2008:6) Respektování ustáleného žánrového pravidla pohádky v komiksovém zpracování je prvním důležitým prvkem, který se do komiksu podařilo přenést tak, aby nebyla porušena struktura uměleckého vyprávění (literární předloha pohádky i její komiksové zpracování začínají typickými vstupními formulemi Byl jeden král., Před dávnými časy žil jeden král., které signalizují časové rozlišení, protiklad „dvou strukturně odlišných světů“ - světa pohádkových postav a světa posluchačů). Dalším prvkem, který je identický v literární předloze i v její komiksové transformaci, je zachování opozice mezi objektivním vypravěčem v er-formě a přímou řečí postav. V některých případech byla sice přímá řeč zkrácena (např. vynechání králových úvah „víš dobře, že zralé ovoce opadává, aby udělalo místo jinému. Má hlava už taky dozrává a snad už brzy na ni slunce svítit nebude; ale prve než mne pochováš“) či převedena do modernější stylové roviny (např. vynechání princova dovětku „bych po vůli ti byl“, změna genitivní formulace v literární předloze „nemám nevěsty, neznám žádné“ do komiksové podoby akuzativní „nemám nevěstu, neznám žádnou“), avšak kromě těchto drobných úprav nebyla narušena vyprávěcí struktura literární předlohy. Komiks využil možnosti verbalizace zvuků a myšlenek a vložením této „redundantní verbalizace“ byl brilantním způsobem aktualizován a zdynamizován děj a také byla „slovně podpořena“ symetrie obrazu a slov (viz např. princova otázka: „Co si přeješ, otče?“, verbalizace princova údivu: „Ta je krásná!“, „No tohle!“ apod.). Komiksového potencionálu bylo výborně využito při převodu vypravěčského hlasu do formy vnitřního monologu postavy. Komiks zachovává vypravěčský styl i syžet pohádky. V literární předloze hlavní funkce vypravěče spočívala v popisu osob, prostředí a děje, v komiksovém zpracování se úloha vypravěče přesouvá od nutnosti verbálního popisu k upřesnění scény. Z výše uvedených důvodů tak komiksovou transformaci Erbenovy pohádky lze považovat za umělecky velice zdařilou.