slušne frekvence, který je posluchač schopen zaznamenat. Horní mez slyšitelnosti je tvořena tzv. prahem bolesti. Zvuky silnější mohou poškodit sluch
Pro vnímaní reči je tedy důležitá schopnost lidského sluchu rozlišovat zvukove podněty různé hlasitosti (jednotkou hlasitosti je jeden fón5 - Ph) výšky (počet kmitů za sekundu; jednotkou je 1Hz) a různého trvání (milisekundy)
FONETICKÁ TRANSKRIPCE
lomu, aby zvuková stránka lidské řeči mohla být co nejvěrněji zachycena leky, slouží tzv. fonetická transkripce (transcrigäo fonética). Jde o tako-iňsob přepisu, kde téže hlásce odpovídá vždy jedna a tatáž grafická značka ' značce odpovídá vždy pouze jediná hláska. Fonetická transkripce je uvá-n.i \ hranatých závorkách [ ]. Nej většího uplatnění dosáhla transkripce zave-I (v roce 1886) Mezinárodní fonetickou asociací (Association Phonétique tmnlionale - A. P. I.).6 Obsahuje zvláštní značky pro hlásky, které nemají muluché značení v latinské abecedě. Zavádí rovněž prostředky pro zachy-dalších jevů; např. krátká pauza v souvislém textuje znázorněna jednou ilt»11 čarou (I), kdežto pauza dlouhá dvěma paralelními svislými čarami (II). i lyslém přepisu je průběžně doplňován a zpřesňován. Jeho poslední ofi-Irtlnl verze pochází z 90. let 20. století. Vedle fonetické transkripce existuje 11 uiiNkripce fonologická (transcrigäo fonológica), znázorněná v šikmých zá-11 ii h / /. Z definice fonému vyplývá, že se v tomto případě klade důraz na takoví' /uchycení zvukových prvků, které odpovídá jejich funkčnímu uplatnění.
(k\ transkripce se liší tzv. transliterace, což je převod z jedné grafické sou-Mitvy do soustavy jiné, např. z azbuky do latinky. Výslovnost tu je méně dů-liflin, avšak je nutno dbát na to, aby témuž původnímu písmenu odpovídalo hulíc soustavě vždy totéž písmeno nebo skupina písmen. Následující soubor grafických značek použitých k zachycení zvukové po-iloli\ jednotlivých hlásek vychází z transkripce vytvořené Mezinárodní fone-' i' I 'ni asociací. Soubor byl doplněn o některé další prvky tak, aby co nejvěrněji posloužil k zápisu zvukové stránky současné evropské portugalštiny.
5   K jinému pojetí termínu fón víz Čermák (1997).
V/hlnlnn k tomu, že systém mezinárodní fonetické transkripce není zcela jednoduchý, užívají lUlořl učebnic cizích jazyků určených pro širokou veřejnost transkripce založené na abecedě výcho-ili" jazyka (viz např. české učebnice francouzštiny a portugalštiny).
24