BIOLOGICKÉ VEDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE DOPORUČENA LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCHOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda zAklady biologie a anatomie pro studující psychologie Zdeněk Wilhelm a kolektiv stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studjní programy Oldřiich Nečas biologie Stanislav Rosypal přehled biologie Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopulos atlas fyziologie člověka ŽIVOT A JEHO CHRAKTERISTIKA - život je vázán na hmotu a mimo ní neexistuje - substancí života je živá hmota - živá hmota se charakteristicky odlišuje od neživé Charakteristika živých soustav • specifické chemické složení • vysoce organizované, strukturálně složité a hierarchicky uspořádané • při jednotném stavebním plánu má nesmírnou variabilitu • prostorově ohraničené systémy (systém otevřený x systém uzavřený) • schopnost autoreprodukce, dědičnosti a vývoje • schopnost autoregulace • chemický a energetický metabolismus MOLEKULÁRNI BIOLOGIE - studuje struktury a interakcí biomakromolekul a jejich vztah k funkcím a vlastnostem živých soustav - studuje vztah mezi fyzikálně-chemickou a biologickou úrovni Molekulární genetika součást molekulární biologie zabývající se funkcí informačních makromolekul CHEMICKÉ SLOŽENI Biogenní prvky Makrobiogenní prvky - organická forma (C, H, O, N, S, P) - anorganická forma (K, Na, Cl, Ca, Mg, Fe, P) Oligobiogenníprvky (Cu, Zn, Co, Se...) • tvoří většinu hmoty živých soustav <^o - (fiXti • molekula se chová jako elektrický dipól + •—o© (o — Voda tvoří hydratační obal H H schopnost tvořit vodíkové můstky o°°°h— CHEMICKÉ SLOŽENI Nízkomolekulární organické látky Polární látky - sacharidy - organické kyseliny - aminokyseliny - nukleotidy Nepolární látky - uhlovodíky (karoten, steroidy) - vyšší mastné kyseliny - fosfolipidy CHEMICKÉ SLOŽENI Vysokomolekulárni organické látky (biologické makromolekuly) vznikají kondenzací z látek nízkomolekulárních POLYSACHARIDY NUKLEOVÉ KYSELINY BÍLKOVINY- ' * informační makromolekuly ^™ NUKLEOVÉ KYSELINY Dusíkaté báze guanin adenin NHj NH čo 1 H H Cukry ch>™ oh deoxyribóza \_/ Nukleotid ch2oh qh ribóza oh oh tymin cytozin uracil NH, o CH5 H Fosfát H 0 O-p 1 o- H Nukleozid N H, N RNA: kyselina ribonukleová - fosfát + ribóza + (G+C+A+U) DNA: kyselina deoxyribonukleová - fosfát + deoxyribóza + (G+C+A+T) OH O NUKLEOVÉ KYSELINY Primární struktura: zastoupení a pořadí nukleotidů Sekundární struktura: pravotočivá, antiparalelní dvojšroubovice Terciální struktura: nadšroubovice -superhelix BÍLKOVINY Primární struktura: - zastoupení jednotlivých druhů aminokyselin a jejich pořadí - aminokyseliny jsou pospojovány peptidickou vazbou H H H I ■C I N-C-C' + OH H' N I C I H O C H2O OH H > H H I C I peptidová vazba O \\ C —N t C I H C a. O OH - každý peptidový řetězec je na jedné straně zakončen -NH2 skupinou (N konec) a na druhém konci -COOH skupinou (C konec) - zastoupení a pořadí aminokyselin je pro každý druh bílkoviny charakteristický BÍLKOVINY Sekundární struktura: - prostorové uspořádání bílkovin vytvářející se vlivem vodíkových vazem mezi skupinami -NH- a -CO- a-helix • řetězec je šroubovitě stočen • vodíkové vazby propojují jednotlivé závity šroubovice P-skládaný list • vodíkové vazby propojují dva vedle sebe ležící polypeptdické řetězce BÍLKOVINY Terciální struktura: - prostorové trojrozměrné uspořádání polypeptidového řetězce schopné díky různosti chemické povahy aminokyselin postranních skupin tvořit nekovalentní vazby Globulární proteiny pravidelné střídání a-šroubovice a ^-skládaného listu Fibrilární proteiny převažují segmenty buď a-šroubovice anebo ^-skládaného listu BÍLKOVINY Kvartérní struktura: - větší proteiny často obsahují více než jeden polypeptidový řetězec - jejich vzájemné uspořádání v prostoru představuje kvartérní strukturu FUNKCE BÍLKOVIN metabolické strukturní informační • enzym - katalýza rozpadu a tvorby kovalentních vazeb • strukturní protein - poskytuje mechanickou oporu buňkám a tkáním • transportní protein - přenáší malé molekuly a ionty • pohybový protein - je původcem pohybu buněk a tkání • zásobní proteiny - skladuje malé molekuly nebo ionty • signální protein - přenáší informační signály z buňky do buňky • receptorový protein - v buňkách detekuje chemické a fyzikální signály a předává je ke zpracování buňce • regulační protein v genové expresi - váže se na DNA a spouští nebo vypíná transkripci • proteiny se zvláštním posláním - proteiny se specializovanou funkcí (mrazuvzdorný, lepivý, svítivý ...) lipidy (fosfatidylcholin, cholesterol) polární hydrofilní hlavička nepolární hydrofóbní řetězce BIOMEMBRANY T o cukry (glykoproteiny, glykolipidy) bílkoviny CH2-N+(CH2)3 CH, O=P-O- CH,-Ch =0 C=O H2 CH2 ( H2 CCH2 H2 CH2 micela extracelulární prostor lipidová dvojvrstva CH cytoplazma COOH 6584 BIOMEMBRANY Hlavní funkce buněčných membrán: 1) Ohraničují buňky a buněčné organely 2) Udržují koncentrační a elektrochemické gradienty 3) Zajišťují transport živin a produktů metabolizmu 4) Jsou nositeli antigenů buněk 5) Izolují v ohraničených vezikulách biologicky silně účinné látky 6) Umožňují vznik vzruchu a jeho vedení (svalová a nervová buňka) MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Plazmatická membrána - odděluje dvě kapalné fáze, které obsahují různé složky - není pro všechny složky stejně propustná, je polopropustná SEMIPERMEABILNI <3= DIFÚZE • Proces, při kterém se částice v důsledku svého stálého neuspořádaného pohybu snaží vyplnit celý dostupný prostor. • Pohybují se z oblasti o vysoké koncentraci do míst s nízkou koncentraci částic. • Rychlost difúze závisí na transportní vzdálenosti, na výměnné ploše, na povaze difúzní látky a prostředí MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT OSMOZA H2O NaCl • • • • • • •• O o o o o osmóza ■ Difúze molekul rozpouštědla přes semipermeabilnímembránu z oblasti o nízké koncentraci rozpuštěné látky do oblasti s vyšší koncentraci rozpuštěné látky. OSMOTICKÝ TLAK - tlak vyvinutý na koncentrovanější roztok potřebný k tomu, aby se zamezilo pohybu rozpouštědla ONKOTICKÝ TLAK - osmotický tlak vytvářený bílkovinami krevní plazmy OSMOLALITA - koncentrace osmoticky aktivních látek; plasma = 290 mosm/kg H2O TONICITA - osmotický tlak v relaci ke krevní plazmě Izotonický (0,9% roztok NaCl, 5% glukóza) Hypertonický Hypotonický MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT 1. Prostá difúze ■ látky rozpustné v tucích - endogenní: prostaglandiny, steroidy, steroidní hormony - exogenní: aspirin, lokální anestetika, alkohol ■ malé neutrální molekuly - O2, CO2, částečně H2O 2. Přestup iontovými kanály (usnadněná difúze) vně uvnitř K+ V lipidové dvojvrstvě plazmatické membráně plavou transportní proteiny - iontové kanály kanál je uvnitř naplněný vodou mohou jím difundovat jen molekuly o určitých rozměrech - především malé anorganické ionty: Na+, K+, Cl- a voda ♦ stále otevřené ♦ řízené napětím řízené chemicky řízené fyzikálními impulsy MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT 3. Spřažený transport (sekundárně aktivní transport) Přenášečový transport dvou dějů, z nichž jeden je pasivní, ale je spřažen s jiným, aktivním systémem, který energii spotřebovává Glukóza Na+ vně uvnitř vně uvnitř r P oo fŕ »Ca2+ Symport - spřažený transport látek stejným směrem •Např. Symport iontů Na+ a glukózy, energii pro transport poskytuje koncentrační a potenciálový gradient Na+ udržovaný Na+-K+-ATPázou Antiport - spřažený transport látek opačným směrem •Např. Antiport iontu Ca2+ a 3 iontů Na+ MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT 4. Aktivní transport vně uvnitř 2 K+ 3 Na+ Transport látek proti jejich elektrickému nebo chemickému gradientu, což vyžaduje přísun energie (ATP —►ADP + P) >Na+-K+-ATPáza - v každé membráně - elektrogenní účinek - důležitá pro stabilní klidové napětí yCa2+-ATPáza - ve svalových a střevních buňkách yH+-ATPáza - v buňkách žaludku MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT 5. Endocytóza a exocytóza Mnoho látek (proteiny, cholesterol) nemůže pronikat ani lipidovou dvojvrstvou, ani procházet transportními kanály. Mohou však prostupovat plazmatickou membránou uzavřeny do transportních váčků: Endocytóza membrána se vchlípí dovnitř (invaginuje) a přitom uzavře obsah mimobuněčné tekutiny (proteiny) do nitra buňky Exocytóza - při kontaktu buněčné transportní vezikuly s plazmatickou membránou obě membrány vzájemně splynou a plazmatická membrána se otevře do extracelulárního prostoru XOCYTÓZA