Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Psychologický ústav PROJEKT „NADĚJE" Seminární práce k předmětu „Psychologie práce a organizace II podzimní semestr 2009 Iva Dušová Marta Malušková Mgr. Magda Devátová Ing. Barbara Fajkusová vyučující: Mgr. Elena Krejčiříková PhDr. Zuzana Slováčková, Ph.D. 1 OBSAH I. ÚVOD........................................................................................................................... 3 H. KONCEPČNÍ ČÁST................................................................................................... 3 A. Harmonogram týmové spolupráce........................................................................... 3 B. Zmapovaní organizace a situace, ve které se nachází............................................... 4 C. Vymezení cílové skupiny, stanovení cíle projektu................................................... 6 D. Potřeby cílové skupiny............................................................................................ 7 m. REALIZAČNÍ ČÁST.................................................................................................13 A. OBLASTI VYŽADUJÍCÍ ŘEŠENÍ...........................................................................13 a) Oblasti potencionálně využitelné - silné stránky.....................................................13 b) Oblasti problémové - slabé stránky........................................................................13 B. NÁVRHY ŘEŠENÍ..................................................................................................13 Nástin řešení problémových situaci............................................................................14 1. Spolupráce s rodinnými příslušníky, organizacemi a externími spolupracovníky.. 14 2. Zlepšení komunikace a vztahů na pracovišti .......................................................15 3. Oblast profesního růstu a rozvoje pečovatelek a zdravotních sester v oblasti sociální péče a sociálních dovedností.................................................................16 Konkrétní řešení - projekt „PSB_Gerontopsychologie v praxi"..................................17 IV. DISKUZE...................................................................................................................20 V. ZÁVĚR........................................................................................................................21 VI. PŘÍLOHY...................................................................................................................22 VII. INFORMAČNÍ ZDROJE ........................................................................................27 2 i. ÚVOD V rámci předmětu Psychologie práce a řízení II jsme se rozhodli zmapovat situaci v brněnské pobočce občanského sdružení Naděje, o. s., Domu Naděje Brno - Vinohrady. Jedná se o domov pro seniory se zvláštním režimem poskytující dlouhodobé pobyty seniorům s pokročilými formami demencí, zejména s Alzheimerovou chorobou. Naší cílovou skupinou se stali pracovníci Domu Naděje přímo pečující o seniory. Domníváme se, že péče o člověka postiženého demencí je jak časově, tak i psychicky velice náročná, a lidé, pracující v této oblasti, si zaslouží naši pozornost i konkrétní pomoc. Myslíme si, že psycholog by neměl opomíjet etapu stáří, ale seznámit se se všemi pozitivními i negativními aspekty stárnutí. Blízké setkání s etapou, která životní cestu završuje a zhodnocuje, může přinést citlivost a moudrost, kterou psycholog velmi potřebuje, ať už pomáhá lidem v jakékoli fázi jejich života. ii. koncepční cast a. Harmonogram týmové spolupráce_ říjen 2009 • 2. 10. seznámení se se zadáním projektu Psychologie organizace a řízena II. • 4. 10. zahájení práce na projektu. Prvním krokem je zvažování výběru tématu. Zdravotnictví a oblast sociální péče se stávají hlavními oblastmi zájmu. Projekt by se mohl zaměřit na zdravotnický personál nebo pacienty. Preferování reálného zařízení nad fiktivním: ARO, LDN, domov seniorů. • 16. 10. setkání týmu na akademické půdě FF. Zohlednění námětů jednotlivých členů na konkrétní téma projektu a dospění k jeho konečné podobě. Volba konkrétní organizace „Dům Naděje Brno -Vinohrady (brněnská pobočka občanského sdružení Naděje, o. s.). Nastínění předběžné struktury projektu. Cílovou skupinou se stává personál Domova Naděje. • 19. 10. telefonický kontakt se zástupkyní vedoucí DN Brno -Vinohrady paní Tamarou Barákovou a ředitelkou brněnských poboček Naděje Ing. Janou Seberovou. • 22. 10. rozhovor s paní Tamarou Barákovou v DN Brno-Vinohrady, Velkopavlovická 13, 629 00 Brno. Orientační rozhovor, zaměření se na fungování Domova se zvláštním režimem. • 23. 10. tvorba dotazníku pro personál (pracovníky přímé péče: zdravotní sestry a pečovatelky). ® 31. 10. rozhovor s ergoterapeutkou Martinou Kočířovou. 3 listopad 2009 «3. 11. rozhovor sMgr. Alenou Slezáčkovou, Ph.D. a Mgr. Katarínou Míliovou o možnostech vytvoření výběrového předmětu „gerontopsychologie" založeném na spolupráci s DN Brno - Vinohrady ® 10. 11. rozhovor s vedoucí DN Brno - Vinohrady Markétou Smejkalovou a druhá schůzka s ergoterapeutkou Martinou Kočířovou (upřesnění spolupráce studentů, podklady pro vytvoření anotace předmětu) » 11. 11. předání dotazníků rodinným příslušníkům klientů. « 13. 11. el. komunikace s Mgr. Míliovou, zaslání anotace předmětu. »18. 11. rozhovor spaní ředitelkou brněnské pobočky Naděje, Ing. Janou Seberovou (souhlas s působením studentů psychologie MU v DN Brno-Vinohrady, finanční možnosti Domova Naděje, spolupráce s Českou alzheimerovskou společností). ■ Vytvoření přehledné osnovy týmového projektu. Každý člen týmu si ke zpracování volí konkrétní oblasti projektu. Vytvoření tzv. úložiště -sdíleného dokumentu, do kterého tým vkládá své zpracované oblasti. Průběžné zpracovávání projektu. ® 25. 11. navrácení dotazníků z DN Brno - Vinohrady. Konzultace s Mgr. Kateřinou Bartošovou, která se stává garantem výběrového předmětu. ® 30. 11. odevzdání projektu B. Zmapování organizace a situace, ve které se nachází Organizační struktura a předmět podnikání Domu Naděje Brno-Vinohrady, brněnské pobočky občanského sdružení Naděje, o. s. Občanské sdružení Naděje, se sídlem v Praze, se zabývá provozováním služeb, v rámci kterých je poskytována péče o postižené, společensky vyloučené nebo jinak znevýhodněné lidi. Toto sdružení má několik poboček po celé ČR. Posláním brněnské pobočky Naděje je program pro třetí věk, provozovaný v pěti domovech pro seniory. Jedním z nich je Dům Naděje Brno -Vinohrady1, kterým se zabývá náš projekt. Nachází se v budově bývalých jeslí, pronajímané od roku 1998 od Města Brna. Je domovem se zvláštním režimem. Podle zákona o sociálních službách to znamená, že je zde poskytována pobytová služba osobám se sníženou soběstačností. Jde o klienty, kteří jsou postiženi stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, mají sníženou soběstačnost a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v tomto zařízení je přizpůsoben specifickým potřebám klientů. Sociálně-zdravotní služby zahrnují ubytování, stravování, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, zdravotní péči charakteru ošetřovatelství, pomoc při obstarávání osobních záležitostí atd. Péče o klienty je nepřetržitá a je zajišťována především zdravotními sestrami a pečovatelkami. Kapacita klientů Domova Naděje Brno - Vinohrady je 30 osob, počet klientů během r. 2008 byl 52 s průměrným věkem 84 let. 1 http ://www. nadeje. cz^mo/index.php?show=clanek&id=Dum-Nadeje-Brno-Vinohrady 4 listopad 2009 • 3. 11. rozhovor sMgr. Alenou Slezáčkovou, Ph.D. a Mgr. Katarínou Míliovou o možnostech vytvoření výběrového předmětu „gerontopsychologie" založeném na spolupráci s DN Brno - Vinohrady »10. 11. rozhovor s vedoucí DN Brno - Vinohrady Markétou Smejkalovou a druhá schůzka s ergoterapeutkou Martinou Kočířovou (upřesnění spolupráce studentů, podklady pro vytvoření anotace předmětu) • 11. 11. předání dotazníků rodinným příslušníkům klientů. • 13. 11. el. komunikace s Mgr. Millovou, zaslání anotace předmětu. • 18. 11. rozhovor spaní ředitelkou brněnské pobočky Naděje, Ing. Janou Seberovou (souhlas s působením studentů psychologie MU v DN Brno-Vinohrady, finanční možnosti Domova Naděje, spolupráce s Českou alzheimerovskou společností). * Vytvoření přehledné osnovy týmového projektu. Každý člen týmu si ke zpracování volí konkrétní oblasti projektu. Vytvoření tzv. úložiště -sdíleného dokumentu, do kterého tým vkládá své zpracované oblasti. Průběžné zpracovávání projektu. • 25. 11. navrácení dotazníků z DN Brno - Vinohrady. Konzultace s Mgr. Kateřinou Bartošovou, která se stává garantem výběrového předmětu. • 30. 11. odevzdání projektu B. Zmapování organizace a situace, ve které se nachází_ Organizační struktura a předmět podnikání Domu Naděje Brn o-Vin ohrady, brněnské pobočky občanského sdružení Naděje, o. s. Občanské sdružení Naděje, se sídlem v Praze, se zabývá provozováním služeb, v rámci kterých je, poskytována péče o postižené, společensky vyloučené nebo jinak znevýhodněné lidi. Toto sdružení má několik poboček po celé ČR. Posláním brněnské pobočky Naděje je program pro třetí věk, provozovaný v pěti domovech pro seniory. Jedním z nich je Dům Naděje Brno -Vinohrady1, kterým se zabývá náš projekt. Nachází se v budově bývalých jeslí, pronajímané od roku 1998 od Města Brna. Je domovem se zvláštním režimem. Podle zákona o sociálních službách to znamená, že je zde poskytována pobytová služba osobám se sníženou soběstačností. Jde o klienty, kteří jsou postiženi stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, mají sníženou soběstačnost a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Režim v tomto zařízení je přizpůsoben specifickým potřebám klientů. Sociálně-zdravotní služby zahrnují ubytování, stravování, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, zdravotní péči charakteru ošetřovatelství, pomoc při obstarávání osobních záležitostí atd. Péče o klienty je nepřetržitá a je zajišťována především zdravotními sestrami a pečovatelkami. Kapacita klientů Domova Naděje Brno - Vinohrady je 30 osob, počet klientů během r. 2008 byl 52 s průměrným věkem 84 let. ' http://www.nadejexz^mo/index.php?shov^clanek&id=Dum-Nadeje-Brno-Vinohrady 4 Denní režim domova V současné době je v režimu klientů zahrnuto: Hygiena, snídaně 10.00 -11.30 prostor pro klienty Oběd, ukládání ke spánku po obědě 14.30 - aktivity ve společenské místnosti 15.00 - svačina 16.30 - večeře Ukládání ke spánku. Ke spánku jsou klienti ukládáni již okolo páté hodiny. Většinu času přes den tráví v poklidu až v nečinnosti. Pracovní místa: Vedoucí domova - Markéta Smejkalová; Zástupkyně vedoucí - Tamara Baráková (zároveň vrchní sestra); Ergoterapeutka - Martina Kočiřová; Psycholožka - na dohodu (v současnosti na MD); 4 zdravotní sestry (včetně zástupkyně vedoucí); 8 pečovatelek; hospodárka, prádelská, uklízečka, údržbář. V současné době došlo k několika personálním změnám. Vzhledem k odchodu pôvodní vedoucí domova, zastupovala tuto pozici dočasně Tamara Baráková a od 1. 11. 2009 nastoupila na místo vedoucí domova Markéta Smejkalová. K tomuto datu nastoupila také nová ergoterapeutka Martina Kočiřová. Popisy pracovní pozice pracovníků v přímé péči o klienty: Pracovníci pečují o seniory s pokročilými formami demencí, zejména s Alzheimerovou chorobou. Klientům poskytují pravidelnou pomoc, přizpůsobenou jejích specifickým potřebám. Péče o klienty je nepřetržitá a zahrnuje sociálně-zdravotní služby, fyzioterapeutické a aktivizační činnosti. Sociální služba je poskytována v duchu křesťanských principů, etických norem a respektování lidské důstojnosti. Náplň práce vedoucí Vedoucí domova řídí, organizuje a kontroluje činnost domova, dbá na dodržování předpisů, na racionální a hospodárné řízení domova. podílí se na tvorbě vnitřních předpisů pobočky - vede a organizuje činnosti zaměstnanců domova při péči o klienty spolupracuje s ostatními domovy a s vedením pobočky odpovídá za hospodářské a finanční prostředky domova a jejich evidenci - komunikuje s příbuznými klientů - uzavírá smlouvy s klienty nebo rodinnými příslušníky klientů zodpovídá za inventarizaci majetku domova - zodpovídá za další vzdělávání svých podřízených podílí se na přímé péči o klienty Náplň práce zástupkyne vedoucí V době nepřítomnosti vedoucí domova ji zástupkyně plně zastupuje ve všech oblastech, informuje vedoucí o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na výkon svěřené fijnkce. 5 - vykonáva ftinkci vrchní sestry podílí se na přímé péči o klienty - plní úkoly zadané vedoucí domova zodpovídá za vedení zdrav.dokumentace klientů Náplň práce ergoterapeutky Náplní práce ergoterapeutky je vytváření terapeutických programů, které čerpají z každodenních aktivit i mimořádných událostí. Při terapeutických aktivitách je využívána spolupráce studentů a dobrovolníků. Činnosti jsou rozvrženy do tří sfér: 1. činnosti zaměřené na péči o sebe a) podpora soběstačnosti při hygieně a oblékání b) program snídaní a obědů, které mají využívat zachovalé schopnosti klientů, umožnit intenzivní kontakt skupině účastníků, odstranit bariéry mezi klienty a personálem 2. činnost volného času - respektování práva každého jedince na jeho volný čas, podporovat vědomí vlastní hodnoty a užitečnosti, spokojenost a potěšení všech 3. činnosti zaměřené na práci - zachovat u klientů pocit zodpovědnosti, příležitost být produktivní a prospěšný Náplň práce zdravotní sestry ošetřovatelská péče o klienty domova - vedení zdrav, dokumentace - aktivní účast při lékařských prohlídkách sledování zdravotního stavu klientů - třísměnný provoz Náplň práce pečovatelky - přímá obslužná péče pacientů - pomoc při nácviku jednoduchých denních činností - pomoc při hygieně, oblékání, jídle manipulace s kompenzačními pomůckami - dohled a pomoc při volnočasových aktivitách - třísměnný provoz C. Vymezení cílové skupiny, stanovení cíle projektu Cílová skupina Cílovou skupinou jsou pracovníci v přímé péči o seniory, tedy vedoucí, zástupkyně vedoucí, ergoterapeutka, zdravotní sestry a pečovatelky. Obecné cíle projektu 1. zmapovat situaci v domově 2. zjistit, v kterých oblastech je možno provést účinné změny nebo úpravy tak, aby řešení pomohlo cílové skupině lépe plnit své pracovní úkoly, snížilo dojem rutiny a naopak zvýšilo spokojenost při práci, posílilo pocit významu vlastní vykonávané práce, 6 povzbudilo chuť zapojit se aktivně do dění a celkově tak přispět k naplňování základního úkolu domova - programu pro třetí věk. (Konkrétní problematické oblasti a návrhy řešení budou provedeny po rozboru situace a potřeb). D. Potřeby cílové skupiny a) Potreby vyplývající z rozhovorů s vedoucí, zástupkyni vedoucí a ergoterapeutkou Abychom se seznámili s potřebami zaměstnanců Domu Naděje, setkali jsme se postupně s vedoucí, zástupkyní vedoucí a ergoterapeutkou. Následuje shrnutí rozhovorů a vymezení potřeb, které z nich vyplynuly. Rozhovor s vedoucí Naděje - Vinohrady pí. Markétou Smejkalovou (ve funkci od 1. 11. 2009) Vzhledem k tomu, že nově nastoupila na pozici vedoucí zařízení, seznamuje se s aktuální provozní situací a formuje další strategické cíle a vize. Rozhovor se zástupkyní vedoucí pí. Tamarou Barákovou Vedla vinohradskou pobočku Naděje po odvolání bývalé vedoucí do 1. 11. 2009. V rozhovoru zmínila: - potřebu supervizí personálu, které pro nedostupnost psycholožky v současné době chybí; - využití relaxací, které by zmírnily dopad fyzické i psychické vytíženosti personálu; - větší pochopení toho, co je to sociální péče u pečovatelek a z toho vyplývající potřebu absolvovat semináře pro pečovatelky a zdravotní sestry, kde by se rozebírala specifičnost práce u lidí postižených demencí; osobně jí schází čas a příležitost nové poznatky u klientů realizovat a věnovat se bazálni stimulaci, pro kterou má kvalifikaci. Rozhovor s ergoterapeutkou pí. Martinou KoČířovou (ve funkci od 1. 11. 2009) Pracovala v Naději jako pečovatelka, zná prostředí, má jasnou vizi o své práci a mnoho nápadů. Z potřeb, které ona sama vnímá a z nichž některé plánuje realizovat, zmínila: - supervize pro personál, jako prostředek ke zmírnění velké psychické zátěže; - více a pravidelně školit pečovatelky a motivovat je ke změně způsobu přemýšlení o práci s klienty s demencí; - upravení harmonogramu práce pečovatelek, aby více vycházel individuálním potřebám klientů, uvítala by využití canisterapie vylepšení pokoje pro imobilní klienty orientace realitou - označit viditelně datum, který je den, roční období, kdo má svátek, vyzdobit společné prostory - zlepšit komunikaci mezi příbuznými a klienty - pořádat vánoční večírek nebo opékání v zahradě v letních měsících, přednášky pro příbuzné klientů o demenci, zřízení poradny, kam by se mohli příbuzní obrátit o pomoc větší využívání socioterapie (nakupování, vycházky ven, do divadla) provozování individuální terapie - možnost plnit jeho potřeby, snažit se u klientů podpořit to, co zvládnou sami - možnost péče jednoho pečovatele u stejných klientů - větší důraz na náplň volného času klientů např. cvičením vsedě, čtením, zpíváním, hrou na jednoduché hudební nástroje, výtvarnou činností nebo tréninkem paměti. 7 b) Potřeby vyplývající z dotazníků pro personál a rodinné příslušníky Potřeby vyplývající z dotazníku pro personál Potřeby zaměstnanců jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníků (Příloha I.). Tyto dotazníky na naši žádost rozdala paní vedoucí. Odpovědělo 12 z 15 pracovníků s přímou péčí o klienty. V dotazníku odpovídali zaměstnanci na jedinou otázku: „Pokud by byla možnost provést na Vašem pracovišti konkrétní změny, které oblasti byste doporučila?" Vybrat si mohli z osmi námi navržených oblastí. V rámci těchto oblastí jsme jim nabídli k volbě konkrétní možné změny. Devátá oblast nebyla specifikovaná, zaměstnanci mohli sami popsat jakoukoli oblast a konkrétní možná řešení, popř. se vyjádřit blíže k nabídnutým oblastem. Obsah dotazníku vychází z témat, která byla zmiňovaná vedoucí, zástupkyní vedoucí nebo ergoterapeutkou, popř. vychází z našich osobních pozorování situace v Domově Naděje. Výsledky dotazníkového šetření Zájem o změnu v jednotlivých oblastech jsme vyjádřily procentuelně pomocí podílu počtu voleb v dané oblasti k celkovému počtu možných voleb (Graf I.). Nejvyššího počtu voleb (17%) dosáhla oblast „Spolupráce sjinými organizacemi či dobrovolníky". Nižší počet voleb (15%) se shodně týkal „Možnosti školení a kurzů" a „Využití vlastní profesní kvalifikace". Poněkud níže byla volena oblast „Zlepšení spokojenosti klientů" (14%). Stejnou preferenci (11%) měly oblastí „Změny ve vztazích v pracovním kolektivu", „Usnadnění vykonávání běžných činností" a „Možnost ovlivnit harmonogram klientů". Četnost voleb týkajících se „Změn v organizaci porad" byla nejnižší. Oblast „Jakékoli bližší doplnění daných oblastí nebo zlepšení v jiné oblasti" nejenže nebyla příliš využívaná, ale také nepřinesla žádný návrh na v dotazníku neuvedenou oblast. Preference konkrétních možností změn je vyjádřena v grafech II. - IX. U oblasti „Spolupráce s jinými organizacemi či dobrovolníky" (Graf II.) byl největší zájem o spolupráci s rodinnými příslušníky (36%), dále o spolupráci s Českou alzheimerovskou společností (26%), ryzioterapeutkou (20%), studenty psychologie (16%) a společností poskytující canisterapii (4%). V oblasti „Možnosti školení a kurzů" (Graf III.), jsou nejvíce požadována odborná a profesní školení (61%), méně relaxace (31%) a pravidelné supervize (8%). V rámci „Uplatnění vlastní profesní kvalifikace" (Graf IV.) mírně převažovalo uplatnění vlastních nápadů (56%) nad uplatnění znalostí z kurzů (44%). Z návrhů na „Zlepšení spokojenosti klientů" (Graf V.) získalo jednoznačnou podporu zlepšení vybavení (77%), méně zlepšení v účelném využití času (15%) a změna jednání zaměstnanců s klienty (8%). V oblasti „Změny ve vztazích v pracovním kolektivu" (Graf VI.) je jednoznačně preferována možnost konzultace v týmu (75%), dále zlepšení komunikace se spolupracovníky (17%), možnost konzultace nad rámec supervizí (8%). Zlepšení komunikace s vedením nebylo zmíněno. Z oblasti „Usnadnění vykonávání běžných činností" (Graf VII.) byla nejvíce volena možnost usnadnění zvládání obtížných pacientů (50%), méně byla zmíněna denní hygiena (25%), krmení (17%) a administrativa (8%). Na základě výsledků z okruhu „Možnosti ovlivnění harmonogramu klientů" (Graf VIII.) lze říct, že největší zájem je o změnu v době ukládání ke spánku (42%), zapojení více osob do programu (33%), méně o větší počet aktivit v programu (17%) a změnu doby ranní hygieny (8%). „Změny v oblasti porad" (Graf IX.) jsou shodně žádané v lepší informovanosti o očekávaných změnách a změnách četnosti porad, méně ve 8 Graf 11. Spolupráce s organizacemi, dobrovolníky ■ Česká alzheimerovská společnost ■ canísterapie ' '"iMÍ'' i \ □ studenti psychologie \ / □ fyzioterapeutka ■ rodinní přfelušnfci 20% Graf IV. Uplatněni vlastni profesní kvalifikace ■ uplatnění znalostí z kurzů A* ™ ■ uplatnění vlastních nápadů Graf VI. Změna ve vztazích v pracovním kolektivu il zlepšení komunikace se spolupracovníky /T Bnk 0% ■zlepšení komunikace s vedením í ) D možnost konzultace nad V J rámec supervizí □ možnost konzultace v týmu Graf III. Možností dalších školení a kurzů H odborná a profesní školení ■ pravidelné supervize □ relaxace Graf V. Zlepšení spokojenosti klientů Eizlepšení vybavení ■ účelnější využití času Pzměna jednání zaměstnanců s klienty Graf Vil. Usnadněni vykonávaní běžných činností M administrativní činnost ■ denní hygiena SOKI □ krmení pacientů '—""fT* □zvládání obtížných pacientů 10 změnách termínů porad. Možnost bližšího doplnění daných oblastí nebo návrh na zlepšení v jiné oblasti nebyla využita tak, abychom mohly informace do tohoto vyhodnocení zahrnout. Shrnutí - potřeby personálu Zjištěné potřeby zaměstnanců Domova Naděje v pořadí, v jakém jsou preferovány: spolupráce s jinými organizacemi nebo dobrovolníky: především větší zapojení rodinných příslušníků, navázání bližšího kontaktu s Českou Alheimerovskou společností, popř. využití pomoci studentů psychologie nebo íyzioterapeutky; - vlastní profesní rozvoj formou dalších školení a kurzů, jako jsou odborná a profesní školení, ale i relaxace. Dále příležitost využít své profesní kvalifikace uplatněním znalostí z kurzů, ale také svých nápadů; - zlepšení spokojenosti klientů, které vidí především ve zlepšení vybavení Domova; - změna vztahů v pracovním kolektivu formou konzultací v týmu a zlepšením komunikace se spolupracovníky; dále usnadnění vykonávání běžných činností, jako je zvládání obtížných pacientů, denní hygieny a krmení klientů; ovlivnění harmonogramu klientů změnou doby ukládání ke spánku, zapojením více osob či více aktivit do programu; změny v četnosti porad či ve větší informovanosti o očekávaných poradách se jeví jako nejméně důležité. 14% Graf I. Procentní zastoupeni podílu voleb konkrétních změn v jednotlivých oblastech - zaměstnanci 6% 11% 15% 11% 17% ■ změny ve vztazích v pracovním kolektivu B usnadnění vykonávání běžných činností □ spolupráce s jinými organizacemi či dobrovolníky O využití vlastní profesní kvalifikace ■ možnosti školení a kurzů ■ zlepšení spokojenosti klientů ■ možnost ovlivnit haromonogram klientů H změny v organizaci porad 9 Graf VIII. Možnosti ovlivnění harmonogramu klientů ■ doba ranní hygieny S doba ukládání ke spánku □ zapojení více aktivit do programu □ zapojení více osob do programu Graf IX. Změny v oranizaci po rad ■ změny v terminech - 20% konáni